„Hořký med pro lobbisty za GMO,“ píše na titulní stránce s notnou dávkou ironie německý deník Die Tageszeitung poté, co Soudní dvůr Evropské unie zakázal med obsahující stopy (i stopové) geneticky modifikovaných organismů (GMO). „Rozhodnutí soudu zasadilo silnou ránu Evropské komisi, která již roky dělá vše pro to, aby napomohla transgennímu zemědělství se prosadit i přes nevůli samotných spotřebitelů,“ komentuje dále TAZ. „V Bruselu jsou další návrhy směrnic zatím jen na stolech jednotlivých zástupců.“ Deník s potěšením uvádí, že tímto rozhodnutím Soudní dvůr Komisi připomíná, že věci nejsou „tak jednoduché“. Podle německého listu vyjádření soudu zbrzdí „zákeřnou kontaminaci našich potravin“ geneticky modifikovanými organismy. Dovoz medu ze Spojených států, Kanady, Argentiny nebo Brazílie, zemí, které zatím v této oblasti nemají legislativní úpravy, bude od nynějška prakticky nemožný.

„Vatikán rozezlila Nobelova cena,“ píše Corriere della Sera. Nobelovu cenu za medicínu získal 4. října britský biolog Robert Edwards, který se stal na konci sedmdesátých let průkopníkem umělého oplodnění. Zpráva se dostala na titulní stránku všech italských novin – udělení ceny totiž ostře kritizoval Ignacio Carrasco de Paula, který stojí v čele Papežské akademie pro život a který rozhodnutí označil za „chybnou volbu“. „Bez Edwardse… by na světě nebyly mrazicí boxy plné embryí,“ řekl. Nicméně dokonce i středový deník Corriere della Sera, blízký katolíkům, stojí na straně Stockholmu: „Je to naprosto zasloužená cena,“ prohlásil genetik Edoardo Boncinelli. „Ti, kdo se staví proti, nechápou Edwardsův zásadní přínos k prosazování a podpoře života.“

„Sto klonovaných krav na britských farmách,” hlásá dnešní titulek deníku Daily Mail. Mléko z krávy narozené pomocí klonování se bez označení ilegálně dostalo do běžného prodeje, varuje britský list. Osmi přímým potomkům klonované krávy se narodilo celkem 97 telat, dále poznamenává deník. „Lidé, kteří s pěstováním klonovaného dobytka nesouhlasí, mají nyní důvod k obavám, neboť momentálně neexistuje žádný zákon, jenž by chránil konzumenty a vyžadal by pro geneticky modifikované maso či mléko zvláštní označení.”

Autor vědecké literatury Johnjoe McFadden v listu Guardian si naopak myslí, že "více než vědou" je strach z geneticky modifikovaného mléka „vědeckou fikcí”. „Faktem je, že miliony tun geneticky modifikovaných potravin (zejména hospodářských plodin) konzumují lidé na celém světě už více než jedno desetiletí. Doposud nikdo na požití GM plodin nezemřel, dokonce z něj ani neonemocněl.”

„A člověk stvořil život,“ hlásá titulek týdeníku The Economist. Časopis Science 20. května přinesl zprávu, že podnikatel v oblasti genetiky Craig Venter a jeho tým vytvořili první umělou formu života. Nový organismus se zakládá na bakterii, která způsobuje zánět vemena u koz, ale jeho jádrem je syntetický genom, který byl „sestaven z dostupných laboratorních chemikálií.“ „Nikde nefiguroval ani zámek, hromobití a rozhodně ani žádný hrbatý chichotající se laboratorní asistent,“ vtipkuje londýnský týdeník odkazujíc na slavné literární dílo o Frankensteinovi. Žerty stranou, začala nová epocha lidstva. Dnes už je možné představit si svět, „ve kterém nové bakterie (popřípadě i nová zvířata a rostliny) vytváří počítač a šlechtí se na objednávku.“ Objev by mohl najít praktické uplatnění při vývoji bakterií pro produkci biopaliv, pro vstřebávání dioxidů z atmosféry či dokonce při výrobě vakcín. Navzdory výhradám, že si zahráváme s přírodou, „ať už je to dobře či špatně,“ jisté je jedno, píše editorialista Economistu: „Stvoření života už není výsadou bohů.“  

Vědcům se poprvé podařilo vytvořit lidské sperma, píše list Independent. Tento průlom, kterého bylo dosaženo použitím kmenových buněk získaných z lidského embrya, tak dává naději, že se i neplodní muži budou moci stát biologickými otci svých dětí. Ale také vyvolává etické otázky nad rolí mužů v budoucnosti.  Pokud bude objev potvrzen, tak by to znamenalo, že jediné mužské embryo může teoreticky poskytnout neomezený přísun spermií. To znamená, že už by už „muži nebyli pro reprodukci zapotřebí.“ Jeden z vědců, kteří za projektem stojí, však zdůrazňuje, že toto by platilo pouze za předpokladu, že bychom chtěli „produkovat výlučně populaci o stejné velikosti a tvaru.” Britský Úřad pro oplodňování lidí a embryologii, orgán regulující výzkum v této oblasti, odhaduje, že potrvá nejméně deset let, než se bude takové sperma vyrábět a používat v medicíně.