„Počet slovenských firem, jejichž vlastníci mají sídlo v daňovém ráji, se za první pololetí tohoto roku zvýšil o více než 7 %,“ píše SME s odkazem na zprávu České kapitálové informační agentury (ČEKIA). Podle slovenského deníku je to důsledek „obav z rostoucího daňového a odvodového zatížení“ a z dalších opatření zaváděných socialistickým kabinetem Roberta Fica. Slovenské firmy nejčastěji míří do Nizozemska, na Kypr nebo do Lucemburska, ale i do sousedního Maďarska. Deník dále dodává, že

Fico chce, aby se firmy nevyhýbaly daňovým povinnostem. Například i pomoc Kypru v dluhové krizi podmínil získáním seznamu všech slovenských vlastníků firem se sídlem na Kypru.

Podobný odliv firem lze pozorovat i v sousední podnikatelsky vstřícnější České republice. Společnosti odsud odcházejí nejčastěji na Kypr, Bahamy nebo do USA. Vedle finančních výhod je důvodem i ochrana anonymity a výhodnější legislativní prostředí, píší Hospodářské noviny. Podle pražského hospodářského deníku letos do daňových rájů odešlo téměř tři sta českých firem a mnoho dalších se je chystá následovat. 

„EU souhlasí se snížením cen za roaming,“ zní dnešní titulek listu Financial Times, poté, co unie odsouhlasila snížit ceny za užívání mobilních telefonů během zahraničních cest po Evropě.

Poplatek za používání datových služeb, jako je email a prohlížení webových stránek, bude maximálně 70 eurocentů za megabyte, tedy zlomek oněch 2 až 5 eur, které momentálně většina operátorů v EU za tyto služby požaduje. V roce 2014 se toto maximum sníží na pouze 20 centů, což tento postranní a velice lukrativní byznys telekomunikačních operátorů v podstatě odstraní. Většina z nich zaznamenala po tomto ustanovení pád akcií.

S návrhem nových pravidel přišla loni v létě Evropská komise, jež s jejich pomocí chtěla bojovat proti tomu, co nazvala „roamingové okrádání“ zákazníků, kterým operátoři za hovory uskutečněné v jiné ze zemí EU vyměřovali poplatky více než třínásobně přesahující běžné tarify za volání. Evropský parlament změnu odhlasoval 27. března a národní vlády druhého dne, platit by mělo začít od června.

Podle deníku Guardian nová pravidla jistě „odlehčí“ poplatkům za mobilní telefony, které během sezóny dovolených pravidelně nabíhají. Jak deník dodává, jde o

vyhrocení dlouhého boje mezi Bruselem a mobilními operátory, kteří tvrdí, že budou muset zvýšit ceny za jiné služby. Podle propočtů tvoří poplatky za přeshraniční hovory až 5% jejich příjmů.

„Brusel chce zrušit roaming,“ píše dnes SME. Od roku 2015 by ceny hovorů ze zahraničí měly stát stejně jako hovory z domova – to alespoň vyplývá z návrhu regulace cen volání, který 6. července předložila evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová. Ceny by měly začít klesat již od příštího roku. Brusel vůbec poprvé navrhuje stanovit také strop pro ceny u mobilního internetu. Stažení jednoho megabajtu v roamingu by příští rok mělo stát maximálně 90 centů, roku 2014 by cena měla spadnout na 50 centů eura. Předtím než návrh Komise schválí Evropský parlament a 27 členských států, zůstává slovenský deník ostražitý: „Skutečným nepřítelem drahého roamingu je Skype zadarmo spíš než snaživé komisařky Redingová a Kroesová.“

Nabídka internetových obchodů není až z 61 % přístupna zákazníkům z jiných zemí EU z důvodu rozdílů mezi spotřebitelskými předpisy v různých členských zemích, uvádí Dziennik Gazeta Prawna. „Dostáváme stížnosti od zákazníků, kteří nemohou vzhledem k omezením souvisejícím s autorskými právy a k odlišnostem v bezpečnostních normách výrobků zakoupit zboží v online obchodech EU,“ řekla deníku advokátka při Evropském spotřebitelském centru Małgorzata Furmańska. Ve čtvrtek předloží polský ministr spravedlnosti spolu se zástupci Evropské komise plán na zlepšení situace. Začátkem roku 2012 budou internetové obchody vyzvány k tomu, aby na svých stránkách zavedly „EU tlačítko“. Pokud na něj zákazník klikne, bude se jeho nákup řídit předpisy společného evropského referenčního rámce (CFR), a nikoliv národní spotřebitelskou legislativou. „Z pohledu spotřebitelů a malých a středních podniků je modrý knoflík dalším krokem k jednotnému trhu,“ domnívá se polský ministr spravedlnosti Krzysztof Kwiatkowski.

