V loňském roce 39 000 soudně vystěhovaných domácností – bylo číslo, které citovaly některé deníky a časopisy, přehnané? Podle údajů španělské národní banky se zdá, že ano. Banky, které vystěhovávání domácností praktikovaly, tvrdí, že v loňském roce muselo svůj byt opustit „pouze“ 2 405 majitelů neschopných nadále splácet půjčku.

„Konečně pravda o vystěhovávání dlužníků,“ vítá informaci Jesús Rivases, ředitel týdeníku Tiempo. Podle Rivasese tyto údaje zpochybňují čísla, která figurují v jiných zprávách a o něž se opírají sdružení protestující proti těmto praktikám, jako například Platforma postižených hypotékou:

Je zřejmé, že převážná část z 6,14 milionu hypotečních úvěrů se v současnosti splácí. Pouze ve 2 405 případech museli majitelé přenechat bance byt, v němž bydleli. Policie musela zasahovat jen v 355 případech. Trapné zjištění pro ty, kdo si mysleli, že počet případů vystěhovaných domácností jde do stovek tisíc, ale i pro ty, kdo je považovali za výjimku. […] Zbývají jen tuny demagogie a jiných vedlejších efektů, včetně tzv. „escraches“, formy jednoduchého, čistého nátlaku. Nyní je naštěstí všechno jasnější [...] Čísla jsou odrazem skutečných dramat a osobních tragédií mnoha rodin, ale jsou to tato čísla, ne žádná jiná.

Ministr práce Enrico Giovannini oznámil plán ve výši 12 milionů eur (polovina pochází z evropských fondů) na vytvoření 100 000 pracovních míst pro mladé lidi do 24 let. Projekt by měl snížit nezaměstnanost mladých o 8 procent.

Opatření nezahrnují snížení nákladů na pracovní sílu, které požadovali zaměstnavatelé. Mají spíše zmírnit předpisy týkající se krátkodobých pracovních smluv a částečně zrušit reformy zavedené vládou Maria Montiho. Opatření mají být připravena v červnu.

Statistiky ukazují, že v současnosti je bez práce každý pátý mladý Ital. Vláda se proto snaží postupovat podobně jaké jiné evropské země. Jde ale o velice choulostivé téma, které by mohlo rozdělit křehkou vládní koalici, varuje La Repubblica.

„Evropská unie připravuje hotový arzenál na boj proti nezaměstnanosti mladých,“ píše portugalský finanční deník s tím, že francouzská a německá vláda se 28. května chystají představit plán v hodnotě 60 miliard eur označovaný jako „New Deal pro Evropu“.

Sedmiletý program má usnadnit nalezení práce lidem do 25 let. Brusel bude zároveň po evropských státech s vysokou nezaměstnaností požadovat ještě hlubší reformy trhu práce. Eurokomisař pro zaměstnanost László Andor přicestoval 13. května do Španělska, aby přesvědčil vládu o výhodnoti zavedení „jednotné pracovní smlouvy na dobu neurčitou“, která by měla pomoci v boji s nezaměstnaností mladých. Španělský premiér Mariano Rajoy nicméně další reformy trhu práce odmítá.

Věková hranice pro odchod do důchodu už nebude pevně stanovena na 65 let a v budoucnu bude záležet na udržitelnosti sociálního systému. Portugalská vláda Pedra Passose Coelho by o novém plánu měla jednat dnes 2. května. Vláda se zavázala trojce EU-MMF-ECB, že v letech 2014 až 2016 uspoří 4,7 miliard eur na státních výdajích. Očekává se, že přijme řadu radikálních opatření, která by letos měla snížit deficit na 5,5 %, příští rok na 4 % a v roce 2015 na 2,5 %. Během příštích tří let by stát měl navíc propustit 20 000 státních zaměstnanců. Částí celkových úspor v roce 2014 budou i škrty v systému sociálního zabezpečení ve výši 1,3 miliardy eur, které se dotknou také penzí.

Nezaměstnanost mladých v Belgii stále stoupá. Podle posledních údajů Eurostatu je bez práce 22,4 % osob mladších 25 let. „Nejvíce zarážející“ je podle listu De Morgen fakt, že „k největšímu nárůstu dochází ve skupině mladých se střední a vyšší mírou kvalifikace. Vysokoškolské vzdělání už není zárukou zaměstnanosti.“ Průměrná úroveň nezaměstnanosti ve Vlámsku je dnes 8 %, mezi absolventy ale činí 12,8 %.

Počet nezaměstnaných ve Španělsku dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku 6,2 milionu, tj. 27,19 % ekonomicky aktivní populace. Údaje včera zveřejnil Národní statistický ústav.

