„EU bije na poplach kvůli rostoucímu počtu mladíků, kteří odjíždějí bojovat do Sýrie,“ píše deník El Mundo. Ten se odvolává na informace Evropského úřadu pro boj proti terorismu, jenž spadá pod Radu EU.

Jelikož společné statistiky pro celou Unii neexistují, využívá úřad údaje Mezinárodního centra pro studium radikalizace (ICSR) při londýnské King’s College. Podle výzkumného centra pochází z Evropské unie 7 až 11 % rekrutů bojujících na straně syrských povstalců proti režimu Bašára Asada.

Toto číslo představuje téměř 500 mladých lidí, kteří byli naverbováni džihádistickými buňkami v řadě evropských zemí, především ve Francii, Belgii, Nizozemsku a ve Velké Británii.

„V posledních měsících se jejich náborové úsilí stupňuje“ a Nizozemsko zvýšilo stupeň varování před terorismem z důvodu možného útoku, píše dále El Mundo. Podle deníku by o jevu měli během dnes, 8. května, diskutovat ministři vnitra EU. Ti by také měli přijmout opatření na pomoc členským zemím proti této hrozbě bojovat.

Zvláštní jednotky belgické policie včera zorganizovaly rozsáhlou operaci namířenou proti radikálním islamistům zejména v Bruselu, Antverpách a Vilvoorde.

Policie provedla celkem 48 domovních prohlídek u osob podezřelých z teroristické činnosti. Podezřelí měli údajně vysílat mladé Belgičany do Sýrie na podporu islamistických milicí bojujících proti režimu Bašára Asada.

Šest lidí bylo zadrženo. Mezi nimi i Fouad Belkacem, někdejší mluvčí radikální islamistické skupiny Sharia4Belgium.

Starosty některý belgických měst trápí, že mladí vlámští muslimové odcházejí do Sýrie bojovat po boku al-Káidy proti loajalistům. Problém se snaží vyřešit ve spolupráci s nizozemskými experty pro bezpečnostní otázky.

K islamistickým milicím bojujícím proti režimu Bašára Asada se již připojilo 50-80 mladých a většinou nezaměstnaných lidí původem hlavně z Antverp a bruselského regionu, poznamenává dále belgický deník.

Starostové se proto rozhodli spolupracovat ve třech oblastech: školství, policie, mešity.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy a hesenská soudní policie zahájily vyšetřování pokusu neonacistických vězňů z různých věznic v Hesensku vytvořit pod zástěrkou organizace vzájemné pomoci mezi vězni politickou síť.

Podle informací časopisu Bild a Süddeutsche Zeitung se vězni snažili kontaktovat pomocí šifrovaných zpráv neonacistickou teroristickou skupinu Nationalsozialistischer Untergrund, která stojí za několika rasisticky motivovanými atentáty.

V důsledku vyšetřování byla ve věznicích zpřísněna kontrola. K rychlému zákroku proti případným akcím ultrapravicových extremistů budou vyškoleny zvláštní jednotky.

Ministerstvo vnitra včera oznámilo, že zahajuje „důkladné vyšetřování“ řady případů ilegálního odposlouchávání katalánských osobností soukromou detektivní agenturou Método 3. Aféra vypukla poté, co bývalý policista a pracovník detektivní agentury vyšetřovatelům předal důkazní materiály o ilegálních odposleších řady katalánských veřejných činitelů: politiků ze všech politických stran, soudců a obchodníků.

„Zrušte Státní bezpečnost,“ píše De Morgen 13. února s odkazem na názor socialistického poslance a právního experta Renaata Landuyta, podle nějž „jsou tajné organizace jako naše Státní bezpečnost přežitkem“.

Na začátku února zveřejnil tisk jména několika belgických politiků, která figurovala v tajné zprávě Státní bezpečnosti. Tito lidé měli být údajně v kontaktu se sektami, jako je scientologie. Od té doby se nabízí otázka, zda Státní bezpečnost politiky tajně nesledovala.

Šéf belgické kontrarozvědky Alain Winants 11. února v televizním přenosu ujistil, že tajné služby žádné záznamy o politicích nevedou, přestože na stole za ním trůnila složka se jménem šéfa Vlámského bloku Filipa Dewintera. Tentýž den sdělil bývalý policejní komisař a Dewinterův poradce Bart Debie, že byl do vlámské krajně pravicové strany nastrčen jako „špeh“. Ještě včera Státní bezpečnost prohlašovala, že složka s Dewinterovým jménem obsahovala „starý právní případ“.

„Parlament by měl kontrolovat Státní bezpečnost, a nikoliv naopak,“ tvrdí De Morgen v úvodníku:

„Během studené války měl každý západní stát k dispozici špionážní službu pro boj proti komunistické hrozbě [...]. Ale studená válka skončila a nové nebezpečí představuje spíše náboženský extremismus než extremismus politický.“

Podílelo se Německo na rozvoji jaderného programu Teheránu, který čelí podezření, že vyvíjí atomovou bombu? Právě to se podle listu Der Spiegel snaží odhalit „Operace ventil“. Pod tímto názvem německé úřady vyšetřují německé podniky podezřelé z nelegálního prodeje zvláštních součástek do Íránu, který je v rozporu s embargem OSN a EU.

