Setkání s německou kancléřkou na dnešním evropském summitu „přinese maďarskému premiérovi zcela jistě napjaté okamžiky“, domnívá se deník Népzsabadság.

Omluví se Orbán za své tvrzení, že „Němci už své jezdectvo jednou vyslali, konkrétně v podobě tanků. Prosíme je, aby už to znovu nedělali. Nebyl to dobrý nápad ani tehdy a k ničemu to nebylo“, ptá se maďarský deník.

Orbán těmito slovy reagoval na Merkelové kritiku právního státu a demokracie v Maďarsku: „Uděláme vše pro to, abychom [je] uvedli na správnou cestu, jezdectvo tam ale vysílat nebudeme.“ Diplomatické zdroje citované deníkem soudí, že „se Orbán neomluví, ledaže by o to německá kancléřka sama požádala“.

Řecká vláda zahájila proceduru hromadného propouštění státních zaměstnanců. Opatření je součástí posledního memoranda, na němž se vláda dohodla s trojkou (EU, ECB, MMF).

Jako první budou propuštěni zaměstnanci odsouzení tribunálem, kteří měli složit funkci už po podpisu memoranda v roce 2010. Do konce června bude propuštěno 3 000 lidí a 12 500 jich získá status disponibilních pracovníků, vysvětluje řecký deník To Ethnos. Do roku 2015 má být podle dohody mezi trojkou a vládou propuštěno 150 tisíc až 200 tisíc státních zaměstnanců.

Demokratická strana (PD) připravuje návrh zákona, který by omezil státní dotace politickým stranám a přímo zamezil jejich čerpání nekonvenčním organizacím typu Hnutí 5 hvězd (M5S) Beppa Grilla. Grillo na návrh reagoval s hněvem a vyzval k bojkotu příštích voleb, pokud by zákon vstoupil v platnost.

Grillo zároveň apeloval na disidenty v PD, aby podpořili návrh, o kterém má parlament hlasovat v úterý a který by lídrovi Lidu Svobody (PDL) Silviu Berlusconimu zakázal kandidovat, jelikož je majitelem televizní společnosti. Pokud návrh projde, koaliční vláda PD a PDL se pravděpodobně rozpadne. Podle listu Corriere della Sera by tak kabinet Enrica Lettyho mohl skončit ještě dřív, než se předpovídalo, a nové volby by se mohly konat, jakmile se strany dohodnou na novém volebním zákoně.

Předseda parlamentního klubu Křesťanských demokratů a Křesťansko-sociální unie si přeje zákaz symbolů Německé demokratické republiky, informoval dnes Berliner Morgenpost.

Volker Kauder tak chce zabránit novým „provokacím“, jakými byl například průvod bývalých členů Národní lidové armády NDR (NVA) 9. května v Berlíně. Ozbrojení muži v uniformách Stasi a NVA stáli s vlajkami NDR v ruce před památníky sovětských obětí druhé světové války v Treptowském parku.

Kauderův návrh podporují liberálové, kteří jsou součástí vládní koalice. Místopředseda jejich parlamentního klubu Martin Lindner také hodlá předložit návrh zákona, který by rovněž zakázal používání symbolů Sjednocené socialistické strany Německa (SED).

Rumunský poslanec vládnoucí Národně-liberální strany a majitel fotbalového klubu Steaua Bucarest Gigi Becali byl 20. května Nejvyšším kasačním a trestním soudem s konečnou platností odsouzen ke třem letem vězení. V korupční aféře, která začala už v roce 1997, byl Becali obviněn, že se nepřiměřeně obohatil při prodeji třicetihektarového pozemku, který koupilo ministerstvo obrany. Podle deníku România liberă,

Becali konečně zaplatí za největší korupční aféru, která stát poškodila. […] V případu, který vyšetřovalo Národního protikorupčního ředitelství, byli ke dvěma rokům vězení odsouzeni i další dva vysocí státní funkcionáři (tehdejší ministr obrany a bývalý náčelník generálního štábu), kteří se na tehdejších událostech spolupodíleli.

Portugalci nesouhlasí s intervencí trojky (EU, ECB, MMF) v Portugalsku. Vyplývá to z průzkumu Eurosondagem pro Evropský institut při Právnické fakultě univerzity v Lisabonu, jehož výsledky byly dnes zveřejněny.

Téměř polovina Portugalců se domnívá, že vláda neměla dohodu s trojkou podepisovat. Opačného názoru je pouze 12 procent dotázaných. Nové sjednání podmínek dohody s trojkou nebo její ukončení si přeje celkem 82,5 procenta občanů.

Prezident Aníbal Cavaco Silva se dnes setká s členy Státní rady, poradního orgánu prezidenta, k diskuzi o budoucnosti země po odchodu trojky a k přípravnému jednání před červnovým evropským summitem.

