Prezident Miloš Zeman vyvolal v řadách akademiků, politiků a novinářů vlnu kritiky, když odmítl jmenovat na žádost Univerzity Karlovy literárního historika Martina C. Putnu profesorem.

Prezident sdělil, že populárního autora knihy „Křesťanství a homosexualita“ odmítl jmenovat kvůli jeho liberálním názorům a účasti na gay parade.

„Role prezidenta při jmenování profesorů je čistě ceremoniální. Slavnostní předávání dekretů (...) je dědictví z doby rakousko-uherské monarchie,“ připomínají Lidové noviny, podle nichž prezident opět překročil své pravomoci.

Portugalci nesouhlasí s intervencí trojky (EU, ECB, MMF) v Portugalsku. Vyplývá to z průzkumu Eurosondagem pro Evropský institut při Právnické fakultě univerzity v Lisabonu, jehož výsledky byly dnes zveřejněny.

Téměř polovina Portugalců se domnívá, že vláda neměla dohodu s trojkou podepisovat. Opačného názoru je pouze 12 procent dotázaných. Nové sjednání podmínek dohody s trojkou nebo její ukončení si přeje celkem 82,5 procenta občanů.

Prezident Aníbal Cavaco Silva se dnes setká s členy Státní rady, poradního orgánu prezidenta, k diskuzi o budoucnosti země po odchodu trojky a k přípravnému jednání před červnovým evropským summitem.

Protestní hnutí Do háje s trojkou svolalo na dnešní den demonstraci před prezidentský palác, kde chce Cavaca Silvu vyzvat k tomu, aby „se konečně chopil odpovědnosti, respektoval ústavu a odvolal vládu, která pustoší Portugalcům život.“

Skupina britských podnikatelů podepsala dopis adresovaný deníku The Independent, v němž obviňuje euroskeptické politiky z toho, že výzvami k odchodu z EU „staví politiku před ekonomiku“.

Signatáři, mezi nimi například i majitel značky Virgin Richard Branson, požadují po premiérovi, aby „posílil a prohloubil“ účast na jednotném evropském trhu.

„Dopis, který podepsali významní představitelé, jako prezident Konfederace britského průmyslu a jeho nástupce nebo ředitelé společností British Petroleum, Deloitte, Lloyds či Centrica, je první koordinovanou odpovědí podnikatelů na rozmáhající se antievropskou politickou rétoriku,“ píše deník.

Starosta Záhřebu Milan Bandić s přehledem zvítězil v prvním kole voleb do městských zastupitelství, které se konaly včera v Chorvatsku, informuje Večernji list.

Sociálně-demokratické strana (SDP), která vede vládní koalici, si pohoršila po celé republice, zatímco nacionalistická HDZ je na vzestupu.

Populista Bandić, bývalý poslanec za SDP, získal v prvním kole voleb 47,3 procenta hlasů a je na dobré cestě k získání již pátého mandátu starosty hlavního města.

Ministr práce Enrico Giovannini oznámil plán ve výši 12 milionů eur (polovina pochází z evropských fondů) na vytvoření 100 000 pracovních míst pro mladé lidi do 24 let. Projekt by měl snížit nezaměstnanost mladých o 8 procent.

Opatření nezahrnují snížení nákladů na pracovní sílu, které požadovali zaměstnavatelé. Mají spíše zmírnit předpisy týkající se krátkodobých pracovních smluv a částečně zrušit reformy zavedené vládou Maria Montiho. Opatření mají být připravena v červnu.

Statistiky ukazují, že v současnosti je bez práce každý pátý mladý Ital. Vláda se proto snaží postupovat podobně jaké jiné evropské země. Jde ale o velice choulostivé téma, které by mohlo rozdělit křehkou vládní koalici, varuje La Repubblica.

V rozhovoru s časopisem Bild am Sonntag zchladil prezident Spolkové banky Jens Weidmann „nesmělou politiku hospodářské stimulace Evropské centrální banky“, píše La Vanguardia.

Weidmann soudí, že ECB a Francie „polevily v boji proti příčinám krize“. Kritizuje zejména rozhodnutí ECB „snížit základní úrokovou sazbu“ a rozhodnutí EU prodloužit Francii lhůtu k ozdravení veřejných financí.

Španělský premiér Mariano Rajoy „přešel do efenzívy“ a připravuje se na schůzku v Bruselu, kde má 5. června přesvědčit Evropskou komisi o opodstatněnosti svých reforem, píše deník.

Návrh zákona na legalizaci homosexuálního manželství musí překonat další překážku. Poslanci chtějí, aby byl stávající zákon umožňující homosexuálním párům uzavírat registrované manželství rozšířen i na heterosexuální páry.

Vláda se obává, že pokud se poslanci za Labouristickou stranu připojí při hlasování o doplňovacím návrhu ke svým konzervativním kolegům, bude zákon o dva roky odložen a vyžádá si v porovnání s původním rozpočtem o 4,7 miliardy eur navíc.

O návrh zákona o manželství, který poslanci schválili v únoru v prvním čtení, bude nejprve jednat Sněmovna Lordů. Poté se vrátí před dolní sněmovnu.

„Konečně francouzská nabídka pro Evropu“, raduje se deník Le Monde poté, co během tiskové konference 16. května francouzský prezident představil svou vizi budoucího vývoje Evropské unie.

Jeho byla určena Evropanům i Německu. François Hollande na tiskové konferenci konečně přestal dělat vytáčky a skoncoval s politikou francouzské neúčasti u evropského stolu, kterou od svého zvolení praktikoval. [...] Svým prohlášením, že Francie by se měla stát „spojovacím článkem“ mezi severem a jihem Evropy, se prezident přestal snažit spolčovat románské země proti germánské Evropě.

Deník dále píše, že prezidentova výzva k vytvoření „ekonomické vlády“ eurozóny,

bere za slovo Angelu Merkelovou, která před rokem přišla s návrhem, politické unie. Tehdy Hollande její návrh kritizoval jako příliš vágní. Dnes mu sám dává „obsah“. Brát Němce za slovo není špatná strategie. Na evropském stole tak znovu máme i francouzskou nabídku. Konečně! Důvěryhodná ale bude jen tehdy, pokud se Hollandovi podaří udělat si pořádek doma ve Francii.