V souvislosti s tímto prodejem byly v Německu při vyšetřování zadrženi začátkem srpna čtyři lidé a byla také odhalena distribuční síť, která v roce 2007 dopravila do Íránu přes Turecko a Ázerbájdžán čtyři dodávky speciálních ventilů za několik milionů eur. Ty byly podle týdeníku zřejmě nedávno instalovány v jaderné elektrárně v Araku, která figuruje na černé listině Mezinárodní agentury pro atomovou energii:

Vyšetřování ukázalo, že navzdory veškerým sankcím je Německo stále křižovatkou nelegálního obchodu s Íránem.

Aféra by mohla způsobit nepříjemnosti kancléřce Angele Merkelové, odpůrkyni vojenské intervence do Íránu a přívrženkyni tvrdých sankcí proti íránskému jadernému programu ze strany OSN a EU, poznamenává Der Spiegel:

Pokud německé podniky proplouvají kontrolní sítí a budí dojem, že na mezinárodní úrovni volně spolupracují s režimem prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, pak její argument ztrácí váhu.

Návrh, který představila Evropská komise v rámci boje proti terorismu na internetu, zřejmě vyvolá novou debatu mezi zastánci bezpečnosti a stoupenci svobody digitálních technologií, píše La Stampa v reakci na důvěrný dokument pracovní skupiny pověřené přípravou projektu CleanIT, který zveřejnila nevládní organizace European Digital Rights (Edri).

Projekt si klade za cíl omezit zneužívání internetu k terorismu, připomíná deník:

Evropská komise vypsala přibližně před dvěma lety veřejnou zakázku za 400 000 eur na projekt CleanIT, k vytvoření seznamu zásad a kroků k účinnější kontrole a odstranění teroristické činnosti na internetu. Seznam by měl začít fungovat od příštího roku. Iniciativa našla silnou odezvu v Nizozemsku, které do ní zapojilo dalších devět zemí: Německo, Rakousko, Belgii, Dánsko, Španělsko, Řecko, Maďarsko, Velkou Británii a Rumunsko. Konečný výsledek nebude mít podobu směrnice, ale spíše souboru pravidel chování ve formě „gentlemanské dohody“.

Jeden z členů Edri ale zveřejnil prozatímní závěry projektu pracovní skupiny na svých internetových stránkách. Nevládní organizace obviňuje CleanIT z toho, že „nerespektuje původně stanovené cíle a nejzákladnější pravidla evropské demokracie a právního státu“. Edri kritizuje především návrhy, které omezují přístup uživatelů internetu ke stránkám označovaným za teroristické, dále návrhy týkající se fiktivní identity na sociálních sítích nebo návrhy zavést do prohlížečů signalizaci upozorňující na teroristické weby. Vedení CleanIT okamžitě začalo vysvětlovat, že veškeré návrhy jsou prozatím ve stádiu debat, připomíná La Stampa.

V pondělí 19. prosince se Lichtenštejnsko stalo 26. členem Schengenského prostoru. Jeho přístup schválila EU v březnu letošního roku. „Pro Lichtenštejnsko je to velký den,“ píše Volksblatt. Deník vysvětluje, že k tomu, aby se knížectví s 35 000 obyvatel situované mezi Švýcarskem a Rakouskem mohlo stát součástí evropského prostoru volného pohybu osob, muselo uvést svá data do souladu s evropským Vízovým informačním systémem (VIS), se Schengenským informačním systémem (SIS) a se systémem pro porovnávání otisků prstů (EURODAC). Rumunsko, Bulharsko a Kypr zatím na přijetí do schengenského prostoru teprve čekají. Lichtenštejnsko je po Norsku, Islandu a Švýcarsku čtvrtou nečlenskou zemí EU, která do Schengenu vstoupila. „Po tiskové konferenci proběhla oslava na zámku a v zámeckých sklepeních,“ upřesňuje Volksbaltt na titulní straně.

CIA měla v Rumunsku tajné vězení, informuje Süddeutsche Zeitung. Německý deník shromáždil svědectví několika amerických agentů, kteří místo navštívili a existenci tajného vězení v centru Bukurešti potvrdili. Po atentátech z 11. září otevírala americká agentura CIA obdobné „věznice“ na Blízkém východě i jinde v Evropě, aby tam mohla vyslýchat údajné teroristy. Bukurešťské vězení se nacházelo ve sklepních prostorách rumunské zpravodajské agentury „Romanian NSA“, která byla vytvořena v roce 2002 za účelem přípravy vstupu Rumunska do NATO. Právě tento cíl přiměl rumunské úřady ke spolupráci s CIA, vysvětluje list. Úřady existenci centra vždy popíraly, stejně jako muž číslo dvě NSA Adrian Camarasan, podle nějž v jeho budově nikdy žádný islámský terorista vězněn nebyl.

Německá policie zadržela dva muže, německého občana libanonského původu a jeho komplice z palestinského pásma Gazy, u kterých našla chemikálie používané k výrobě bomb. „Dva pyrotechnici zadrženi v Berlíně,“ píše na titulní straně dnešního vydání německý deník Die Welt. Počet nebezpečných islamistů se v Německu odhaduje na 1 000. To není málo, poznamenává komentátor listu, ale „takový Muhammed Atta [hamburský koordinátor útoků z 11. září a pilot prvního letadla, které narazilo do budovy Světového obchodního centra] by už dnes byl patrně pod dozorem“.

