„G8: pokrok v boji proti daňovým únikům,“ shrnuje hospodářský deník Les Echos závěry dvoudenního summitu (17.-18. června), jehož účastníci dosáhli na toto téma širokého konsenzu.

Podle Les Echos

britský premiér David Cameron, který summitu předsedal […], má vítězství takřka v kapse, [přestože] na konkrétní reformy nedošlo.

V závěrečném prohlášení přijali účastníci G8 řadu závazků: „zavedení automatické výměny dat mezi daňovými úřady“ nebo „zveřejnění akčních plánů k odhalení pravé totožnosti fiktivních společností“. Co se tohoto bodu týče, některé země jako Německo, USA nebo Kanada „nejsou ochotny zajít tak daleko jako Británie, která navrhla veřejný rejstřík“, všímá si deník.

Dalším tématem, k němuž se účastníci summitu vyjádřili jen vágně, je nadměrná daňová optimalizace týkající se nadnárodních společností jako Apple nebo Starbucks.

Les Echos uzavírá:

To, že zasedání G8 přineslo i jistá zklamání, ukazuje, že je potřeba udržovat nátlak.

Bankéři, kteří porušují povinnosti při výkonu povolání, by měli jít do vězení, píše deník Financial Times. Závěr vyplývá ze zprávy parlamentního výboru o britském bankovním sektoru.

Zpráva o 571 stránkách ostře kritizuje bankéře za jejich nezodpovědnost a navrhuje, aby se některé bonusy vyplácely až s desetiletým odstupem, aby bylo možné posoudit dopad rozhodnutí hlavních manažerů banky.

Zpráva rovněž vyzývá vládu, aby prostudovala alternativy k odprodeji svých aktiv Skotské královské bance, která byla částečně znárodněna v roce 2008.

Bank of Cyprus včera představila restrukturalizační plán. Plán počítá s propuštěním 2 000 až 2 500 zaměstnanců, snížením platů o 11 až 30 procent a snížením, ne-li úplným zrušením odstupného, píše kyperský deník.

Plán, který vejde v účinnost do konce tohoto roku, je nezbytnou další etapou po záchraně a následné likvidaci vysoce zadlužené banky Laiki.

Prezident Nikos Anastasiadis požádal v dopise představitelům eurozóny revizi desetimiliardového mezinárodního plánu na pomoc Kypru, který kyperský parlament schválil 30. dubna. Prezident ho považuje za „nespravedlivý“ a kritizuje i plán na záchranu kyperských bank.

„Lex USA je prakticky mrtev,“ píše Le Temps poté, co dolní komora švýcarského parlamentu odmítla naléhavou debatu o fiskální dohodě se Spojenými státy. Pro se vyslovilo 67 poslanců, 126 hlasovalo proti.

Návrh zákona známého jako „Lex USA“, který předložil Bern, měl švýcarským bankám zaručit možnost poskytovat americké daňové správě požadované informace, aniž by přitom porušovaly švýcarský zákon. Deník v úvodníku konstatuje, že dolní komora

odmítla zahraniční ‚diktát‘ a požadavky velmoci, která si je jista svým vlivem, aby sousedům lépe ukázala, že se i tak malý stát může postavit na odpor. Ve skutečnosti je to nepřímý vzkaz pro Brusel, který chce zrušit švýcarské veto v oblasti výměny informací mezi daňovými úřady.

Návrh zákona dnes dostane zpět na stůl horní komora parlamentu, která už jej jednou schválila. Pokud se senátoři připojí k poslaneckému ‚ne‘, bude zákon mrtev. Jestliže svou volbu potvrdí, bude se návrhem zabývat smírčí výbor a 21. června bude zákon předložen k definitivnímu hlasování.

V hledáčku americké justice se ocitla zhruba patnáct švýcarských bank, které ve svých trezorech uchovávají nepřiznaný americký kapitál, za což jim hrozí vysoké pokuty.

Podle listu The Wall Street Journal, je oznámení o zahájení obchodních jednáních výsledkem mnoha měsíců britské diplomatické aktivity. To se jednak snažilo získat pro obchodní dohodu podporu na obou stranách Atlantiku, jednak zaručit diplomatické vítězství britskému premiérovi, který momentálně předsedá summitu zemí G8 v Severním Irsku. Hospodářský deník píše, že

Podle listu Die Welt budou naopak z dohody o volném obchodu mezi EU a USA „mít prospěch především Američané“. Ze studie o potenciálních důsledcích dohody pro 126 zemí světa, kterou si u výzkumného institutu Ifo objednala Bertelsmannova nadace, vyplývá, by zóna by Spojeným státům umožnila

Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje, že důsledkem dohody by bylo také snížení obchodní aktivity uvnitř EU:

Tageszeitung sdílí obavy vyjádřené sdružením 22 nevládních organizací, které upozornily, že ve chvíli, kdy se Evropské trhy otevřou Spojeným státům, dojde k oslabení mechanismů na ochranu spotřebitelů.

