Island má novou vládu, která vzešlá z voleb z 27. dubna a 23. května se ujala své funkce. Koaliční kabinet tvoří Pokroková strana 38letého premiéra Sigmundura Davida Gunnlaugssona a Strana za nezávislost Bjarniho Benediktssona. Všech děvět ministrů zasedne na úřad vlády vůbec poprvé.

Benediktsson, který získal klíčový post ministra financí a hospodářství v rozhovoru pro Morgunblaðið uvedl, že hodlá začít snižovat daně s cílem „oživit hospodářství“. Den před převzetím svého úřadu se Benediktsson nechal slyšet, že „integrační proces Islandu do Evropské unie se okamžitě zastaví“.

„Řecko, Kypr a teď Chorvatsko. Zadlužené, zkorumpované a nezaměstnaností zmítané. Takové je Chorvatsko,“ varuje Bild.

Bulvární deník silně pochybuje o tom, „že si EU pomůže“, když udělá z Chorvatska letos 1. července 28. členský stát.

„Brusel už dal záhřebské vládě na předvstupní pomoc celou miliardu,“ připomíná deník, podle něhož „budou po vstupu do země eura téct plným proudem, protože Chorvati doufají, že z unijní pokladny dostanou alespoň tři miliardy eur“.

Chorvatsko, které vstoupí do EU 1. července, se chce do roku 2015 stát i členem Schengenu, píše Der Standard. Podle rakouského deníku je vstup do prostoru volného pohybu osob

pro Chorvatsko i nadále materiální i personální výzvou. Podle deníku Novi List by totiž bylo zapotřebí 750 policistů navíc. Na ochranu pozemních i námořních hranic chybějí vrtulníky, speciální obojživelná vozidla a termovize.

Kontroly na hranicích s Itálií, Slovinskem a Maďarskem tedy po vstupu automaticky nezmizí, ale Záhřeb chce začít plnit kritéria pro vstup do Schengenu okamžitě, dodává Der Standard. „Země v tuto chvíli vyjednává podmínky společných kontrol se Slovinskem a Maďarskem, které usnadní turistům vstup do Chorvatska.

Zjednodušit by se měly i kontroly občanů EU na hranicích s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou. Der Standard připomíná, že od konce dubna fungují dva velké hraniční přechody s Bosnou a Hercegovinou. Unie učinila z jejich zprovoznění jednu z podmínek vstupu.

„Definovat své vnější hranice nebylo pro EU nikdy snadné. Teď za ni tento problém řeší kandidátské země samy – většina z nich od snů o vstupu do EU upouští,“ píše komentátor Jędrzej Bielecki v deníku Rzeczpospolita. Podle polského listu se k sílícímu euroskepticismu v bohatších zemích, například na Islandu, který se rozhodl nepokračovat v jednáních o vstupu do EU, přidává i slábnoucí integrační nadšení mezi chudšími kandidáty. Například Ukrajina se navzdory všemu polskému přesvědčování stále nemůže rozhodnout, zda si přeje mít s EU bližší vztah nebo ne.

Veřejné mínění se proti členství v EU obrací také v Turecku a Chorvatsko se pravděpodobně stane posledním novým členem z balkánských zemí na mnoho let dopředu. Zdá se totiž, že pro ostatní kandidáty v regionu nestojí členství v Unii za obtížné reformy, kterými by bylo podmíněno.

Podle varšavského deníku:

jde o výsledek pěti let krize, během níž lídři EU nebyli schopni přijímat radikální rozhodnutí, která by euro znovu stabilizovala. Slabá pozice Francie, Itálie a Španělska ve sjednocené Evropě mezitím vedla k politické dominanci Německa a znovu probudila staré sváry. Krize eurozóny nezpůsobilo pouze švindlování řecké vlády nebo neopatrné investice španělských bank, ale i nedostatky ve struktuře měnové unie, kterou vytvořili Němci a Francouzi společně. Dnes mají ale za neúspěch eura platit pouze ty nejslabší evropské státy. A to dává kandidátským zemím další důvod k zamyšlení.

Srbský prezident Tomislav Nikolić se v rozhovoru pro bosensko-hercegovskou státní televizi omluvil za srebrenický masakr z července roku 1995.

„Byl to hrůzný zločin, který spáchali příslušníci mého národa. Chtěl bych, aby za to byli potrestáni,“ prohlásil Nikolić, který loni vyvolal polemiku tvrzením, že v Srebrenici nedošlo ke genocidě.

Bosenskosrbské jednotky povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců, kteří byli pod ochranou OSN. Organizace masakr uznává jako genocidu.