V Německu vyvolaly Hollandovy výroky podstatně méně nadšení. Týdeník Die Welt soudí, že Hollandova „údajná ofenzíva obsahuje v podstatě jen opatření, která představil už jeho předchůdce“, ať už jde o

evropskou ekonomickou vládu, k jejímuž vytvoření Sarkozy vyzval poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku už v říjnu 2008, anebo myšlenku evropských obligací, které se za Hollanda z taktických důvodů už nejmenují eurobondy, v naději, že je tvrdohlaví Němci jednoho dne přece přijmou.

Co se týče Hollandovy výzvy k Německu, Die Welt podotýká, že prezidentovu snahu „neustále láteřit proti německé úspornosti“ je nutné interpretovat „nejen jako ideologickou pozici, ale i jako taktické opatření“:

tím, že navenek bojuje proti strašákovi diktátu úspornosti Angely Merkelové, se snaží získat manévrovací prostor, který mu, pokud vše dobře půjde, umožní prosadit nepopulární reformy. Angela Merkelová by mu proto měla prokázat službu a sloužit mu jako evropský fackovací panák ještě nějakou dobu.

Splní daň plánovaná unijní daň na dovoz čínských solárních panelů svůj cíl? Podle listu NRC Handelsblad „přinášejí čínské panely v Evropě překvapivě vysoké zisky“. V Nizozemsku zaznamenala fotovoltaika navzdory krizi dokonce „mimořádný růst“. Deník vysvětluje, že:

podnikatelé a firmy zabývající se montáží elektrotechnických zařízení, které silně poznamenala krize ve stavebnictví, se masivně vrhli na instalaci solárních panelů. Díky čínským materiálům se zatím drží nad vodou. Evropskou daň, která panely prodraží, skutečně nepotřebují [...] AFASE[organizace na ochranu zájmů evropských firem podnikajících se solárními systémy] se obává, aby daň nevedla ke zrušení zhruba 242 000 pracovních míst po celé Evropě. Toto číslo ale ostře napadají obránci daně, jako například německý výrobce solárních panelů SolarWorld.

NRC Handelsblad upřesňuje, že Evropská komise o tom, zda bude daň zavedena, rozhodne na konci května. Pokud se tak stane, vejde v platnost začátkem června, ale definitivní bude až v prosinci. Zpětnou účinnost by mohla mít do 6. března letošního roku.

Představitelé Konzervativní strany začali uvažovat o nouzovém plánu pro případ, že by koaliční partner Nick Clegg nebyl schopen zabránit tomu, aby jeho Liberální demokraté opustili vládu ještě před vypršením jejího mandátu v roce 2015.

Podle jednoho ze scénářů by premiér David Cameron mohl vést menšinovou vládu s omezenou podporou Liberálních demokratů, vysvětluje deník The Times.

Tyto informace přicházejí na sklonku týdne, který byl pro vládní koalici náročný: většinou proevropsky smýšlející liberální demokraté stojí v opozici vůči skupině euroskeptiků v Konzervativní straně. Otázka setrvání Británie v EU je tvořila tento týden jednu z hlavních aktualit.

V době, kdy je podle statistik v EU 26 milionů nezaměstnaných, věnuje italský týdeník své 1000. číslo přehledu o tom, jak otázku „generace bez práce“ zpracovává na svých stránkách evropský tisk.

„V mnoha zemích se objevují zajímavé nápady, jak situaci řešit, ale často k nim chybí politická vůle a finanční prostředky,“ píše Internazionale.

V pravidelné rubrice v El Pais varuje José Ignacio Torreblanca před možnými dopady frustrace a volební neúčasti nezaměstnaných v evropských volbách 2014.

Kdyby nezaměstnaní volili společně, mohla by jejich strana získat v parlamentu 44 až 46 křesel. Taková politická síla je nepřehlédnutelná.

Parlamentní komise vyšetřující teroristickou skupinu Národně-socialistické podzemí, (NSU) obvinila německou tajnou službu z „naprostého selhání“.

„Policie a zpravodajské služby postupovaly při vyšetřování zaslepeně a s mnoha předsudky“ a „federální a regionální orgány si mezi sebou vyměňovaly informace nedostatečným způsobem a významně podcenily nebezpečí, které představuje krajní pravice“, vyplývá ze včera zveřejněné závěrečné zprávy komise, s níž se spolkový parlament seznámí v srpnu, píše Tagesspiegel.

Mnoho expertů včetně školitelů policejních složek požaduje centralizovanou koordinaci postupu proti krajnímu extremismu a spuštění doprovodných programů pro lidi, kteří ultrapravicové kruhy opustili.

„We are one“ – „Jsme jako jeden.“ Tak zní slogan hudební soutěže Eurovize, která probíhá v těchto dnech v Malmö.

Ale v době, kdy se „ze starého průmyslového města stal mezinárodní melting pot plný optimismu“, z něj „odchází čím dál víc židovských rodin“, všímá si Dagens Nyheter. „Antisemitismus se stal charakterovým rysem Malmö. Obtěžování židovských obyvatel je běžnou záležitostí a mnoho z nich už ve městě nevidí svou budoucnost“.

Židovská komunita v Malmö měla v sedmdesátých letech 2 000 členů. Dnes jich je už jen 500, píše deník. „Většina odešla do Stockholmu nebo do zahraničí.“

Miguel Blesa, bývalý prezident Caja Madrid, hlavní kampeličky skupiny Bankia, největší znárodněné banky ve Španělsku, je od včerejška v předběžné vazbě.

Blesa je obviněn „z nekalých praktik ve vedení banky, falšování dokumentů a zpronevěry“. Trestních činů se měl dopustit v roce 2008, kdy Caja Madrid odkoupila banku City National Bank of Florida. Podle El Periódico se ztráty pro kampeličku vyšplhají na půl miliardy eur.

Podle soudce hrozí u bývalého bankéře „riziko útěku“. Blesa může být propuštěn na kauci 2,5 milionu eur.

Francouzský prezident na včerejší tiskové konferenci potvrdil orientaci své politiky: prioritou je hospodářské oživení a zaměstnanost. Podle La Tribune je „François Hollande sociální demokrat jako nikdy dřív“.

