„Švýcarská věda v evropské výkladní skříni,“ raduje se dnes deník Le Temps. Evropská komise se totiž 28. ledna rozhodla popořit project Human Brain [Lidský mozek] Federální polytechnické vysoké školy v Laussanne (EPFL), jako jeden ze dvou vlajkových projektů FET, které se v rámci programu Evropa 2020 zaměřují na technologie budoucnosti.

Jména dvou vítězných projektů konkurzu „Flagships“ [Vlajkové lodě], který disponuje rozpočtem jedné miliardy eur, zveřejnila eurokomisařka pro nové technologie Nelly Krooesová. Jsou jím švédský projekt Graphene, který vyvíjí revoluční elektronický materiál, a Human Brain Project (HBP) lausannské EPFL, kde se vědci s pomocí superpočítačů snaží vytvořit model lidského mozku.

„Vývoj aplikací ve společenskovědní a zdravotnické oblasti je jednou z největších nadějí projektu Flagships,“ vysvětluje deník Le Monde. Ten však zároveň upozorňuje, že „řada filozofů, jako například psychiatr a psychoanalytik Patrick Juignet, tento přístup kritizují jako, příklad silně ideologického, reduktivně materialistického proudu, který se snaží lidskou bytost mechanizovat’. Člověk-stroj se stává věcí a jsou mu upírána jeho lidská specifičnost.“

Podle madridského listu El Periódico* jde o *„největší investici v dějinách evropské vědy“. Deník píše, že

Skeptici v projektu vidí obří investici bez jakýchkoliv záruk na úspěch, podle Evropské komise musí ale Evropa být odvážná a angažovat se v oblastech, které zaznamenávají rychlý růst.

Co se týče projektu Graphene, Il Sole-24 Ore konstatuje, že vyvíjenou technologii považuje Brusel za „zázračný materiál 21. století, který by měl být tím, čím byl pro století předchozí plast“. Úžasné vlastnosti tohoto materiálu by měly najít využití v celé řadě odvětví: v elektronice, kde by mohl nahradit silikon, v obnovitelných energiích, kde by se mohl používat k odsolování vody, v biotechnologii a dalších oblastech. „Evropská iniciativa přichází trochu pozdě, lépe však pozdě, než nikdy,“ komentuje rozhodnutí deník, který rovněž připomíná, že

za posledních pět let si čínské univerzity a firmy ve spojení s grafénem zaregistrovaly 2204 licencí, Spojené státy 1754, Jižní Korea 1160 a Evropa méně než 500. V takové situaci existuje dobrý důvod věnovat na tuto vědeckou zemi zaslíbenou miliardu eur.

„Evropa má konečně konkurenceschopný systém patentní ochrany,“ raduje se ekonomický deník Les Echos den poté, co Evropský parlament schválil jednotný evropský patent.

Hospodářský deník píše, že „třicetiletá snaha konečně došla úspěchu a Evropská unie projednou reagovala na konkrétní požadavek firem“. List připomíná, že jednotný evropský patent začne platit v roce 2014, a vysvětluje, jak bude fungovat:

Konkrétně to znamená, že místo toho, aby autor vynálezu musel platit překlad a poplatky v každém ze států, kde si přeje svůj výrobek registrovat, může požádat Evropský patentový úřad (EPO) o jednotný patent, který mu zaručí ochranu ve 25 členských státech. Poslední dva státy, Itálie a Španělsko, se zatím rozmýšlejí, zda se k nim přidají. Patenty budou dostupné v jednom ze tří oficiálních jazyků Unie (ve francouzštině, angličtině nebo němčině) a v případě žaloby bude právní proces zjednodušen a sjednocen. (...) Včerejší hlasování konečně umožní evropským malým a středně velkým podnikům, aby byly schopné hrát se Spojenými státy a Čínou rovnou hru. Zjednodušení režimu překladů rovněž sníží náklady.

Jak si ale vysvětlit, proč přijetí evropského patentu trvalo tak dlouho, ptá se deník Libération, zatímco firmy už ztrácely trpělivost? Francouzský deník vysvětluje, že za tím vězí lingvistické otázky.