Protestní hnutí Do háje s trojkou svolalo na dnešní den demonstraci před prezidentský palác, kde chce Cavaca Silvu vyzvat k tomu, aby „se konečně chopil odpovědnosti, respektoval ústavu a odvolal vládu, která pustoší Portugalcům život.“

Skupina britských podnikatelů podepsala dopis adresovaný deníku The Independent, v němž obviňuje euroskeptické politiky z toho, že výzvami k odchodu z EU „staví politiku před ekonomiku“.

Signatáři, mezi nimi například i majitel značky Virgin Richard Branson, požadují po premiérovi, aby „posílil a prohloubil“ účast na jednotném evropském trhu.

„Dopis, který podepsali významní představitelé, jako prezident Konfederace britského průmyslu a jeho nástupce nebo ředitelé společností British Petroleum, Deloitte, Lloyds či Centrica, je první koordinovanou odpovědí podnikatelů na rozmáhající se antievropskou politickou rétoriku,“ píše deník.

Návrh zákona na legalizaci homosexuálního manželství musí překonat další překážku. Poslanci chtějí, aby byl stávající zákon umožňující homosexuálním párům uzavírat registrované manželství rozšířen i na heterosexuální páry.

Vláda se obává, že pokud se poslanci za Labouristickou stranu připojí při hlasování o doplňovacím návrhu ke svým konzervativním kolegům, bude zákon o dva roky odložen a vyžádá si v porovnání s původním rozpočtem o 4,7 miliardy eur navíc.

O návrh zákona o manželství, který poslanci schválili v únoru v prvním čtení, bude nejprve jednat Sněmovna Lordů. Poté se vrátí před dolní sněmovnu.

„Konečně francouzská nabídka pro Evropu“, raduje se deník Le Monde poté, co během tiskové konference 16. května francouzský prezident představil svou vizi budoucího vývoje Evropské unie.

Jeho byla určena Evropanům i Německu. François Hollande na tiskové konferenci konečně přestal dělat vytáčky a skoncoval s politikou francouzské neúčasti u evropského stolu, kterou od svého zvolení praktikoval. [...] Svým prohlášením, že Francie by se měla stát „spojovacím článkem“ mezi severem a jihem Evropy, se prezident přestal snažit spolčovat románské země proti germánské Evropě.

Deník dále píše, že prezidentova výzva k vytvoření „ekonomické vlády“ eurozóny,

bere za slovo Angelu Merkelovou, která před rokem přišla s návrhem, politické unie. Tehdy Hollande její návrh kritizoval jako příliš vágní. Dnes mu sám dává „obsah“. Brát Němce za slovo není špatná strategie. Na evropském stole tak znovu máme i francouzskou nabídku. Konečně! Důvěryhodná ale bude jen tehdy, pokud se Hollandovi podaří udělat si pořádek doma ve Francii.

V Německu vyvolaly Hollandovy výroky podstatně méně nadšení. Týdeník Die Welt soudí, že Hollandova „údajná ofenzíva obsahuje v podstatě jen opatření, která představil už jeho předchůdce“, ať už jde o

evropskou ekonomickou vládu, k jejímuž vytvoření Sarkozy vyzval poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku už v říjnu 2008, anebo myšlenku evropských obligací, které se za Hollanda z taktických důvodů už nejmenují eurobondy, v naději, že je tvrdohlaví Němci jednoho dne přece přijmou.

Co se týče Hollandovy výzvy k Německu, Die Welt podotýká, že prezidentovu snahu „neustále láteřit proti německé úspornosti“ je nutné interpretovat „nejen jako ideologickou pozici, ale i jako taktické opatření“:

tím, že navenek bojuje proti strašákovi diktátu úspornosti Angely Merkelové, se snaží získat manévrovací prostor, který mu, pokud vše dobře půjde, umožní prosadit nepopulární reformy. Angela Merkelová by mu proto měla prokázat službu a sloužit mu jako evropský fackovací panák ještě nějakou dobu.

Představitelé Konzervativní strany začali uvažovat o nouzovém plánu pro případ, že by koaliční partner Nick Clegg nebyl schopen zabránit tomu, aby jeho Liberální demokraté opustili vládu ještě před vypršením jejího mandátu v roce 2015.

Podle jednoho ze scénářů by premiér David Cameron mohl vést menšinovou vládu s omezenou podporou Liberálních demokratů, vysvětluje deník The Times.

Tyto informace přicházejí na sklonku týdne, který byl pro vládní koalici náročný: většinou proevropsky smýšlející liberální demokraté stojí v opozici vůči skupině euroskeptiků v Konzervativní straně. Otázka setrvání Británie v EU je tvořila tento týden jednu z hlavních aktualit.

Parlamentní komise vyšetřující teroristickou skupinu Národně-socialistické podzemí, (NSU) obvinila německou tajnou službu z „naprostého selhání“.