François Hollande udělal ze své evropské politiky „prvořadý cíl“ svého „roku č. 2“, píše hospodářský server. Ten dále upřesňuje, že se „tato politika opírá o čtyři pilíře: novou instanci evropské vlády, zapojení mladých lidí do trhu práce, evropské energetické společenství a kroky směrem k fiskální integraci“:

Velmi jasný způsob, jak říct, že Německo není navzdory svému hospodářskému vlivu v Evropě lídrem. Jinak řečeno, evropská integrace by bez Francie nepostupovala kupředu. François Hollande chce být očividně tím, kdo dokáže Evropu znovu nastartovat...

Německá kancléřka Angela Merkelová a sociálně-demokratický kandidát na kancléře Peer Steinbrück se na včerejším fóru o Evropě v Berlíně střetli v názoru na případné sankce vůči Maďarsku, které je obviňováno z porušování principů unijního práva.

Steinbrück naznačil možnost vyloučení Maďarska z EU a vyzval Merkelovou, aby na maďarského premiéra Viktora Orbána vyvinula větší osobní nátlak i větší tlak v rámci Evropské lidové strany, k níž oba patří, píše Népszava.

Kancléřka naopak prohlásila, že souhlasí s Evropskou komisí, co se týče nutnosti změnit kritizované maďarské zákony. Před vyhrožováním dává podle svých slov přednost přesvědčování. Merkelová požaduje, aby „byly úpravy provedeny v případě, že zákony nebo ústavní změny nejsou v souladu se smlouvami EU“.

„Postavení Romů [v Evropě] představuje ten nejzávažnější případ diskriminace a exkluze na etnickém základě,“ tvrdí George Soros v rozhovoru pro rumunský týdeník Dilema Veche. Americký miliardář, který založil několik sdružení na pomoc rumunským Romům soudí, že

dotyční jsou vzhledem k vyloučení ze společnosti obětmi porušování lidských práv a navíc na ně ze všech nejvíc doléhá hospodářská krize a chudoba s ní spojená. K tomu se přidává rostoucí nevraživost ze strany většinové společnosti, která se také vyrovnává s hospodářskými problémy. Situaci navíc využívají populističtí politici.

Podle Sorose je toto postavení Romů důsledkem unijních opatření na boj proti krizi. Hospodářská krize

totiž udělala z EU něco zcela jiného, než čím měla být: dobrovolným sdružením navzájem rovných států. Unie je dnes vynuceným vztahem mezi věřiteli a dlužníky, v němž si věřitelé diktují své podmínky. [...] Musíme se vrátit k tomu, čím byla EU na začátku, tedy sdružením v němž je euro pouhým nástrojem.

„Velká Británie poskytuje nejlepší právní prostředí pro lesby, gaye, bisexuály, transgenderové a intersexuální osoby (LGBTI), zatímco Bulharsko chrání sexuální menšiny nejméně,“ informuje EUobserver ve svém článku věnovaném postavení sexuálních menšin v Evropě. Ve zprávě s názvem Duhová Evropa, kterou zveřejnila 16. května aktivistická organizace ILGA-Europe, získala Velká Británie 77% skóre z hlediska právní ochrany osob označovaných LGBTI. tato ochrana se týká principů „nediskriminace, uznávání pohlaví a zákazu nenávistných projevů.”

Na druhé příčce se umístila Belgie s 67 %, následuje Švédsko, Španělsko a Portugalsko s 65 %, Francie s 64 %. Bulharsko získalo pouze 18 % kvůli „absenci zákonů proti projevům nenávisti a násilí proti lidem z komunity LGBTI, absenci legislativy o změně pohlaví a nediskriminaci“. Zpravodajský portál shrnuje s tím, že

neexistuje žádné absolutní geografické rozdělení, nicméně na první pohled je patrné, že právní postavení sexuálních menšin se zhoršuje směrem na východ. [...] V širší Evropě není místo pro sexuální menšiny v Rusku (7 %). Tato země ostatně získala absolutní nulu za legislativu proti diskriminaci, svobodě shromažďování, projevům nenávisti a práva na azyl.

Konference dárců na rozvoj Mali, která se 15. května sešla v Bruselu, rozhodla, že sahelský stát získá na rok 2013 a 2014 přes 3 miliardy eur finanční pomoci, píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Tato suma „je podstatně vyšší než původně očekávané 2 miliardy,“ dodává deník.

Mezi největšími dárci jsou Německo, Francie, Velká Británie, Dánsko, Spojené státy, Světová banka a Islámská rozvojová banka.

Peníze by měly být použity na zmírnění hospodářských a sociálních důsledků války, která v současné době probíhá proti islámských milicím na severu země. Prioritou bude pomoc zemědělství a investice do infrastruktury, vysvětluje FAZ.

List Süddeutsche Zeitung však podotýká, že Mali potřebuje především demokraticky zvolenou vládu, ke které by měly vést červencové volby, a že v Bruselu

si jen málokdo dělá iluze o tom, že by malijský stát byl schopný sám se vlastními silami vzchopit. Jeho roztříštěné a netrénované armádě bude trvat roky, než bude schopná nahradit francouzské mírové jednotky a speciální síly.

Podle návrhu reformy veřejného sektoru představeném vládou Victora Ponty přijde do roku 2018 o práci 14 000 státních zaměstnanců (z toho půjde o 4 000 pracovníků pošt a 2 500 zaměstnanců energetických společností).

Tato opatření jsou součástí reforem vyžadovaných Mezinárodním měnovým fondem výměnou za poskutnutou pomoc, rappelle, píše list România Liberă. Nová opatření podle deníku ukončí „líbánky mezi vládou a rumunským lidem“.

„Španělsko je pod drobnohledem Evropské unie,“ píše katalánský deník. Španělská vláda, která zápasí se zaváděním hospodářských reforem, se totiž snaží zabránit tomu, aby se musela připojit k novému mechanismu pro restrukturalizaci prosazovaném Evropskou komisí.

„Postup při makroekonomické nerovnováze“ má řešit nedostatečnou konkurenceschopnost a nabobtnalý bankovní systém, které vedly dluhové krizi. Tento postup by v případě Španělska znamenal další reformy, jejichž provádění by pravidelně kontrolovali unijní experti v rámci inspekčních návštěv. Rozhodnutí, zda se Španělsko bude muset podrobit novému postupu, padne 29. května.

Evropský parlament představí návrh, který by měl ochránit vklady nad 100 000 eur, které v bankách drží především firmy. Tato větší ochrana má fungovat v rámci jednotného mechanismu pro restrukturalizaci, který se chystá schválit Evropská unie.

