Evropský fotbal má dnes na programu dva kvalifikační zápasy na Mistrovství světa v roce 2014, které se odehrají v atmosféře silného politického napětí, i když každý z jiného důvodu.

V Budapešti proběhne utkání mezi Maďarskem a Rumunskem „za zavřenými dveřmi“, tj. bez diváků, píše Népszabadság. Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) udělila tuto sankci poté, co maďarští fanoušci loni 15. srpna během přátelského zápasu mezi Maďarskem a Izraelem skandovali hesla a roztahovali transparenty s antisemitským obsahem.

Policie bude během utkání mezi dvěma sousedními zeměmi, mezi nimiž panují v současnosti napjaté vztahy kvůli maďarské menšině v Rumunsku, v maximální pohotovosti. „Ultras“ a krajně pravicová strana Jobbik pořádají u této příležitosti koncerty skinheadských a „národoveckých rockových“ kapel.

V Záhřebu znepokojuje pořadatele věčný rozkol mezi Chorvatskem a Srbskem. Od rozpadu Jugoslávie, který v roce 1990 zvěstovala rvačka během zápasu mezi Dinamem Záhřeb a Rudou hvězdou Bělehrad, se stadiony staly dějištěm střetů mezi fanoušky obou zemí. Napětí mezi Záhřebem a Bělehradem nedávno znovu ožilo poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii zprostil viny chorvatského generála Anteho Gotovinu.

Zatímco chorvatský bulvární list 24 Sata vyzdoben národními barvami hlásá „Buďme hrdí!“, konkurenční Jutarnji List informuje o tom, že hlavní město je „ve stavu obležení“: během zápasu bude v pohotovosti 1 500 místních policistů, kterým budou vypomáhat jejich srbští kolegové s bohatou zkušeností se zásahy proti „ultras“.

Chorvatsko a Srbsko, které už mezinárodní forbalové organizace kvůli násilnostem jejich fanoušků v minulosti trestaly, se dohodly, že přesun fanoušků na zápas nebudou organizovat, aby předešly návalům. Chorvatská policie varovala, že pokud na adresu Srbů zazní nacionalistické popěvky, může utkání kdykoliv přerušit. Na to by doplatil zejména chorvatský národní tým, který spolu s Belgií vede skupinu, připomíná chorvatský deník.

Delegace Mezinárodního olympijského výboru dnes přicestovala na čtyřdenní návštěvu Madridu, kde má posoudit, zda město splňuje podmínky k pořádání olympijských her v roce 2020.

Hlavní město Španělska, které usilovalo o pořadatelství OH už v roce 2012 a 2016 a nyní kandiduje potřetí, si od sportovní akce slibuje hospodářské oživení regionu a země postižených krizí.

Olympijský výbor vyhlásí pořadatelskou zemi pro rok 2020 7. září. Hlavními konkurenty Madridu jsou Tokio a Istanbul.

Evropská komise vyšetřuje tři valencijské fotbalové kluby, píše španělský deník El País. Kluby Valencia, Hércules a Elche si půjčily 118 milionů eur a jako ručitele uvedly regionální středopravicovou vládu. Nebyly však schopny půjčky později znárodněným bankovním domům splácet, a vláda jednoho z nejzadluženějších španělských regionů tedy musela úvěry uhradit sama.

Pokud Evropská komise dospěje k závěru, že finanční pomoc byla poskytnuta neoprávněně a v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, budou muset kluby peníze vrátit. To „by je ale mohlo finančně položit“, píše El País s tím, že dluhy všech fotbalových klubů v zemi dosahují 3,6 miliard eur.

Dlouhá léta existovala široká škála [veřejné] finanční podpory, která vedla ke vzniku toho, co Brusel nazývá „španělskou fotbalovou bublinou“. [...] Fotbalová prestiž španělských klubů je na vrcholu, ale z ekonomického hlediska existují vážné pochybnosti o budoucnosti řady klubů. Paradoxní situace, kdy neuvěřitelně úspěšné kluby dosahují katastrofálních hospodářských výsledků, vyvolává v Evropě obavy.