Třebaže náklady na překlad nyní hradí EPO – každá firma proto může žádost podat ve svém mateřském jazyce – Řím vyžadoval, aby procedura probíhala pouze v angličtině, zatímco Španělsko trvalo na španělštině. Neústupnost se dá také vysvětlit tím, že obě země mají problémy s padělky (proslulé jsou například falečné Vuittonky římské provenience).

Aby španělské a italské veto obešla, Komise nakonec navrhla na konci roku 2010 jít cestou „zesílené spolupráce“, kterou podepsalo 25 zemí.(...) V červnu se podařilo nalézt kompromis. Soud prvního stupně, kterému předsedá Francouz, bude sídlit v Paříži, stejně jako odbor, jenž má na starost patenty týkající se elektrické energie, telekomunikací a stavebnictví. Soud pro patenty v oblasti všeobecné mechaniky bude sídlit v Mnichově (zde se očekává 30 procent sporů) a odbor pro léčiva a biotechnologie v Londýně (rovněž 30 procent). Lucemburk prosadil, aby v jeho hlavním městě sídlil Odvolací soud pro patenty. Tento složitý systém začne fungovat nejdříve v roce 2014.

Co se týče španělštiny, Madrid i Řím se ocitly v izolaci. Deník ABC proto označuje jednotný patent vůči oběma jazykům za „diskriminační“.

Španělsko a Itálie nakonec ztratili podporu. (...)

Španělsko nadále brání svůj požadavek španělštiny jako jednoho z oficiálních jazyků evropského patentu a zdůrazňuje důležitost latinskoamerických trhů, které mají s evropskou ekonomikou stále užší vztahy. Počet žádostí o patenty ve španělštině však byl doposud ve srovnání s žádostmi v němčině nebo angličtině velmi nízký.

„Evropo, zachraň vědu!“, hlásá v titulku Gazeta Wyborcza po zveřejnění bezprecedentního otevřeného dopisu podepsaného 42 nositeli Nobelovy ceny a pěti laureáty Fieldsovy medaile (nejprestižnějšího matematického ocenění). Signatáři vyzývají představitele vlád k zachování výdajů na vědu, výzkum a inovace v rozpočtovém rámci EU na léta 2014-2020.

Oficiální návrh rozpočtu Komise na VaV dosahuje téměř 80 miliard eur, ale objevila se obava, že by se tato suma mohla na příštím summitu 12. a 13. listopadu snížit o 10 až 15 miliard eur. Podle vědců by to způsobilo nenapravitelné škody -

Znalosti neznají hranice. Globální trh s výjimečnými talenty je vysoce konkurenční. Evropa si nemůže dovolit přijít o své nejlepší výzkumníky a učitele a naopak by hodně získala přilákáním zahraničních talentů.

Podle expertů je věda jedinou cestou, jak zajistit v Evropě dlouhodobou prosperitu. Varují proto, že škrty ve financování by Evropu oslabily vůči konkurenci ze Severní Ameriky a Asie.  Evropské výdaje na výzkum jsou v přepočtu na obyvatele už dnes mnohem nižší než v USA, Japonsku či Jižní Koreji, stěžuje si profesor Tomasz Dietl z Evropské výzkumné rady.

„EU chce mít kontrolu nad farmaceutickými zkouškami,“ píše Berliner Zeitung. Návrh předpisu, který 17. července předložil komisař EU pro zdravotnictví John Dalli, usiluje konkrétně o jejich usnadnění.

Farmaceutický průmysl, který financuje mezinárodní klinické testy, naráží v EU na řadu právních překážek. Z tohoto důvodu nyní zkoušky raději přesouvá do rozvíjejících se zemí. Počet v Evropě provedených testů se z 5000 v roce 2007 snížil v roce 2011 na 2800.  