Cinco Días mluví o „dramatickém rekordu“ a upřesňuje, že v některých regionech, jako například v Extremaduře nebo Andalusii, překročila míra nezaměstnanosti 35 % a vyzývá k tomu, aby byla „naléhavé situaci ve Španělsku věnována maximální pozornost“.

Vláda Mariana Rajoye (pravý střed) má dnes představit balík opatření, k nimž patří zvýšení daňové zátěže zaměstnanců, opatření na podporu začínajících podnikatelů, opatření usnadňující malým a středním podnikům přístup k financím nebo modernizace a reforma veřejné správy.

Počet uchazečů o práci dosáhl v březnu 3 224 000, tj. 10,2 % ekonomicky aktivní populace. Nezaměstnanost meziročně vzrostla o 11,5 % a překonala rekord z roku 1997.

„Vláda, aniž by to přiznala, ve skutečnosti nevěří v letošní pokles nezaměstnanosti, kterým se zaklínal prezident,“ píše Le Figaro. Deník v úvodníku propaguje „zásadní opatření proti nezaměstnanosti […] i když se nepříjemně dotknou spořádaných socialistických mravů“: radikální snížení nákladů na pracovní sílu, zrušení 35hodinového pracovního týdne, přehodnocení podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

„Spousta věcí […], které zdatnější evropské země už dávno zavedly,“ domnívá se deník.

Míra nezaměstnanosti v Nizozemsku překonala očekávání: v březnu dosáhla 8,1 procenta ekonomicky aktivní populace. Nezaměstnaných je 643 000, nejvíce za posledních třicet let.

Tento závěr vyplývá z poslední studie centrálního statistického úřadu. Jeho mluvčí byl podle svých slov „zděšen“ tím, jak rychle se situace zhoršuje.

Od vypuknutí krize před pěti lety se počet nezaměstnaných zdvojnásobil. Situace se týká zejména lidí ve věku 25-45 let a odvětví, jako je stavebnictví nebo maloobchodní prodej. Nezaměstnanost v příštím roce nadále poroste, dodává deník.

V Německu by se mohla vytvořit nová „generace flexi-penzistů“, píše Die Tageszeitung den po rozhodnutí německé vlády zvýšit v roce 2014 důchody (o 1 % ve starých a o 3 % v nových spolkových státech). Deník se zamýšlí nad budoucností starobních důchodů pro příští generace.

„Končí doba, kdy všichni odcházejí do důchodu ve víceméně stejně vysokém věku“, soudí deník,

nikoliv proto, že by se z lidí najednou stali volnomyšlenkáři či individualisté, ale proto, že pracovní trh je dnes extrémně pružný a někoho potřebovat bude, jiného nikoliv. Protože někdo ještě pracovat může a musí a jiný už ne.

Tento systém povede k nárůstu nerovnosti, varuje TAZ, který navrhuje dvě řešení:

Buď otevřeme stavidla v Evropě rozšířených invalidních důchodů, k nimž postačí velkorysé potvrzení od lékaře. [Anebo] je tu druhá, možná zajímavější, možnost: každý obor by měl svůj vlastní důchod. Například pokrývači a lešenáři [...] by mohli dosáhnout na plný důchod už v 58 letech a ten, kdo chce udělat kariéru v novinařině či na akademické půdě může pracovat klidně až do 72.

Deník uznává, že zavedení takového systému by nebylo jednoduché,

ale stávající nespravedlnost v sociálním a penzijním systému je rovněž nepřijatelná. Reformy provedené v posledních 15 letech zničily důchody chráněné zákonem. Nadešel čas na změnu.

V roce 2012 dosahoval v Německu průměrný věk odchodu do starobního důchodu u žen 63,3 let a u mužů 63,8 let.

Španělské banky zahájily šest desítek tisíc soudních řízení týkajících se nemovitostí zatížených hypotékou, z nichž 39 tisíc skončilo soudním vystěhováním majitelů, píše španělský list La Vanguardia.

Ve třetině případů uzavřely banky s nesolventními věřiteli dohodu o postoupení pohledávky, díky níž domácnosti po soudním vystěhování už nemusí dál splácet půjčku.

Andaluzská regionální vláda, tvořená koalicí Socialistické strany a Jednotné levice, se rozhodla zabavit bankám na tři roky byty, v nichž bydlí rodiny, kterým „hrozí sociální vyloučení“ a soudní vystěhování.

Nové rozhodnutí vejde v platnost 11. dubna, ve chvíli, kdy parlament jedná o novém zákoně o bankovních půjčkách. V zákoně budou zakotveny postihy pro banky, které vlastní prázdné byty a odmítají je nabídnout k pronájmu.

