Domácí zpravodajská služba MI5 provedla předběžnou prověrku obou mužů, kteří ubodali před londýnskými kasárnami vojáka, už před osmi lety. Podle listu The Guardian došla k závěru, že šlo o „okrajové postavy“ a proto nenařídila plnohodnotné vyšetřování.

Obětí se stal 25letý Lee Rigby, který v roce 2009 odsloužil šest měsíců v Afghánistánu. Zanechal po sobě dvouletého syna.

Detektivové identifikovali jednoho z podezřelých jako Michaela Olumideho Adebolajoa, provedli dvě domovní prohlídky v Londýně a zatkli 29letého muže a ženu podezřelé ze spoluúčasti na vraždě. Podle listu z těchto skutečností vyplývá, že „útok mohl být výsledkem širšího plánu“.

Island má novou vládu, která vzešlá z voleb z 27. dubna a 23. května se ujala své funkce. Koaliční kabinet tvoří Pokroková strana 38letého premiéra Sigmundura Davida Gunnlaugssona a Strana za nezávislost Bjarniho Benediktssona. Všech děvět ministrů zasedne na úřad vlády vůbec poprvé.

Benediktsson, který získal klíčový post ministra financí a hospodářství v rozhovoru pro Morgunblaðið uvedl, že hodlá začít snižovat daně s cílem „oživit hospodářství“. Den před převzetím svého úřadu se Benediktsson nechal slyšet, že „integrační proces Islandu do Evropské unie se okamžitě zastaví“.

ODS ztrácí po 22 letech kontrolu nad pražským magistrátem. Radní totiž 23. května odvolali primátora Bohuslava Svobodu a dva jeho spolustraníky. Další dva odstoupili sami.

Svobodu, který projevil odhodlání bojovat proti korupci na radnici, potopila koaliční TOP 09. Jde o „zradu“ TOP09, která zlikvidovala fungující koalici za podpory sociálních demokratů a komunistů, anebo spíše o „důsledek vnitřní rozpolcenosti ODS“? táží se Lidové noviny.

Podle deníku tento „veletoč na pražské radnici štěpí i Nečasův kabinet“ Premiér označuje za viníka „pražské krize“ ministra financí Miroslava Kalouska.

„Řecko, Kypr a teď Chorvatsko. Zadlužené, zkorumpované a nezaměstnaností zmítané. Takové je Chorvatsko,“ varuje Bild.

Bulvární deník silně pochybuje o tom, „že si EU pomůže“, když udělá z Chorvatska letos 1. července 28. členský stát.

„Brusel už dal záhřebské vládě na předvstupní pomoc celou miliardu,“ připomíná deník, podle něhož „budou po vstupu do země eura téct plným proudem, protože Chorvati doufají, že z unijní pokladny dostanou alespoň tři miliardy eur“.

Navzdory „velice sympatické atmosféře na summitu o daňových únicích a podvodech“, který proběhl 22. května v Bruselu, nebylo podle deníku „moc důvodů k radosti“:

Odhodlané projevy nedokázaly skrýt skutečnost, že členské státy sledují především ostatní. Třeba takové Irsko má za to, že v aféře [kolem daňové optimalizace] společnosti Apple mu nelze nic vyčíst a Lucembursko s Rakouskem nechtějí přistoupit na výměnu bankovních údajů, když to odmítá i Švýcarsko.

Prohlášení Hermana Van Rompuye, podle něhož „jde o společný boj proti odporným praktikám“, „nebyla přijata s velkým nadšením“, všímá si De Morgen.

Policie postřelila v jihovýchodním Londýně dva muže poté, co za bílého dne srazili autem před kasárnami vojáka mimo službu a před desítkami vyděšených kolemjdoucích jej ubodali.

Útočníci přitom svědky vybízeli, aby si je při útoku před kasárnami královského dělostřelectva ve Woolwichi fotili a natáčeli na video. Podle jejich slov šlo o odvetu za zabíjení muslimů britskými vojáky.

Po tomto vražedném incidentu se více než stovka příznivců krajní pravice střetla s policií kvůli sérii útoků na mešity na jihu Anglie. Premiér David Cameron by se měl 23. května sejít se svými poradci. Kolem britských vojenských základe byla mezitím posílena bezpečností opatření.

Setkání s německou kancléřkou na dnešním evropském summitu „přinese maďarskému premiérovi zcela jistě napjaté okamžiky“, domnívá se deník Népzsabadság.

Omluví se Orbán za své tvrzení, že „Němci už své jezdectvo jednou vyslali, konkrétně v podobě tanků. Prosíme je, aby už to znovu nedělali. Nebyl to dobrý nápad ani tehdy a k ničemu to nebylo“, ptá se maďarský deník.