Podle deníku Jornal de Negócios má toto opatření „zvýhodnit vkladatele, kteří museli participovat na záchranném plánu, před držiteli dluhopisů“. Návrh bude podle informací deníku projednávat příští pondělí výbor pro hospodářské a měnové záležitosti EP. Jednání budou poté probíhat v Evropské radě, kde zatím panuje konsenzus pouze o garanci vkladů do 100 000 eur.

Die Tageszeitung přichází ve svém titulku se slovní hříčkou „mit links“, která znamená „s levicí“ či „levou zadní“. Deník tak vyjadřuje podporu výzvě nazvané Jiná Evropa je možná, kterou 15. května představili poslanci za sociální demokracii, zástupci levice, Zelení a několik odborů z Rakouska, Německa, Itálie a Francie.

Podle levicového deníku

je to vůbec poprvé, co se objevil společný nadnárodní protest několika evropských levicových stran proti evropské politice, především proti kancléřce Angele Merkelové.

Protest se týká „dohody o konkurenceschopnosti”, kterou má Rada přijmout v červnu. Dohoda má podle deníku státy eurozóny zavázat k provedení strukturálních reforem.

Signatáři výzvy však soudí, že

tato smlouva nepřinese nic jiného než mzdový dumping, omezení sociálního státu a privatizace.

Představitelé Německa zkritizovali politiku úsporných opatření a zvyšování daní – tedy dvou hospodářských nástrojů, které má v oblibě trojka mezinárodních věřitelů – a obvinili Evropskou komisi z nekompetentnosti a zkostnatělosti. „Berlín považuje zvyšování daní za chybu, která znevýhodňuje široké vrstvy populace a dusí hospodářský růst,“ píše Público o odvoláním na nejmenovaný zdroj.

„Kritika Berlína směřuje především na Evropskou komisi a jejího předsedu Josého Manuela Barrosa, přičemž řada podmínek úsporných opatření, které musí splňovat země účastnící se záchranných programů, vzniká v Bruselu na základě požadavků Německa,“ píše deník.

Nizozemská lékařská komora (KNMG) bude 16. Května projednávat s ministryní zdravotnictví Edith Schippersovou možnost omezit zákon o eutanázii, který platí od roku 2002.

Velká číst lékařů soudí, že eutanázii by neměli podstupovat pacienti postižení těžkou demencí, kteří už nejsou schopni komunikovat. A to i v případě, že předtím podepsali souhlas s eutanázií. Podle jejich názoru by měla být eutanázie dostupná jen trpícím, kteří mohou – verbálně či jiným způsobem – vyjádřit souhlas s ukončením života.

Všichni lékaři v tom však nejsou zajedno. Jak uvedl jeden praktický lékař De Volkskrant: „Respekt k vůli pacienta je projevem úcty k myšlence, kterou měl během svého života a nikoliv k lidské bytosti, která už o sobě neví.“

Podle finské ministryně financí Jutty Urpilainenové „chtělo Řecko zachovat tajemství“, píše Helsingin Sanomat. Finský Nejvyšší správní soud ale rozhodl, že vláda musí obsah smlouvy, kterou loni podepsala s Řeckem, zveřejnit. Právě to včera kabinet udělal.

Atény se ve smlouvě zavázaly, že výměnou za finský podíl na mezinárodním záchranném plánu pro Řecko poskytnou Helsinkám finanční záruky.

Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že Finsko a Řecko otevřely tři bankovní účty, na něž byly vloženy peníze a finanční aktiva jako garance.

Na soud se obrátila strana Praví Finové a některá média. Mezi nimi i deník Helsingin Sanomat, který vítá „očekávaný a důležitý“ verdikt:

Rozhodnutí pomůže posílit režim trasparentnosti a veřejnosti vycházející z principu, že jej bude vláda aplikovat co možná nejšířeji. Veřejnost má právo být informována o veškerých závažných oficiálních dokumentech. [...]

Pomoc slabším zemím eurozóny je ve Finsku přirozeně složitou a kontroverzní otázkou. Důvěrné dokumenty pouze snižují důvěru k rozhodnutím, která politici činí v době krize eura.

Během krize eura se Finsko lišilo od ostatních zemí tím, že za svou účast na finanční pomoci zemím bojujícím s finančními problémy požadovalo garance. Dohoda, kterou uzavřelo s Řeckem, posloužila jako model k loňské dohodě se Španělskem.

„Boj proti daňovým podvodům: Evropa se zadřela,“ píše Le Soir po včerejší schůzce ministrů financí EU v Bruselu. Účastníci zasedání nedokázali posílit prostředky boje proti daňovým podvodům, jak požadovaly evropské instituce v čele s Komisí.

Cílem schůzky Ecofinu před zasedáním Evropské rady, která se sejde příští týden, bylo rozšířit současnou dohodu o zdanění příjmů z úspor i na další zdroje příjmů jako například životní pojištění, a projednat automatickou výměnu informací. Ministři ale narazili na odpor Rakouska a Lucemburska, které se snaží zrušení bankovního tajemství oddálit. Belgický deník k tomu píše:

Obě země na společné tiskové konferenci prohlásily, že na automatickou výměnu informací nemohou přistoupit do té doby, dokud nebudou hrát stejnou hru i země mimo EU. Tím měly samozřejmě na mysli Švýcarsko.

Rakousko a Lucembursko nicméně souhlasily s tím, aby Komise obdržela mandát k jednání se Švýcarskem, Andorrou, Monakem, San Marinem a Lichtenštejnskem. Na tento mandát čeká Komise už řadu let.

Jak píše německý Stern, Unie tak „postoupila o krok kupředu v boji proti načerno vydělaným penězům a daňovým únikům“. Časopis připomíná, v jak „složité situaci se ministři EU doposud nacházeli“:

na jednu stranu léta brojili proti mezinárodním daňovým rájům a vyhrožovali jejich odstraněním. Na druhou stranu se v jejich vlastních řadách postavily Rakousko a Lucembursko kategoricky na odpor proti sdílení informací o kapitálovém příjmu lidí podezřelých z daňových úniků, a nezachovaly se tak o nic lépe než kritizované země. Nyní se zdá, že [z tohoto dilematu] možná vede vesta ven.