„Berlín a Paříž brzdí vstup Srbska do EU,“ píše Die Presse v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise doporučit zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem a rozhovorů o přidružení s Kosovem. Rozhodnutí následovalo po podpisu dohody o normalizaci vztahů mezi Srbskem a jeho bývalou provincií.

Další etapou je stanovení data zahájení rozhovorů, které by si mohlo vyžádat čas. Do té doby „musí totiž začít fungovat vše, co bylo dohodnuto“, připomněl ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle na zasedání Rady ministrů zahraničí, které se konalo včera v Lucemburku. Die Presse k tomu poznamenává:

Bylo jasné, že se evropské těžké váhy jako Německo a Francie nenechají k rychlému zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem tlačit.

Dohoda mezi Srbskem a Kosovem podepsaná pod záštitou EU nijak nezaručuje, že „vstup Srbska do Unie je jen otázkou času“, jak se podle Die Presse domnívá Brusel. Podle zpravodajského serveru Euobserver je nicméně hmatatelným důkazem užitečnosti Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a

Catherine Ashtonové přináší jisté diplomatické vítězství, které tak nutně potřebuje k tomu, aby dokázala, že ESVČ má jako nový aktér zahraniční politiky EU přidanou hodnotu. […] Dohoda mezi Bělehradem a Prištinou představuje pro ESVČ nesporný a významný diplomatický úspěch, který jí umožní rozptýlit některé kritické námitky a otazníky kolem přidané hodnoty evropské diplomatické služby. [...] Vysílá tím jasný signál evropským zemím, ale také OSN, USA, Rusku, Číně a dalším světovým hráčům, že to se stabilizací svého nejbližšího okolí myslí vážně a že si loni udělenou Nobelovu cenu míru zasluhuje.

Nejenže dohoda otevírá Srbsku cestu do Evropské unie, ale ze strany Bělehradu znamená i de facto uznání nezávislosti Kosova. Zároveň je také jasným úspěchem jindy nepříliš viditelné evropské diplomacie.

„Habemus pactum [Máme dohodu],” vítězně oznamuje Danas ve svém víkendovém vydání. „Konec dobrý, všechno dobré,“ konstatuje deník, který zdůrazňuje historickou důležitost bruselské dohody, jíž předcházelo několik měsíců jednání,

Zatímco nacionalistický tisk v Srbsku, například deník Nase Novine, mluví o srbské „kapitulaci“, list Politika se domnívá, že podepsání dohody s Prištinou představuje pro Bělehrad „volbu pro budoucnost“. Bělehradský deník píše, že

Podle listu Blic se premiér Ivica Dačić a vicepremiér Aleksandar Vučić vydali jedinou „správnou cestou“ – tou, „která Srbsko povede do EU“. Podíl na tom má i vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashtonová, která „konečně přerušila sérii neúspěchů srbské vlády a neustálého vybočování z procesu evropské integrace“. A co se týče Dačiće a Vučiće, jak deník zdůrazňuje:

Dohoda podepsaná v Bruselu také znamená úspěch pro Evropskou unii a zvlášť pro Catherine Ashtonovou, všímá si záhřebský Jutarnji List:

Na kosovské straně oslavuje Gazeta Shqip „historickou dohodu“, jelikož

Ačkoliv Express uznává, že dohoda „vytvořila právní i politické podmínky k integraci severního Kosova, aniž by Prištině právně nebo politicky uškodila“, zároveň varuje, že

V podobném duchu se nese komentář listu Koha Ditore, který rovněž soudí, že bruselská dohoda současnou zablokovanou situaci v Kosovu nijak neřeší:

Jednání mezi šéfy srbské a kosovské vlády o budoucím statutu srbské menšiny v Kosovu se nezdařilo.

Vysoká představitelka pro zahraniční věci Catherine Ashtonová, která nad jednáním 17. dubna v Bruselu dozírala, nicméně „přijala návrhy, aby kosovští Srbové veleli policii v regionech, kde jsou ve většině, a aby oblastní soud sídlil v Mitrovici,“ v převážně srbské části Kosova, dodává deník Blic. Ashtonová stále doufá, že se dohodu podaří uzavřít ještě před schůzkou rady ministrů zahraničí 22. dubna, během které by měli rozhodnout o možném zahájení přístupových jednání mezi Srbskem a EU.

Chorvaté o víkendu poprvé volili své zástupce do Evropského parlamentu. Volby vyhrála pravicová koalice vedená Chorvatským demokratickým společenství (HDZ) s více než 32 % hlasů. V EP tak získá 6 křesel. Sociálně demokratická strana Chorvatska (SDP) premiéra Zorana Milanoviće získala jen o několik setin procent méně, a do Parlamentu tak vyšle 5 poslanců. Jednoho zástupce získali Labouristé.