Zvláštní vyšetřování Europolu odhalilo, že výsledky 680 fotbalových zápasů, včetně dvou utkání Ligy mistrů a několika kvalifikačních zápasů na mistrovství Evropy a mistrovství světa, byly zfalšované.

Za podvody, na nichž se údajně podílelo 400 rozhodčích, hráčů a fotbalových manažerů, stojí zločinecká síť řízená ze Singapuru a operující ve 30 zemích.

„Korupce s organizací bookmakerů na pozadí je zcela nový kriminální sport, který je výsledkem technologické revoluce umožňující sázet na sportovní události, které se odehrávají na opačné straně planety,“ uzavírá deník.

„Německo už nyní evropským šampiónem... v hospodaření své první ligy,“ ohlašuje dnes francouzský deník Les Echos, který komentuje výsledky výroční studie o evropské fotbalové ekonomice.

Čtyři dny před zahájením Eura 2012, které se bude konat v polské Varšavě tento pátek, se deník rozepisuje o důvodech pevného zdraví Bundesligy:

Německá první liga, která svou ekonomickou sílu zbudovala z velkých stadiónů a od poloviny prvního desetiletí nového století vede v Evropě jak počtem návštěvníků (v letech 2010-2011 připadalo v průměru na jeden stadión přes 42 000 diváků), tak pozoruhodnou schopností držet pod kontrolou výši platů svých hráčů. Platy představují 53 % příjmů, ve srovnání se 75 % v Itálii a Francii a 70 % v Anglii.

Společnost Deloitte popisuje finanční situaci Bundesligy jako výjimku mezi evropskými prvoligovými kluby, které vesměs zápasí s velkými nerovnováhami. Ty se týkají zejména anglické První ligy, „jejíž celkové ztráty před zdaněním, které se v letech 2010-2011 nepatrně snížily na 380 milionů liber, i nadále vyžadují naléhavou pozornost”.

Je nejdražším fotbalistou v dějinách sportu. Nyní by mohl sloužit jako záruka solventnosti španělských bank. „Ronaldo v záchranném balíku,“ píše se v titulku německého deníku Süddeutsche Zeitung, který vysvětluje, že přední španělská spořitelna Bankia, u které se Real Madrid hluboce zadlužil, aby mohl zaplatit přestup portugalského hráče do svého klubu, momentálně usiluje o půjčku od Evropské centrální banky (ECB). Ta však vyžaduje záruky, kterými by měli být portugalský útočník Ronaldo a brazilský záložník Kaká z madridského týmu. V roce 2009 si Real Madrid půjčil 76,5 milionů eur, aby byl schopen zaplatit 100 milionů eur týmu Manchester United a 60 milionů italskému AC Milán za zmíněné hráče.

„Mohlo by se stát, že ECB skutečně zadrží jednoho z fotbalistů?“ ptá se mnichovský deník. „Teoreticky se to nedá vyloučit. Pokud by se Bankia ocitla v platební neschopnosti a Real Madrid by nebyl schopen splácet své půjčky, které jsou momentálně zajištěny prostřednictvím příjmů z reklamy a televizního vysílání. Real Madrid opravdu dluží několik stovek milionů eur. Španělé jsou však mistry ve využívání veřejných peněz na záchranu fotbalových klubů, jako by se jednalo o banky.“