V březnu v souvislosti s problémem soudního vystěhování kritizoval Španělsko Evropský soudní dvůr. Právníci ale nejsou zajedno v otázce „ústavnosti rozhodnutí [andaluzské vlády]“, protože „by se mohlo dotknout práva na soukromé vlastnictví“.

Míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva v eurozóně dosáhla v únoru rekordních 12 %. Bez práce je v současnosti 19 milionů lidí. V celé EU je 26 milionů nezaměstnaných.

Deník poukazuje na „extrémní rozdíl“ mezi severní a jižní Evropou: nejnižší nezaměstnanost vykazují Rakousko (4,8 %), Německo (5,4 %) a Lucembursko (5,5 %), zatímco Řecko a Španělsko s více než 26 % a Portugalsko s 17,5 % žebříček nezaměstnanosti vedou. Nejvíce jsou postiženi mladí lidé: bez práce je více než polovina Španělů a Řeků mladších 25 let.

Tato čísla naznačují, že „o tom, zda euro přežije, rozhodne Německo,“ píše TAZ a pokračuje:

Ale Německo se své odpovědnosti nezhostilo. Namísto toho, aby jižním zemím pomohlo, je s kamennou tváří […] zavleklo do bídy. To, že krizi sami nepociťují, Němcům stačí.

Ve Francii přibylo v únoru 18 400 žadatelů o práci. Počet nezaměstnaných se tak vyšplhal na celkových 3 187 700.

Nezaměstanost roste už dvacátý druhý měsíc po sobě, zatím ale nepřekonala historický rekord z roku 1997, kdy počet lidí bez práce dosahoval 3 195 000.

Slib prezidenta Françoise Hollanda zvrátit do konce roku tuto tendenci nepovažuje pravicový deník vzhledem ke „slabému růstu“ a „chabým vyhlídkám na oživení v partnerských zemích EU“ za důvěryhodný.

Soudní dvůr EU 14. března rozhodl, že španělské zákony o zabavování majetku, které vedly od začátku krize k 400 000 případům vystěhování, byly „přehnaně“ přísné a porušovaly evropskou směrnici 93/13 o ochraně spotřebitelů.

Aktivisté uvedli, že by toto rozhodnutí mohlo přimět soudce zastavit několik tisíc soudních řízení zahájených bankami. Experti se domnívají, že by lidé, kteří byli nezákonně vystěhováni, mohli dostat odškodnění.

Loni v listopadu spustil barcelonský deník proti soudnímu vystěhování kampaň.

Deník Handelsblatt na titulní stránce kritizuje „nový program SPD“. Podle deníku je politováníhodné, že hospodářská politika německých sociálních demokratů se od Agendy 2010, kterou před deseti lety vytvořil kabinet sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera, radikálně změnila.

Agenda obsahující sérii důležitých reforem pracovního trhu a sociálního pojištění, které koalice SPD a Zelených zavedla v letech 2003-2005 byla podle hospodářského deníku

důvodem růstu německého národního hospodářství [...], ačkoliv rozdělila nejen sociální demokraty, ale i [německou] společnost.

Na rozdíl od Gerharda Schrödera se však bývalému ministru financí a současnému sociálnědemokratickému kandidátovi pro letošní volby Peeru Steinbruckovi zatím nepodařilo prosadit se „jako odborník na ekonomii“, konstatuje list.

Jeho požadavky, které spočívají ve zvyšování daní bohatým a zavedení přísnějších kontrol v bankovním sektoru […]ekonomické kruhy spíše iritují [...].

A ačkoliv Steinbruck „využil výročí Agendy 2010“, aby se firmám více dvořil, „skepticismus přetrvává“, uzavírá Handelsblatt.

Zaměstnanci španělské letecké společnosti Iberia včera zahájili první ze tří sérií pětidenních stávek na protest proti restrukturalizaci společnosti.

Ta počítá se snížením mezd, počtu destinací a propuštěním 3 800 zaměstnanců (tj. 19 % z celkového stavu) společnosti, která je od roku 2011, kdy se spojila s britskými aerolinkami British Airways, součástí holdingu IAG.

Na madridském letišti Barajas došlo ke střetům mezi demonstranty a policií.

„Amazon rozzlobil své zákazníky,“ píše v titulku Welt am Sonntag. Podle deníku se americké internetové knihkupectví ocitlo pod palbou kritiky po odvysílání televizní reportáže o nelidských pracovních podmínkách zahraničních brigádníků. Stanice ARD totiž přišla s informací, že v Hesensku museli agenturní zaměstnanci, většinou Španělé a Poláci, bydlet v přeplněných kempech, nedostávali mzdu ve sjednané výši a dojížděním do práce trávili několik hodin denně.