Nejúspěšnější z vítězné pravicové koalice vedené HDZ byla eurofobní Chorvatská strana práva (26 %). Strana premiéra Milanoviće, která byla favoritem voleb, se propadla na druhé místo, a jak deník poznamenává, zaznamenala „nejhorší výsledek od roku 2007.

Chorvatské volby provázela slabá volební účast, která lehce překročila 20 %. Důvodem je podle chorvatského deníku „řada neznámých kandidátů a nepřesvědčivá kampaň“, která se točila kolem nedůležitých témat jako jsou platy europoslanců a jejich znalost angličtiny.

Poprvé v dějinách země se Chorvaté vydají 14. dubna k volebním urnám, aby zvolili 12 poslanců, kteří je budou do celoevropských voleb v květnu 2014 zastupovat v Evropském parlamentu. V předstihu dvou a půl měsíců před vstupem země do EU má toto hlasování symbolický význam. Podle zpravodajského serveru Tportal: „Je to přivítání do klubu, o jehož členský průkaz Chorvatsko tak dlouho usilovalo.“

Voliči budou vybírat z 336 kandidátů na 28 kandidátních listinách. Některé byly přitom sestaveny jen pro tuto příležitost a nesou podivní názvy jako Hlas rozumu, Abeceda demokracie, Nic než Chorvatsko, Pirátská strana, Strana rodin, píše Novi List, který dodává, že -

Řadu kandidátů znají jen jejich vlastní rodiny či sousedé. Někteří se řadí mezi euroskeptiky a otevřeně se dožadují vystoupení Chorvatska z EU.

Rijecký deník si záplavu kandidátů vysvětluje lákavým europoslaneckým platem ve výši (7 000 eur měsíčně),

který dává někdejším euroskeptikům často zapomenout na své dřívější přesvědčení.

Kampaň „byla příliš krátká (3 týdny), nezajímavá a bez opravdové názorové výměny“, [lituje] http://www.jutarnji.hr/najdosadniji-izbori-ikada--tjedan-dana-do-izbora-... Jutarnji List, podle něhož

kandidáti propásli příležitost říct, co si myslí o krizi, která zachvátila EU, její budoucnosti a jaké dopady to bude mít pro Chorvatsko po jeho vstupu.

Tportal soudí, že

většina kandidátů získala místo na kandidátce na základě kritéria stranické loajality a že postrádá kompetence i zkušenosti (či dokonce i vůli) pustit se do vyjednávání o ožehavých tématech jako návrhy státních rozpočtů, o zákulisních bitvách s mocnými politickými a hospodářskými lobby ani nemluvě.

Co se týče výsledku voleb, nejnovější průzkumy veřejného mínění počítají s 60% účastí oprávněných voličů – téměř dvojnásobek průměrné volební účasti při volbách do EP – Favoritem je koalice kolem vládní Sociálně demokratické strana Chorvatska.

V předvečer termínu stanoveném EU Srbsko odmítlo návrh dohody o úpravě vztahů s Kosovem. Podle Bělehradu projednávaná dohoda dostatečně nezaručuje práva srbské menšiny v Kosovu.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashtonová vyzvala k „vyvinutí poslední snahy“ na srbské straně. Srbský premiér Ivica Dačić prohlašuje, že je připraven se svým kosovským protějškem Hashimem Thaçim pokračovat ve vyjednávání.

Po prezidentských volbách ze 7. dubna si nárok na vítězství dělají hned dva kandidáti, dosluhující prezident Filip Vujanović a Miodrag Lekić.

Vujanović (vládní Sociálně-demokratická strana) tvrdí, že nad Lekićem (středopravicová Demokratická fronta) zvítězil poměrem hlasů 51,3 % ku 48,7 %. Lekić si nárokuje 50,3 % hlasů a svého rivala obviňuje z pokusu o „státní převrat“. Demokratická fronta považuje zhruba 4 % hlasů za „neplatná“. „To přesně odpovídá rozdílu hlasů mezi oběma kandidáty,“ poznamenává deník.

Ústřední volební komise si dala na vyřešení sporu 24 hodin. Favorit voleb Filip Vujanović vděčí za svou popularitu spojenectví s vlivným premiérem a exprezidentem Milem Đukanovićem, který zemi vládl více než dvacet let.

Slovinský parlament 2. dubna jednohlasně schválil smlouvu o přijetí Chorvatska do EU.

Zelenou k ratifikaci dal podpis smlouvy mezi Chorvatskem a Slovinskem z 11. března, který ukončil bankovní spor mezi oběma zeměmi bývalé Jugoslávie. Lublaň a Záhřeb už v roce 2009 vyřešily spor o hranice. Vstup Chorvatska do EU plánovaný na 1. července musí ještě ratifikovat Německo, Belgie, Dánsko a Nizozemsko.