„Policie a zpravodajské služby postupovaly při vyšetřování zaslepeně a s mnoha předsudky“ a „federální a regionální orgány si mezi sebou vyměňovaly informace nedostatečným způsobem a významně podcenily nebezpečí, které představuje krajní pravice“, vyplývá ze včera zveřejněné závěrečné zprávy komise, s níž se spolkový parlament seznámí v srpnu, píše Tagesspiegel.

Mnoho expertů včetně školitelů policejních složek požaduje centralizovanou koordinaci postupu proti krajnímu extremismu a spuštění doprovodných programů pro lidi, kteří ultrapravicové kruhy opustili.

Francouzský prezident na včerejší tiskové konferenci potvrdil orientaci své politiky: prioritou je hospodářské oživení a zaměstnanost. Podle La Tribune je „François Hollande sociální demokrat jako nikdy dřív“.

François Hollande udělal ze své evropské politiky „prvořadý cíl“ svého „roku č. 2“, píše hospodářský server. Ten dále upřesňuje, že se „tato politika opírá o čtyři pilíře: novou instanci evropské vlády, zapojení mladých lidí do trhu práce, evropské energetické společenství a kroky směrem k fiskální integraci“:

Velmi jasný způsob, jak říct, že Německo není navzdory svému hospodářskému vlivu v Evropě lídrem. Jinak řečeno, evropská integrace by bez Francie nepostupovala kupředu. François Hollande chce být očividně tím, kdo dokáže Evropu znovu nastartovat...

Německá kancléřka Angela Merkelová a sociálně-demokratický kandidát na kancléře Peer Steinbrück se na včerejším fóru o Evropě v Berlíně střetli v názoru na případné sankce vůči Maďarsku, které je obviňováno z porušování principů unijního práva.

Steinbrück naznačil možnost vyloučení Maďarska z EU a vyzval Merkelovou, aby na maďarského premiéra Viktora Orbána vyvinula větší osobní nátlak i větší tlak v rámci Evropské lidové strany, k níž oba patří, píše Népszava.

Kancléřka naopak prohlásila, že souhlasí s Evropskou komisí, co se týče nutnosti změnit kritizované maďarské zákony. Před vyhrožováním dává podle svých slov přednost přesvědčování. Merkelová požaduje, aby „byly úpravy provedeny v případě, že zákony nebo ústavní změny nejsou v souladu se smlouvami EU“.

Podle návrhu reformy veřejného sektoru představeném vládou Victora Ponty přijde do roku 2018 o práci 14 000 státních zaměstnanců (z toho půjde o 4 000 pracovníků pošt a 2 500 zaměstnanců energetických společností).

Tato opatření jsou součástí reforem vyžadovaných Mezinárodním měnovým fondem výměnou za poskutnutou pomoc, rappelle, píše list România Liberă. Nová opatření podle deníku ukončí „líbánky mezi vládou a rumunským lidem“.

Španělský premiér Mariano Rajoy navrhnul, aby byl rozpočtový schodek rozdělen mezi jednotlivé španělské regiony nesymetricky. Dále pak požádal o povolení, aby katalánský schodek mohl letos přesáhnout 0,7 % HDP, které platí pro ostatní kraje.

Rajoy nyní čelí odporu ve své vlastní Lidové straně (PP), jelikož lídři tří regionů, které PP ovládá – Extremadury, Madridu a Aragonie – návrh odsoudili s tím, že Katalánsko je „zvýhodněno“. Očekává se, že i jiné regiony, kde momentálně vládne PP, budou protestovat proti zvláštnímu statutu, který by tím Katalánsko získalo.

Během summitu o demografické situaci, který se konal 14. května v Berlíně, požádala kancléřka Angela Merkelová svou vládu, aby usnadnila mobilitu pracujících uvnitř EU. „Protože do roku 2025 ztratíme 6 milionů pracujících, musíme být otevřeni vůči mladým lidem, kteří k nám chtějí přijít pracovat,“ prohlásila kancléřka.

Německo nabízí přistěhovalcům dobré podmínky, trpí však pověstí příliš uzavřené země, vysvětluje Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr vnitra Hans Peter Friedrich sází především na kvalifikovanou pracovní sílu, která by do Německa měla přijít z jižní Evropy.

Milánská prokuratura požaduje pro bývalého premiéra Silvia Berlusconiho šestiletý trest odnětí svobody a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Berlusconi údajně uplácel a měl za úplatu pohlavní styk s nezletilou.

Podle obžaloby „není pochyb, že Karima El Mahrougová [17letá dívka, kterou Berlusconi označil za neteř Husního Mubaraka, aby zabránil jejímu uvěznění za krádež] měla s Berlusconim sex“. Politik, který měl El Mahrougové zaplatit v roce 2010 za sex více než 4,5 milionu eur, označil obvinění za výplod „lží a nenávisti“. Soud by měl vynést rozsudek 24. června.