„Německé bezpečnostní síly pracují preventivně a v tichosti a jsou vysoce efektivní,“ píše uznale deník. „Nikdo si nepřeje společnost strachu. Proto také debata o ideologickém a násilném islamismu, stejně jako o integraci muslimů do německé společnosti a jejich přidružení k demokracii uvolnila společenské klima. Dnes jsou Němci podle Die Weltu „klidnější, zralejší a nelze je tak snadno destabilizovat. Více je zneklidňuje budoucnost Evropy, přesněji eura. A to jsou opodstatněné obavy.“

Podle listu Frankfurter Rundschau se jedná o budoucí „satelitní vězně“. Několik německých spolkových zemí se chystá 30. srpna odstartovat projekt centralizovaného elektronického dozoru. Společná ústředna se sídlem v Hesensku má být uvedena do provozu v roce 2012. Jejím prvním terčem se podle deníku stanou delikventi propuštění na svobodu, u nichž existuje riziko recidivy. Díky elektronickému náramku bude jejich kroky moci sledovat satelit – a policie. Jak ale připomíná deník, toto opatření nemá nahradit činnost policejního sboru. Podle listu Berliner Zeitung je myšlenka centralizovaného systému sice „rozumná“, má ale mnohé trhliny, protože „nezaručuje bezpečnost: Elektronický náramek má vysokou spotřebu energie a je závislý na GPS technologii, která může selhat. Dozorci sice budou vědět, kde se propuštěný delikvent zrovna nachází, nikoliv však, co právě dělá.“

„Stát zbrojí proti vlastním občanům,“ píše v dnešním titulku list Dziennik Gazeta Prawna v narážce na záměr vlády vybavit více státních úředníků, včetně příslušníků železniční, lesní a rybářské stráže, elektrickými paralyzéry. V Polsku momentálně nosí zbraň 400 000 policistů, celníků, příslušníků pohraniční stráže a bodyguardů, to však zřejmě nestačí. „Je tato vnitřní armáda zárukou větší bezpečnosti, či naopak větší hrozbou?“ ptá se varšavský deník, který zdůrazňuje, že žádná jiná ze zemí EU nemá tak liberální zákon o použití taserů. Momentálně je jimi vybaveno 400 000 policistů, bodyguardů, příslušníků městské policie, pohraničních a vězeňských strážců. Po změně zákona o nošení zbraní v souladu s návrhy vlády jich přibude dalších 8 000. Právní experti varují, že tyto změny představují porušení občanských práv. „Přítomnost bílých žraloků v našich řekách se nám potvrdit nepodařilo," píše s ironií DGP v narážce na úmysl vybavit tasery i příslušníky státní rybářské stráže a upozorňuje též, že zásah paralyzérem „může být smrtelný pro osoby trpící srdečními poruchami, tedy asi 2 miliony Poláků“.

„Odvrácená stránka internetu,“ to jsou také maková pole v Laosu, jak ukazuje na titulní straně deník La Voix du Luxembourg v souvislosti s výroční zprávou z roku 2011 evropské policejní agentury Europol. Zpráva je publikována každé dva roky a věnuje se současným a budoucím tendencím vývoje organizovaného zločinu. Podle ředitele Europolu Roba Wainwrighta se internet stal „hlavním podpůrným nástrojem mnohamiliardových obchodů v Evropě“. „Tradiční kriminalitě“ slouží internet od obchodování s drogami a lidmi přes praní špinavých peněz a padělky až po zpronevěru. Zpráva podle listu poukazuje jmenovitě na to, že „skupiny kolem Nizozemí a Belgie koordinují distribuci drog v Evropě. Přes baltské země proudí ilegální zboží z Ruska. Jihozápadní Evropa (Španělsko, Portugalsko) je křižovatkou obchodu s kokainem, pryskyřicí [sloužící k výrobě konopných drog] a lidmi, zatímco jihovýchodní země (Bulharsko, Rumunsko, Řecko) zažívají rychlý rozmach díky rostoucímu obchodu přes Černé moře. Itálie je pak střediskem zločinecké činnosti spojené s podniky, paděláním a obchodem s lidmi.“

„Baskická levice poprvé od svého vzniku odmítá veškeré násilí páchané teroristickou organizací ETA,” píše baskický deník El Correo, den po té, co levicová nacionalistická skupina Sortu (dřívější Batasuna, pokládaná za blízkou baskické teroristické skupině, která byla zakázána) oznámila, že „odmítá násilí organizace ETA ve všech jeho podobách“. Prohlášení bylo vysloveno s ohledem na volby do místních samospráv, které se mají konat 22. května. Španělský zákon totiž vyžaduje, aby strany, které se voleb chtějí účastnit, výslovně odmítly jakékoliv násilí. „Nová levice by měla nabídnout více záruk své demokratické orientace,” argumentuje ve svém úvodníku deník El Correo, který nicméně uznává, že levicová skupina Sortu dosáhla „pozoruhodného pokroku“, ve snaze „vrátit se do politických institucí a minulost svého spřeženectví s teroristy nechat daleko za sebou“. Deník dále připomíná, že španělský Nejvyšší soud se musí ve věci legality skupiny, která usiluje stát se politickou stranou, teprve vyslovit.