V asijských a jihoamerických rozvíjejících se státech a v Rusku, kde vyjdou náklady na hodnocení levněji, se na lidech každoročně testuje 20 000 léků, uvádí nizozemská organizace pro práva pacientů Wemos. Cenový rozdíl dosahující zhruba 40 % je pro laboratoře pádným argumentem, protože testy mohou představovat až polovinu rozpočtu na vývoj léčiva, tj. v průměru přibližně jednu miliardu eur na výrobek.

V reakci na tuto skutečnost se Evropská komise snaží zabít dvě mouchy jednou ranou: jednak chce Evropu zatraktivnit a usnadnit schvalovací proces vytvořením ústředního orgánu s kompetencemi pro všechny evropské státy; jednak chce dohlížet na dodržování evropských norem při testování ve všech evropských podnicích, které působí mimo Evropu.

Druhé opatření se týká zejména Indie, která klinické hodnocení léčiv prováděné na lidech zjednodušila v roce 2005. Mnozí z tamních obyvatel, kteří se hlásí jako „pokusní králíci“ a kteří musejí podpisem stvrdit, že byli informováni o veškerých možných vedlejších účincích testovaného přípravku, jsou lidé negramotní nebo nezletilí bez souhlasu rodičů.

K návrhu předpisu, který je přísnější než současné nařízení a který by měl vejít v platnost v roce 2016, se musí vyjádřit Rada ministrů a Evropský parlament.

„Pět důvodů, proč (ještě) věřit v Evropu“: Le Monde chce být optimistou a dokázat, že „Evropa není kontinentem, jenž sešel z cesty, a tragickým komentátorem svého vlastního osudu“. Francouzský deník v hospodářské příloze poznamenává, že  

krize eura a vlna plánů úsporných opatření, které ji provázejí, zakalují, respektive zastírají realitu – skutečnost, že evropský kontinent je mocností s celosvětově jedinečnými kvalitami [...] Ve světě inovací neexistuje pouze Silicon Valley a Asie. Z třiceti nejvíce inovativních zemí planety je jich dvacet evropských.

Le Monde připomíná, že evropské mozky jsou „vyhledávaným artiklem“ a že evropská pracovní síla je „kvalitní“, protože „těží z velice specifického kulturního bujonu":

inovaci by postačilo konfrontovat tyto odlišnosti. Takový je cíl programu na podporu mobility Erasmus (…), právě to podmiňuje poskytování bruselských dotací na výzkum (...). Mezi Atlantikem a Uralem samozřejmě nenajdeme ekvivalent Harvardu. I přes nedostatek finančních prostředků je síť vysokoškolských zařízení velice hustá. A studenti zde mohou na rozdíl od Asie nebo USA studovat za nízké částky.

„V Evropské unii disponuje jedinečnými kvalitami, které jsou ale dnes ohroženy,“ upřesňuje deník. „Dokáže je EU využít k překonání krize?“

Rozhodnutí soudu tleská katolická církev, zatímco vědci jej kritizují a ve farmaceutickém průmyslu vyvolává obavy. „Evropský soudní dvůr zakázal patentování lidských kmenových buněk,“ píše Die Presse. Lucemburský soud 18. října rozhodl, že vědci, kteří použili metodu vyžadující destrukci lidských embryí si nebudou moci nechat své objevy patentovat. Soudci své rozhodnutí zdůvodnili principem „úcty k lidské osobě“. Evropské země zůstávají v otázce využívání kmenových buněk ve vědeckém výzkumu rozděleny, některé, jako například Itálie,  ji zcela zakazují, zatímco jinde je jejich právní úprava vysoce liberální, například ve Velké Británii či Švédsku.

V Německu, odkud podnět k soudní při vyšel, poté, co člen organizace Greenpeace podal žalobu proti vědeckému pracovníku z Bonnské univerzity, je tisk zcela rozdělen. Konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung se raduje, že „ekonomické zájmy nejsou důležitější, než vše ostatní,“ zatímco Süddeutsche Zeitung si na rozsudkem láme hlavu. „Příliš moralizující“, zní verdikt bavorského deníku, který podotýká, že morální rozměr patentů „na výrobu zbrojních součástek, interrupčních pilulek či v souvislosti s pokusy na zvířatech“ vzrušuje soudce podstatně méně.