„Kulturní výjimka: Francii se podařilo dát dohromady 13 států Unie,“ píše La Tribune. Francouzská ministryně kultury Aurélie Filipettiová přesvědčila 13 protějšků k podepsání dopisu adresovaného Evropské komisi a irskému předsednictví EU, v němž společně žádají, aby se dohoda o vytvoření zóny volného obchodu nevztahovala na kinematografii a audiovizuální služby.

Text podepsali zástupci Německa, Rakouska, Belgie, Bulharska, Kypru, Španělska, Maďarska, Itálie, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Hospodářský deník dodává, že

ministryně se nechala slyšet, že „tímto dopisem vyjadřuje čtrnáct evropských států zastupujících naprostou většinu obyvatel EU“ – všimněme si především absence Velké Británie a Nizozemska – vůli zachovat tuto „kulturní výjimku“. Ta spočívá ve vyjmutí audiovizuálních služeb ze všech dohod o liberalizaci obchodu. Důvodem je obava „z moci amerického audiovizuálního průmyslu“.

Deník dále informuje, že jednání o podobě zóny volného obchodu se Spojenými státy bude na programu zasedání unijních ministrů kultury 17. května.

Vyšetřovatelé Evropské komise provedli 15. května razii v londýnských kancelářích ropných gigantů BP a Shell kvůli podezřením, že obě společnosti se pokoušely manipulovat s cenou ropy. Jde o nejnovější případ cenové manipulace ve Velké Británii, po aféře s úrokovou sazbou Libor a případu týkajícího se cen zemního plynu, píše dnešní The Independent.. Ten dodává, že

rozhodné jednání Evropské komise vyústilo v kampaň, která v minulých měsících získala na síle. Stalo se tak poté, co byla loni v létě zveřejněna zpráva skupiny G20, která tvrdí, že trh proti podobnému „manipulování a zkreslování“ nic nechrání.

Podle analýzy příjmových rozdílů organizace OECD je Švédsko mezi jejími 34 členy zemí, ve které se tyto rozdíly nejrychleji zvyšují. Ačkoliv je i nadále jedním z 10 nejvíce rovnostářských států, deník Svenska Dagbladet zdůrazňuje, že

životní úroveň většiny Švédů se za posledních několik desetiletí zvýšila, rozdíly však rostou rychle. [...] Švédsko je zároveň zemí, kde se od roku 1995 nejvíce zvýšila relativní chudoba [ze 4 % populace na 9 %]. Z prvního místa tak spadlo na čtrnácté, ačkoliv se i nadále pohybuje pod průměrem OECD (11 %).

Podle deníku začaly tyto negativní změny „být citelné na konci prvního desetiletí nového století“. Postihly zejména

nemocné, nezaměstnané a důchodce, kteří jsou dnes na tom hůře než v roce 2006. Jejich dávky a důchody se nezvýšily a v některých případech dokonce snížily, zatímco nemohli využít daňového snížení, které zavedla vláda [Fredrika] Reinfeldta.

Německý spolkový soud 13. května rozhodl, že systém poloautomatického doplňování hledaného hesla, který používá vyhledávač Google, porušuje práva jednotlivců i firem.

Jako ilustraci problému přináší týdeník Die Welt výsledek vyhledávání o německé kancléřce:

Angela Merkelová

Angela Merkelová naturismus

Angela Merkelová twitter

Angela Merkelová životopis

Angela Merkelová v plavkách

Angela Merkelová Joachim Sauer [Merkelové manžel]

Angela Merkelová dizertační práce

Angela Merkelová soukromí

Angela Merkelová kontakt

Angela Merkelová prázdniny

„V tomto případě jsou slova, která Google doplnil, neškodná a zábavná,“ domnívá se deník. Vyhledávač však nyní bude nucen je odstraňovat, pokud někdo usoudí, že porušují jeho práva.

Soud tak dal za pravdu německému podnikateli, který podal proti Googlu žalobu za to, že s jeho jménem automaticky spojoval hesla „scientologie“ a „podvod“.

Podle nového návrhu zákona, který předložila polská vláda, budou Poláci mladší 35 let „moct počítat s podstatnou státní podporou při koupi svého prvního bytu či domu“, informuje Gazeta Wyborcza. Vláda je připravena poskytnout 10 % konečné ceny bezdětným párům a samostatně žijícím. Lidé s dětmi obdrží 15% dotaci.

Zákon, který ještě musí odhlasovat Sejm, by podle listu mohl začít platit v roce 2014. Podle analýzy polské realitky Home Broker žije 41,2 % Poláků v bytech, které lze podle kritérií EU považovat za přelidněné.

Italský trh s nemovitostmi zažil v roce 2012 nejhorší propad za posledních 28 let. Ve srovnání s rokem 2011 bylo uzavřeno o 150 000 méně kupních smluv.

Paradoxem však podle listu Corriere della Sera je to, že „ačkoliv mají domy nyní nižší cenu, jejich koupě víc stojí,“ jelikož krizí postižené banky nabízejí méně půjček a prodejci žádají víc peněz. Procento Italů, kteří jsou majiteli svého primárního bydliště, se pohybuje nad průměrem EU.

Vzrůstající nezaměstnanost ale naznačuje, že krize bydlení hned tak neskončí. Na protest proti ní se 14. května upálil muž, jehož dům byl vydražen poté, co nebyl schopen splatit dluh 10 000 euro.

Španělský premiér Mariano Rajoy navrhnul, aby byl rozpočtový schodek rozdělen mezi jednotlivé španělské regiony nesymetricky. Dále pak požádal o povolení, aby katalánský schodek mohl letos přesáhnout 0,7 % HDP, které platí pro ostatní kraje.

Rajoy nyní čelí odporu ve své vlastní Lidové straně (PP), jelikož lídři tří regionů, které PP ovládá – Extremadury, Madridu a Aragonie – návrh odsoudili s tím, že Katalánsko je „zvýhodněno“. Očekává se, že i jiné regiony, kde momentálně vládne PP, budou protestovat proti zvláštnímu statutu, který by tím Katalánsko získalo.

Během summitu o demografické situaci, který se konal 14. května v Berlíně, požádala kancléřka Angela Merkelová svou vládu, aby usnadnila mobilitu pracujících uvnitř EU. „Protože do roku 2025 ztratíme 6 milionů pracujících, musíme být otevřeni vůči mladým lidem, kteří k nám chtějí přijít pracovat,“ prohlásila kancléřka.