Berlusconiho stoupenci uspořádali minulý týden demonstraci proti „komunistickým soudcům“. Stalo se tak poté, co il cavalière neuspěl s odvoláním proti obvinění z daňových úniků. Verdikt ohrozil jednotu koaliční vlády s Demokratickou stranou (PD).

Britský premiér David Cameron se chystá učinit „velice neobvyklý“ krok. Předloží dnes návrh zákona, kterým chce vládu zavázat k uspořádání referenda o členství Británie v EU do roku 2017.

Tento krok přichází poté, co se premiér dostal pod silný tlak vlastních poslanců, aby učinil něco pro splnění svého parlamentním hlasováním, které svolali konzervativci poté, co zmínka o referendu nezazněla v královnině projevu.

Bulharské volby vyhrála konzervativní strana GERB expremiéra Bojka Borisova. V předčasných volbách z 12. května získala 30,1 procenta hlasů a 98 křesel v parlamentu (z celkových 240). Druzí skončili opoziční socialisté Sergeje Staniševa. Získali více než 26 procent hlasů a 86 mandátů. Čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do parlamentu překročily ještě MDL zastupující muslimskou menšinu (33 křesel) a ultranacionalistická Ataka (23 křesel).

Od vlny demonstrací proti chudobě, které vedly k pádu vlády Bojka Borisova, uplynuly sotva tři měsíce, a země se opět ocitla ve slepé uličce, píše Standart. „Sestavování nové vlády bude náročnou skládankou,“ píše list, protože žádná strana nezískala dostatečný počet hlasů na to, aby mohla vládnout sama, a všechny vylučují koalici s GERB.

Deník Troud nastínil scénář „Všichni proti GERB“. Tuto možnost už zvažovali socialisté za předpokladu, že by se dohodli na koalici s muslimy a ultranacionalisty.

Europoslanec za zelené Rui Tavares, autor zprávy z 2. května o stavu základních práv a demokracie v Maďarsku, navrhuje zavést kontrolní mechanismus a poplašný systém.

Cílem je zamezit nutnosti použít „jadernou zbraň“ v podobě článku 7 Lisabonské smlouvy, kterým se členskému státu vážně porušujícímu evropské předpisy odnímají hlasovací práva. Řekl to v rozhovoru pro maďarský deník Népszabadság.

Rui Tavares odmítá obvinění ze zaujatosti a tvrdí, že je „otevřen“ diskuzi. Zprávu v Maďarsku ostře kritizuje vláda Viktora Orbána a konzervativní tisk.

Ministr školství Michael Gove a ministr obrany Philip Hammond veřejně prohlásili, že pokud by se dnes konalo referendum o setrvání Británie v EU, hlasovali by pro odchod. Kabinetu premiéra Davida Camerona tím zasadili tvrdou ránu.

Minulý týden učinil podobné prohlášení i představitel Konzervativní strany a exministr financí Nigel Lawson. Tyto výzvy kontrastují s evropskými projekty předsedy vlády.

„Desítky konzervativních poslanců“ se podle deníku chystají tento týden hlasovat na protest proti tomu, že v projevu britské královny z 8. května o vládních reformách právního systému nezazněla žádná zmínka o pořádání referenda o setrvání Británie v EU.

Milánský odvolací soud potvrdil 8. května rozsudek první instance, kterým byl Silvio Berlusconi odsouzen ke čtyřem letům vězení a pětiletému zákazu výkonu veřejné funkce. Berlusconi byl v kauze společnosti Mediaset obžalován z daňových úniků při nákupu vysílacích práv.

Berlusconiho strana Lid svobody (PdL) označila rozsudek za novou kapitolu „nekonečné persekuce“ namířené proti premiérovi. Řízení ale možná nebude mít reálné důsledky, protože příští rok vyprší promlčecí lhůty a k případu se ještě musí vyjádřit poslední odvolací instance (kasační soud). PdL nicméně svolala na zítřek do Brescie demonstraci proti „levičáckým soudcům“.

Rozhodnutí odvolacího soudu spolu s dalším řízením, v němž je Berlusconi obviněn z pohlavního styku s nezletilou dívkou a které by mělo začít v nejbližších týdnech, ohrožují rodící se vládní koalici PdL a Demokratické strany.

Britský daňový úřad se začal zabývat případy daňových úniků. Ty poukázaly na to, že bohatí daňoví poplatníci ukrývají miliardy liber na tajných kontech v daňových rájích.

Ministr financí George Osborne vyslal neplatičům a zhruba 200 daňovým expertům a poradcům, kteří pro ně pracují, jasný vzkaz: kdo nebude přiznávat příjmy, bude potrestán. Ty, kdo se k nesrovnalostem dobrovolně nepřiznají, čeká trestní stíhání a vysoké sankce.