"Nizozemí zaostává v oblasti výzkumu," píše na titulní straně deník NRC Handelsblad. Podle výsledků dvou ekonomických studií jsou investice do výzkumu a vývoje nedostačující. Nenaplaňují cíle nizozemské vlády stát se jedou z pěti nejvíce inovativních zemí světa. Deník je překvapený, že vláda sice vytvořila ministerstvo hospodářství, zemědělství a výzkumu a termín "výzkum" použila hned několikrát ve vládní smlouvě, s navýšením rozpočtu právě v této oblasti ale nepočítá. NRC rovněž lituje, že vláda neivestuje ani do vzdělání, narozdíl od Německa, Francie, Dánska a Finska, kteří se nevymlouvají na hospodářskou krizi a do výzkumu investují. Zatímco Evropská komise usiluje o to, aby členské země investovaly 3% HDP v oblasti inovací, Nizozemí investuje pouze 5 miliardy, což představuje 0,88% ročního HDP.

„Do Prahy se nastěhuje vesmírný program EU,“ pochvalují si Hospodářké noviny. Systém Galileo, který zajistí nezávislost na Spojených státech či Rusku v oblasti satelitní navigace, bude zprovozněn roku 2013 a jeho operační středisko bude sídlit v Praze. Rozhodnutí Evropské kosmické agentury, které padlo 8. prosince v Bruselu, přinese podle deníku prestiž zemi, jež „bude vůbec poprvé v historii hostit významnou unijní instituci“. Program však prozatím zužují finanční problémy. Od projektu opustila většina soukromých investorů, jeho náklady, které jsou oceňovány na minimálně 3, 4 miliard eur, půjdou z evropských fondů. 

Brusel prostě a jednoduše rezignoval na plánovaný projekt v oblasti komunikace, týkající se budoucí účasti Unie na vesmírné politice, píší Les Echos. „Měl to být první text Evropské komise od té doby, co jí Lisabonská smlouva přidělila nové pravomoci v oblasti kosmu. Nakonec nebude k ničemu.“ V době rozpočtových škrtů se totiž Evropská komise rozhodla, že Unii raději „nebude vystavovat neuváženým rizikům a nutit ji, aby systematicky zaujímala přední místo ve financování významných vesmírných projektů,“ jako je program Galileo. Zpráva pobouřila vesmírný průmysl, který se podle deníku podivuje nad tím, že Komise rezignuje na program, za jehož zahájení převzala politickou zodpovědnost. „Každopádně jedna země musí mít z odstoupení od projektu radost,“ pokračují Les Echos: Německo. „Někteří připomínají, jaká všechna negativa shledal Berlín v textu, který měl Unii umožnit nahradit Evropskou vesmírnou agenturu (ESA).“

„Proč je u nás Aspirin tak drahý?,“ ptá se Die Zeit. List informuje o tom, že farmaceutický průmysl dokáže v Německu prosadit své ceny tak jako nikde jinde v Evropě, a to jmenovitě díky významu, jaký má pro ekonomiku, a díky lobování. Jeden aspirin vychází ve Velké Británii na 2 centimy eura, v České republice na 14 centimů a v Německu na 20. Léky, jako antikoncepční pilulka „Yasmin“, kterou vyrábí německá firma Bayer pro více než sto zemí na světě, je v Německu tak drahá, že se velice dobře daří trhu založeném na dovozu „Yasminu“ z Portugalska zpět do Německa. Podle OECD utratí Němci za léky v průměru o 20 % víc než jiné bohaté země. Má to dva důvody: jednak ten, že Německo představuje vzhledem ke své velikosti referenční trh, podle kterého si ostatní země nastavují ceny – často nižší, jak týdeníku vysvětlila jedna lobbistka. Proto je německá cena pro farmaceutické podniky tak důležitá. Druhý důvod je ten, že laboratoře „samy rozhodují o cenách patentovaných léků, které zdravotní pojišťovny musejí akceptovat,“ vysvětluje Die Zeit. Oprávnění k uvedení na trh je pak snadnou a rychlou záležitostí. „Pouze Malta a Dánsko nabízejí výrobcům takový ráj.“