Nejbouřlivější reakci ovšem vyvolalo zjištění, že

Amazon najal pracovníky bezpečnostní agentury s vazbami na neonacistické kruhy, aby cizince zastrašovali, šikanovali a sledovali.

Tématu se věnují i zpravodajské servery jako Slate.fr, The Verge a EUobserver.

Ministryně práce Ursula von der Leyenová o víkendu Amazon vyzvala k objasnění pracovních podmínek a pracovní agentuře spolupracující s knihkupectvím pohrozila odebráním licence.

Podle Südddeutsche Zeitung, Amazon 18. února vypověděl smlouvu s bezpečnostní agenturou Hensel European Security Services (H.E.S.S.), která poskytovala dotyčné strážce.

1500 zaměstnanců oceláren ArcelorMittal v belgickém Lutychu a francouzském Florange se včera vydalo do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku, kde chtěli poslance požádat, aby zasáhli proti uzavření obou továren. To povede ke ztrátě přibližně 3000 pracovních míst, z toho 2300 v Belgii. Poté, co jim v přístupu do parlamentu zabránila policie, došlo k potyčkám, které si vyžádaly 14 zraněných, z toho 12 policistů.

Navzdory mírnější imigrační politice Německo stále nepřitahuje dostatek kvalifikované pracovní síly pro práci v průmyslu a oblasti informačních technologií. Od loňského srpna dostávají kvalifikovaní pracovníci například tzv. „modrou kartu“, díky níž mohou získat povolení k pobytu i v případě nižších příjmů.

Podle údajů OECD přichází každoročně do Německa 25 000 pracovních imigrantů z neevropských zemí, což odpovídá 0,02 % populace. Do Rakouska, Dánska a Velké Británie jich míří 5 až 10krát více.

Po pěti letech od začátku krize „škrtí Evropu recese“, konstatují představitelé Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Federace si v této situaci klade otázku, jaká je její role na kontinentu, který obvykle pomoc spíše poskytuje, než by se sám stával cílem humanitárních misí. Je složité rozhodovat mezi „tradičně ohroženými skupinami obyvatelstva, jejichž situace se neúprosně zhoršuje až k naprosté bídě, a ‚novými chudými‘, kteří už nemohou dál“.

Podle prognóz ministerstva práce bude 35 % dětí, které se letos narodí v Polsku (celkový počet nově narozených dětí se odhaduje na 390 000), vyrůstat v rodinách, které „sotva vyjdou s platem“. Měsíční příjem na osobu nepřekračuje 539 zlotých (zhruba 3 300 Kč).

132 000 rodičů požádá o příspěvky pro chudé. „To, že chudoba a bída postihují jen staré lidi, je mýtus,“ cituje deník slova odborníka. „Polsko rozhodně není zemí pro mladé.“

Na konci roku 2012 dosáhla ve Španělsku míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivní populace 26 %, tj. 5,9 milionu lidí. Je tak nejvyšší v Evropě i v dějinách Španělska. Vláda varovala, že by v nadcházejících měsících mohlo dojít k jejímu dalšímu růstu.

Mario Rajoy se rozhodl ponechat výši měsíční podpory v dlouhodobé nezaměstnanosti na 450 eurech. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k novým naléhavým reformám zabraňujícím rostoucí nezaměstnanosti mladých.

V roce 2012 zažádalo ve Švédsku o povolení k pobytu více než 4 000 občanů Španělska, Řecka, Itálie, Portugalska a Irska. Od roku 2010 se podle švédských imigračních úřadů toto číslo kvůli hospodářské krizi v Evropě zdvojnásobilo.

Výrobce automobilů oznámil 15% snížení stavu zaměstnanců do roku 2016. Toto rozhodnutí přichází šest měsíců po představení plánu restrukturalizace v automobilce PSA Peugeot Citroën, který spočívá ve zrušení 8 000 pracovních míst. V roce 2012 se prodej nových francouzských vozů propadl o 19,4 %, což je nejhorší výsledek od roku 1997.

Polský parlament (Sejm) má příští týden diskutovat o třech návrzích zákona, který by dal homosexuálním párům právo uzavírat registrovaná partnerství. Ani jeden ze tří návrhů, z nichž dva předložily Svaz demokratické levice a Palikotovo hnutí a jeden vládnoucí Občanská platforma, nedává homosexuálním párům žijícím v registrovaných partnerstvích stejná práva jako sezdaným párům. Deník navíc zdůrazňuje, že „v Sejmu zatím neexistuje většina nutná ke schválení ani jednoho z těchto návrhů“.

Jedním směrem benzín, druhým drogy: německo-česká hranice je místem, které kvůli benzinu a drogám policisté a celníci sledují stále ostražitěji než předtím.