„Horší, dražší, pomalejší,“ píše v titulku list Rzeczpospolita v narážce na komplikace spojené s výstavbou národního stadionu ve Varšavě a důležité dálnice před Mistrovstvím Evropy ve fotbale, které se bude v roce 2012 konat v Polsku a na Ukrajině. V obou případech firmy ve snaze vyhrát výběrové řízení nabídly výhodné základní ceny a dnes nejsou schopné splnit termíny a standardy kvality. Vzhledem k tomu, že mistrovství je za dveřmi, spoléhají na vyjednání výhodnějších cen. Čínské stavební konsorcium Covec v očekávání, že projekt v Polsku pomůže k získání dalších zakázek v Evropě, nabídlo vybudování padesátikilometrového úseku dálnice A2 mezi Varšavou a Lodží za cenu 1,3 miliard zlotých (8 miliard Kč), což představovalo o 420 milionu zlotých (2,6 miliard Kč) nižší cenu než druhá nejnižší nabídka. Covec, který má potíže s vyplácením polských subdodavatelů, byl nucen ukončit práce a nyní mu hrozí kromě ztráty zakázky i zaplacení odškodného polskému investorovi ve výši 740 milionů zlotých (4,5 miliard Kč). „Tyto problémy jsou důsledkem přidělování kontraktů na základě nejnižších cenových nabídek,“ uvádí dopravní expert Adrian Furgalski. „Ve většině států EU se upřednostňují ,cenově nejefektivnější’ nabídky, což nutně neznamená nejlevnější,“ uzavírá Rzeczpospolita.

„Slovenský šampionát láme ledy v diplomacii“ píše v titulku s nadšením list SME den před zahájením Mistrovství světa v ledním hokeji, který začíná zítra v Bratislavě. Podle slovenského deníku „je hokejový šampionát tématem, kterým se ministr zahraničních věcí, úředníci na ministerstvu a slovenští diplomaté v zahraničí snaží získat body při oficiálních i neoficiálních setkáních.“ Díky mistrovství bude například nejpozději do června obnoveno přímé letecké spojení Bratislavy s Moskvou. Slovensko by letos mělo navštívit i mnohem více ruských turistů. Podle odhadů by se měl počet ruských žádostí o slovenské  vízum mělo zvýšit až o 70 %. Podle slovenského velvyslance v Dánsku Radomíra Boháče, který v dubnu na ambasádě hostil dánskou hokejovou reprezentaci mistrovství  představuje „příjemnou zbraň v komunikaci s obyčejnými lidmi i při oficiálních setkáních. Slovensko díky němu umíme skvěle marketingově prodat.“

„Rusko-Katar: hraje se jen o peníze!” hlásá s notnou dávkou hořkosti titulek listu Le Soir poté, co padlo rozhodnutí, že Mistrovství světa v kopané se v letech 2018 a 2022  budou konat v Rusku a Kataru. Kandidatury Belhie s Nizozemím, Anglie a Španělska s Portugalskem tak vyšly naprázdno. Toto rozhodnutí „perfektně zapadá do současné tendence ‚všechno v zájmu peněz a hromadění nadbytku‘”, komentuje to bruselský deník. „Je tomu už dvacet let, co se pod vlivem osob jako jsou Berlusconi či Bernard Tapie [bývalý předseda Olympique Marseille] zrodil fotbalový byznys a od té doby se jen rozvíjí, zvláště v Anglii s ruskými magnáty či šejchy z Perského zálivu (jak symbolické!)”.

“Čína je připravena koupit Liverpool,” píše na titulní straně britský list The Times, který odhaluje, že záhadný zájemce o koupi fotbalového klubu je vládou sponzorovaná investiční společnost China Investment Corporation (CIC). V tříčlenné bitvě o převzetí klubu, která zahrnuje bohatou kuwaitskou rodinu a soukromou americkou investiční společnost se čínská nabídka, kterou přednesl sportovní magnát Kenny Huang, zdá být nejsilnější možností převzít zadlužený fotbalový klub v ceně asi 360 milionů eur. “Koupě by byla jen malým kouskem velkého čínského investičního plánu,” píše londýnský deník. S nastřádanou rezervou zahraničních měn o téměř 1,5 trilionech euro má CIC, která již vlastní podíl v londýnské obchodní čtvrti Canary Wharf, na rozhazování ještě asi 251 miliard euro. 

"Kandidatura na Mistrovství světa ve fotbale 2018 pod palbou," hlásá titulek listu De Morgen týden po návštěvě představitelů FIFA v Belgii a v Holandsku. Ti se přijeli přesvědčit, zda obě země splňují podmínky nutné pro organizaci takové události. Několik vlámských politických stran však nyní zpochybňuje skutečnost, že seznam danných pravidel nutných pro organizaci "byl schválen v době politické krize, kdy vláda (Yvese Leterma) podala demisi" a žádají, aby tato pravidla byla zrevidována nově sestaveným Parlamentem, vzešlým z legislativních voleb, které se konaly 13. června.