„Šéf policie: prohráváme boj proti obchodování s lidmi,“ cituje na titulní straně dánský deník Politiken bývalého zástupce vedoucího agentury Europol Jense Henrika Højbjerga. Ten je znepokojen tím, že Dánsko nebude uplatňovat nedávnou evropskou směrnici, která se dané problematiky týká. Dánsko před podpisem Maastrichtské smlouvy roku 1993 vyjednalo čtyři výjimky. Kodaň tak byla vyňata ze spolupráce v oblasti evropské justice a vnitrostátních záležitostí, vysvětluje deník. Parlament rozhodl, že otázka, zda zneplatit tyty výjimky, se stane předmětem referenda, dodává Politiken. 

„Řecko žádá Frontex, aby prodloužil svou misi,“ píše v titulku list Kathimerini. „Vzhledem k událostem v Egyptě jsou řecké úřady v pohotovosti a obávají se imigrační vlny ze severní Afriky,“ vysvětluje aténský deník. Od uzavření hranic ve Španělsku, Itálii a na Maltě přichází 90 % nelegálních přistěhovalců do Evropy právě přes Řecko. K tomu přispívá i skutečnost, že Turecko je tranzitní zemí, která nevyžaduje víza. Agentura Frontex chránící hranice zemí EU, která na řeckém území působí od začátku listopadu loňského roku, spustila na hranicích s Tureckem operaci RABIT a na řeckých ostrovech operaci POSEIDON. Podle listu Kathimerini, „Frontex nyní jedná o tom, jak misi v Řecku prodloužit a operaci vyjmout z rozpočtových škrtů.“

„Portugalsko poskytuje data Spojeným státům bez ohledu na trest smrti,“ kritizuje list Diário de Notícias dohodu, kterou vláda uzavřela s USA v červenci 2009 a jež Američanům dala přístup k osobním údajům portugalských občanů. Podle právního experta smlouva přiměla „Portugalsko spolupracovat ve vyšetřování zločinů, za které hrozí i trest smrti.“ Dohoda, kterou vláda Josého Sócratese držela v tajnosti, by se však mohla ukázat jako nezákonná, neboť Portugalsko je vůbec prvním evropským státem, který trest smrti zrušil, když v roce 1867 do své ústavy zakotvil „nedotknutelnost lidského života“.

Estonsko v obavě z opakování elektronického útoku na své instituce, ke kterému došlo v roce 2007, vytvořilo armádní kyberjednotku Küberkaitseliit (Liga na obranu kyberptostoru), informuje na titulní stránce list Rzeczpospolita. Küberkaitseliit, která je zároveň první dobrovolnickou kyberarmádou na světě, je součástí estonské polovojenské dobrovolnické Obranné ligy a v případě války by přešla pod armádní velení. Dnes ji tvoří zhruba 80 techniků a odborníků na informační technologie, kteří se setkávají jednou týdně na tréninku boje proti simulovaným hackerským útokům. Estonsko, které je lídrem v oblasti přístupu k internetu, „bylo prvním státem na světě, který umožnil svým občanům hlasovat v parlamentních volbách přes internet. To je také důvod, proč by další kyberútok mohl paralyzovat celou zemi,“ uvedl pro polský deník Vahur Made z Estonské diplomatické akademie.

„Zvýšená ostraha,“ uvádí v titulku Svenska Dagbladet v reakci na bombový útok, k němuž došlo 11. prosince v samém středu Stockholmu a který si vyžádal smrt jedné osoby – domnělého sebevražedného útočníka. „Není to poprvé, co se [země stala] obětí politického násilí,“ píše list: během posledních dvaceti let „byl zavražděn předseda vlády a ministryně zahraničních věcí, švédskou společnost napadají extremisté všemožného přesvědčení a tak bychom mohli dlouze pokračovat,“ i když, jak přiznává tento švédský deník, „s takovýmto typem násilí, jehož cílem je smrt maximálního počtu lidí, kteří právě nakupují vánoční dárky, jsme se ještě nikdy nesetkali.“ Zatímco se vyšetřovatelé zabývají osobou atentátníka, jímž je osmadvacetiletý Iráčan, který studoval na britské univerzitě v Bedfordshiru, švédská vláda opětovně vyzvala ke klidu a k toleranci, upřesňuje list Dagens Nyheter. Svenska Dagbladet pak u této příležitosti připomíná odhodlanost Londýňanů nepodlehnout panice po útocích, k nimž došlo v červenci 2005, a Švédy vyzývá, „aby se nenechali svést k islamofobii“.