“Do Česka teče nezdaněný benzin z Německa”, oznamují Hospodářské noviny. Denně, jak popisuje, na 40 až 50 kamionů s benzinem a naftou opouštějí rafinérku v německém Ingolstadtu, která z části patří ruské firmě sídlící, a směřují do českých benzínových pump, které je prodávají za bezkonkurenční ceny. Namísto 35,50 korun v průměru třeba za 33 korun litr benzínu:

Berní úřad, policie a celníci už vyšetřují možný daňový únik v řádech stamilionů korun... Jde o 50 až 60 milionů litrů měsíčně, tedy pětinu české spotřeby. [...] Čeští distributoři v rafinérii pohonné hmoty řádně nakoupí, zaplatí i spotřební daň, ale v řetězci dalších českých překupníků jeden z nich po prodeji – bílý kůň – který jediný přizná DPH záměrně zkrachuje.

Týž den na své titulní straně Mladá Fronta DNES hlásí, že “Němci dávají stop českému pervitinu”. Deník vysvětluje, že Německo přitvrdilo kontroly při hranicích a na okolních vietnamských tržištích kvůli boji proti obchodu s pervitinem:

Někdy tak "šikanují" i bezúhonné řidiče... nebo při zátahu kontrolují každé auto, které vyjede z tržnice. Berlín tvrdí, že německé narkomany decimuje český pervitin z Česka, protože má podle něj příliš liberální politiku. Čeští experty nařčení odmítají s tím, že držení malého množství je sice od roku 2010 jen přestupkem, ale výroba a distribuce jsou přísně penalizovány jako jinde.

Každému čtvrtému Evropanovi, tedy zhruba 120 milionům lidí „hrozí sociální vyloučení“, píše La Vanguardia v reakci na zprávu Eurostatu o výběrovém šetření příjmů a životních podmínek domácností (EU-SILC). Zpráva uvádí, že počet sociálně vyloučených vzrostl loni v porovnání s předchozím rokem o procento. Španělský deník dodává, že je to  navzdory tomu, že

snížení počtu lidí ohrožených [sociálním vyloučením] je jedním ze strategických cílů EU pro toto desetiletí.

K zemím nejvíce vystaveným výše uvedeným rizikům patří Bulharsko (49 %), Rumunsko a Lotyšsko (40 %). Nejméně ohroženými zeměmi jsou Česká republika (15 %), Nizozemsko a Švédsko (16 %).

La Vanguardia dále uvádí, že ve Španělsku žije na pokraji sociálního vyloučení 27 % populace, tj. 12,4 miliony lidí. Země se tak umístila tři procentní body pod evropským průměrem.

Riziko chudoby neustále roste v důsledku krize, která postihuje přímo a bez rozdílu skupinu obyvatelstva, která doposud vedla pohodlný život v rámci střední třídy.

Ústavní soud 27. listopadu vyškrtl ze zákona tresty pro nezaměstnané, kteří odmítnou na pokyn úřadů práce vykonvat takzvanou veřejnou službu. “Zásadním rozhodnutím je zrušení veřejné služby, kterou museli zadarmo vykonávat lidé zanesení v evidenci úřadů práce," vysvětlují Lidové noviny.

Vláda tedy bude muset změnit zákon, který nutil každého, kdo byl bez práce více než tři měsíce, aby přijal nebo si našel práci až na 20 hodin týdně. Šlo například o zametání ulic nebo opravy ve školách. Pokud někdo odmítl, mohl je úřad práce z evidence vyřadit. To znamenalo ztrátu sociálních dávek, ale i zdravotního pojištění. Cílem zákona, který fungoval od počátku roku 2012, bylo snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných a práce načerno, také udržení pracovních návyků. V Česku je nyní 8,5 procenta lidí bez práce, celkem 496 762 lidí. Deník vysvětluje, že v rozhodnutí soudci

mimo jiné srovnávali podobné využití nezaměstnaných s nucenými pracemi. Lidé je musejí odvést bez nároku na odměnu, často ve stejných vestách jako odsouzení k alternativním trestům, což snižuje jejich důstojnost. Podle soudců je to nemyslitelné, když stejní lidé předtím roky či desítky let pracovali. Navíc bylo ukládání práce na libovůli úřadů.

Zásah Ústavního soudu přichází ve chvíli, kdy budí otázky jiná důležitá reforma – první přímá volba prezidenta a zejména její nedostatky. V komentáři Lidové noviny nazývají Česko “národem ústavních kutilů”.

V mnoha evropských zemích stávky ochromily dopravu. Ve Španělsku, Portugalsku a Itálii se demonstranti střetli s příslušníky pořádkových sil.