Orbán těmito slovy reagoval na Merkelové kritiku právního státu a demokracie v Maďarsku: „Uděláme vše pro to, abychom [je] uvedli na správnou cestu, jezdectvo tam ale vysílat nebudeme.“ Diplomatické zdroje citované deníkem soudí, že „se Orbán neomluví, ledaže by o to německá kancléřka sama požádala“.

Řecká vláda zahájila proceduru hromadného propouštění státních zaměstnanců. Opatření je součástí posledního memoranda, na němž se vláda dohodla s trojkou (EU, ECB, MMF).

Jako první budou propuštěni zaměstnanci odsouzení tribunálem, kteří měli složit funkci už po podpisu memoranda v roce 2010. Do konce června bude propuštěno 3 000 lidí a 12 500 jich získá status disponibilních pracovníků, vysvětluje řecký deník To Ethnos. Do roku 2015 má být podle dohody mezi trojkou a vládou propuštěno 150 tisíc až 200 tisíc státních zaměstnanců.

Pokud se sedmadvacítka jednomyslně dohodne, budou se evropské volby konat mezi 22. a 25. květnem 2014, a nikoliv v červnu, jak bylo původně v plánu.

Změnu data včera schválil Evropský parlament. Brusel se domnívá, že „v květnu bude volební účast vyšší než v červnu v době prázdnin,“ píše De Morgen.

V důsledku toho se budou konat o měsíc dříve i belgické volby, protože „v souladu se šestou [belgickou] státní reformou se evropské, regionální a federální volby musejí konat současně“.

„Evropští představitelé chtějí vypálit Lisabonské smlouvě rybník,” upozorňuje Spiegel Online

Zpravodajský server německého týdeníku s odkazem na diplomatické zdroje informuje o tom, že sedmadvacet hlav států a předsedů vlád členských zemí se údajně dohodlo na tom, že nedojde ke snížení počtu eurokomisařů, s nímž se počítá v Lisabonské smlouvě.

V současné době má každý člen EU právo vyslat do Bruselu jednoho komisaře a představitelé členských států mají v úmyslu toto pravidlo právně ukotvit, aby se vztahovalo i na příští Komisi, která bude sestavena po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Podle Spiegelu Online se o tom bude jednat na nejbližším summitu, který se bude konat 22. května v Bruselu. K zachování plného počtu eurokomisařů bude zapotřebí jednomyslného rozhodnutí, nicméně žádný členský stát nedal najevo, že by hlasoval proti.

Kdyby se totiž omezil počet komisařů na 19, některé členské státy by neměly svého zástupce v bruselské Komisi po celé její funkční období.

„Každý komisař vyjde ročně na 1,5 až 2 miliony eur,“ píše Spiegel Online, podle něhož „nebude v době úsporných opatření snadné toto rozhodnutí z finančního hlediska prosadit u daňových poplatníků“.

Demokratická strana (PD) připravuje návrh zákona, který by omezil státní dotace politickým stranám a přímo zamezil jejich čerpání nekonvenčním organizacím typu Hnutí 5 hvězd (M5S) Beppa Grilla. Grillo na návrh reagoval s hněvem a vyzval k bojkotu příštích voleb, pokud by zákon vstoupil v platnost.

Grillo zároveň apeloval na disidenty v PD, aby podpořili návrh, o kterém má parlament hlasovat v úterý a který by lídrovi Lidu Svobody (PDL) Silviu Berlusconimu zakázal kandidovat, jelikož je majitelem televizní společnosti. Pokud návrh projde, koaliční vláda PD a PDL se pravděpodobně rozpadne. Podle listu Corriere della Sera by tak kabinet Enrica Lettyho mohl skončit ještě dřív, než se předpovídalo, a nové volby by se mohly konat, jakmile se strany dohodnou na novém volebním zákoně.

Předseda parlamentního klubu Křesťanských demokratů a Křesťansko-sociální unie si přeje zákaz symbolů Německé demokratické republiky, informoval dnes Berliner Morgenpost.

Volker Kauder tak chce zabránit novým „provokacím“, jakými byl například průvod bývalých členů Národní lidové armády NDR (NVA) 9. května v Berlíně. Ozbrojení muži v uniformách Stasi a NVA stáli s vlajkami NDR v ruce před památníky sovětských obětí druhé světové války v Treptowském parku.

Kauderův návrh podporují liberálové, kteří jsou součástí vládní koalice. Místopředseda jejich parlamentního klubu Martin Lindner také hodlá předložit návrh zákona, který by rovněž zakázal používání symbolů Sjednocené socialistické strany Německa (SED).