„Teroristický poplach v Evropě,“ hlásá Jyllands-Posten. Dánský deník uvádí, že dánské zpravodajské služby (PET) upozornily na to, že by do země měla směřovat neznámá teroristická buňka. PET požádaly policii, aby až do konce roku vyhlásila stav pohotovosti, což deník označuje za „výjimečné“ opatření a dodává, že i další evropské státy se cítí být v současnosti ohroženy. Policie zadržela 23. listopadu jedenáct podezřelých osob v Belgii, v Nizozemí a v Německu. Čečensko-marocká síť se základnou v Antverpách, které je Belgie na stopě od konce roku 2009, „měla odnož v Amsterdamu,“ konstatuje De Volkskrant.

Je to berlínská turistická atrakce číslo jedna. Ale až do nového nařízení zůstane „kopule Reichstagu uzavřena,“ píše Süddeutsche Zeitung. Rozhodnutí padlo 22. listopadu bez udání přesného důvodu, nicméně poté, co ministr vnitra oznámil nebezpečí teroristického útoku. Spiegel-Online rozpoutal 20. listopadu mediální bouři informací o údajně chystaném atentátu islámských radikálů na budovu Parlamentu, při němž by mělo dojít k zajetí rukojmí a ke krveprolití. „Hysterie z teroru […] neexistuje ani ve společnosti, ani v politice, ale v médiích,“ podotýká list Süddeutsche Zeitung a vyjadřuje uspokojení nad tím, že ministr vnitra nevyužil hrozby k zavedení nového zákona o bezpečnosti.

„Jak nás dobývá mafie,“ hlásá titulek časopisu l’Express, který píše o „evropské ekonomice rozežírané“ italskými zločineckými organizacemi. Francouzský týdeník publikuje rozhovor s Francescem Forgionem, bývalým předsedou výboru italského parlamentu pro boj proti mafii a autorem knihy „Mafia Export“. Forgione kritizuje „pokrytectví našich vedoucích představitelů, kteří nad přítomností mafie na svých územích neustále přivírají oči.“ Podle jeho názoru „tento proces začal s italskou imigrací do Německa, Nizozemí a Belgie v 50. letech na základě mezivládních dohod o poválečné rekonstrukci.“ Dnes je nejpostiženější zemí zřejmě Německo následované Španělskem, Nizozemím a Francií. 

„Co asi může Rumunsko v Rusku vyzvídat?“ píše v titulku list Gândul den po zatčení vysokého rumunského diplomata v Moskvě ruskou bezpečnostní službou FSB. Tajemník politického oddělení rumunského velvyslanectví „byl zadržen, když se údajně snažil získat důvěrné vojenské informace,“ informuje bukurešťský deník. Podle listu Gândul se tak jedná o „poslední a rovněž zatím nejzávažnější epizodu vzrůstajícího napětí ve vzájemných rumunsko-ruských vztazích od pádu komunismu v roce 1989.“  

Několik skupin motorkářů, tzv. bikers, mezi nimi i proslulí Hells Angels, rychle pronikají do jihovýhodní Evropy, kde se tak začíná schylovat k nové válce motorkářských band, píše dánský deník Berlingske Tidende. Ve Skandinávii jsou tyto skupiny obviňovány hlavně z prodeje tvrdých drog: "Pekelní andělé" se však rychle šíří na jihovýchodě Evropy, v Turecku a v Albánii, kde jsou momentálně v kontaktu s velkou částí motorkářských klubů, jež v této oblasti eviduje Europol. V Turecku, na silničním uzlu důležité Balkánské cesty, kterou gangy používají k dopravě tvrdých drog do Evropy, se k Hells Angels též přidává rostoucí množství členů konkurenční skupiny, tzv. Banditos. "Boj o kontrolu jihovýchodoevropského trhu je velkým rizikem teritoriální války," vysvětlil listu mluvčí Evropského policejního úřadu.

„Nicolas Sarkozy pohrozil Al-Káidě odvetou,“ píše Le Figaro. Francouzský prezident 26. července potvrdil, že byl v Mali „zavražděn“ francouzský osmasedmdesátiletý humanitární pracovník Michel Germaneau, který byl 20. dubna zajat jako rukojmí v Nigeru. K činu se přihlásila organizace Al-Káida operující v islámském Magrebu. Sarkozy ujistil, že „barbarský čin nezůstane bez trestu“. „Je nutné, aby v Alžírsku, Mauritánii a v ostatních saharských státech byla nastolena skutečná dohledová a preventivní politika, na níž se musí Francie a Evropa podílet,“ domnívá se deník.

The Guardian přináší „psané důkazy“ o mučení. Tajné dokumenty poukazují na roli Velké Británie v americkém programu „mimořádného vydávání podezřelých“ a mučení domnělých teroristů, včetně vlastních občanů, informuje londýnský deník. Britské úřady jsou obviňovány z toho, že umožňovaly vojenské tajné službě provádět mučení, odepíraly poskytování konzulárních služeb, což vedlo k „vydávání“ do amerického vojenského vězení na Guantánamu, a že o osudech vězňů rozhodovali významní ministři. K tomuto odhalení došlo  u Vrchního soudu během občanskoprávního sporu, který proti britským úřadům vede šest britských občanů, kteří byli na Guantánamu vězněni. Nová vláda provádí soudní vyšetřování, které podle řady názoru zasáhne bývalou exekutivu.