Německo nabízí přistěhovalcům dobré podmínky, trpí však pověstí příliš uzavřené země, vysvětluje Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr vnitra Hans Peter Friedrich sází především na kvalifikovanou pracovní sílu, která by do Německa měla přijít z jižní Evropy.

„Krize eurozóny skončila, teď je třeba skoncovat s tou bankovní,“ píše na titulní straně NRC Handelsblad tři dny poté, co 11. května prezident Evropské centrální banky Mario Draghi oznámil, že „ECB prozkoumá možnost výkupu hypoték od bank“. Toto oznámení podle deníku znamená, že Brusel a Frankfurt mají za to, že „nejhorší fáze krize eurozóny se už přehnala“.

„Teď je třeba se zaměřit na méně viditelný problém: řada bank neprošla kompletní očistou,“ píše deník. „I když byla krize eurozóny následkem bankovní krize z roku 2007 – kdy se státy zadlužily kvůli rekapitalizaci bank ve snaze předejít jejich bankrotu – drží stále řada bank velké množství toxických aktiv.“ Podle NRC je kvůli těmto „zombie“ bankám, které „nejsou ani živé ani mrtvé“ evropská ekonomika jako „ryba bez vody“, protože se bankám nechce půjčovat a spotřebitelům utrácet.

Na rozdíl od Spojených států, či Švýcarska, kde byla opatření na vyřešení bankovní krize efektivnější, je jedním z problémů eurozóny skutečnost, že bankovní kontrolní orgány „narážejí na politiky“. Podle deníku -

jejich mise nespočívá v sanaci evropského hospodářství, i když zavírají vlastní banky. Ne, jejich poslání je udržovat při životě své národní šampiony. V situaci, kdy všude existují panevropské banky, se bankovní dohled schovává za národní překážky. Vyměňují si jen málo informací a i ty jsou někdy nepravdivé.

Bankovní unie by tento problém vyřešit sice mohla, ale vyžadovalo by to úpravu evropských smluv, dodává NRC s odvoláním na rozhovor Wolfganga Schaübleho pro Financial Times, v němž německý ministr financí uvedl, že ECB sama vykupovat hypotéky nemůže, protože by se jednalo o „měnové financování“.

„Nový nemocný Evropy: Evropská unie.“ Tak nazval americký institut Pew Research Center, který každoročně zkoumá a srovnává názory populací v přibližně čtyřiceti zemích světa, svou nejnovější studii, které se letos v březnu zúčastnilo přes 7600 osob v osmi zemích EU (Francie, Německo, Velká Británie, Polsko, Česká republika, Španělsko, Itálie a Řecko).

Výsledky podle deníku Libération, ukazují na „historii zklamané lásky“ mezi Evropou a jejími obyvateli. „Mezi lety 2012 a 2013 spadla střední hodnota podpory EU z 60 na 45 %.“ Prudký pokles znamená, že „popularita Evropské unie je ve většině evropských zemí minimální.“

Ve svém redakčním komentáři nicméně list čtenáře utěšuje, že „navzdory chmurným výsledkům […] máme pořád mnoho důvodů, proč věřit v pevnost evropského projektu:“

Paradoxně se ukázalo, že Evropané přilnuli k euru. […] Zachovat společnou menu by si přálo přibližně 63 % francouzských respondentů, spolu s 69 % Řeků, 67 % Španělů, 64 % Italů nebo 66 % Němců.

“Němci se vyznačují svou pevnou vírou v Evropskou unii,” vysvětluje Libération. 60 % tamějších obyvatel má totiž podle svých slov k EU kladný vztah. Na druhé straně Rýna naopak panuje hořkost – Unii podporuje pouze 41 % Francouzů. „Francouzský postoj tak poprvé připomíná Řecko“, komentuje v listu výsledky studie jeden z jejích autorů Bruce Stokes.

V Německu týdeník Die Welt podotýká, že „názorová propast v otázce Unie se prohloubila především mezi Francií a Německem“.

Francouzi navíc důvěřují institucím Evropské unie ještě méně než Italové a Španělé. [...] Důvěra ve vlastní vládu klesla jak ve Francii, tak v jihoevropských zemích postižených krizí. Angela Merkelová je naopak stále vnímána pozitivně a navzdory tvrdé kritice jejích úsporných opatření ze strany mnoha členských států Unie je 74 % dotazovaných Němců i nadále s jejími způsoby řešení krize spokojeno.

Švédská společnost H&M a španělská skupina Inditex (vlastník značky Zara) „podepíší právně závaznou úmluvu o požární a stavební bezpečnosti v bangladéšských továrnách“, informuje belgický deník De Morgen.

Tato iniciativa přichází tři týdny po zřícení budovy textilní továrny v Dháce, v jejíž troskách našlo smrt více než 1 100 lidí.

Podle odborníků na marketing, které deník oslovil, „výrobci ustoupili tlaku spotřebitelů a názoru veřejnosti, neboť se obávají poškození dobrého jména svých značek“.

„Evropská unie připravuje hotový arzenál na boj proti nezaměstnanosti mladých,“ píše portugalský finanční deník s tím, že francouzská a německá vláda se 28. května chystají představit plán v hodnotě 60 miliard eur označovaný jako „New Deal pro Evropu“.

Sedmiletý program má usnadnit nalezení práce lidem do 25 let. Brusel bude zároveň po evropských státech s vysokou nezaměstnaností požadovat ještě hlubší reformy trhu práce. Eurokomisař pro zaměstnanost László Andor přicestoval 13. května do Španělska, aby přesvědčil vládu o výhodnoti zavedení „jednotné pracovní smlouvy na dobu neurčitou“, která by měla pomoci v boji s nezaměstnaností mladých. Španělský premiér Mariano Rajoy nicméně další reformy trhu práce odmítá.

„Americké a britské spekulativní fondy sázejí na ozdravění řeckých bank,“ informuje Der Standard s tím, že:

Hedgeové fondy opět investují do akcií bank a firemních dluhopisů v očekávání zisků z vysokých úroků.

Od června 2012 jim sázky na státní dluh vynesly stovky milionů eur, upřesňuje rakouský deník.

Milánská prokuratura požaduje pro bývalého premiéra Silvia Berlusconiho šestiletý trest odnětí svobody a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Berlusconi údajně uplácel a měl za úplatu pohlavní styk s nezletilou.