Rumunský poslanec vládnoucí Národně-liberální strany a majitel fotbalového klubu Steaua Bucarest Gigi Becali byl 20. května Nejvyšším kasačním a trestním soudem s konečnou platností odsouzen ke třem letem vězení. V korupční aféře, která začala už v roce 1997, byl Becali obviněn, že se nepřiměřeně obohatil při prodeji třicetihektarového pozemku, který koupilo ministerstvo obrany. Podle deníku România liberă,

Becali konečně zaplatí za největší korupční aféru, která stát poškodila. […] V případu, který vyšetřovalo Národního protikorupčního ředitelství, byli ke dvěma rokům vězení odsouzeni i další dva vysocí státní funkcionáři (tehdejší ministr obrany a bývalý náčelník generálního štábu), kteří se na tehdejších událostech spolupodíleli.

Předseda EK José Manuel Barroso odmítl obvinění dvou europoslanců za stranu Zelených, podle nichž donutil bývalého eurokomisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho k rezignaci, aniž by vyčkal výsledku vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jež se případem Dalliho údajné korupce zabýval.

Mluvčí vysvětlil, že Barroso trval na Dalliho demisi proto, že „jeho pozici považoval za politicky neudržitelnou“.

Dalli si byl podle obvinění vědom toho, že jeden z jeho blízkých spolupracovníků, Silvio Zammit, požádal švédskou tabákovou lobby o úplatek výměnou za podporu u eurokomisaře. Deník Times of Malta připomíná, že

následkem vyšetřování úřadu OLAF čelí Zammit trestnímu stíhání za zpronevěru a pokus o prodej politického vlivu.

Francie koupí dva americké bezpilotní letouny typu Reaper, které budou nasazeny do konce tohoto roku ve válce v Mali, informuje Libération.

Deník připomíná, že Francie chce mít v nejbližších letech k dispozici dvanáct pozorovacích dronů, a dodává:

Vedle dvou Reaperů bude třeba v dohledné době zakoupit další letecké nosiče. [...] Francie by si hlavně přála, aby do roku 2035 opustil montážní linky dron budoucnosti, letoun na způsob ozbrojené bezpilotní stíhačky Rafale. „Spolu s Brity jsme na zahájení tohoto projektu investovaly každá strana 20 milionů eur,“ uvádí ministerstvo obrany. Možná je to jedna z posledních možností, jak nenechat vše s definitivní platností na americkém spojenci.

Ministr obrany Jean-Yves Le Drien ostatně evokoval případnou evropskou spolupráci a naznačil, že by „Brity a Němce, kteří ‚mají stejné potřeby‘, rád provázal. Po oznámení jeho německého protějšku „se ale zdá, že je proces pro tuto chvíli zablokován“.

Německý ministr obrany Thomas de Maizière totiž nedávno zrušil nákup čtyř dronů typu Euro Hawk z dílny EADS a amerického konstruktéra Northrop Grumman. Oznámení přišlo poté, co deník Frankfurter Allgemeine Zeitung přinesl informaci o tom, že „ministerstvo obrany pokračuje v programu na nákup letounů Euro Hawk za několik miliard eur, přestože už řadu let ví, že k jejich používání v německém a evropském letovém prostoru nedostane povolení“, vzhledem k nedostatečnému systému prevence kolizí. „Tato nepříjemná pravda se netýká pouze současného ministra obrany,“ soudí FAZ, ale i

jeho předchůdců Guttenberga (CSU), Junga (CDU) a Strucka (SPD). Všichni se vyhýbali zásadní otázce: jak může dron získat povolení k pohybu v civilním vzdušném prostoru, když nedisponuje bezporuchovým systémem upozornění na nebezpečí kolize?

Portugalci nesouhlasí s intervencí trojky (EU, ECB, MMF) v Portugalsku. Vyplývá to z průzkumu Eurosondagem pro Evropský institut při Právnické fakultě univerzity v Lisabonu, jehož výsledky byly dnes zveřejněny.

Téměř polovina Portugalců se domnívá, že vláda neměla dohodu s trojkou podepisovat. Opačného názoru je pouze 12 procent dotázaných. Nové sjednání podmínek dohody s trojkou nebo její ukončení si přeje celkem 82,5 procenta občanů.

Prezident Aníbal Cavaco Silva se dnes setká s členy Státní rady, poradního orgánu prezidenta, k diskuzi o budoucnosti země po odchodu trojky a k přípravnému jednání před červnovým evropským summitem.

Protestní hnutí Do háje s trojkou svolalo na dnešní den demonstraci před prezidentský palác, kde chce Cavaca Silvu vyzvat k tomu, aby „se konečně chopil odpovědnosti, respektoval ústavu a odvolal vládu, která pustoší Portugalcům život.“

Skupina britských podnikatelů podepsala dopis adresovaný deníku The Independent, v němž obviňuje euroskeptické politiky z toho, že výzvami k odchodu z EU „staví politiku před ekonomiku“.

Signatáři, mezi nimi například i majitel značky Virgin Richard Branson, požadují po premiérovi, aby „posílil a prohloubil“ účast na jednotném evropském trhu.