„Británie podepsala s EU dohodu o regulaci [londýnské] City,“ zní dnešní titulek listu Financial Times. Podle hospodářského deníku představuje smlouva, která byla neoficiálně uzavřena už minulý týden, „velký krok vpřed“.

Smlouva ustavuje pravidla regulující obchody na londýnských finančních trzích a byla podepsána po více než dvou letech složitých jednání mezi bankami, burzami a vládami Velké Británie, Francie a Německa. Ministři financí států EU ji mají oficiálně schválit tento pátek.

Dohoda „by mohla omezit vliv Bruselu na regulaci obchodů londýnskou City,“ píše deník. Obsahuje totiž ustanovení, které zakazuje regulátorům diskriminovat některý z členských států. Deník dodává, že

Ustanovení se podobá tomu, které si Británie loni v prosinci vymohla v rámci dohody o evropské bankovní unii. Jednání provázela napětí ohledně vlivu Bruselu na londýnskou City. Návrhy, které byly provizorně schváleny minulý týden, obsahovaly také ustanovení, které by Evropské centrální bance a dalším regionálním regulačním autoritám znesnadňovalo zvrátit rozhodnutí Londýna v otázkách legislativy, která se na City vztahuje.

„Dramatická nezaměstnanost“ bude jedním z prioritních témat amerického prezidenta Baracka Obamy na summitu G8 v Severním Irsku, který se nese v naději, že budoucí dohoda mezi Evropou a USA o volném obchodu povede k vytvoření „stovek tisíc pracovních míst“, píše La Repubblica.

Neustále rostoucí nezaměstnanost mladých lidí v Evropě byla jedním z hlavních témat včerejší bilaterální schůzky prezidenta Obamy s italským premiérem Enricem Lettou, o níž Letta hovořil velice optimisticky. Italský premiér se ale dostal i do nepříjemné situace, kdy musel odmítnout návrh svého koaličního partnera Silvia Berlusconiho. Ten chce „rozbít evropský fiskální kompakt“ k financování daňových úlev a stimulačních opatření s tím, že „nás stejně [z eurozóny] nevyhodí“.

Americký prezident Barack Obama, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a britský premiér David Cameron včera oznámili, že EU zahájí s USA jednání o dohodě o volném obchodu. První série jednání začne příští měsíc ve Washingtonu.

The Wall Street Journal píše, že zasvěcení odborníci doufají v „ambicióznost“ projektu, co se týče jeho dosahu, a dodává:

Doufají, že povede ve velké míře ke zrušení cla, uvede do souladu předpisy v mnoha průmyslových odvětvích, a promaže tak soukolí transatlantických obchodních vztahů a investic.

Hypoteční krize „není vyřízená záležitost“, píše francouzský hospodářský deník:

zbyla po ní faktura, kterou evropské banky a státy, to znamená daňoví poplatníci, budou splácet ještě několik desítek let.

Ve „špatných bankách“ je po šesti letech od vypuknutí krize uloženo „přes bilion eur ve špatných nebo nelikvidních aktivech“. Francouzsko-belgická „špatná banka“ Dexia vykazovala na konci letošního března 266 miliard eur v toxických aktivech, „k jejichž totální likvidaci bude potřebovat 63 let“. Podle Les Echos

to formálně popírá tvrzení všech těch, kdo prohlašují, že je krize za námi.

Letošní finanční skandál Offshore Leaks, která se týká daňových úniků v tzv. daňových rájích, donutila evropské lídry zabývat se na summitu zemí G8, který se tento týden koná v Severním Irsku, otázkami finanční transparentnosti, píše Eurobserver.

Zpravodajský server cituje britského premiéra Davida Camerona, který dva dny před začátkem summitu prohlásil, že britská zámořská území, která se těší zvláštnímu daňovému statutu, vytvoří registr majitelů nadací, trustů a prázdných firemních skořápek. Ten by podle něj měl představovat „novým standard pro výměnu daňových informací“ mezi jednotlivými národními jurisdikcemi.

Cameron se tak vyjádřil poté, co Evropská komise slíbila do konce letošního roku vytvořit jeden z nejpřísnějších daňových regulačních systémů na světě.

The Economist souhlasí, že nedávná odhalení udělaly z daňové transparentnosti jedno z nejdůležitějších témat summitu G8, jenž je pro Camerona a další lídry ideální příležitostí prosadit přísnější regulaci daňových rájů.

Organizace OECD pracuje na sérii návrhů reformy, které by měly být zveřejněny během příštího summitu G20 v červenci [...] Silná podpora zemí G8 by byla vítána.

EUobserver přináší rozhovor s eurokomisařem pro daně Algirdasem Semetou. Semeta v něm přiznává, že největším stimulem současného zákroku proti daňovým únikům byla právě kauza Offshore Leaks.

Právě ona toto téma zviditelnila a donutila politiky přiznat, o jak rozsáhlý problém jde.