EUobserver odhalil podrobnosti tajné operace, kterou vedla kolumbijská tajná služba (DAS) proti Evropské unii. Podle dokumentů, které zachytil kolumbijský Úřad generálního prokurátora, si akce s názvem „Operace Evropa“ kladla za cíl „omezit vliv evropského právního systému, Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva“. Operaci, jejíž součástí byly odposlechy a zachycování e-mailů, odhalila média v roce 2009. Nato zavedl prezident Almaro Uribe zákon umožňující podrobit agenturu prověrce. Zatímco Evropská komise projevila důvěru ve stávající vyšetřování, někteří poslanci a nevládní organizace kritizující stav lidských práv v Kolumbii se s tím zdaleka nespokojují. Belgický politický poradce Evropské sjednocené levice v Evropském parlamentu Paul Emile Dupret hodlá spolu s oběťmi odposlechů a zastrašování podat proti kolumbijské agentuře v červenci žalobu.

Rakousko zavádí „nulový kompromis“ vůči teroristům a radikálům. Rada ministrů přijala 20. dubna návrh protiteroristického zákona, který stanovuje postih za pobyt v teroristickém táboře a teroristickou činnost. Samozřejmě, že „stát chce přitvrdit boj proti ‚šiřitelům zla‘,“ reaguje Die Presse, ale dva roky vězení pro člověka, který v soukromí obdivuje odvahu kamikadze, vyvolává jednoznačně otázku, kde začíná terorismus. Ještě horší je podle vídeňského deníku to, že návrh zákona rozšiřuje pojem hanobení: stíhána bude „jakákoliv nepřátelská [či zle míněná] poznámka týkající se pohlaví, věku, sexuální orientace, ideologie nebo handicapu“ jiné osoby. „Pro karnevalové řečníky nastávají těžké časy,“ konstatuje Die Presse, který upozorňuje, že „hrozícím nebezpečím není ani tak skok do totalitarismu, jako spíše postupná ztráta svobody,“ a proto „je třeba začít protestovat“.

Pro organizaci ETA ve Francii „se touto vraždou všechno mění“ a „nic už nebude jako dřív“, píše El Correo dva dny poté, co skupina baskických teroristů zastřelila na pařížském předměstí francouzského policistu. Baskický list zdůrazňuje, že tato vražda, první tohoto typu ve Francii, „představuje pro ETA skutečný problém,“ neboť od nynějška je boj proti této organizaci „prioritní záležitostí francouzského státu“. El Correo v této souvislosti připomíná, že v roce 1988 zareagovala francouzská vláda na smrt dvou strážníků zavražděných francouzskou baskickou skupinou Iparretarrak tím, že ji „v několika měsících zcela rozmetala“. Deník tak očekává, že francouzská společnost bude nyní k boji proti ETA „pozornější“ a že po vládě bude požadovat „účinný zásah“.

Společná zpráva, kterou 17. března uveřejnily organizace Amnesty International a Omega Research Foundation, upozorňuje na to, že některé evropské země, jako Česká republika, Španělsko, Itálie, Maďarsko a Německo, vyvážejí do zemí třetího světa nástroje – pouta na kotníky, elektrické paralyzéry, obušky s hřebíky – které byly používány k mučení doloženém v nejméně devíti zemích, ačkoliv zde existuje od roku 2006 evropský zákon, který to zakazuje. Euobserver podotýká, že uvedené země zřejmě využily mezer v zákoně, a nástroje tak vyvážely například po částech nebo je přejmenovávaly, aby zmátly celníky. „Kdo má možnost mučit, nástroje si vždycky najde sám,“ tvrdí Zbyněk Petráček v Lidových novinách, přičemž zdůrazňuje, že ve vývozních zemích tyto nástroje běžně používají pořádkové síly k zajištění bezpečnosti. Podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu má situaci v oblasti aplikace daného předpisu přezkoumat 18. března. 

Lady Ashtonová hodlá sloučit tři stávající úřady pro sdílení špionážních informací do jednoho evropského zpravodajského centra informuje server euobserver. com. Šéfka Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), tedy „ministerstva“ zahraničí EU ustaveného Lisabonskou smlouvou, „hodlá do jednoho nového úřadu sloučit Společné situační centrum EU (SitCen), Pohotovostní složku zřízenou v rámci sekretariátu Rady a Krizové centrum Evropské komise. Cílem má být podpora EEAS v rozhodování o bezpečnostních otázkách.” Společné situační centrum „disponuje útvarem složeným z důstojníků tajných služeb jednotlivých členských států,“ a „dává dohromady informace z členských zemí.“ Pohotovostní složka (Watch-Keeping Capability) „sbírá informace z 23 policejních a vojenských misí EU,“ zatímco Krizové centrum (Crisis Room) „spravuje zabezpečený internetový portál s nejnovějšími informacemi o 118 probíhajících světových konfliktech z otevřených zdrojů a ze zahraničních zastoupení Evropské komise.“ Mandát nového úřadu zatím není znám, ale je jisté, že nebude mít v terénu utajené operativce. Podle jednoho vysoce postaveného činitele EU „toto [vytvoření tajné služby EU] po Madridu navrhly Belgie s Rakouskem,” v narážce na teroristické útoky z roku 2004. „Ale ještě nám chybí pár světelných let.“