„A je to tady! Blahopřejeme, Chorvaté, jste připraveni na vstup do EU,“ hlásá deník. Komisař pro rozšiřování Štefan Füle 26. března oznámil, že Záhřeb splňuje všechny podmínky pro to, aby se stal 1. července novým členem Unie.

Deník zdůrazňuje, že Chorvatsko získá přístup k evropským financím, které budou uvolněny z evropského rozpočtu na rok 2013 a poslouží k ekonomickému rozvoji některých měst, včetně těch, které těžce poznamenala válka.

Na rozdíl od dvou nejmladších členů EU, Bulharska a Rumunska, nebudou chorvatské instituce podřízeny dohledu.

Prezident Nicolae Timofti 20. března oznámil, že podpis dohody o přidružení s EU, považovaný za první krok k možnému přijetí Moldavska do Unie, bude odložen.

Dohoda měla být podepsána na podzim ve Vilniusu u příležitosti summitu Východního partnerství. Pád proevropské vlády Vlada Filata 5. března ale zamíchal harmonogramem, a k podpisu tak nedojde dřív než v příštím roce.

Timofti odklad oficiálně zdůvodnil „nedostatkem času k překladu dohody do 23 oficiálních jazyků EU...“. „EU, brzy nashledanou, nebo sbohem?“ ptá se deník.

Kosovská vláda odmítla a označila za „neoficiální“ návrh dohody mezi EU a Bělehradem o řešení sporného statutu Srbů v severním Kosovu, který 14. března [zveřejnil] (3536591) srbský deník Blic.

Existenci dohody popřel i srbský premiér Ivica Dačić. Zástupci Evropské komise v Prištině, které list Koha Ditore oslovil, odmítli informaci komentovat.

Deník s odvoláním na zdroje EU informuje o tom, že Srbsko a Kosovo uzavřely dohodu o vytvoření srbských městských rad na severu bývalé srbské provincie a o tom, jaké budou mít pravomoci.

Vztahy mezi Srbskem a Kosovem jsou hlavní překážkou k oficiálnímu zahájení vstupních rozhovorů s EU.

Dohoda uzavřená 13. března pod záštitou vysoké představitelky EU pro zahraniční věci Catherine Ashtonové, která je v současnosti na návštěvě Bělehradu a 14. března se přesouvá do Prištiny, je ještě neoficiální, protože Bělehrad a Priština si od Unie vyžádaly čas na to, aby mohly své občany seznámit s ústupky, na něž musely přistoupit.

Dvě bývalé jugoslávské republiky urovnaly dlouholetý bankovní spor o peníze ze zkrachovalé Ljubljanské banky. Chorvatský premiér Zoran Milanović a jeho slovinský protějšek Janez Janša podepsali dohodu o řešení, bez níž by Chorvatsko nemohlo vstoupit 1. července do EU.

Součástí dohody je kompromis, že nad dalším vyjednáváním o dlouholetém sporu bude dohlížet Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS). Slovinsko by nyní mělo urychleně ratifikovat přístupovou smlouvu Chorvatska k EU, Chorvatsko naopak umožní slovinským bankám přístup na domácí trh, ve kterém jim dosud bránilo.

Záhřeb a Lublaň uzavřeli 7. března smlouvu o urovnání bankovní pře, kterou spolu vedou už 20 let. Chorvatsko by tak nyní mohlo vstoupit 1. července do EU.

Podle memoranda, které by šéfové obou vlád měli podepsat v Lublani 11. března, budou vyjednávání o finančním sporu pokračovat pod dohledem Banky pro mezinárodní vypořádání ve švýcarské Bazileji. Chorvatsko se rovněž zavázalo ukončit trestní řízení, které dříve zahájilo proti slovinské Ljubljanské bance.

Slovinský parlament by do konce března měl schválit smlouvu o přístupu Chorvatska k EU. Jednadvacet zemí sedmadvacítky tak již učinilo.

„Vítěz, vítěz,“ hlásí v turečtině řecký deník Ta Nea ohledně návštěvy řeckého premiéra v Istanbulu, během které panovala srdečná atmosféra. Antonis Samaras a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Edogan podepsali 25 nových oboustranných dohod v oblasti obchodu, turistiky a vzájemné pomoci v případě přírodních katastrof.

Turecko také získalo podporu Atén v soutěži o možnost uspořádat v Istanbulu (Konstantinopoli) v roce 2020 Olympijské hry. Naopak v citlivé otázce těžby uhlovodíků v Egejském moři nedosáhli premiéři žádného pokroku.

„První náznak tání po letech rozkmotření,“ shrnuje Le Monde situaci poté, co se francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius sešel 12. února se svým tureckým protějškem Ahmetem Davutogluem ke schůzce, na níž Paříž vyjádřila ochotu obnovit jednání o vstupu Turecka do Evropské unie.