Maastricht, holandské město, které se stalo symbolem Evropy otevřených hranic, je možná zase brzy zavře. Město totiž vyhrálo první kolo právní bitvy spojené se zastavením prodeje konopí ve zvláštních kavárnách, tzv. coffee shopech, cizincům. Do malebného příhraničního města každý den proudí tisíce „drogových turistů“, píše deník International Herald Tribune. Městští radní se proto v obavě z růstu kriminality obrátili na Evropský soudní dvůr, aby omezení prodeje konopí na osoby žijící v Nizozemí posvětil.

V Německu naopak mezitím došlo k legalizaci „konopí na předpis“, píše v titulku list Tageszeitung. Léky na bázi konopí se tak budou předepisovat na utišení bolesti pacientům trpícím rakovinou a osobám s roztroušenou sklerózou, dodává deník. 

„ING prodává Nationale Nederlanden [svou pojišťovací pobočku]“, uvádí na titulní straně NRC Handelsblad, který dále píše, že se nizozemská banka připravuje na „hlubokou restrukturalizaci, částečně pod nátlakem Evropské komise“. ING, která pracovala z vlastní iniciativy na rozdělení svých aktivit od konce roku 2008, prodává třetinu aktivit: pojišťovací divize a asset management, stejně jako americkou pobočku on line banky ING Direct, jejíž špatné investice vedly k tomu, že ING musela na konci roku 2008 požádat nizozemskou vládu o finanční pomoc. Zastavení činnosti ING Direct „bylo výslovným požadavkem Bruselu“, uvádí deník. ING, která zavedla průkopnický ekonomický model ‚banka a pojišťovna‘, splatí polovinu z vypůjčených 10 miliard euro do konce roku.

Podle francouzského deníku Les Echos je toto štěpení dokladem odhodlanosti Bruselu donutit banky k významným restrukturalizacím náhradou za poskytnutí finanční pomoci. „Vzkaz je jasný: bankovní operátoři, které bylo nutno v době nejhlubší krize napojit na dýchací přístroje, se už k ‚business as usual‘ nenavrátí“, píše ekonomický deník.

„Středoevropským ekonomikám začíná blískat světlo na konci tunelu. Rumunsko se dostalo z hlediska hodnocení investičních příležitostí na samý chvost,“ informuje ve svém vydání z 13. srpna magazín Capital. Stejně jako Bulharsko a pobaltské státy tak „země platí za zpoždění protikrizových opatření a obrovskou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.“ Hospodářský týdeník cituje studii vypracovanou společností Deloitte, podle které budou evropští investoři dávat přednost Polsku, České republice, Maďarsku a Slovensku. První tři výše zmíněné země vzbuzují největší důvěru a ta poslední těží z výhod přechodu na euro. „Překvapivý výsledek“, píše Capital. Právě ostatní země východní Evropy, jako Rumunsko, Bulharsko a pobaltské země, byly pro investiční fondy oblíbenou zónou. Tak zní důvod, proč „návrat investic na východ nenastane před rokem 2010,“ uzavírá týdeník.

Zatímco EDF, francouzská státní společnost dodávající elektřinu, "vydělává 3 miliardy euro ročně vývozem elektřiny do zemí jako je Velká Británie," sděluje deník The Times, letní vedra, která několik dní zasahují metropolitní Francii, však přinutila společnost k uzavření přibližně třetiny svých 58 jaderných reaktorů a dováží elektřinu z Velké Británie. Teplota francouzských řek následkem letních veder již opravdu neumožňuje správné ochlazování reaktorů. To je v zemi, kde je 80% elektřiny jaderného původu, skutečný problém. Není to však poprvé. Deník The Times připomíná, že "britská síť je propojena s francouzskou sítí od roku 1986 díky kabelu, který prochází pod Lamančským průlivem."

"Desítky miliónů Evropanů, kteří překročí hranice, budou moct od středy 1. července Evropě poděkovat. Hovorné roamingu zlevní, Evropské komise nařídila maximální eurotarif hovorů ze/do 26 evropských států Unie," píše Libération. Francouzský deník dodává, že je to "poprvé, co bude cena SMS upravena zákonem" a "dokonce i  mobilní surfování na internetu by mohlo být levnější, za předpokladu," míni deník, "že operátoři na pravidla hry přistoupí." Horní sazba SMS poslané ze zahraničí je stanovena na 13 centů eura (o proti dřívějších 30), cena volání se sníží na 51 centů (z 55) a příchozí hovory na 22 centů (z 26). Poplatek stažení 1MB bude stat maximálně 1 euro.