Deník upřesňuje, že daňový úřad odkazuje na tytéž informace, které byly zveřejněny už v březnu během operace Offshore Leaks.

Systém předběžných rozhodnutí v daňových otázkách zaregistroval podle informací listu Le Soir od ledna do dubna 1 715 hlášení o regularizaci příjmů, které unikly daňovým úřadům.

Za přílivem nepřiznaných peněžních prostředků stojí podle belgického deníku „oznámení vlády o nové daňové amnestii”. Operace by mohla být spuštěna v červenci a „měla by přinést zejména zpřísnění poplatků za regularizaci“.

Jak pokračuje Le Soir,

tahá prostřednictvím stálého regularizačního mechanismu zavedeného v roce 2006 peníze ven z fiskálních temnot mnoho „tajnůstkářů“.

V průzkumu veřejného mínění YouGov poll na objednávku deníku The Times se vyjádřilo 42 procent dotázaných Britů pro to, aby se vztah s Evropou zakládal na volném obchodu, zatímco 21 procent je nakloněno tomu, aby Británie z EU odešla.

Průzkum je jen posledním důkazem o tom, jak problematické je pro britského premiéra Davida Camerona získat podporu pro udržení vztahů mezi Británií a EU před referendem o této otázce, které by se mělo konat do roku 2017. Premiér slíbil, že s Evropou vyjedná novou smlouvu.

Pokud by se referendum konalo nyní, hlasovalo by podle průzkumu 46 procent dotázaných pro odchod Británie z EU a 35 procent pro setrvání.

Jak dodává deník:

Pokud by se Cameronovi nepodařilo vyjednat s Bruselem novou dohodu o vzájemných vztazích, která by se více opírala o společný trh, mohl by se proti němu ve slibovaném referendu obrátit značný počet poslanců jeho parlamentní skupiny, varují poslanci.

Slovinská vláda musí do konce týdne představit plán ekonomických reforem a reforem bankovnictví. Termín stanovila Evropská komise.

K přípravě programu se včera sešli zástupci stran vládní středolevicové koalice premiérky Alenky Bratuškové.

Hlavním opatřením bude zavedení daně z příjmu fyzických osob s příjmem nad 600 eur. Bude platit od července a mělo by vynést 300 milionů eur ročně.

Koncem roku bude zveřejněn další plán, tentokrát na snížení státních výdajů. Slovinsko se nachází ve složité finanční situaci, zejména v důsledku krize svého bankovního sektoru.

Ve věku 94 let včera v Římě zemřel doživotní senátor Giulio Andreotti. V letech 1946-1991 byl poslancem velice vlivné Křesťanské demokracie, sedmkrát byl zvolen předsedou vlády a 21krát ministrem. Stal se tak nejvýznamnějším italským politikem druhé poloviny dvacátého století.

Díky své politické obratnosti a schopnosti vyjít ze všech skandálů beze škody si vysloužil mnoho přezdívek, jako „Belzebub“, „Božský“ (Il Divo) nebo „Liška“, připomíná Corriere della Sera:

Nezlomily ho ani procesy kvůli spolupráci s mafií – v nichž byl zproštěn viny, v případě některých deliktů jen z důvodu promlčení – ani moc, jejíž pravidla, reference a hráči od něj byli vzdáleni několik světelných let. Dokud byl svět rozdělen na Západ a komunismus, zdálo se, že je věčný. Byl to „jeho“ svět, v němž se pohyboval s elegancí a cynismem člověka, který zná jeho tvář, stejně jako zákulisí.

Ve volbách do místních samospráv z 2. května zaznamenala překvapivý úspěch Strana za nezávislost Spojeného království (Ukip). Hlavním politickým programem partaje, která získala zhruba čtvrtinu hlasů, je odchod Velké Británie z Evropské unie.

Náhlý vzestup představuje největší nárůst podpory čtvrté největší strany v Anglii od druhé světové války a je proto označován za „zemětřesení“ v britské politice. Sloupkař listu The Observer Andrew Rawnsley nicméně autory podobných komentářů vybízí ke „studené sprše a zklidnění“.

Výsledky strany, jejíž voliče kdysi nazval britský premiér David Cameron „jako blázny, pomatence a skryté rasisty“, podle jeho názoru sice určitě „stojí za pozornost, ale je velice předčasné hovořit o zlomu“.

Volby ukázaly, že někteří voliči mají na Evropu vztek a další frustruje celý politický systém. Podle Rawnsleye je

velkou výzvou pro všechny etablované strany vyrovnat se s „antipolitickou“ náladou, kterou Ukip přiživuje. Nespokojenost, kterou řada Britů pociťuje, je v zájmu této strany a velkoměstské elity, která nese spoluvinu za hospodářské problémy. [...] V Ukipu jsou možná podivíni a nechutní lidé, ale mainstreamové strany by svým způsobem mohly být rády za tento anglický způsob protestu. Po celé Evropě vyvolává politika úsporných opaření revoltu proti stávajícímu establishmentu, která se projevuje podporou krajní levice a krajní pravice. Posilují tak strany jako Národní fronta Marine Le Penové ve Francii a fašistický Zlatý úsvit v Řecku. Můžeme být rádi, že je Ukip takový, jaký je.