Červená a žlutá. Barvy španělské vlajky jsou i barvami Fernanda Alonsa a cyklisty Alberta Contadora, kteří 25. července vyhráli Velkou cenu Německa Formule 1, respektive cyklistickou Tour de France. „V červenci 2010 španělský sport vstupuje do zlatého věku,“ raduje se list El Mundo. Dva týdny po vítězství Španělska na Mistrovství světa ve fotbale „tak vlajky stále zůstávají na ulicích.“ Formule 1, závody motocyklů, tenis… Co je tajemstvím úspěchu „nejlepší generace sportovců ve španělských dějinách?“ ptá se deník a sám si odpovídá: „Pozitivní a aktuální hodnoty“ jako disciplína, úsilí či jednota. „Tak zní i ten nejlepší recept na překonání recese a na absenci společného velkého národního projektu,“ uzavírá El Mundo.

„Bude se rozdávat miliardový majetek českého sportu,“ píší v titulku Lidové noviny. Podle deníku nejspíš dojde ke snížení výdajů státu na sport, které v současné době dosahují 2,2 miliardy korun. Vláda navrhuje provést audit u všech sportovních zařízení v zemi a následný prodej těch sportovišť, které sportovní svazy už nejsou schopné udržovat. Deník dodává, že Česká republika má k dispozici hustou síť sportovišť, z nichž se však velká část nachází v dezolátním stavu. Podle odborníků by hodnota majetku spravovaného sportovními svazy mohla přesáhnout i 250 miliard korun.

„Zase ne,“ lituje De Volkskrant pod fotografií Wesleyho Sneijdera ležícího uprostřed hrací plochy po porážce svého týmu se Španělskem ve finále Mistrovství světa ve fotbale.  Toto třetí prohrané finále po letech 1974 a 1978 „tak zapadá do obrazu, který si Nizozemí v Jižní Africe vytvořilo samo o sobě,“ domnívá se deník. „Nenapodobitelná série zvláštností, zmrtvýchvstání, zlosti, vytrvalosti, opětovných pádů a někdy i odporného chování.“

“Azzuri: porážka a hanba” píše deník Corriere della Sera. Po šokujícím vyřazení francouzského týmu, berlínských finalistů z roku 2006, vypadli  z turnaje bez vítězství v jediném utkání i Italové, předchozí držitelé Světového poháru ve fotbale. Italský tisk není nejhorším výsledkem v zářivé italské historii Světových pohárů nijak nadšen a nazývá hráče “partou milionářů s roztřesenýma nohama”. Porážka italského týmu Slovenskem 3 : 2 ze 24. června však přidala vítr do plachet regionalistické straně Liga severu, která tímto symbolem národní jednoty pohrdá. Ministr této xenofobní strany Roberto Calderoli viní z porážky “šílenou sportovní politiku”, která vedla například k tomu, že tým Inter Milan zvítězil v Lize šampionů s mužstvem složeným výhradně ze zahraničních hráčů. “Nyní bychom měli donutit naše týmy zaměstnávat pouze italské hráče,” trvdí Calderoli.

Je to „footoir,“ komentuje Libération [ve slovní hříčce odkazující na fotbal a ‚foutoir‘, nepořádek]. Po prohraném utkání proti Mexiku 17. června se francouzský tisk shoduje na tom, že se národní fotbalové mužstvo „utápí ve směšnosti.“ Jeden z hráčů urazil trenéra, mužstvo odmítá trénovat, z Francouzské fotbalové federace odstupuje jeden její představitel a ministryně sportu se chystá zasáhnout přímo na místě. Podle některých je tato krize odrazem špatně se cítící francouzské společnosti.