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), které vyšetřování Offshore Leaks vede, mezitím 14. června spustilo internetovou databázi se jmény majitelů vice než 100 000 tajných offshore holdingů.

Německo musí začít přebírat vedení, pokud se krizí sužované evropské ekonomiky začnou vzmáhat, píše The Economist. Německo to ale odmítá vzhledem k tíze minulosti, pocitu, že krizi způsobila „lenost Jihoevropanů“, ale i kvůli svůmu strategickému přístupu, jímž je velení „zezadu“.

Tato kombinace různých překážek ale evropské politice a ekonomice víc škodí, než prospívá, domnívá se britský týdeník. „Jižní Evropa si politiku úsporných opatření spojuje s Angelou Merkelovou,“ píše The Economist s odkazem na nedávnou studii, podle níž se 60 až 78 procent obyvatel jižní Evropy domnívá, že hospodářská integrace jejich ekonomice uškodila.

Nyní, když byla politika úsporných opatření „zdráhavě“ uvolněna, by Merkelová mohla zapracovat na vytvoření „vhodné bankovní unie“ a zahájit „řadu reforem směřujících k růstu“, které by podpořily privatizaci a veřejné a soukromé investice v jižní Evropě, píše The Economist.

Cílem zprávy MMF o stavu záchranného plánu vyjednaného s EU je destabilizovat ústavní soud, domnívá se i.

Namísto toho, aby byly reformy zahrnuty do státního rozpočtu na příští rok, požaduje MMF přímé zahájení strukturálních reforem, což představuje zřejmě nejsložitější část portugalského záchranného programu.

Podle návrhu MMF by mělo Portugalsko letos ušetřit 1,4 miliardy eur a v příštím roce zhruba 3,3 miliardy, celkově tedy 4,7 miliardy eur. To je o 700 milionů víc, než s čím vláda původně počítala.

Nový zákon o snížení státních výdajů má být hotov do 15. července, aby o něm poslanci stihli hlasovat ještě před parlamentními prázdninami.

„Politicko-obchodní tah“ – tak popisuje Le Monde záměr Francie, která se chystá jako jediná ze sedmadvacítky vetovat mandát k vyjednávání, který by Evropská komise ráda získala na dnešním zasedání ministrů obchodu v Lucemburku.

Diskuze s Washingtonem o dohodě o volném obchodu by měly probíhat paralelně s nadcházejícím summitem G8, které se bude konat 17.-18. června v Severním Irsku. Deník vysvětluje postoj vlády Françoise Hollanda:

Vláda odmítá zahájit diskuzi, aniž by z ní byla vyloučena audiovizuální produkce. Chce tím chránit kulturní výjimku. Proti této výluce doposud vystupovala Evropská komise a také Německo a Velká Británie.

V době, kdy Brusel bojuje proti čínskému dumpingu a snaží se vyhovět americkým požadavkům v jednáních o smlouvě o volném obchodu, se obchodní spor mezi Evropskou unií a Ruskem zdá být „zapomenutou obchodní válkou“, domnívá se list Libération. Podle francouzského deníku totiž

Rusko [které se 22. srpna 2012 stalo členem WTO], po Spojených státech s Číně třetí největší obchodní partner Evropské unie, se už deset měsíců všemožně snaží škodit evropskému vývozu. Postižené jsou dnes už všechna exportní odvětví: auta, zemědělské výrobky, dřevní i papírový průmysl.

Pro Evropu to představuje ušlý zisk ve výši 7 miliard euro ročně. Evropská komise proto podle listu Libération hodlá „už v červenci“ vznést u Světové obchodní organizace stížnost

na clo, které bylo uvaleno na dovážená vozidla. Ta představují nejdůležitější odvětví evropských dovozů do Ruska (10,5 miliard eur ročně). Moskva se zároveň (od 16. června) chystá uplatnit antidumpingový zákon na lehká komerční vozidla značek Volkswagen a Mercedes (ve výši 29,6%) a Fiat (23%).

Libération připomíná, že tato otázka evropské země už dlouho rozděluje:

Někteří, například Němci, vykazují i navzdory clům zisk, jiní, třeba Polsko, jsou nadšení možností zabrat uprázdněné místo po těch, kdo již vyvážet nemohou.

Tentokrát však zašel Vladimír Putin podle listu

příliš daleko. Ukázal se být příliš tvrdý a vytvořil tak proti sobě jednotnou frontu.

Poté, co chorvatský maloobchodní řetězec Agrokor odkoupil svého slovinského konkurenta Mercator a chorvatská pojišťovna Croatia osiguranje pronikla do slovinské konkurenční pojištovny Triglav, se pozornost investorů nyní zaměřila na pojišťovnu Sava Re.

Banky NKBM a Abanka už odprodaly 8 procent akcií pojišťovny, informuje Dnevnik a dodává, že chorvatští „zbohatlíci“ nyní vydělávají na nedostatku likvidity způsobeném finanční krizí, současné nestabilní situaci ve Slovinsku a snahách o destabilizaci velkých podniků.