Rok od zvolení socialisty Françoise Hollanda do čela státu klesla jeho popularita na rekordní minimum. Podle průzkumů ho podporuje pouze 24 % dotázaných. Jde o nejnižší míru popularity prezidenta páté francouzské republiky rok po jeho zvolení.

Francouzská radkální levice, která přitom Hollanda ve volbách podpořila, shromáždila včera v Paříži 30 000-180 000 demonstrantů na protest proti „neúspěšné“ vládě socialistů a zelených vedené Jeanem-Marcem Ayraultem.

V době svého zvolení do čela státu loni 6. května chtěl François Hollande „přesměrovat evropskou politiku“ k mírnější politice úsporných opatření, jejíž striktní verzi propagovala německá kancléřka Angela Merkelová.

Ale „bilance zdaleka neodpovídá původnímu očekávání“, píše Le Figaro. Nejenže „pokus o vytvoření aliance s jihoevropskými státy v protiváze vůči Severu selhal“, ale navíc „vztahy s Berlínem nikdy nebyly tak napjaté jako dnes“. Konzervativní deník konstatuje, že:

Hlas Francie má čím dál menší váhu, přestože její varování před rizikem příliš tvrdého šetření má čím dál větší ohlas, dokonce i v Bruselu. […] Chybou Françoise Hollanda možná bylo to, že měl pravdu moc brzy.

Starosta Atén Jorgos Kaminis včera zakázal akci neonacistické strany Zlatý úsvit, která chtěla rozdávat jídlo, ale pouze Řekům.

Poslanec Zlatého úsvitu Giorgos Germenis v reakci na to „namířil proti starostovi zbraň“ a při pokusu o útok zranil jednu dívku. Policie použila proti neonacistickým aktivistům slzný plyn.

Je to vůbec první zásah proti tomu, co deník nazývá „polévkou nenávisti“. Deník si nicméně klade otázku, zda jde o obrat v přístupu veřejných orgánů, nebo spíš začátek soupeření se Zlatým úsvitem před místními volbami v příštím roce.

V den, kdy si Nizozemsko připomíná své občany, kteří padli během druhé světové války a v mírových misích od roku 1945, se nebudou konat žádné pocty německým vojákům. Uvedla to národní komise, která oficiální program během svátku organizuje. Chtěla se tak vyhnout nedorozumění po vlně protestů během loňských oslav, kdy se ukázalo, že patnáctiletý chlapec měl recitovat báseň o svém prastrýci, členovi nacistické organizace SS. Komise jeho výstup po mnoha diskuzích zrušila, připomíná deník Trouw. Ten také věnuje svou první stranu včerejšímu znovuotevření renovovaného Van Goghova muzea v Amsterdamu.

Politický tlak ze strany euroskeptické formace UKIP možná konzervativního britského premiéra Davida Camerona donutí, aby poslance nechat hlasovat o možnosti uspořádat referendum o britském členství v Evropě před rokem 2017. Pokud by hlasovali pro, vláda by byla nucena kontroverzní referendum uspořádat. Premiér tuto možnost zmínil v den, kdy se v několika britských hrabstvích konají regionální volby.

„Cameron se dříve vždy zdráhal dát poslancům možnost hlasovat o jeho návrhu referenda už před volbami. Mohlo by totiž rozdělit koalici a zároveň rozhněvat proevropské konzervativce. To, že se touto myšlenkou zabývá, nicméně svědčí o tlaku, který euroskeptická strana vedená Nigelem Faragem vyvíjí na velký počet Cameronových vlastních poslanců“, píší The Times.

Italský parlament včera schválil novou koaliční vládu Enrica Letty (Demokratická strana, PD). Pro bylo 453 poslanců, proti 153. Vládu by měl dnes rovněž schválit senát.

Letta v projevu před poslaneckou sněmovnou nastínil některé klíčové body svého programu, jako snížení nákladů na pracovní sílu nebo snížení daně z nemovitosti (IMU). Jde o opatření, která požadovali jeho koaliční partneři z Lidu svobody (PdL). Letta chce také zrušit veřejné financování politických stran. Na zahájení reforem si vyhradil 18 měsíců.

Po hlasování v senátu zahájí Letta sérii diplomatických návštěv v Bruselu, Berlíně a Paříži. Cílem je ubezpečit evropské partnery o situaci v zemi, ale také požádat o zmírnění podmínek stabilizačního paktu pro Itálii.