„Dopis, který podepsali významní představitelé, jako prezident Konfederace britského průmyslu a jeho nástupce nebo ředitelé společností British Petroleum, Deloitte, Lloyds či Centrica, je první koordinovanou odpovědí podnikatelů na rozmáhající se antievropskou politickou rétoriku,“ píše deník.

Starosta Záhřebu Milan Bandić s přehledem zvítězil v prvním kole voleb do městských zastupitelství, které se konaly včera v Chorvatsku, informuje Večernji list.

Sociálně-demokratické strana (SDP), která vede vládní koalici, si pohoršila po celé republice, zatímco nacionalistická HDZ je na vzestupu.

Populista Bandić, bývalý poslanec za SDP, získal v prvním kole voleb 47,3 procenta hlasů a je na dobré cestě k získání již pátého mandátu starosty hlavního města.

Návrh zákona na legalizaci homosexuálního manželství musí překonat další překážku. Poslanci chtějí, aby byl stávající zákon umožňující homosexuálním párům uzavírat registrované manželství rozšířen i na heterosexuální páry.

Vláda se obává, že pokud se poslanci za Labouristickou stranu připojí při hlasování o doplňovacím návrhu ke svým konzervativním kolegům, bude zákon o dva roky odložen a vyžádá si v porovnání s původním rozpočtem o 4,7 miliardy eur navíc.

O návrh zákona o manželství, který poslanci schválili v únoru v prvním čtení, bude nejprve jednat Sněmovna Lordů. Poté se vrátí před dolní sněmovnu.

„Konečně francouzská nabídka pro Evropu“, raduje se deník Le Monde poté, co během tiskové konference 16. května francouzský prezident představil svou vizi budoucího vývoje Evropské unie.

Jeho byla určena Evropanům i Německu. François Hollande na tiskové konferenci konečně přestal dělat vytáčky a skoncoval s politikou francouzské neúčasti u evropského stolu, kterou od svého zvolení praktikoval. [...] Svým prohlášením, že Francie by se měla stát „spojovacím článkem“ mezi severem a jihem Evropy, se prezident přestal snažit spolčovat románské země proti germánské Evropě.

Deník dále píše, že prezidentova výzva k vytvoření „ekonomické vlády“ eurozóny,

bere za slovo Angelu Merkelovou, která před rokem přišla s návrhem, politické unie. Tehdy Hollande její návrh kritizoval jako příliš vágní. Dnes mu sám dává „obsah“. Brát Němce za slovo není špatná strategie. Na evropském stole tak znovu máme i francouzskou nabídku. Konečně! Důvěryhodná ale bude jen tehdy, pokud se Hollandovi podaří udělat si pořádek doma ve Francii.

V Německu vyvolaly Hollandovy výroky podstatně méně nadšení. Týdeník Die Welt soudí, že Hollandova „údajná ofenzíva obsahuje v podstatě jen opatření, která představil už jeho předchůdce“, ať už jde o

evropskou ekonomickou vládu, k jejímuž vytvoření Sarkozy vyzval poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku už v říjnu 2008, anebo myšlenku evropských obligací, které se za Hollanda z taktických důvodů už nejmenují eurobondy, v naději, že je tvrdohlaví Němci jednoho dne přece přijmou.

Co se týče Hollandovy výzvy k Německu, Die Welt podotýká, že prezidentovu snahu „neustále láteřit proti německé úspornosti“ je nutné interpretovat „nejen jako ideologickou pozici, ale i jako taktické opatření“:

tím, že navenek bojuje proti strašákovi diktátu úspornosti Angely Merkelové, se snaží získat manévrovací prostor, který mu, pokud vše dobře půjde, umožní prosadit nepopulární reformy. Angela Merkelová by mu proto měla prokázat službu a sloužit mu jako evropský fackovací panák ještě nějakou dobu.

Představitelé Konzervativní strany začali uvažovat o nouzovém plánu pro případ, že by koaliční partner Nick Clegg nebyl schopen zabránit tomu, aby jeho Liberální demokraté opustili vládu ještě před vypršením jejího mandátu v roce 2015.

Podle jednoho ze scénářů by premiér David Cameron mohl vést menšinovou vládu s omezenou podporou Liberálních demokratů, vysvětluje deník The Times.

Tyto informace přicházejí na sklonku týdne, který byl pro vládní koalici náročný: většinou proevropsky smýšlející liberální demokraté stojí v opozici vůči skupině euroskeptiků v Konzervativní straně. Otázka setrvání Británie v EU je tvořila tento týden jednu z hlavních aktualit.

Parlamentní komise vyšetřující teroristickou skupinu Národně-socialistické podzemí, (NSU) obvinila německou tajnou službu z „naprostého selhání“.

„Policie a zpravodajské služby postupovaly při vyšetřování zaslepeně a s mnoha předsudky“ a „federální a regionální orgány si mezi sebou vyměňovaly informace nedostatečným způsobem a významně podcenily nebezpečí, které představuje krajní pravice“, vyplývá ze včera zveřejněné závěrečné zprávy komise, s níž se spolkový parlament seznámí v srpnu, píše Tagesspiegel.