El Pa�s informuje, že stovky tis�c demonstrantů, „vyz�vaj� z ulice [premi�ra Mariana] Rajoye, aby přehodnotil svou politiku“. Včerejš� st�vka je podle den�ku „celoevropsk�m protestem […] proti dikt�tu škrtů“:

„Pro ekonomy“, jak poznamen�v� italsk� den�k La Repubblica, „jsou protestn� akce předevš�m dokladem toho, že se sv�voln� politika drastick�ch škrtů a zvyšov�n� dan� měn� v bumerang, nam�sto aby přisp�vala k obnoven� důvěry:

„Portugalsko zachv�til n�siln� protest proti škrtům,“ informuje P�blico po včerejš� všeobecn� st�vce, kterou prov�zely střety demonstrantů s polici� před budovou lisabonsk�ho parlamentu. V�sledkem je 48 zraněn�ch a devět zadržen�ch.

Lid� nechtěj�, aby vl�da škrtala soci�ln� d�vky, ukrajovala z nejnižš�ch platů st�tn�m zaměstnancům a zvyšovala daně, p�še Gazeta Wyborcza. Jak ale zdůrazňuje polsk� den�k,

„Evropa st�vkuje, Německo přihl�ž�,“ konstatuje Tageszeitung (TAZ). Zat�mco „miliony zaměstnanců st�vkuj� na protest proti dopadům krizov� politiky EU, jejich kolegov� v zemi, kter� na současn� situaci vyděl�v�, jim projevuj� solidaritu,“ p�še ironicky alternativn� den�k. Německ� odbory skl�zej� kritiku za to, že občany nedok�zaly dostatečně zmobilizovat. Podle TAZ jsou Němci st�le přesvědčeni o tom, že krizi může vyřešit př�slovečn� šetrn� „šv�bsk� hospodyňka“:

V belgickém Genku se před továrnou Ford sešlo v neděli 11. listopadu na demonstraci 20 tisíc dělníků. Manifestovali proti uzavření továrny, o kterém americká automobilka Ford informovala 25. října. Hodlá uzavřít svou továrnu do konce roku 2013. To znamená ztrátu až 10 tisíc pracovních míst. Podle deníku La Libre Belgique byla nedělní „ukázka síly ilustruje rostoucí sociální úzkost v Evropě“.

Bruselský deník píše, že jednání o sociálním plánu propouštění s belgickou vládou „se budou odehrávat v napjaté atmosféře. A to ze dvou důvodů. Na národní úrovni se Di Rupova vláda tento týden snaží přijmout rozpočet se silnou příchutí úspor. [...] Na evropské úrovni zároveň sílí kritika úsporných opatření“. To potvrzuje i apel Evropské konfederace odborových svazů (CES), která vyzvala k uspořádaní Evropského dne sociální akce a solidarity ve středu 14. října. „Účast potvrdily organizace z 23 zemí,“ informuje belgický list, podle nějž tyto skupiny

hodlají evropské lídry požádat, aby zakročili proti prudkému nárůstu nezaměstnanosti a „reagovali na sílící sociální úzkost občanů“. V několika státech proběhne v ten den generální stávka: ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a v Itálii, tedy ve čtyřech zemích, které jsou krizí zvlášť postižené. Manifestace se plánují i v Belgii [...], ve Francii, v některých zemích východní Evropy, například v Polsku, Slovinsku či Rumunsku, a také před sídlem Evropské komise v Bruselu.

Protest je důkazem existence dvourychlostní Evropy, domnívá se La Libre Belgique:

Všimnout bychom si měli jedné zvlášt symptomatické skutečnosti, a to že severoevropské odborové organizace se do tohoto hnutí, alespoň prozatím, nezapojily. Jejích postoj svědčí o prohlubujících se rozdílech mezi severem Evropy, který nadále hlásá rozpočtovou disciplínu, a zeměmi Jihu, které mají strach, že se zhroutí pod tíhou nadiktovaných úsporných opatření. [...] Protest se koná pouhých 24 hodin před zveřejněním nových údajů o růstu ekonomiky v eurozóně. Tato čísla asi potvrdí, že eurozóna se vrátila do hospodářské recese, už podruhé za poslední tři roky.

El Periódico se vydává do boje proti vystěhovávání rodin, které už nejsou schopné kvůli krizi splácet hypotéky. „STOP vyhánění,“ píše v titulku deník, který současnou situaci nazývá „sociálním dramatem“. Podle španělských zákonů může banka ve chvíli, kdy dlužník přestane splácet, nemovitost zabavit. Přesto však kupec bytu není zbaven povinnosti dále splácet uzavřenou půjčku. Od splasknutí realitní bubliny v roce 2007 se tak už muselo vystěhovat na 400 tisíc lidí nebo rodin.