Z výše daní, kterou v Polsku platí Apple a Google, by se dalo usuzovat, že tu jejich mateřské koncerny provádějí levný „garážový“ výprodej, píše varšavský deník.

Podle Krajského soudního rejstříku (KRS), který vede záznamy o všech obchodních společnostech na území Polska, představoval roční obrat Appelu v Polsku 3,45 milionu eur. Polský Google vydělal 34,75 milionu eur.

Výsledek je tento: Apple letos zaplatil na daních 0,27 milionu a Google 0,9 milionu eur. Gazeta Wyborcza nicméně tvrdí, že skutečné hodnota výrobků, které obě společnosti za rok prodaly v Polsku, činí podle odhadů 250 milionů eur. Jak dodává deník,

kdyby Apple a Google platily daně ze všech příjmů, které v Polsku mají, převyšovala by čísla údaje uvedené v KRS víc než dvanáckrát.

Stavovská rada (horní komora švýcarského parlamentu) včera schválila 24 hlasy ku 15 tzv. „Lex USA“. Zákon má dát švýcarským bankám, které napomáhaly svým klientům k daňovým únikům, možnost poskytnout informace americké justici, aniž by při tom porušily švýcarské zákony.

Deník v úvodníku píše, že návrh „otevírá cestu k urovnání daňového sporu s USA“. Některé švýcarské banky totiž čelí podezření, že americkým daňovým poplatníkům napomáhaly k daňovým podvodům.

Návrh zákona nyní musí projednat Národní rada (dolní komora). Vyjádřit se k němu má 18. června.

Evropská komise udělala 12. června „nový krok v boji proti daňovým únikům,“ píše Le Figaro. Evropská exekutiva by měla schválit návrh směrnice, kterou se automatická výměna informací mezi daňovými správami EU rozšíří na zdroje příjmů, které doposud evropské legislativě unikaly, jako kapitálové zisky nebo dividendy.

Podle francouzského deníku „se Evropa přijetím ‚evropského Fatca‘ naladila na americkou notu“. Daňový zákon Foreign Account Tax Compliance Act umožňuje americké daňové správě vymáhat na evropských bankách uvolnění bankovního tajemství u všech „offshorových“ kont amerických občanů. Právě díky němu se také „podařilo zlomit švýcarské banky“.

Jak píše Le Figaro,

k tomu, aby mohl návrh vstoupit v platnost, ho musí jednohlasně schválit všech sedmadvacet států EU. Rakousko a Lucembursko souhlasí s diskuzí o návrhu, ale upozornily, že jej nepodepíší, dokud se k principu automatické výměny informací nezaváže jmenovitě Švýcarsko.

Švýcarské alibi není tak pevné, jak se zdá. Konfederace, která bankovní tajemství de facto zrušila pro americké občany, ho stěží prosadí vůči svým evropským sousedům.

Britská vláda chce vyvinout nátlak na Evropskou unii k uvolnění restrikcí vztahujících se na využívání geneticky modifikovaných plodin v lidském potravním řetězci, informuje The Independent.

Ministr životního prostředí Owen Paterson má příští týden oznámit záměr vlády rozšířit produkci geneticky modifikovaných potravin. Zároveň s tím by měl dodat údaje o tom, že jejich výroba není nebezpečná a že ji podporuje přes 60 procent britských zemědělců. Jak pokračuje deník,

ministři doufají, že se jim v Bruselu podaří získat pro GMO podporu. Zamíchat kartami by mohlo zatím nerozhodné Německo.

Poté, co Německý ústavní soud zahájil 11. června debatu o legitimitě programu přímých měnových transakcí (OMT), díky němuž může Evropská centrální banka nakupovat dluhopisy států s finančními problémy, se milánská burza propadla o 1,63 procenta a výnosy italských dluhopisů znovu vzrostly, píše Il Sole.

Italský hospodářský deník vytýká Německu neopatrnost a snahu blokovat plán prezidenta ECB Maria Draghiho, který má Evropu zbavit nebezpečného nedostatku likvidity. Spolkovou banku pak obviňuje z hypochondrie vůči inflaci.

V jiném rozboru Il Sole podotýká, že z útoku soudu na ECB by se mohla stát vzhledem k vachrlatosti jeho právního základu „fraška“. Deník také doufá, že debata přinese Frankfurtu větší nezávislost.

Německý ústavní soud včera zahájil veřejné slyšení, během nějž má posoudit, zda jeden z prvků programu ECB na odkup dluhu, který je klíčovým prvkem portugalského hospodářství ‚postrojkového‘ období, neporušuje německou ústavu.

Pokud soud rozhodne, že přímé měnové transakce (OMT) jsou protiústavní, ztratí Portugalsko přístup k finančnímu toku, které garantuje jeho návrat na trhy a chrání ho před druhým záchranným plánem, píše hospodářský deník.