V Mnichově ožila diskuze o bezpečnosti na letištích. Neznámému muži se tam totiž 20. ledna podařilo v klidu utéct i se zavazadlem poté, co jeho počítač spustil poplach. Policie se o tom dozvěděla až po deseti minutách. I přes uzavření terminálu a evakuaci velké části cestujících se muže nepodařilo najít. „Kde je muž s notebookem,“ ptá se ironicky Frankfurter Allgemeine Zeitung. Deník dodává, že 20. ledna během schůzky ministrů vnitra a spravedlnosti zemí EU v Toledu „němečtí ministři měli možná právo na několik sarkastických až znepokojených poznámek ohledně ‘německé přesnosti’.“ Během této schůzky, které se zúčastnila i americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová se Evropané rozhodli posílit letištní kontroly. Avšak, podle listu El Periódico, přijaté rozhodnutí „umožňuje Evropanům odložit diskuzi o instalaci tělesných skenerů“ na letištích a „Američanům zas spojit strategii boje proti terorismu se strategií Sedmadvacítky.“ 

V posledních letech bylo odsouzeno sedm dánských muslimů za přípravu teroristických akcí. Dánská společnost ale zatím nenalezla způsob, jak teroristům v jejich radikálních aktivitách zabránit, až vězení opustí. Proto chce vláda „teroristy převychovat“, uvádí na titulní straně Politiken. Podle deníku plánuje liberální a konzervativní koalice zavedení „výstupního programu“, který by tyto osoby přinutil změnit na násilí názor. Mohli by k nim být posíláni například imámové, aby jim vysvětlili, že terorismus není řešením, říká konzervativní poslanec Naser Khader. „Je třeba přiznat, že se můžeme ocitnout před novým problémem v momentě, kdy budou osoby odsouzené za terorismus propuštěny na svobodu,“ řekl deníku. Dánská lidová strana (krajní pravice) a sociální demokraté návrh podporují.

Bezpečnostní cvičení pro odhalování výbušnin na letišti v Popradu se slovenským policistům 2. ledna přinejmenším vymklo z rukou a málem způsobilo diplomatický incident. Jak uvádí deník SME, slovenští policisté umístili balíčky s výbušninou do zavazadel osmi nic netušících cestujících, aby otestovali cvičené psy. Jeden z policistů se však na chvíli vzdálil a jedno zavazadlo s 90 gramy výbušniny, (tedy jak poznamenává list Irish Independent „dost k tomu, aby vyhodila do povětří celý obytný dům, pokud by byla přeměna na bombu“) odletělo letadlem společnosti Danube Wings do Dublinu. Po ohlášení slovenské policie, vnikly 5. ledna irské speciální jednotky do bytu 49-letého slovenského elektrikáře v centru Dublinu, aby výbušninu zabavily a muže podle protiteroristkého zákona zadržely. Ten byl následně propuštěn. Po incidentu, se slovenská vláda musela oficiálně omluvit, zejména kvůli špatné komunikaci s irkým letištěm i policií a nejspíš bude muset vysvětlovat, jak vůbec mohlo k takovému porušení bezpečnostních pravidel dojít, píše The Irish Independent.

"Al-Káida se zásobuje evropskými rukojmími, aby zapojila EU“ do řešení krize s evropskými občany, kteří jsou drženi v Sahelu jako rukojmí, uvádí ABC. Španělský deník připomíná, že ke třem španělským kooperantům a francouzskému občanovi, které unesla 29. listopadu v Mauritánii „Al-Káida v islámském Magrebu“ (AQMI), se přidal italský pár unesený o několik dní později v Mali. „Francouzská špionáž, která má v dané oblasti široké působiště, řídí operace a vyjednávání s teroristy ve spolupráci se španělskými a italskými tajnými službami,“ upřesňuje ABC. Teroristická skupina, která využívá podpory několika kmenů tuareg a skupin překupníků zbraní a drog, které v této těžko kontrolovatelné oblasti působí, „by mohla žádat jediné výkupné za všechny rukojmí,“ v rámci „pravděpodobného plánu na rozšíření vydírání na celou EU,“ uzavírá deník.

Využití tělních útrob jako skrýše před policejními kontrolami na letištích už není jen doménou překupníků drog. Teroristé by během letu mohli vyhodit do povětří letadlo výbušninou ukrytou v těle prostřednictvím mobilního telefonu. Francouzské tajné služby tato nová „operativní taktika Al-Kajdy“ znepokojuje.

Teroristé ji poprvé použili 28. srpna při pokusu o atentát na saúdskoarabského ministra, informuje Süddeutsche Zeitung. Proto Paříž zvažuje možnosti, jakým způsobem v Evropě zpřísnit bezpečnostní kontroly. Zmiňovala se i možnost uplatnění roentgenu ve velkém měřítku. „To by však s sebou neslo příliš velká zdravotní rizika,“ dodává k tomu mnichovský deník. Další možností je všeobecný zákaz mobilních telefonů: „to by se zas prosadilo jen stěží.“

Francouzský ministr vnitra Brice Hortefeux chce přimět letecké společnosti k tomu, aby policii poskytovaly osobní data o svých mimoevropských klientech. Proti tomu se staví Německo, ale „Francie počítá se Španělskem, které se od ledna ujme předsednictví EU. Hortefeux a jeho španělský protějšek se totiž na iniciativě ve věci přenosu dat již dohodli,“ upozorňuje Süddeutsche Zeitung.