„Láska je pryč. V době krize eura se francouzsko-německé vztahy ochladily,“ píše hospodářský deník.

„Po tvrdé kritice francouzských socialistů na adresu německé kancléřky se obě vlády snažily vyhnout větším problémům,“ píše Handelsblatt. Nyní ale „muž číslo dvě Angely Merkelové přilil olej do ohně“: ministr hospodářství Philipp Rösler nedávno vypracoval zprávu, k níž získal deník přístup a v níž ministr „vypočítává ekonomické a politické chyby sousední země“.

K nim patří „růst nákladů na pracovní sílu a vysoké odvody“, „nejnižší počet pracovních hodin v EU“, „nejvyšší daňová zátěž a nejvyšší zátěž spojená se sociální ochranou v eurozóně“.

Podle Röslera klesá francouzská konkurenceschopnost a průmyslové podniky pod váhou daní opouštějí zemi, píše Handelsblatt.

„Francie inklinuje k Jihu,“ domnívá se ministr, podle nějž hrozí, že už Francie nebude moci zastat úlohu stabilizátora v krizi eurozóny.

Při příležitosti dnešní abdikace královny Beatrix a korunovace jejího syna Viléma Alexandra (46), který po ní převezme trůn, uvádí deník „sedm důvodů k oslavě bez velkých cirátů“, navzdory mnoha kritikám na adresu nizozemské monarchie.

K těmto důvodům patří podle listu králova kompetence, absence veškerého politického vlivu už od loňského roku, jistý půvab osobnosti připomínající prezidenta, reprezentativní role při mezinárodních setkáních obchodního typu a „národní soudržnost“, k níž vyzývá.

Premiér Donald Tusk odvolal ministra spravedlnosti Jarosława Gowina, který je teprve rok a půl ve funkci. „Nemám čas omlouvat se jednou týdně za ministra,“ prohlásil Tusk. Gowin, který je rovněž členem Občanské platformy (PO), podle něj zbytečně „politizoval“ úkoly, kterými ho pověřil, a jeho názory „působily vládě problémy“.

Rzeczpospolita uvádí, že Gowin přišel o místo poté, co obvinil kliniky provádějící umělá oplodnění z obchodování s lidskými embryi, a dokonce z jejich prodeje do Německa, kde měly být využity k pokusům.

Gowina ve funkci nahradí Marek Biernacki (PO), který zastával post ministra vnitra ve vládě Jerzyho Buzka.

Vilém Alexandr (46) nahradí zítra na nizozemském trůně svou matku, královnu Beatrix.

Pro Belgičny by tato korunovace mohla mít „přídech opakovanosti“, protože „už několik měsíců kolují zvěsti o tom, že se král Albert II. vzdá trůnu ve prospěch svého syna Philippa“. Král je prý unaven a „princ se nemůže dočkat“ trůnu. Podle belgického deníku nicméně

perspektiva politického kataklyzmatu před parlamentními volbami v květnu příštího roku ještě více komplikuje předávku žezla, kolem níž se už roky vznášejí pochybnosti související se schopností Philippa zastat roli belgického krále.

Ale rozdíly mezi oběma zeměmi „relativizují možnost obě nástupnictví srovnávat“.

Ozbrojený útočník začal včera střílet před sídlem vlády v Chigi. Stalo se tak v době, kdy nová italská vláda skládala slib v prezidentském Kvirinálském paláci. Při střelbě byli zraněni dva policisté, z nichž jeden vážně, a jedna kolemjdoucí žena.

Útočník Luigi Preiti (49), který nedávno ztratil práci a rozešel se se ženou, se pokusil o útěk, ale byl okamžitě zadržen. Podle svých slov uvažoval už jistou dobu o tom, že „zabije nějakého politika a pak sám sebe“. Při útoku mu údajně došly náboje.

Jednadvacet ministrů v čele s předsedou Demokratické strany (PD) Enricem Lettou o incidentu nebylo informováno a složilo přísahu podle obvyklého postupu. Koaliční vládu Demokratické strany, Berlusconiho Lidu svobody a Občanské volby čeká v pondělí odpoledne hlasování o důvěře v parlamentu.

Před blížícím se 70. výročím volyňského masakru vyzvali křesťanští duchovní z ukrajinské církevní rady Poláky a Ukrajince, aby se ještě jednou omluvili za „sérii hrůz, která sahá několik set let do minulosti“.

V letech 1943-44 zabili ukrajinští nacionalisté ve Volyni, která před druhou světovou válkou náležela k Polsku, přes 100 000 Poláků. Během polských represí následně zemřelo 20 000 Ukrajinců.

Gazeta Wyborcza píše, že

tato bezprecedentní výzva […] má potenciál k tomu uklidnit napětí před červencovým výročím, které je vždy těžkou zkouškou polskou-ukrajinských vztahů.