Program OMT poskytuje Evropské centrální bance možnost garantovat státní dluhopisy výměnou za dohled a strukturální reformy.

EU hodlá předat Světové obchodní organizaci stížnost kvůli clům, které Čína uvalila na dovoz trubek z nerezové oceli.

Stížnost by byla „další etapou v obchodním sporu“ mezi Unií a Čínou poté, co Brusel zavedl clo na dovoz čínských solárních panelů a Peking pohrozil clem na dovoz uvalením cla na francouzská vína a německé automobily, píše La Tribune.

Podle hospodářského deníku

tím chce EU Číně ukázat, že se vzepře proti veškerým clům, které bude považovat spíše za odvetná opatření než objektivní posouzení svých obchodních praktik. Čína vede v současnosti proti Unii tři soudní spory, EU proti Číně šest.

„Rok 2013 by mohl být pro evropské automobilky krušný,“ varuje Der Spiegel poté, co Duisburská-Essenská univerzita v Porúří, kde je soustředěna velká část německého automobilového průmyslu, zveřejnila zprávu, podle níž by letošní prodej automobilů v západoevropských zemích mohl klesnout v porovnání s loňským rokem až o pět procent.

Ve státech sedmadvacítky a v evropské zóně volného obchodu se letos podle odhadů prodá pouze 11,9 milionů automobilů. Rok 2013 se tak stane „nejhorším rokem evropského automobilového průmyslu za posledních třicet let“, obává se Der Spiegel.

Největší problémy mají státy jižní Evropy, dodává časopis. Očekává se, že výrobní kapacita automobilek ve Francii, Španělsku a Portugalsku klesne oproti loňskému roku z 62 na 58 procent. Nejhůř na tom ale bude Itálie, kde by měla letos výrobní kapacita dosáhnout pouhých 49 procent. Zlepšení se neočekává ani v následujících dvou letech, uzavírá Der Spiegel.

„Brusel se znovu pokouší vytvořit jednotné evropské nebe,“ píše konzervativní deník. Komisař pro dopravu Siim Kallas se dnes chystá oznámit sedmadvaceti členským státům, že proti nim zahájí soudní řízení, protože nedokázaly nahradit současné zóny vzdušného prostoru vymezené státními hranicemi nižším počtem sloučených sektorů známých pod názvem „funkční bloky vzdušného prostoru“.

Opatření je součástí projektu Jednotné evropské nebe, který měl přepracovat systém kontroly evropského letového provozu. Rzeczpospolita k tomu píše:

Nyní nebe nad EU kontroluje 27 národních systémů, kterým podléhá 60 kontrolních center letového provozu. Podobně velká zóna nad USA se zhruba stejným počtem letů a letišť podléhá pouze jednomu centru a její kontrola stojí o polovinu méně než v Evropě.

Od roku 2008 poskytla Velká Británie bance Ulster Bank, pobočce znárodněné Royal Bank of Scotland, „tajnou pomoc“ ve výši 11,8 miliardy eur, píše deník The Times.

Londýn raději uvolnil peníze na to, aby udržel banku nad vodou, než by převáděl ztráty bankovní skupiny na irskou vládu, což by mělo pro ostrovní ekonomiku katastrofální důsledky.

Deník upozorňuje, že na rozdíl od rozhodnutí z roku 2010 vyčlenit na pomoc Irsku 3,25 miliardy liber, které schválil parlament, o tomto dodatečném finančním příspěvku poslanci nehlasovali.

Program finanční pomoci španělským bankám, který měl skončit na konci letošního roku, by mohl pokračovat. Cílem je zajistit bankám „finanční záchrannou síť“.

Opatření by mohlo „rozptýlit nejistotu na trzích“ v případě, že by z nových testů španělských bank, které provádí španělská centrální banka, nebo z hodnocení evropských bank, které provede ECB na jaře příštího roku, vyplynulo, že banky potřebují nový kapitál, píše El País. V době, kdy Španělsko požádalo o 41 miliard eur ze 100 miliard, které jí loni vyčlenila trojka (EU, ECB, MMF), by se španělská vláda mohla podle deníku pro tento návrh rozhodnout

pouze v případě, že by blahodárné účinky takové pojistky byly větší než politické stigma s ní spojené, a pouze tehdy, pokud by partneři [od Španělska] nepožadovali výměnou za pomoc nepřiměřené záruky.

Německý ústavní soud má zítra začít prošetřovat politiku na záchranu eura. Německá vláda současně s tím odmítá požadavek MMF na další částečný odpis řeckého dluhu.

Vzkaz, který Berlín vyslal ústavnímu soudu, ECB a ostatním zemím eurozóny, je podle listu Handelsblatt zřejmý: „S námi se rozhazovat nebude.“ Hospodářský deník se domnívá, že:

Vláda vystupuje na scénu jako strážkyně německých zájmů v rámci stabilizační politiky: Berlín poprvé hrozí, že v případě nového částečného odpisu řeckého dluhu se přestane na finanční pomoci tomuto státu eurozóny podílet.