Proces s údajnou teroristickou islamistickou skupinou, už nikoho v Německu nenechává na pochybách. Obžalovaný Němec Fritze G., který konvertoval k islámu, se 10. srpna před soudem v Düsseldorfu doznal, že je šéfem „Sauerlandovy bandy“, která naplánovala několik bombových útoků proti americkým silám umístěným v Německu. Chtěli tak vytvořit tlak na Berlín, aby stáhl své jednotky z Afghánistánu. „Jednali jménem jedné teroristické organizace nazývané ‘Unie islámského džihádu’ (UJI). Díky tomuto doznání už nikdo nemůže pochybovat o její existenci,“ píše list Tageszeitung. Deník dodává, že ačkoli skupina měla k dispozici materiál na výrobu náloží stokrát silnějších než ty, které měly na svědomí v roce 2005 v Londýně 52 obětí, obavy nebyly na místě. UJI totiž dotyčné čtyři obviněné pověřila provedením atentátů jednoduše proto, že neměla nikoho jiného. Dokonce i sami obvinění, kteří chtěli bojovat v Iráku, si na provedení atentátů netroufali, protože věděli, že je sleduje policie. „V Německu tak často zmiňovaná představa, že se v zemi nachází tucty ‘spících’ teroristů čekajících na povel k provedení mise, se v tomto procesu nepotvrdila,“ poznamenává Tageszeitung.

Římský starosta Gianni Alemanno, nepříliš proslulý svou multikulturností, se v rámci oficiální návštěvy New Yorku sešel s bývalým neworským starostou, který má italské předky. Po obligátní návštěvě úřadujícího starosty a obchodního magnáta Michaela Bloomberga, se první italský postfašistický občan Alemanno plácnutím pozdravil s Rudolphem Giulianim. Giuliani byl v úřadě v období atentátů 11. září 2001 a stal se zakladatelem „nulové tolerance" kriminality, nyní je ředitelem jedné poradenské firmy v oblasti městské problematiky.

Starostové společně diskutovali o dobrovolnickém policejním sboru, ve kterém Alemanno spatřuje alternativu k novým výborům dobrovolných hlídek inspirovaných politickou stranou Lega Nord (Severní liga), které v něm vyvolávají „pocit po domácku řešené spravedlnosti". Byla též zmíněna obnova opuštěných městských částí a parků. Mluvčí firmy Giuliani Partners v tom vidí začátek dlouhodobé spolupráce.

Ale deník La Stampa připomíná, že Giuliani mimo hranice New Yorku sklidil i spoustu neúspěchů. Římští občané tedy nemají důvod k oslavám. „Když Giuliani kandidoval v New Yorku, zdálo se, že má dar jasnovidnosti v oblasti bezpečnostních záležitostí. Ale když mu město Mexico City nabídlo smlouvu na 4,3 miliardy dolarů, navštívil toto město pouze jednou a jeho rady ke snížení zločinnosti nepomohly,” píše turínský list. „Ne vše se dá exportovat,” dodává deník.

 

Kontroverzní plán britské vlády na zavedení povinných průkazů totožnosti do roku 2013 „padl“, píše list Independent. Nový ministr vnitra Alan Johnson slíbil, že plán, který byl původně zaměřen na boj proti terorismu, ilegální imigraci a závažným zločinům zůstane „pro britské občany zcela dobrovolný.“  Tento ústup přichází nejen po útocích šéfa konzervativců Davida Camerona, který slibuje, že v případě zvolení ho dá k ledu, ale také po vnitřním „napětí“ v samotné vládě, píše londýnský deník. Spíše než z obavy z narušení občanských svobod, se plán ruší pro příliš vysoké náklady dosahující výši 5 miliard liber. Skupiny na ochranu občanských svobod však upozorňují, že občané cestující do zahraničí jsou ve chvíli, kdy si žádají o nový cestovní pas, do registru totožnosti přesto vkládáni. „Je to dobrovolné v tom smyslu, že si můžete „vybrat“ zda  nemít či nemít pas.“

„Etnické profilování je skvrnou dobrého image EU,“ píše James A. Goldston v listu Guardian. V reakci na newyorkské 11. září a bombové útoky v Madridu a Londýně začaly bezpečnostní složky po celé Evropě sledovat mešity a kontrolovat osoby, které se zdály být muslimy. Nedávno zveřejněná vládní data z Velké Británie nicméně poukazují na neúčinnost tohoto postupu. Z více než 117 000 policejních kontrol provedených mezi léty 2007 a 2008 přineslo pouze 72 z nich zatčení za trestné činy spojené s terorismem. I ostatní studie z Británie, Švédska a Spojených států potvrzují, že etnické profilování je „ztrátou času a sil.“  Zpráva organizace Iniciativa otevřené společnosti pro spravedlnost (Open Society Justice Initiative) poukazuje na to, že policie svým zacílením na etnické menšiny ztrácí sympatie „právě těch lidí, na kterých závisí úspěšná spolupráce a sběr informací.“