Iniciativa je v příkrém rozporu s postojem [Nicolase] Sarkozyho, [který] přístup Ankary do EU odmítal a v roce 2007 vetoval pět kapitol jednání.

Deník uvádí, že od oficiálního zahájení vstupních rozhovorů v roce 2005 bylo otevřeno 13 kapitol z 35. Pět z nich blokovala Paříž. Týkají se regionální politiky, hospodářské a měnové unie, společné zemědělské politiky a institucionálního a finančního uspořádání.

Na důkaz dobré vůle se francouzská vláda rozhodla otevřít jednu z pěti kapitol, které blokovala předešlá vláda: kapitolu týkající se regionální politiky.

Irsko, které v současnosti Unii předsedá, „doufá, že se kapitolu podaří otevřít do konce tohoto pololetí. Byla by to první od června 2010,“ píše Le Monde. Dublin „nevylučuje ani otevření kapitoly o hospodářské a měnové unii,“ i když Paříž mírní nadšení s tím, že „to v současném kontextu, kdy eurozóna prochází revizí, není prioritou,“ dodává list.

„Vstupní rozhovory blokují i neshody ohledně Kypru,“ píše istanbulský Zaman. Turecko totiž stále odmítá uznat svrchovanost Nikósie nad ostrovem a podporuje Severokyperskou tureckou republiku. Ankara ale neztrácí naději:

Turecko navzdory pomalým pokrokům a slábnoucímu nadšení veřejného mínění nadále žádá o plnohodnotné začlenění do EU, kam by chtělo vstoupit nejpozději do roku 2023, kdy Turecká republika oslaví sté výročí založení.

Ministři zahraničí Chorvatska a Slovinska dosáhli dohody v bankovním sporu, který mezi oběma zeměmi panuje od rozpadu Jugoslávie a kvůli němuž Lublaň brzdila ratifikaci smlouvy o přijetí Chorvatska do EU.

Podrobnosti dohody nebyly zveřejněny. Předsedové vlád obou zemí ji podepíší 19. února.

Ministři zahraničních věcí obou zemí se na schůzce v Bruselu rozhodli urychlit jednání ve věci sporu, který vedou od krachu Lublaňské banky, k němuž došlo v devadesátých letech po rozpadu Jugoslávie. V bance mělo účet 130 000 Chorvatů. Podle Noveho listu bude spor urovnán kompenzací pohledávek věřitelů Lublaňské banky těmi, které bance dluží chorvatské firmy“.

Aféra poškozuje vztahy mezi oběma zeměmi. Slovinsko odmítá zahájit proces ratifikace smlouvy o přijetí Chorvatska do EU. Pokud Lublaň smlouvu do 1. dubna neschválí, může být odložen vstup Chorvatska do Unie, plánovaný na 1. července.

V průzkumu, který deník zveřejnil 29. ledna, pouze 41 % Srbů uvedlo, že by hlasovalo pro vstup země do EU. Jde o nejnižší míru podpory za posledních 10 let. Ve srovnání se stejným průzkumem z června 2012 klesla o 18 %.

Danas odůvodňuje výsledek „hospodářskou krizí a chudobou“, které postihly Srbsko; „podmínkami přijetí, které si EU klade“, zejména v otázce Kosova; „neznalostí fungování EU“; a „protichůdnými vzkazy, které občané dostávají od bývalé a nové vlády“ v Bělehradu.

Srbský premiér Ivica Dačić se sešel se svým kosovským protějškem Hašimem Thacim v Bruselu. Za účasti Vysoké představitelky pro zahraniční politiku EU Catherine Ashtonové podepsali dohodu o clech na společné hranici obou států. Vybrané clo půjde do zvláštního fondu, který bude spravovat EU. Peníze budou použity na rozvoj severní části Kosova, kde žije srbská menšina.

Verdikt, na kter� Chorvatsko netrpělivě čekalo, nicm�ně „nen� důvodem k euforii“, podot�k� Novi List. Den�k připom�n� Gotovinův �těk a to, že jeho zadržen� a vyd�n� do Haagu si Unii kladla jako podm�nku k přij�mac�m rozhovorům s Chorvatskem. Před jeho zadržen�m v prosinci roku 2005 nebylo možn� k ž�dn�mu jedn�n� přistoupit. Jak vysvětluje Novi List,

„Br�nili Chorvatsko se ct�,“ p�še Jutarnji list, kter� d�le poznamen�v�, že �

Pro Chorvatsko př�zniv� verdikt ICTY děl� za celou z�ležitost� konečně tečku, což „možn� sice nepodpoř� investice v Chorvatsku, ale může přispět ke zlepšen� podnikatelsk� atmosf�ry“, p�še na tituln� straně Poslovni Dnevnik. Hospod�řsk� den�k kromě toho ujišťuje, že