Barcelonský deník soudí, že „nespravedlivý hypoteční zákon se musí změnit“ a rozhodl se proto pro petiční akci za zmírnění legislativy, která by zavedla moratorium na splácení, ukončení půjčky po zabavení nemovitosti nebo zavedení bydlení s regulovaným nájmem. Tato opatření jsou obsažena i v Kodexu správné bankovní praxe, kterou přijala v březnu vláda Mariana Rajoye, ovšem jejich zavedení bylo dosud  dobrovolné.

Situace se týká i soudců, kteří musí prosazovat zákon ještě z roku 1909, dodává deník. Generální rada soudní moci vyzvala k jeho reformě kvůli „funkčním poruchám“ a „sociálnímu dopadu“ nuceného stěhování. Změně zákona jsou nakloněni i politici: konzervativci (ve vládě) i socialisté (v opozici). El Periódico dodává, že

vzhledem k rozsahu problému je celkem logické, že instituce a další hráči mění přístup. [...] O něco méně pochopitelné je chování bank, které by měly ve vlastním zájmu tuto eskalaci zastavit. […] Objevuje se dost hlasů, které volají po tom, aby se ze zabavených nemovitostí udělalo nájemní bydlení pro zadlužené. Zmírnilo by se tím sociální drama a banky by z toho měly aspoň nějaký příjem namísto aktiv, které jen zatěžují jejich bilance.

Skupina vlivných nizozemských osobností (politiků, spisovatelů, humoristů a odborářů) bije na poplach ohledně rostoucí nezaměstnanosti evropské mládeže. Ve společné  výzvě, kterou uveřejnil nizozemský deník le Volkskrant při příležitosti dnešního zahájení kampaně „Stop evropské nezaměstnanosti mládeže“ odborovou organizací FNV Jong, skupina žádá evropské politické lídry, aby co nejrychleji zorganizovali summit na záchranu budoucnosti evropské mládeže.

Zatímco se oči všech Evropanů upírají na záchranu bank a jednotlivých zemí, Evropa je svědkem jiného sociálního dramatu, který si žádá přinejmenším okamžitý záchranný plán: nezaměstnanost mladých vzrůstá raketovou rychlostí. […] Cena, kterou jako společnost později za tuto ztracenou generaci zaplatíme, je mnohem vyšší, než miliardy vydané na záchranu jakékoliv banky.

V Evropě je nyní bez práce 5,5 milionu lidí mladších 25 let, téměř dvakrát tolik, než mezi občany nad 25 let. Toto číslo nepřestává růst ve všech evropských zemích, včetně Nizozemska. Zde je stále ještě relativně nízké, ve srovnáním s loňskem se však zvýšilo o 25 %. Autoři výzvy jsou znepokojeni zejména rozpočtovými škrty v oblasti vzdělávání mladých:

Nemůžeme dopustit, aby byl jejich lidský kapitál znevažován a promrháván. K tomu potřebujeme více vzájemné solidarity. Rozpočtové úspory tuto solidaritu rozvracují a připravují tak úrodnou půdu k radikalizaci latentního generačního konfliktu.

Když ředitel firmy VolksWagen Peter Hartz předal před 10 lety, 16. srpna 2002, německé vládě modrý CD-rom, nikdo netušil, že obsahuje návrh reformy, která v nadcházejícím desetiletí bude Německo stále více rozdělovat. Reforma přeměnila „nemocného Evropy“ v hospodářský kolos, stála se symbolem mandátu Gerharda Schrödera a znamením jeho pádu a nakonec i nejcitovanější reformou během evropské krize.

„Deset let Hartzovy reformy: dílo ďábla či záchranný plán,“ ptá se dnes deník Frankfurter Rundschau, který se snaží zhodnotit výsledky čtyř pilířů reformy, jež si kladla za cíl větší pružnost na pracovním trhu a „jako náboženství rozdělila Němce na věřící a kacíře“.

Z ekonomického pohledu měl zvyšující se tlak [na nezaměstnané] pozitivní dopad: v kombinaci s nízkými podporami v nezaměstnanosti a jinými sociálními dávkami [však znamenal] zvýšení počtu tzv. minijobů [pracovních míst s platem do 400 euro měsíčně, kdy zaměstnavatel nemusí platit sociální příspěvky] a prozatímních pracovních úvazků, takže i lidé ve středním a starším věku byli nuceni přijímat pracovní místa s podstatně nižší kvalifikací. Sektor nízce placených míst se tím rozšířil a platy, ze kterých se nedá žít, se tak staly normou. […] Hartzova reforma nejenže na všech úrovních neuspěla, ale přispěla též k amerikanizaci německého pracovního trhu a k prohloubení sociálních rozdílů v naší společnosti.