Vládní PSD a portugalskou vládu překvapila zpráva Mezinárodního měnového fondu uznávající chyby při záchraně Řecka, píše Diário Económico.

Portugalská vláda soudí, byť nejde o oficiální postoj, že jí dokument poskytne větší manévrovací prostor při vyjednávání s trojkou MMF-EU-ECB, píše hospodářský deník.

Premiér Pedro Passos Coelho minulý měsíc oznámil, že bude nejspíš nucen trojku požádat během červencového hodnocení stavu hospodářství o další zmírnění deficitních cílů pro rok 2014.

Zpráva mezinárodního měnového fondu (MMF) obsahující přiznání, že během přípravy záchrany Řecka v roce 2010 a restrukturalizaci jeho dluhu v roce 2012 „došlo k závažným pochybením“, vyvolala „válku mezi věřiteli“ Řecka, píše Ta Nea. Podle deníku vyjádřila Evropská komise svůj „zásadní nesouhlas“ s MMF, přičemž německá vláda uvedla, že nastavení záchranného plánu byly správné.

I prezident Evropské centrální banky Mario Draghi odmítl, že by se ECB dopustila nějakých chyb: „těžko hodnotit něco, co se stalo před čtyřmi roky“ prohlásil 6. června.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi rozhodl zachovat hlavní úrokovou sazbu na 0,5 % a odmítl představit nová opatření na podporu dostupnosti úvěrů pro malé a střední podniky. Toto rozhodnutí je podle deníku

zklamáním především pro Španělsko a Itálii, tedy země, kde je problém nerovného přístupu k financování firem nejpalčivější.

„ECB si dává na čas,“ soudí hospodářský deník, podle něhož Draghi

přehlíží tlaky a zpomaluje nová opatření na stimulaci hospodářství“.

Dohled nad mezibankovní úrokovou sazbou Libor přejde z londýnské City do Paříže. Opatření je součástí nového plánu, na němž v současnosti pracuje Evropská komise.

Podle návrhu, který má být zveřejněn v průběhu léta, bude mít regulaci stovek referenčních cenových hladin, jako je ropa nebo zlato, na starosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) se sídlem ve Francii. Podle Financial Times

rozhodnutí odejmout Londýnu dohled nad sazbou Libor pobouří britského ministra financí George Osborna, který už nechal provést důkladnou studii s cílem obnovit důvěru v referenční sazbu měnového trhu.

Libor, londýnská mezibankovní nabídková sazba, je průměrná úroková sazba, za niž si jsou banky ochotny navzájem půjčovat peníze na trhu. Po obvinění z manipulací je nyní předmětem vyšetřování.

Mezinárodní měnový fond (MMF) přiznal, že při vytváření záchranného plánu pro Řecko v roce 2010 a při restrukturalizaci řeckého dluhu v roce 2012 došlo „k závažným selháním“.

V důvěrném dokumentu, který 5. června zveřejnil deník Wall Street Journal, MMF odmítá nést zodpovědnost za chyby, ze kterých naopak viní Evropskou komisi a evropské země. Ty totiž podle něj viděly hospodářské vyhlídky Řecka příliš optimisticky. Podle MMF měl záchranný plán pro Řecko být rozsáhlejší a restrukturalizace dluhu měla začít již v roce 2010.

V příštích sedmi letech získají polské regiony z fondů EU dalších více než 10 miliard eur, píše Rzeczpospolita. Peníze, které již byly ministerstvem pro regionální rozvoj rozděleny, budou použity na tři hlavní účely: „zvýšení konkurenceschopnosti, zefektivnění státní správy a podporu sociální soudržnosti”, vysvětluje deník.

V období 2014-2020 má Polsko z Bruselu získat 101,5 miliardy eur z společné zemědělské politiky a z Kohezního fondu EU.

Evropská komise dala zelenou přijetí Lotyšska do eurozóny. Lotyši začnou platit eurem od ledna příštího roku. Ve včera zveřejněné zprávě Komise uvedla, že země splňuje konvergenční kritéria. Jak nicméně píše Diena,

i když se na souhlas s lotyšským eurem čekalo jako na pouhou formalitu, je třeba připomenout, že celá naše společnost mnohé obětovala, aby toho dosáhla, a že zpráva je pro ni jakýmsi výkupným. […] Problém je, že se čím dál častěji ozývají kritické hlasy, které zpochybňují samotná konvergenční kritéria. Je možné, že čísla, za která jsme tak tvrdě bojovali, se brzy ukážou jako mylná.

Evropská komise odstranila další překážku, která Lotyšsku bránila ve vstupu do eurozóny. Zpráva zveřejněná 5. června soudí, že země „do vysoké míry dosáhla trvalého hospodářského sblížení s eurozónou“. Nyní je na ministrech euroskupiny, aby dali vstupu Lotyšska 1. ledna 2014 definitivně zelenou.