Podle obžaloby „není pochyb, že Karima El Mahrougová [17letá dívka, kterou Berlusconi označil za neteř Husního Mubaraka, aby zabránil jejímu uvěznění za krádež] měla s Berlusconim sex“. Politik, který měl El Mahrougové zaplatit v roce 2010 za sex více než 4,5 milionu eur, označil obvinění za výplod „lží a nenávisti“. Soud by měl vynést rozsudek 24. června.

Berlusconiho stoupenci uspořádali minulý týden demonstraci proti „komunistickým soudcům“. Stalo se tak poté, co il cavalière neuspěl s odvoláním proti obvinění z daňových úniků. Verdikt ohrozil jednotu koaliční vlády s Demokratickou stranou (PD).

„Ministři financí eurozóny odsouhlasili vyplacení dvojité dávky ve výši 7,5 miliard eur,“ informuje řecký deník Kathimerini.

„První tranše ve výši 4,2 miliardy eur bude vyplacena 17. května. Druhá část v červnu,“ píše deník s upřesněním, že vyplacení je podmíněno reformou systému výběru daní, liberalizací některých profesí a reformou veřejné správy. Podle deníku

Evropská komise předpokládá, že deficitní cíle se v letech 2013 a 2014 splnit podaří. Nicméně v letech 2015-2016 bude podle jejích odhadů zapotřebí dalších opatření ve výši 7,6 miliard eur.

Euroskupina odsouhlasila uvolnění další části pomoci pro Kypr ve výši 3 miliard eur. Dvě miliardy získala země ten samý den, 13. května, a další miliardu dostane v červnu v podobě pokladničních poukázek. Záchranný plán z března letošního roku počítá s poskytnutím pomoci v celkové výši 10 miliard eur.

Kyperský deník Phileleftheros dodává, že ministři financí eurozóny si na oplátku „od trojky (EU-ECB-MMF) a Nikósie vyžádali akční plán k ožehavé otázce“ praní špinavých peněz. Rovněž vyzvali k „rychlému zavedení programu fiskálních úprav“, který vláda podepsala se svými věřiteli.

Britský premiér David Cameron se chystá učinit „velice neobvyklý“ krok. Předloží dnes návrh zákona, kterým chce vládu zavázat k uspořádání referenda o členství Británie v EU do roku 2017.

Tento krok přichází poté, co se premiér dostal pod silný tlak vlastních poslanců, aby učinil něco pro splnění svého parlamentním hlasováním, které svolali konzervativci poté, co zmínka o referendu nezazněla v královnině projevu.

Letos „projde stínovou ekonomikou v Belgii 63,17 miliard euro,“ píše belgický deník De Morgen. Vychází to z výzkumu Univerzity Johanna Keplera v Linci, který byl proveden v 31 evropských zemích. Belgická stínová ekonomika představuje více než 16 procent z celkové hospodářské aktivity země. Jde o nejnižší míru za posledních deset let, mezi západoevropskými zeměmi však Belgie stále drží rekord. V Německu tvoří stínová ekonomika 13 procent, ve Francii necelých 10 procent a v Nizozemsku 9 procent.

Průměrný evropský neformální sektor dnes představuje 18,5 % procent HDP, ve srovnání s více než 22 % v roce 2003. V hodnocení nejhůře dopadla východní Evropa:

Navzdory silnému ekonomickému růstu tu existuje rozsáhlý černý trh. Nejhorší situace je v Bulharsku, kde stínová ekonomika tvoří pře 30 procent. I zde však dochází ke zlepšení, což naopak neplatí o jižní Evropě, kde se čím dál méně daří stínovou ekonomiku potírat. V zemích jako Portugalsko, Španělsko a Itálie tvoří kolem 20 procent z celkové ekonomické aktivity. V Řecku toto číslo dosahuje přes 25 procent. Objem peněz ve stínové ekonomice celé Evropské unie se odhaduje na 2,1 trilionu eur.

Jedním z řešení by mohlo být spotřebitele „odrazovat od používání hotovosti,“ navrhuje deník:

Platba v hotovosti při realitních transakcích či výplatách záloh bude již brzy zakázána. Bylo by proto logické rozšířit zákaz i na další sektory, například obchod s uměním a nákup a prodej použitých aut nebo klenot.

Hnutí „rozhořčených“ oslavilo v neděli 12. května dva roky. Asi v dvaceti španělských městech se konaly demonstrace, které měly připomenout tuto „první reakci ulice na krizi“ a na úsporná opatření přijatá tehdejší socialistickou vládou, píše list El Periódico de Catalunya. Výročí je příležitostí zhodnotit přínos hnutí 15. května. Deník však příliš důvodů k optimismu nevidí:

Hnutí ztratilo na síle, takže se z médií v podstatě vytratilo. Ačkoliv je stále přítomno na sociálních sítích, chyběly mu konkrétní cíle i schopní vůdci a nemělo ani jednotné mluvčí.

Zbylo z něho však „něco mnohem důležitějšího“, soudí naopak deník El Periódico, podle kterého hnutí

zaselo semínko společenské kritiky, které vyklíčilo v mohutné demonstrace posledních měsíců. [Hnutí 15. května] bylo zárodkem síly dnešní Platformy pro oběti hypoték (PAH), nebo masy lidí, kteří dnes v ulicích protestují proti rozpočtovým škrtům ve zdravotnictví, školství a dalších sektorech, jež trpí oslabováním sociálního státu, o kterém rozhodli manažeři krize. Demonstrace, které si toto výročí připomněly, dokonale vyjadřují tuto přeměnu rozhořčení v otevřený odpor – v tzv. „eskraši“ namířenou proti systému samotnému.

„Sedmnáctitisícové městečko Bellinzona u italských hranic se dnes stane dějištěm procesu, který může být historickým nejen pro český, ale i švýcarský stát,“ píší Hospodářské noviny.

Pět českých byznysmenů a jeden Belgičan z vedení Mostecké uhelné společnosti jsou souzeni za korupci a praní špinavých peněz. Čelí obvinění z toho, že v letech 1997-2003 zpronevěřili finanční aktiva společnosti a za tyto peníze skoupili 97 procent jejích akcií.

Proces by měl trvat přibližně dva měsíce a startuje v době, „kdy se Švýcarsko snaží změnit svoji image bezpečného evropského útočiště pro praní špinavých peněz“, poznamenává hospodářský deník.