Bělehradsk� den�k Politika soud�, že „osvobozuj�c� rozsudek ICTY nad gener�ly Gotovinou a Markačem �bude m�t přinejmenš�m dopad na vztahy v regionu a postoj Srbů k evropsk� integraci“. Podle den�ku

Podle bulv�rn�ho den�ku Blic „vzdaluje haagsk� hanba Evropu“ od Srbů. Politolog Predrag Simić citovan� listem Politika, soud�, že osvobozen� gener�lů sice pomůže Chorvatsku vstoupit do EU „očištěn� od všech hř�chů“, ale na druhou stranu

Evropská komise ve své pravidelné zprávě o pokroku kandidátských zemí za rok 2012 zkritizovala Turecko, především kvůli nedostatkům v oblasti lidských práv a svobody tisku. Brusel rovněž „vyzval Ankaru k co nejrychlejšímu přijetí nové ústavy, která by vyřešila problémy země“, upozorňuje list Today’s Zaman.

Znění zprávy vyvolalo v Ankaře údiv: turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bağış hovoří o „velkém zklamání“, informuje ve svém anglicky psaném vydání list Hürriyet. Bağış obvinil Kypr z toho, že ovlivnil obsah zprávy, když nyní v rámci rotujícího předsednictví předsedá EU. Otázka rozdělení ostrova, jehož severní část od roku 1974 okupuje Turecko, je největším kamenem úrazu ve vztazích s EU.

Dalším kandidátem na vstup, kdo nedostal pochvalnou zprávu, je Srbsko. Zpravodajský server EUobserver soudí, že Bělehrad vyšel z hodnocení jako „poražený“. Ačkoliv má Srbsko status kandidátské země, stále nesplňuje podmínky pro vyjednávání přistoupení k EU. Komise Bělehrad žádá, aby se snažil o „viditelné zlepšení či normalizaci vztahů s Kosovem“. To zase musí spolu s Albánií a Makedonií „pokročit ve svém úsilí o připojení k EU“, dodává  bruselský informační portál.

EUobserver zdůrazňuje, že Albánie získá status kandidátského státu pouze v případě, že provede reformu soudnictví, pokročí v boji proti organizovanému zločinu a změní pravidla fungování parlamentu. Makedonie zase musí  vyřešit svůj spor s Řeckem, které odmítá Skopji přiznat právo používat historický název jednoho ze svých historických regionů. Z hodnocení zřejmě nejlépe vyšlo Kosovo, s nímž bude podle Komise možné uzavřít  asociační dohodu přesto, že některé členské státy nezávislost této bývalé albánsky mluvící srbské provincie neuznávají.

„Slovinci chtějí blokovat Chorvaty,“ píše v titulku list SME. Podle očekávání by měl Záhřeb vstoupit do EU v červenci 2013, avšak slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec se nechal tento týden slyšet, že parlament by nemusel přístupovou smlouvu souseda ratifikovat.

Důvodem je částka 172 milionů euro, které jedna slovinská banka dluží chorvatským občanům. Sporná záležitost má původ ještě v době před rozpadem Jugoslávie v roce 1991. 

Lublaňská banka byla v 80. letech jednou z největších v tehdejší Jugoslávii. Svoje pobočky rozšířila i do Chorvatska a Bosny. Jugoslávci si v ní mohli otevřít účty v zahraniční měně, čehož využily statisíce lidí.

Avšak v 90. letech začali v době vysoké inflace klienti vybírat úspory. Lublaňská banka peníze vydat odmítla a uzavřela své pobočky v Chorvatsku a Bosně. [...] banka zanedlouho vyhlásila bankrot a její aktiva i pasiva převzal stát. V Chorvatsku tak přišlo o svoje úspory 130 tisíc lidí, celkově jim banka dluží 172 milionů eur. Mnozí se dvacet let snažili vysoudit peníze zpět, většinou však neúspěšně.

Ovšem po vstupu Chorvatska do EU by závazky musela vyplatit nástupnická Nová lublaňská banka (NLB). SME připomíná, že slovinské banky jsou v současné době „ve velmi špatném stavu“. Slovinská vláda v červnu do NLB nalila 382 milionů euro (tedy dvojnásobek dlužné částky).

Aféra trvající od rozdělení Jugoslávie tedy jen tak neskončí. Slovinci požadují, aby chorvatská vláda přestala své občany vybízet k uplatňování nároků na peníze prostřednictvím mezinárodních institucí.

Slovinsko zablokovalo přístupový proces Chorvatska už v roce 2009 kvůli sporu o námořní hranice.