Mnoho expertů včetně školitelů policejních složek požaduje centralizovanou koordinaci postupu proti krajnímu extremismu a spuštění doprovodných programů pro lidi, kteří ultrapravicové kruhy opustili.

Miguel Blesa, bývalý prezident Caja Madrid, hlavní kampeličky skupiny Bankia, největší znárodněné banky ve Španělsku, je od včerejška v předběžné vazbě.

Blesa je obviněn „z nekalých praktik ve vedení banky, falšování dokumentů a zpronevěry“. Trestních činů se měl dopustit v roce 2008, kdy Caja Madrid odkoupila banku City National Bank of Florida. Podle El Periódico se ztráty pro kampeličku vyšplhají na půl miliardy eur.

Podle soudce hrozí u bývalého bankéře „riziko útěku“. Blesa může být propuštěn na kauci 2,5 milionu eur.

Francouzský prezident na včerejší tiskové konferenci potvrdil orientaci své politiky: prioritou je hospodářské oživení a zaměstnanost. Podle La Tribune je „François Hollande sociální demokrat jako nikdy dřív“.

François Hollande udělal ze své evropské politiky „prvořadý cíl“ svého „roku č. 2“, píše hospodářský server. Ten dále upřesňuje, že se „tato politika opírá o čtyři pilíře: novou instanci evropské vlády, zapojení mladých lidí do trhu práce, evropské energetické společenství a kroky směrem k fiskální integraci“:

Velmi jasný způsob, jak říct, že Německo není navzdory svému hospodářskému vlivu v Evropě lídrem. Jinak řečeno, evropská integrace by bez Francie nepostupovala kupředu. François Hollande chce být očividně tím, kdo dokáže Evropu znovu nastartovat...

Německá kancléřka Angela Merkelová a sociálně-demokratický kandidát na kancléře Peer Steinbrück se na včerejším fóru o Evropě v Berlíně střetli v názoru na případné sankce vůči Maďarsku, které je obviňováno z porušování principů unijního práva.

Steinbrück naznačil možnost vyloučení Maďarska z EU a vyzval Merkelovou, aby na maďarského premiéra Viktora Orbána vyvinula větší osobní nátlak i větší tlak v rámci Evropské lidové strany, k níž oba patří, píše Népszava.

Kancléřka naopak prohlásila, že souhlasí s Evropskou komisí, co se týče nutnosti změnit kritizované maďarské zákony. Před vyhrožováním dává podle svých slov přednost přesvědčování. Merkelová požaduje, aby „byly úpravy provedeny v případě, že zákony nebo ústavní změny nejsou v souladu se smlouvami EU“.

Podle návrhu reformy veřejného sektoru představeném vládou Victora Ponty přijde do roku 2018 o práci 14 000 státních zaměstnanců (z toho půjde o 4 000 pracovníků pošt a 2 500 zaměstnanců energetických společností).

Tato opatření jsou součástí reforem vyžadovaných Mezinárodním měnovým fondem výměnou za poskutnutou pomoc, rappelle, píše list România Liberă. Nová opatření podle deníku ukončí „líbánky mezi vládou a rumunským lidem“.

Španělský premiér Mariano Rajoy navrhnul, aby byl rozpočtový schodek rozdělen mezi jednotlivé španělské regiony nesymetricky. Dále pak požádal o povolení, aby katalánský schodek mohl letos přesáhnout 0,7 % HDP, které platí pro ostatní kraje.

Rajoy nyní čelí odporu ve své vlastní Lidové straně (PP), jelikož lídři tří regionů, které PP ovládá – Extremadury, Madridu a Aragonie – návrh odsoudili s tím, že Katalánsko je „zvýhodněno“. Očekává se, že i jiné regiony, kde momentálně vládne PP, budou protestovat proti zvláštnímu statutu, který by tím Katalánsko získalo.

Během summitu o demografické situaci, který se konal 14. května v Berlíně, požádala kancléřka Angela Merkelová svou vládu, aby usnadnila mobilitu pracujících uvnitř EU. „Protože do roku 2025 ztratíme 6 milionů pracujících, musíme být otevřeni vůči mladým lidem, kteří k nám chtějí přijít pracovat,“ prohlásila kancléřka.

Německo nabízí přistěhovalcům dobré podmínky, trpí však pověstí příliš uzavřené země, vysvětluje Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr vnitra Hans Peter Friedrich sází především na kvalifikovanou pracovní sílu, která by do Německa měla přijít z jižní Evropy.