S malým zpožděním oproti původnímu programu byla 2. října vypuštěna z vojenské lodi v Černém moři první rumunská kosmická raketa. Gândul, který věnuje titulek strůjcům tohoto úspěchu, vysvětluje, že raketu „Helen 2“ vynesl do výšky 14 000 m aerostatický balón. Její motor na bázi peroxidu vodíku, šetrný k životnímu prostředí, ji pak vynesl až do výše 40 km. „Helen 2“, dílo Rumunské asociace pro astronautiku a aeronautiku (ARCA), se účastní soutěže Google Lunar X prize, jejímž cílem je vyslat na Měsíc do roku 2012 robota schopného pohybovat se na vzdálenost přinejmenším 500 metrů a posílat pořízené snímky na Zem.

Poté, co Chile minulý týden oznámilo svůj záměr poskytnout prostor pro umístění Evropského extrémně velkého dalekohledu (European Extremely Large Telescope, E-ELT), si španělské ministerstvo pro vědu a inovace pospíšilo s konkurenční nabídkou „s cílem získat největší dalekohled na světě,“ uvádí Público. Jednou z inovací přístroje sestrojeného Evropskou jižní observatoří (ESO) „bude jeho schopnost zachytit světlo, které odrážejí planety nacházející se mimo sluneční soustavu, což je vlastnost, která by mohla pomoci objevit na nich život nebo vodu.“ Projekt je rovněž spojen s obřími investicemi, které „přinesou stovky pracovních míst a miliony euro regionu, kde bude dalekohled postaven.“ Dvěma lokalitami soupeřícími o výstavbu dalekohledu je vrch Armazores v Chile a Roque de los Muchachos v La Palmě (Kanárské ostrovy). Podle zdrojů z ESO by ale španělská lokality mohla vykazovat určité technické problémy. Španělsko by mělo návrh podat do konce února. Ve dnech 2.-3. března se pak „sejde 14 členů ESO, mezi něž patří i Španělsko, aby se dohodli na konečném umístění dalekohledu.“

Rok poté, co premiér José Sócrates oznámil založení veřejné banky kmenových buněk Lusocord, oslavuje portugalský deník Público její úspěch: přes 1 400 darů pupečníkové krve od začátku roku 2009. Pupečníková krev se odebírá proto, že obsahuje kmenové buňky, které mohou být použity na léčbu krevních onemocnění nebo genetických poruch. Centro de Histocompatibilidade do Norte, správce banky se sídlem v Portu, doufá, že se do konce roku 2010 podaří odebrat 3 000 vzorků. Koncem tohoto semestru budou vzorky z Lusocord používány všude ve světě na výzkum, transplantace a léčbu dětí trpících leukémií. Trvalý úspěch banky závisí na jediné věci: šlechetnosti těhotných žen žijících v této zemi, poznamenává lisabonský deník.

Nicolas Sarkozy 14. prosince oznámil vytvoření desítky špičkových univerzitních center, které bude stát financovat až deseti miliardami euro díky obrovské státní půjčce ve výši 35 miliard euro. „University of Sarkozy,“ hlásá titulek listu Libération a dodává, že francouzský prezident chce vytvořit univerzity schopné konkurovat Harvardu či Berkeley. Deník tuto ambici založenou na spolufinancování veřejným i soukromým sektorem, která má být „tvůrcem inovací a pracovních míst“ vítá. Na druhé straně se však obává, že kopírování modelů, založených na geografické koncentraci, jako je Silicon Valley, ve Francii nemusí fungovat. „Žádné z těchto mít nebylo postaveno na základě státního rozhodnutí,“ vysvětluje Libération.  Dalším nedostatkem má být „příliš vědecké, příliš ekonomické, zkrátka příliš utilitaristické zaměření“ center. Podle deníku by bylo skvělé stejný elán uplatnit i pro vysoké školy zaměřené na společenské vědy, psychologii, literaturu či historii.