Krize eurozóny dost možná v poslední době poněkud ubrala EU na přitažlivosti. Nicméně v Bruselu jednání s novými uchazeči o členství  pokračují. Podle informací serveru EUobserver souhlasili současní členové s pozváním Černé hory k přístupovým jednáním, která mají být zahájena již 29. června. Ministři zahraničí zemí EU oznámili, že během přístupového procesu, který může trvat i několik let, bude Brusel pozorně sledovat snahy Černé Hory v oblasti boje s korupcí a organizovaným zločinem.

Švýcarský deník Le Temps dodává, že na schůzce ministrů zahraničí na začátku tohoto týdne byla na pořadu jednání i snaha Islandu připojit se k současné sedmadvacítce.

Je těžké uvěřit, že i za současné krize eurozóny Island stále ještě o členství v EU usiluje. Proč o něj Reykjavík tolik stojí? V zásadě jde o snahu přiblížit ostrov pevninské Evropě, poté, co v září 2008 zažil splasknutí bubliny finančních spekulací.

Tomislav Nikolič, zvolený 49,5 % hlasů, ukončil desetiletí mocenské nadvlády reformátorů. Tento bývalý spřízněnec ultranacionalisty Vojislava Šešejla, s nímž vede v současnosti soudní řízení Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, nicméně ujišťuje o svém proevropanství.

„Nikolič zv�tězil,“ hl�s� pochmurn�m t�nem Danas den po volb�ch. Bělehradsk� den�k, kter� st�le nevych�z� z �divu, věnuje pozornost prvn�mu Nikoličovu prohl�šen�:

Tak� Politika chladně oznamuje v titulku „Tomislav Nikolič prezidentem“, přičemž poukazuje na vysokou volebn� ne�čast (k urn�m se nedostavilo přibližně 50 % zapsan�ch voličů) a vysok� počet pr�zdn�ch volebn�ch l�stků (3 %). Bělehradsk� list soud�, že

Blic, kter� ironicky hovoř� o „diplomovan�m prezidentovi“ v nar�žce na diplom z ekonomie, kter� měl nov� prezident �dajně z�skat za pochybn�ch okolnost� na jedn� soukrom� univerzitě, přeb�r� na sv�ch str�nk�ch anal�zu Ivici Dačiče. Dačič, kter� by se po volb�ch z 6. května mohl st�t budouc�m premi�rem, tvrd�, že Nikoličovo zvolen�

Port�l e-novine se domn�v�, že Nikoličovo v�tězstv� uštědřilo srbsk� společnosti poř�dn� pol�ček a že př�činu Tadičovy por�žky je třeba hledat v nedostatku konkr�tn�ch v�sledků jeho vl�dy v posledn�ch čtyřech letech.

Sousedn� Chorvat� si ohledně voleb neberou serv�tky. Jutarnji list tak v titulku informuje o „politick�m zemětřesen� v Srbsku, b�val� radik�l zvolen prezidentem“. Z�hřebsk� den�k zdůrazňuje, že

Ani EU zřejmě nem� z Nikoliče strach soudě podle blahopřejn�ho dopisu, kter� Brusel zaslal nov�mu srbsk�mu prezidentovi… tři hodiny před uzavřen�m volebn�ch m�stnost�, p�še ironick�m t�nem chorvatsk� den�k. Co se t�k� region�ln� politiky, Jutarnji list soud�, že s Nikoličem u moci nedojde nutně ke zhoršen� vztahů s Chorvatskem, protože

Před dvaceti lety, 6. dubna 1992, „v den vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny, kterou Evropská unie a USA o den později uznaly, začaly paravojenské jednotky Jugoslávské lidové armády (JNA) odstřelovat obléhané Sarajevo,“ připomíná Delo. Slovinský deník zdůrazňuje, že „přípravy na válku začaly už mnohem dříve“, ovšem varování těch, kdo konflikt předvídali, nebral nikdo vážně.

Začátek obléhání hlavního města Bosny je „dnem, kdy Evropa v Sarajevu zemřela“, píše Delo, který u této příležitosti poskytl na svých stránkách prostor bosenskému spisovateli Dzevadu Karahasanovi, podle nějž

Bosna a Hercegovina stále procházejí vážnou krizí, protože spolu s Daytonskou smlouvou [která v prosinci roku 1995 ukončila válečný konflikt] musela země přijmout státní strukturu, jež není udržitelná ani z hlediska právního, ani logického. A když se mezinárodní nebo místní úředníci chtějí pokusit o nějakou změnu, hned se jim v tom brání s poukazem na riziko ohrožení rovnováhy a míru. V Bosně vládne mír jedině na hřbitově. A to ještě kdoví jestli.