„Nový nemocný Evropy: Evropská unie.“ Tak nazval americký institut Pew Research Center, který každoročně zkoumá a srovnává názory populací v přibližně čtyřiceti zemích světa, svou nejnovější studii, které se letos v březnu zúčastnilo přes 7600 osob v osmi zemích EU (Francie, Německo, Velká Británie, Polsko, Česká republika, Španělsko, Itálie a Řecko).

Výsledky podle deníku Libération, ukazují na „historii zklamané lásky“ mezi Evropou a jejími obyvateli. „Mezi lety 2012 a 2013 spadla střední hodnota podpory EU z 60 na 45 %.“ Prudký pokles znamená, že „popularita Evropské unie je ve většině evropských zemí minimální.“

Ve svém redakčním komentáři nicméně list čtenáře utěšuje, že „navzdory chmurným výsledkům […] máme pořád mnoho důvodů, proč věřit v pevnost evropského projektu:“

Paradoxně se ukázalo, že Evropané přilnuli k euru. […] Zachovat společnou menu by si přálo přibližně 63 % francouzských respondentů, spolu s 69 % Řeků, 67 % Španělů, 64 % Italů nebo 66 % Němců.

“Němci se vyznačují svou pevnou vírou v Evropskou unii,” vysvětluje Libération. 60 % tamějších obyvatel má totiž podle svých slov k EU kladný vztah. Na druhé straně Rýna naopak panuje hořkost – Unii podporuje pouze 41 % Francouzů. „Francouzský postoj tak poprvé připomíná Řecko“, komentuje v listu výsledky studie jeden z jejích autorů Bruce Stokes.

V Německu týdeník Die Welt podotýká, že „názorová propast v otázce Unie se prohloubila především mezi Francií a Německem“.

Francouzi navíc důvěřují institucím Evropské unie ještě méně než Italové a Španělé. [...] Důvěra ve vlastní vládu klesla jak ve Francii, tak v jihoevropských zemích postižených krizí. Angela Merkelová je naopak stále vnímána pozitivně a navzdory tvrdé kritice jejích úsporných opatření ze strany mnoha členských států Unie je 74 % dotazovaných Němců i nadále s jejími způsoby řešení krize spokojeno.

Milánská prokuratura požaduje pro bývalého premiéra Silvia Berlusconiho šestiletý trest odnětí svobody a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Berlusconi údajně uplácel a měl za úplatu pohlavní styk s nezletilou.

Podle obžaloby „není pochyb, že Karima El Mahrougová [17letá dívka, kterou Berlusconi označil za neteř Husního Mubaraka, aby zabránil jejímu uvěznění za krádež] měla s Berlusconim sex“. Politik, který měl El Mahrougové zaplatit v roce 2010 za sex více než 4,5 milionu eur, označil obvinění za výplod „lží a nenávisti“. Soud by měl vynést rozsudek 24. června.

Berlusconiho stoupenci uspořádali minulý týden demonstraci proti „komunistickým soudcům“. Stalo se tak poté, co il cavalière neuspěl s odvoláním proti obvinění z daňových úniků. Verdikt ohrozil jednotu koaliční vlády s Demokratickou stranou (PD).

Britský premiér David Cameron se chystá učinit „velice neobvyklý“ krok. Předloží dnes návrh zákona, kterým chce vládu zavázat k uspořádání referenda o členství Británie v EU do roku 2017.

Tento krok přichází poté, co se premiér dostal pod silný tlak vlastních poslanců, aby učinil něco pro splnění svého parlamentním hlasováním, které svolali konzervativci poté, co zmínka o referendu nezazněla v královnině projevu.

„Sedmnáctitisícové městečko Bellinzona u italských hranic se dnes stane dějištěm procesu, který může být historickým nejen pro český, ale i švýcarský stát,“ píší Hospodářské noviny.

Pět českých byznysmenů a jeden Belgičan z vedení Mostecké uhelné společnosti jsou souzeni za korupci a praní špinavých peněz. Čelí obvinění z toho, že v letech 1997-2003 zpronevěřili finanční aktiva společnosti a za tyto peníze skoupili 97 procent jejích akcií.

Proces by měl trvat přibližně dva měsíce a startuje v době, „kdy se Švýcarsko snaží změnit svoji image bezpečného evropského útočiště pro praní špinavých peněz“, poznamenává hospodářský deník.

Bulharské volby vyhrála konzervativní strana GERB expremiéra Bojka Borisova. V předčasných volbách z 12. května získala 30,1 procenta hlasů a 98 křesel v parlamentu (z celkových 240). Druzí skončili opoziční socialisté Sergeje Staniševa. Získali více než 26 procent hlasů a 86 mandátů. Čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do parlamentu překročily ještě MDL zastupující muslimskou menšinu (33 křesel) a ultranacionalistická Ataka (23 křesel).

Od vlny demonstrací proti chudobě, které vedly k pádu vlády Bojka Borisova, uplynuly sotva tři měsíce, a země se opět ocitla ve slepé uličce, píše Standart. „Sestavování nové vlády bude náročnou skládankou,“ píše list, protože žádná strana nezískala dostatečný počet hlasů na to, aby mohla vládnout sama, a všechny vylučují koalici s GERB.