Nicolas Sarkozy „lituje“ toho, co list Le Figaro nazval „státní aférou“. Deník Libération zas radostně ilustroval celé své páteční vydání fotografiemi rukou. Vášně okolo středečního kvalifikačního utkání na mistrovství světa, ve kterém Francie vyřadila Irsko zcela zjevným zákrokem Thierry Henryho, který připomněl spíše házenou, neutichají. List the Irish Independent dnes ráno přinesl informaci, že Irský fotbalový svaz (FAI) vyzval FIFA k opakování zápasu. Měl pro to podporu ministerského předsedy Briana Cowena a ministrů, kteří tak chtěli částečně napravit hluboce nepopulární morální autority vlády.

Dnes však bafuňáři FIFA žádost FAI zamítli, čímž podpořili ztrápeného švédského sudího, který narozdíl od zbytku planety Henryho fintu neviděl. Mezitím viní úvodník listu Irish Independent s trochou nadsázky hvězdu Barcelony Henryho z hospodářských problémů Irska. „Prominutí podvodu kapitána francouzské reprezentace ze strany FIFA vyšla tuto zemi dost draho, v řeči čísel se možná jedná o miliardy,“ zlobí se deník a poznamenává, že postoupení Irska na MS by představovalo ozdravnou finanční injenkci.

Francie se sice zúčastní Mistrovství světa v kopané, ale není na to moc hrdá. "Boží ruka", komentuje výsledek barážového utkání proti Irsku list L´Equipe. Na fotografii z titulní strany, která zachycuje Thierry Henryho jak si k vítěznému gólu dopomáhá rukou, není ale nic úctyhodného. Takový zásah, jenž už před Henrym předvedl Argentinec Maradona v roce 1986, je v očích fotbalových fanoušků synonymem podvodu. "Po těchto dvou hodinách hry musí být modří skutečně skromní: pravdou je, že opravdu netvoří nejlepší mužstvo. Tvoří vůbec nějaké družstvo?,"ptá se francouzský sportovní deník. Eliminovaní Irové podle listu Irish Independent vidí Thierryho manévr jako "ozbrojenou krádež".

Od euforie ze světového poháru v roce 1998 po současnou nemilost. V předvečer střetnutí mezi Francií a Rumunskem, klíčovým pro kvalifikaci na světový pohár, který se bude konat příští rok v jižní Africe, si na titulní straně klade L’Equipe otázku, zda jsou hráči francouzského fotbalového mužstva „insupportables“, tedy „nepodporovatelní“, respektive „nesnesitelní“. Vztahy mezi „Modrými“ a veřejným míněním totiž často nabývají rozměrů sociálního fenoménu. Přes kontroverznost Raymonda Domenecha, pověřeného výběrem hráčů, „je odpovědnost hráčů evidentní“, soudí sportovní deník. Zároveň také kritizuje „ty, kteří opouštějí stadion s kšiltovkou naraženou na uši, ve slunečních brýlích zakrývajících oči, beze slova, bez jediného gesta adresovaného fanouškům“. Fotbalová federace „rozšiřuje komunikační kampaň, ale výsledek zatím není příliš znát“. Ostatně v nedávno publikovaném žebříčku nejoblíbenějších osobností Francouzů „se na prvním místě mezi fotbalisty umístil… fotbalový důchodce Zinédine Zidane. Z čehož plyne, že francouzské publikum miluje ty, kteří vyhrávají.“

"Nálepka, že fotbalisté jsou nevzdělanci, může zmizet jednou provždy!" Cristi Chivu, rumunský hráč Inter Milána (od roku 2007), ale také čestný prezident AFANu (Sdružení rumunských amatéru a neamatérů kopané), nezakrývá radost, píše deník Cotidianul. Díky projektu "sociálního zabezpečení a profesionálního vzdělávání pro sportovce". AFANu se podařilo získat, uprostřed finanční krize, 450 000 euro od rumunského Ministerstva mládeže a tělovýchovy. Díky 5 miliónům z vlastních fondů a fondů evropských, se AFAN "rozhodl poslat fotbalisty do školy," potvzuje bukureštský deník, podle kterého "virtuální univerzita pro fotbalisty poskytne fotbalovým hráčům studium marketingu, ekonomie či managementu".