Když reforma vešla v roce 2005 v platnost, čítalo Německo 4,86 milionu nezaměstnaných; v roce 2012 je jich podle odhadů 2,85 milionů. Za tento vývoj vděčí země třem faktorům: celosvětové hospodářské situaci, klesajícím platům a reformě pracovního trhu.

„Rekordní nezaměstnanost v EU: každý desátý člověk bez práce,“ píše Der Standard v reakci na čím dál hrozivější čísla, která 2. července zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Na konci května bylo v eurozóně 17,6 milionů nezaměstnaných, tj. 11,1 % aktivní populace (ve srovnání s dubnem 0,1% nárůst). Počet nezaměstnaných v celé Evropské unii dosahuje 24,9 milionů, což je o dva miliony více než před rokem, upřesňuje vídeňský deník, který vidí pozitivně jen jednu věc: Rakousko působí se svou 5,9% nezaměstnaností jako zachráněná země.

„Ostudný problém,“ reaguje La Vanguardia:

Tisíce mladých Evropanů tráví pondělky na slunci [odkaz na známý španělský film z roku 2002] zdeptáni problémem, který se v jihoevropských zemích jako Španělsku a Řecku projevuje obzvlášť tvrdě. Obě země stojí v čele znepokojujících statistik: míra nezaměstnanosti mladých lidí (mladších 25 let) dosahuje v případě obou zemí 52,1 %. A to je něco, co Brusel dráždí.“

V reakci na tuto situaci Komise důtklivě vybídla evropské vlády, aby zahájily akademické programy odpovídající realitě na trhu práce, píše barcelonský deník, který dále zdůrazňuje, že

příznačný je případ Německa, kde míra nezaměstnanosti mladých dosahuje 7,9 % (nejnižší v eurozóně). Hojně se tu rozvíjejí populární „mini-zaměstnání“, práce s výdělkem kolem 500 eur, které jsou ale vázány na školení v téže firmě.

V reakci na rekordní 10% nezaměstnanost v Evropě „zahájila Evropská unie program na zvýšení počtu pracovních míst“, píše Süddeutsche Zeitung. Ostrá kritika evropské politiky úsporných opatření přiměla Evropskou komisi vrhnout se na tradiční baštu domácí politiky členských států: sociální politiku a trh práce, upřesňuje mnichovský deník. Komisař László Andor, zodpovědný za tuto oblast, má tento týden předložit „balíček na podporu zaměstnanosti“, jehož cílem je vytvořit v Evropě do roku 2020 17 milionů nových pracovních míst.

Hlavními body plánu jsou: kompletní otevření jak soukromých, tak veřejných pracovních trhů všem státním příslušníkům zemí EU včetně Rumunů a Bulharů, „odpovídající minimální mzda“ přizpůsobená tak, aby se zaměstnanci prací uživili, vzájemné uznání diplomů mezi členskými státy a snížení pracovních nákladů.

Komise spatřuje největší potenciál v oblasti zdravotnictví, péče o seniory, rozvoji trvale udržitelné ekonomiky, ochraně klimatu a rozvoji informačních technologií. Otázkou zůstává, zda členské země na takové vměšování se Komise do jejich sociálních záležitostí přistoupí. Plán bude předmětem diskuze na červnovém evropském summitu.

V únoru dosáhla nezaměstnanost v Evropské unii nejvyšší miry za posledních 15 let. Podle průzkumu Eurostatu je bez práce 10,2 % Evropanů, tedy 24,55 milionů osob. V samotné eurozóně je to 10,8 %, tedy 17,13 milionů.

Naopak Německo je s pouhými 5,7 % (menší nezaměstnanost existuje pouze v Nizozemí, Rakousku a Lucembursku) evropským eldorádem, a jak poukazuje deník Die Welt, „Berlín si u jiných Evropanů dělá reklamu“ za účelem přitáhnout do země více pracovní síly.

V některých regionech a profesních sektorech panuje totiž v Německu plná zaměstnanost a zaměstnavatelé zoufale hledají německy mluvící zahraniční pracovníky. Odborník na migrační otázky, kterého deník cituje, se ale domnívá, že očekávání by neměla být příliš vysoká: „Německo není pro kvalifikované pracovníky první volbou, naopak musí konkurovat dalším státům.“ To platí především pro vysokoškoláky, kteří mluví anglicky – ti hledají zaměstnání spíše ve Velké Británii. Berlín proto masivní příliv španělských a řeckých nezaměstnaných neočekává, uzavírá Die Welt.