Deník Troud nastínil scénář „Všichni proti GERB“. Tuto možnost už zvažovali socialisté za předpokladu, že by se dohodli na koalici s muslimy a ultranacionalisty.

Europoslanec za zelené Rui Tavares, autor zprávy z 2. května o stavu základních práv a demokracie v Maďarsku, navrhuje zavést kontrolní mechanismus a poplašný systém.

Cílem je zamezit nutnosti použít „jadernou zbraň“ v podobě článku 7 Lisabonské smlouvy, kterým se členskému státu vážně porušujícímu evropské předpisy odnímají hlasovací práva. Řekl to v rozhovoru pro maďarský deník Népszabadság.

Rui Tavares odmítá obvinění ze zaujatosti a tvrdí, že je „otevřen“ diskuzi. Zprávu v Maďarsku ostře kritizuje vláda Viktora Orbána a konzervativní tisk.

Ministr školství Michael Gove a ministr obrany Philip Hammond veřejně prohlásili, že pokud by se dnes konalo referendum o setrvání Británie v EU, hlasovali by pro odchod. Kabinetu premiéra Davida Camerona tím zasadili tvrdou ránu.

Minulý týden učinil podobné prohlášení i představitel Konzervativní strany a exministr financí Nigel Lawson. Tyto výzvy kontrastují s evropskými projekty předsedy vlády.

„Desítky konzervativních poslanců“ se podle deníku chystají tento týden hlasovat na protest proti tomu, že v projevu britské královny z 8. května o vládních reformách právního systému nezazněla žádná zmínka o pořádání referenda o setrvání Británie v EU.

„Tvrdým rozhodnutím vůči Švýcarsku a bance HSBC“ zamítl španělský soud Audiencia Nacional 8. května žádost Bernu o vydání Hervé Falcianiho, píše El Mundo. Soud se domnívá, že „nic z toho, co mu vytýkají švýcarské orgány“ – konkrétně porušení bankovního tajemství nebo hospodářská špionáž – „není ve Španělsku pokládáno za přečin“, vysvětluje deník. Proto

bude rozkrývač daňových úniků moci nadále cestovat do zemí se zájmem o obrovské množství údajů, které léta shromažďoval jako počítačový odborník ženevské banky HSBC.

Jak [dodává] El Mundo,

Falciani už může volně cestovat do Spojených států, kde ho čekají s otevřenou náručí.

„Je to nevraživé gesto Španělska vůči Švýcarsku,“ píše Libération o kauze, která poškodila diplomatické vztahy mezi Francií a Švýcarskem poté, co Falciani předal francouzským soudům seznam 130 000 tajných kont.

Podle zpravodajského serveru Mediapart spoléhá Falcianiho advokát William Bourdon na to, že „Španělsko svým rozhodnutím povzbudí Evropskou unii, aby se chopila své odpovědnosti“. Bourdon se domnívá, že

je to rozhodnutí, které přináší budoucnost a ohlašuje, jak budou zítra vypadat společné evropské zákony, tj. zákony, která povzbuzují a chrání ty, kdo porušováním tajemství slouží veřejnému zájmu, protože omezují schopnost bank podílet se na daňových únicích a být svatostánkem špinavých peněz.

Milánský odvolací soud potvrdil 8. května rozsudek první instance, kterým byl Silvio Berlusconi odsouzen ke čtyřem letům vězení a pětiletému zákazu výkonu veřejné funkce. Berlusconi byl v kauze společnosti Mediaset obžalován z daňových úniků při nákupu vysílacích práv.

Berlusconiho strana Lid svobody (PdL) označila rozsudek za novou kapitolu „nekonečné persekuce“ namířené proti premiérovi. Řízení ale možná nebude mít reálné důsledky, protože příští rok vyprší promlčecí lhůty a k případu se ještě musí vyjádřit poslední odvolací instance (kasační soud). PdL nicméně svolala na zítřek do Brescie demonstraci proti „levičáckým soudcům“.

Rozhodnutí odvolacího soudu spolu s dalším řízením, v němž je Berlusconi obviněn z pohlavního styku s nezletilou dívkou a které by mělo začít v nejbližších týdnech, ohrožují rodící se vládní koalici PdL a Demokratické strany.

Britský daňový úřad se začal zabývat případy daňových úniků. Ty poukázaly na to, že bohatí daňoví poplatníci ukrývají miliardy liber na tajných kontech v daňových rájích.

Ministr financí George Osborne vyslal neplatičům a zhruba 200 daňovým expertům a poradcům, kteří pro ně pracují, jasný vzkaz: kdo nebude přiznávat příjmy, bude potrestán. Ty, kdo se k nesrovnalostem dobrovolně nepřiznají, čeká trestní stíhání a vysoké sankce.