Lotyšsko „splňuje všechna kritéria pro přijetí eura“ a „provedlo k tomu nutné legislativní změny“, potvrzuje deník Diena, který vysvětluje, že:

průměrná roční míra inflace v Lotyšsku činila v dubnu 1,3 %, což je podstatně níž, než požadovaných 2,7 % (...) Rozpočtový deficit se v roce 2012 snížil na 1,2 % HDP a v tomto roce by měl zůstat nezměněn. (...) Státní dluh se rovněž loni snížil na 40,7 % HDP a v roce 2014 by měl dosáhnout 40,1 %.

Deník Der Standard připomíná, že se svými 14 800 dolary HDP na obyvatele „jde o jednu z nejchudších zemí v EU“. Nicméně dodává, že:

odborníci v Bruselu zdůrazňují, že vstup země, která se nachází v podobné situaci, by vyslal silný psychologický i politický signál. S ohledem na to, že každá členská země má v euroskupině rovné zastoupení – jedno křeslo a jediný hlas – kultura stability, kterou požadují země Severu, by tím pouze byla posílena.

Deník Jyllands-Posten přináší šokující zprávu o žalobě, kterou se na nízkorozpočtovou leteckou společnost Ryanair rozhodla vznést jedna z jejích bývalých letušek.

Ta uvedla, že zaměstnanci musí platit za vlastní uniformy, že nejsou placeni za čas, kdy jsou k dispozici mimo běžnou pracovní dobu a v případě, že místo opustí před uplynutím patnáctiměsíční doby, zaplatí pokutu 200 eur.

List upozorňuje, že tyto pracovní podmínky jsou v rozporu s některými národními legislativami i s evropským právem. Podle odborníka na dánský pracovní trh, kterého deník cituje, se letecký průmysl dnes „propadá stále hlouběji“.

Velká většina poslanců se 4. června vyslovila ve prospěch ustavení vyšetřovací komise, jež by se měla zabývat technickým a komerčním neúspěchem, kterým skončil projekt nového rychlovlaku Fyra. Nizozemské železnice (NS) den před tím oznámily, že ukončují smlouvu s italskou firmou AnsaldoBreda, výrobcem vlakových souprav, z nichž každá stála téměř 20 milionů eur. Belgické železnice (SNCB) 4. června zrušily objednávku tří vlaků a „požádaly o zahájení trestního stíhání,“ informuje deník. Firma AnsaldoBreda všechna obvinění, včetně toho, že se provinila proti pravidlům tendru, odmítá

Evropská komise začala „opatrně vytahovat drápy“ na Peking, píše Le Soir v reakci na včerejší rozhodnutí Komise zavést provizorní clo na dovoz čínských solárních panelů a fotovoltaických článků a komponentů, píše bruselský deník.

Jde o „naléhavé opatření, které má vnést kyslík do odvětví postiženého“ dumpingovými praktikami čínských firem, uvedl eurokomisař pro obchod Karel De Gucht, jehož slova deník cituje.

„Komise chce ale řešení vždy dosahovat smírčí cestou,“ pokračuje deník. Proto se „rozhodla pro odstupňovanou odpověď“: od 6. června bude zavedeno clo ve výši 11,8 procenta. Pokud v následujících dvou měsících k žádné dohodě s Pekingem nedojde, může se vyšplhat až na 47,6 procenta.

Čína dnes v reakci na to oznámila, že podrobí protidumpingovému šetření víno dovážené z EU.

Angela Merkelová a Francois Hollande se udobřili. „Francouzsko-německý program,“ zveřejněný 30. května, znamená, že kancléřka souhlasí s návrhy francouzského prezidenta na vytvoření společné vlády členských států eurozóny. Podle hospodářského deníku,

List Le Monde ve svém redakčním komentáři analyzuje podrobnosti navrhovaných opatření:

Reakce německého tisku jsou poměrně smíšené. Spiegel Online píše, že francouzský prezident nyní volí vůči německé kancléřce „cestu laskavého přístupu“. Týdeník nicméně vidí tento „obrat“ skepticky, přestože Hollande „usiluje o francouzsko-německou dohodu“.

Podle listu Handelsblatt vyvolává návrh Angely Merkelové a Françoise Hollanda dosadit do eurozóny prezidenta na plný úvazek a vytvořit nezávislý rozpočet dojem snahy o „tajné odštěpení eurozóny od EU“:

Frankfurter Allgemeine Zeitung se domnívá, že François Hollande je už dlouho „mistrem dvojakosti“:

Daň na finanční transakce v EU by mohla být odložena a snížena kvůli neshodám mezi jedenácti zeměmi, které se dohodly na jejím zavedení, informuje Wall Street Journal.

Poté, co byla loni v říjnu jednání o dani zastavena, se jedenáct členských států rozhodlo návrh Evropské komise prosadit.