Sarajevský deník Dnevni Avaz věnuje několik stran oslavám „dvacetiletého výročí od vypuknutí konfliktu v Bosně a Hercegovině“. Jmenovitě píše o „rudé čáře“, která vznikla 6. dubna z 11 541 židlí stejné barvy vyrovnaných vedle sebe na třídě maršála Tita na paměť obyvatel města, kteří ve válce přišli o život. List mimo jiné připomíná, že 6. duben bude rovněž příležitostí k oslavě „550 let od založení Sarajeva a 67 let od osvobození města od fašismu“.

Otočit list by Bosně mohla pomoci vyhlídka na vstup do Evropské unie. Cesta to ale zdaleka nebude jednoduchá, jak zdůrazňuje Die Presse. V úvodníku nazvaném „Evropská unie a bosenská schizofrenie“ vídeňský deník soudí, že EU musí více usilovat o návrat ke kořenům a profilovat se jakožto mírový projekt. Zatím se ale vyznačuje především nezájmem o to, co se v Bosně děje:

EU dala bosenským politikům na srozuměnou, že jejich země nebude moci se svými komplikovanými strukturami vytvořenými v Daytonu mezinárodním společenstvím do Unie vstoupit. Žádná vnitrobosenská dohoda o nových strukturách ale neexistuje.

Madridský El País se domnívá, že poválečnou dobu ukončí teprve den, kdy Bosna a Hercegovina vstoupí do EU:

Bosna a Hercegovina nemá státní svátek, politici se nedokážou dohodnout na správném datu. [...] Země je stále rozdělena na dva celky. [...] Zdvojená administrativa a naprostý nedostatek sdíleného národního cítění dnes definují zemi, která si své fyzické rány obvázala, ale usmíření nedosáhla.

Ministři zahraničních věcí EU se dnes, 28. února, vyslovili pro to, aby Srbsko získalo status kandidátské země na členství v EU. Rozhodnutí následuje po dohodě o regionální spolupráci, kterou spolu podepsaly 24. února v Bruselu Srbsko a Kosovo. Obě strany se v ní zavazují, že ve vzájemných vztazích budou k názvu „Kosovo“ připojovat hvězdičku s upřesněním, že se nejedná o uznání nezávislosti provincie. V přištinském deníku Koha Ditore se analytik Veton Surroi domnívá, že

se s touto dohodou kvalita kosovsko-srbských vztahů po ročním vyjednávání nijak nezmění. Obě země stále vzájemně neuznávají svou právní legitimitu. Proto je zapotřebí pokračovat v diskuzích až do dosažení stabilních vztahů. […] V případě Prištiny by mohla vyjednávání eventuálně vyústit v uznání nezávislosti Kosova pěti evropskými státy, které tak ještě neučinily (Kypr, Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko) a ve vytvoření nového právního rámce. Ale takto nedefinovaný status Kosova vyžaduje novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN – se souhlasem Srbska. EU Kosovu nabídne evropskou perspektivu a přislíbí mu studii proveditelnosti jeho integrace (aniž by zašla až k zahájení procesu přípravy dohody o stabilizaci a přidružení). Srbsko by naopak mohlo získat status kandidáta na členství v EU.

[…] Bruselu šlo především o to odblokovat status quo a přiblížit Srbsko Unii poukazem na jeho důležitost. Cílem Srbska pak bylo získat status kandidátské země a zároveň nadále popírat popírat nezávislost, svrchovanost a funkčnost Kosova. Tohoto cíle viditelně dosáhlo. Kosovo ztratilo příležitost situaci normalizovat. Brzy obě země vstoupí do svého volebního cyklu, „normální“ fáze nestability. Vyjednávání o přijetí Srbska do EU budou moci být zahájena teprve tehdy, pokud bude politická situace v Kosovu a Srbsku jasná a stabilní. A bude to Brusel, kdo jim oznámí, že nadešel okamžik opět zasednout k jednacímu stolu a odblokovat status quo.

Editorialista Neven Šantić vyjadřuje na str�nk�ch den�ku Novi list �potěšen� z historick�ho „ano“, kter�m jeho spoluobčan� schv�lili „navzdory snah�m odpůrců evropsk� integrace a nočn�m můr�m v mysl�ch mnoha voličů“ vstup do Unie. Jak p�še Šantić,

Editorialista Šenol Selimović se na str�nk�ch splitsk�ho den�ku Slobodna Dalmacija, zaměřuje na „historicky rekordn� ne�čast Chorvatů na referendu o vstupu do EU“ 22. ledna:

Augustin Palokaj se v den�ku Jutarnji list zam�šl� nad t�m, jak� „uff“ muselo �z Bruselu zazn�t po chorvatsk�m „ano“:