Deník upřesňuje, že daňový úřad odkazuje na tytéž informace, které byly zveřejněny už v březnu během operace Offshore Leaks.

Systém předběžných rozhodnutí v daňových otázkách zaregistroval podle informací listu Le Soir od ledna do dubna 1 715 hlášení o regularizaci příjmů, které unikly daňovým úřadům.

Za přílivem nepřiznaných peněžních prostředků stojí podle belgického deníku „oznámení vlády o nové daňové amnestii”. Operace by mohla být spuštěna v červenci a „měla by přinést zejména zpřísnění poplatků za regularizaci“.

Jak pokračuje Le Soir,

tahá prostřednictvím stálého regularizačního mechanismu zavedeného v roce 2006 peníze ven z fiskálních temnot mnoho „tajnůstkářů“.

„EU bije na poplach kvůli rostoucímu počtu mladíků, kteří odjíždějí bojovat do Sýrie,“ píše deník El Mundo. Ten se odvolává na informace Evropského úřadu pro boj proti terorismu, jenž spadá pod Radu EU.

Jelikož společné statistiky pro celou Unii neexistují, využívá úřad údaje Mezinárodního centra pro studium radikalizace (ICSR) při londýnské King’s College. Podle výzkumného centra pochází z Evropské unie 7 až 11 % rekrutů bojujících na straně syrských povstalců proti režimu Bašára Asada.

Toto číslo představuje téměř 500 mladých lidí, kteří byli naverbováni džihádistickými buňkami v řadě evropských zemí, především ve Francii, Belgii, Nizozemsku a ve Velké Británii.

„V posledních měsících se jejich náborové úsilí stupňuje“ a Nizozemsko zvýšilo stupeň varování před terorismem z důvodu možného útoku, píše dále El Mundo. Podle deníku by o jevu měli během dnes, 8. května, diskutovat ministři vnitra EU. Ti by také měli přijmout opatření na pomoc členským zemím proti této hrozbě bojovat.

Europoslanci José Bové a Bart Staes představili na včerejší tiskové konferenci v La Vallettě zprávu dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o vyšetřování, které úřad vedl kolem bývalého komisaře EU pro zdraví Johna Dalliho. Dalli, podezřelý z korupce, musel na nátlak předsedy Komise José Manuela Barrosa podat loni v říjnu demisi. Zprávu včera zveřejnil na svých webových stránkách server Malta Today.

Podle Bového a Staese

by měl nést odpovědnost Barroso, protože donutil Dalliho k demisi, aniž předem zkontroloval, zda OLAF postupoval při vyšetřování správně. „Poškodil tak image Malty a Dalliho pověst.“

Podle The Malta Independent oba europoslanci tvrdí, že si předseda Komise

nevšiml, že dozorčí výbor OLAFu byl o aféře bezprostředně informován, a dovolil, aby Malta dostala zprávu [OLAFu] před vypršením pětidenní lhůty, kterou měl výbor na to, aby zkontroloval, zda úřad vedl vyšetřování podle stanovené procedury. […] Podle zprávy výboru překročil OLAF své pravomoci a informace pro vyšetřování aféry „Dalligate“ si pravděpodobně opatřoval nelegálně.

V průzkumu veřejného mínění YouGov poll na objednávku deníku The Times se vyjádřilo 42 procent dotázaných Britů pro to, aby se vztah s Evropou zakládal na volném obchodu, zatímco 21 procent je nakloněno tomu, aby Británie z EU odešla.

Průzkum je jen posledním důkazem o tom, jak problematické je pro britského premiéra Davida Camerona získat podporu pro udržení vztahů mezi Británií a EU před referendem o této otázce, které by se mělo konat do roku 2017. Premiér slíbil, že s Evropou vyjedná novou smlouvu.

Pokud by se referendum konalo nyní, hlasovalo by podle průzkumu 46 procent dotázaných pro odchod Británie z EU a 35 procent pro setrvání.

Jak dodává deník:

Pokud by se Cameronovi nepodařilo vyjednat s Bruselem novou dohodu o vzájemných vztazích, která by se více opírala o společný trh, mohl by se proti němu ve slibovaném referendu obrátit značný počet poslanců jeho parlamentní skupiny, varují poslanci.

Soud v Palma de Mallorca dočasně zrušil obvinění proti princezně Cristině. Španělská princezna čelila podezření z podílu na aféře, v níž je její manžel Iňaki Urdangarín souzen za korupci.

Soud označil argumenty státního zástupce za „nedostatečné“. Žádá ale, aby ve vyšetřování nadále pokračoval a rozptýlil tak „pochybnosti a nejistotu“ ohledně případného praní špinavých peněz prostřednictvím společnosti Aizoon, kterou princezna Cristina vlastní spolu se svým manželem.