Z obavy, aby daň nevedla k propadu kurzu akcií a růstu investičních nákladů, názory změnily. Podle zdrojů blízkých jednání, které si přály zůstat v anonymitě, by se nový návrh daně mohl zpočátku týkat spíše akciových než dluhopisových trhů a trhů s dalšími finančními deriváty, jak bylo původně v plánu.

„Chudoba, nezaměstnanost, nízké platy, špatná nálada – takovou cenu platíme za hospodářskou recesi,“ píše Rzeczpospolita.

Konzervativní deník srovnává ekonomickou situaci v zemi v prvním čtvrtletí letošního roku se stejným obdobím roku 2009, kdy Polsko zasáhla první vlna světové krize.

HDP sice letos vzrostla o 0,5 procenta, zatímco před čtyřmi roky pouze o 0,4 procenta, ale jinak je vyšší nezaměstnanost (11,3 % oproti 8,3 % v roce 2009) a růst mezd je prakticky nulový (2,6 % oproti 6,8 %).

Vládní Občanská platforma nadále ztrácí popularitu, a vyhlídky na zahájení reforem tak zůstávají stále mizivé.

Evropská komise prodloužila 29. května Slovinsku o dva roky lhůtu ke snížení deficitu. Vláda ale musí pokračovat v požadovaných reformách, píše Večer.

„Nová sada úsporných opatření, nadiktovaná z Bruselu, začala u důchodců,“ vysvětluje deník s tím, že by důchody mohly být zmrazeny a senioři by navíc mohli přijít o roční příspěvky na důchod.

Večer dále informuje, že by měl parlament v nejbližších dnes schválit plán na privatizaci patnácti státních podniků, který by měl naplnit státní pokladnu.

Belgie se vyhnula pokutě za nadměrný deficit, ale doporučení, která ji 29. května adresovala Evropská komise jsou velice přísná, konstatuje De Standaard.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn po belgické vládě požaduje do roku 2014 další úspory ve výši 3 miliard eur, zrušení předčasných důchodů, automatické indexace platů o inflaci a především vyjasnění rozdělení veřejných výdajů mezi regionální a federální instituce.

Podle EU by toto rozdělení, které je zdrojem napětí mezi jazykovými společenstvími, mělo být dáno novým zákonem o financích země.

„Další hřebíček do rakve bankovního tajemství,“ píší Financial Times v titulku svého redakčního článku v narážce na zprávu, že Švýcarská federální rada (vláda) navrhla 29. května nový zákon, který má bankám umožnit spolupráci se Spojenými státy v oblasti stíhání daňových podvodů. Cílem zákona je ukončit dlouhodobou právní bitvu mezi americkými daňovými úřady a Bernem, která vedla k pádu banky Wegelin. Nejstarší švýcarský bankovní dům skončil poté, co přiznal, že pomáhal americkým občanům vyhýbat se daňovým povinnostem.

Stávající švýcarské zákony bankám poskytovat data o klientech zakazují. Nový zákon má zavést jednoletou lhůtu, během níž budou banky moci poskytnout daňovým interní dokumenty. Tento krok by mohl odvrátit hrozbu trestního stíhání jednotlivců, ale banky by na druhou stranu mohly dostat pokutu v řádech miliard eur za napomáhání k daňovým únikům. Podle FT –

je tento zákon celkem dobrý. Pomáhá odstranit právní nejistotu, která poškozuje pověst a fungování švýcarských bank na americkém trhu, a Spojeným státům umožní trestat ty, kteří pomáhali Američanům provádět daňové podvody.

Hospodářský deník nicméně upozorňuje na to, že –

zákon pozastaví běžná pravidla důvěrnosti jen na jediný rok. Ovšem tomu starému a pohodlnému světu, v němž padá jen velice málo otázek, by nemělo být umožněno přežít.

Platnost, musí projít švýcarským parlamentem. A v něm „Lex USA“, jak je návrh zákona v zemi přezdíván, „naráží na tvrdý odpor“, informuje Neue Züricher Zeitung, který na titulní straně vyjadřuje obavy, že „daňová dohoda se Spojenými státy by mohla skončit neúspěchem“:

Prozatím nemá vládní návrh v parlamentu potřebnou většinu. Tři největší parlamentní skupiny „Lex USA“ odmítají.

Ženevský list Le Temps kritizuje

netransparentnost, která dohodu obklopuje. Ze všech stran očekávanou právní a ekonomickou jistotu tak například neposílí princip svobodné vůle při rozhodování bankovních ústavů o účast či neúčasti v americkém programu.

„...ale nutí nás k reformám penzijního systému, trhu práce a ke zvýšení DPH“, píše La Gaceta den poté, co Evropská komise představila svá doporučení členským státům v rozpočtových záležitostech.

EU umožní Španělsku v roce 2013 deficit ve výši 6,5 % HDP a poskytne další dva roky (do roku 2016) na snížení deficitu pod 3 %.

Vláda Mariana Rajoye bude na oplátku nucena přijmout před 1. říjnem „efektivní opatření“ na provedení hlubších reforem.