Rakouští křesťanští demokraté (ÖVP) získali ve včerejších regionálních volbách 39,6 % hlasů, a udrželi si tak postavení nejsilnější politické síly v Tyrolsku. Jde ale o nejhorší volební výsledek této strany v Tyrolsku.

Na druhém místě skončili socialisté (SPÖ) s 13,8 % hlasů. I oni dosáhli svého nejhoršího výsledku v této spolkové zemi. Za nimi se umístili Zelení (12,1 %) a strana „Vpřed, Tyrolsko“, kterou založila odštěpenecká větev ÖVP (9,3 %). Ultrapravicová FPÖ získala 9,6 % hlasů, tj. o 2,8 % méně než ve volbách v roce 2008.

„Vyhrávat a prohrávat volby je zbytečné, když si nadále udržujete takhle podrážděnou náladu,“ prohlásil prezident Aníbal Cavaco Silva ve včerejším projevu u příležitosti oslav výročí karafiátové revoluce.

Prezident dále řekl, že „političtí aktéři doplatí na současný konflikt a chybějící konsenzus“. Uznal také, že záchranný plán trojky (EU, ECB, MMF) „měl pro Portugalce vážné důsledky“, ale přinesl „pozitivní výsledky“ portugalskému bankovnímu systému a platební bilanci.

Do ulic včera vyšly tisíce demonstrantů. Lidé skandovali hesla jako „Běž pryč, MMF“ a bouřili se proti prezidentově projevu. Opoziční strany Cavacu Silvovi vytýkají přílišnou „blahosklonnost“ vůči vládě.

Na dnešní 39. výročí portugalské revoluce, která ukončila 41 let trvající autoritářský režim, jsou plánovány demonstrace proti vládní politice úsporných opatření.

Některé osobnosti veřejného života oznámily, že se nezúčastní tradičního slavnostního zasedání v parlamentu, které se koná u této příležitosti. Patří k nim například bývalý prezident Mário Soares nebo básník Manuel Alegre, jehož píseň Trova do vento que passa zahájí oslavy.

Italský prezident Giorgio Napolitano včera pověřil prozatímního předsedu Demokratické strany (PD) Enrica Lettu (46) sestavením vlády. Letta okamžitě zahájil jednání s Občanskou volbou (středová strana Maria Montiho) a Lidem svobody (PdL) Silvia Berlusconiho. Diskuze už v několika bodech narazila. PdL chce na klíčové posty jako ministerstvo vnitra nebo školství dosadit členy své strany, zatímco PD prosazuje nestraníky.

Klíčové ministerstvo hospodářství by mělo připadnout prezidentovi italské centrální banky Fabriziu Saccomannimu.

Sestavení nové vlády je na překážku i Berlusconiho požadavek zrušit velice nepopulární daň z nemovitosti, kterou zavedl dosluhující premiér Mario Monti, a lidem již zaplacenou daň vrátit. Podle PD by toto opatření mohlo vyvolat další stav finanční nouze.

Lettu čeká 29. dubna v parlamentu hlasování o důvěře.

Britské ministerstvo financí zveřejnilo 23. dubna zprávu o výběru měny, kterou by Skotsko přijalo v případě vítězství stoupenců nezávislosti v nadcházejícím referendu o nezávislosti. „Je to začátek další šarvátky na jednom z nejvýznamnějších politických bitevních polí, na němž se svede příští rok bitva v podobě referenda o nezávislosti,“ píše list Financial Times.

Zpráva uvádí, že v případě vyhlášení nezávislosti Skotska bude muset padnout rozhodnutí, zda nový stát vstoupí do eurozóny, zavede vlastní měnu, nebo si ponechá libru – této možnosti dává přednost vládnoucí Skotská národní strana. Financial Times dodávají, že –

Skotská vláda si chce ponechat libru s tím, že měnová unie bude představovat stabilitu pro byznys a hospodářství na obou stranách hranic. Ministr financí George Osborne se však nechal slyšet, že Velká Británie nebude mít zájem o měnovou unii ve stylu eura s cizí zemí – ani, kdyby tou zemí mělo být Skotsko. [...] A i kdyby se ve Skotsku platilo librou i nadále, [skotský premiér Alex] Salmond by měl značně omezené pravomoci v oblasti daní i výdajů. Bank of England by si celkem po právu nárokovala podstatnou fiskální a regulatorní kontrolu jako cenu za úlohu věřitele poslední instance.

Podle komentátora listu The Herald Iana Bella „je argument kolem eventuální měny pro nezávislé Skotsko především politický, nikoliv ekonomický.“ –

Vyberte si nezávislost a doufejte ve formální měnovou unii, říká Osborne, a my budeme požadovat kontrolu nad základními součástmi vaší ekonomiky. Ve skutečnosti budeme požadovat ještě více kontroly než Němci nad eurozónou. [...] V některých kruzích se to nazývá výhružkou.