Bulharské volby vyhrála konzervativní strana GERB expremiéra Bojka Borisova. V předčasných volbách z 12. května získala 30,1 procenta hlasů a 98 křesel v parlamentu (z celkových 240). Druzí skončili opoziční socialisté Sergeje Staniševa. Získali více než 26 procent hlasů a 86 mandátů. Čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do parlamentu překročily ještě MDL zastupující muslimskou menšinu (33 křesel) a ultranacionalistická Ataka (23 křesel).

Od vlny demonstrací proti chudobě, které vedly k pádu vlády Bojka Borisova, uplynuly sotva tři měsíce, a země se opět ocitla ve slepé uličce, píše Standart. „Sestavování nové vlády bude náročnou skládankou,“ píše list, protože žádná strana nezískala dostatečný počet hlasů na to, aby mohla vládnout sama, a všechny vylučují koalici s GERB.

Deník Troud nastínil scénář „Všichni proti GERB“. Tuto možnost už zvažovali socialisté za předpokladu, že by se dohodli na koalici s muslimy a ultranacionalisty.

Jen pár dní po rozhodnutí amerických společností Marathon Oil a Talisman Energyde zastavit v Polsku hydraulické štěpení se objevily informace, že se proti investicím Američanů do těžby břidlicového plynu v Polsku postavil hlavní geolog a viceministr životního prostředí Piotr Woźniak, zjistila Rzeczpospolita.

Deník cituje důvěrný dokument, který vypracoval zaměstnanec velvyslanectví „jedné ze zainteresovaných zemí“ po tajné schůzce, na níž se sešlo 13. března ve Varšavě 130 investorů, podnikatelů a diplomatů a na níž Piotr Woźniak údajně vyjádřil svůj nesouhlas.

Jiný účastník schůzky, kterého deník cituje, uvedl, že

představitelé energetického sektoru tlačí na to, aby tento průmysl zůstal v polských rukou.

Europoslanec za zelené Rui Tavares, autor zprávy z 2. května o stavu základních práv a demokracie v Maďarsku, navrhuje zavést kontrolní mechanismus a poplašný systém.

Cílem je zamezit nutnosti použít „jadernou zbraň“ v podobě článku 7 Lisabonské smlouvy, kterým se členskému státu vážně porušujícímu evropské předpisy odnímají hlasovací práva. Řekl to v rozhovoru pro maďarský deník Népszabadság.

Rui Tavares odmítá obvinění ze zaujatosti a tvrdí, že je „otevřen“ diskuzi. Zprávu v Maďarsku ostře kritizuje vláda Viktora Orbána a konzervativní tisk.

„Německá populace klesá a stárne,“ konstatuje Handelsblatt v předvečer demografického summitu, který pořádá kancléřka Angela Merkelová.

V roce 2003 mělo Německo 82,5 milionu obyvatel, v roce 2011 už pouze 81,7 milionu. A podle statistik by měl jejich počet klesnout do roku 2060 o zhruba 65 milionů, píše deník.

Pokud nebude země reagovat, klesne ekonomicky aktivní populace do roku 2030 z 50 na 42 milionů. „Ministr hospodářství Philipp Rösler sází na imigraci,“ dodává hospodářský deník. Angela Merkelová by měla vyzvat podniky, aby pokračovaly ve školení starších zaměstnanců.

Ministři financí eurozóny se dnes sejdou v Bruselu, aby uvolnili první třímiliardovou tranši finanční pomoci pro Kypr. „Dvě miliardy dostane Kypr v polovině května, zbytek na konci června,“ upřesňuje Politis.

Z deseti miliard, na nichž se vláda dohodla s trojkou mezinárodních věřitelů (EU, ECB, MMF) v rámci mémoranda o porozumění, „poskytne 9 miliard Evropský stabilizační mechanismus a 1 miliardu Mezinárodní měnový fond“. MMF „má o své účasti na finanční pomoci jednat a schválit ji 15. května“, píše deník.

„Euroskupina se bude také zabývat zprávou o praní špinavých peněz na Kypru“, upřesňuje Politis a dodává, že

Finsko a Slovensko požadují, aby se uvolnění tranše pomoci řídilo zvláštními podmínkami zohledňujícími právě praní peněz v kyperských bankách.

Ministr školství Michael Gove a ministr obrany Philip Hammond veřejně prohlásili, že pokud by se dnes konalo referendum o setrvání Británie v EU, hlasovali by pro odchod. Kabinetu premiéra Davida Camerona tím zasadili tvrdou ránu.

Minulý týden učinil podobné prohlášení i představitel Konzervativní strany a exministr financí Nigel Lawson. Tyto výzvy kontrastují s evropskými projekty předsedy vlády.

„Desítky konzervativních poslanců“ se podle deníku chystají tento týden hlasovat na protest proti tomu, že v projevu britské královny z 8. května o vládních reformách právního systému nezazněla žádná zmínka o pořádání referenda o setrvání Británie v EU.

“Tři čtvrtiny rodin, které si přejí adoptovat, předem odmítají romské děti,” stěžuje si deník România liberă, který se odvolává na zprávu Národního úřadu pro adopci za rok 2012.

Rumuni, kteří jsou schopni „překonat předsudky“, tak jako učitelka, která je na titulní stránce deníku vyfotografována spolu se svou dcerou „tmavší pleti“, jsou proto spíše výjimkou. „Rumuni jsou rasisti“, říká otevřeně farář, který sám adoptoval dvě romské děti.

Předsudky přetrvávají kvůli „nedostatečnému vzdělání“, vysvětlila deníku psycholožka Rumunského úřadu pro adopci Cristina Neacşuová.

[rodiny, které si přejí adoptovat], přicházejí všechny s určitými předsudky. Vysvětlujeme jim, že žádný gen pro kriminalitu nebo agresivitu neexistuje. Jiné se bojí stigmatu, kterému by jejich dítě bylo vystaveno.

V roce 2012 se 875 z 1222 rodin, kterým byla adopce přiznána, písemně vyjádřilo, že se chtějí seznámit pouze s „rumunskými dětmi, s vyloučením kteréhokoliv jiného etnika“.

„Statistiky ukazují, že Rumuni si raději několik let počkají, než jim stát najde vyhovující dítě, než aby adoptovaly dítě romského původu,“ dodává România liberă.

„Tvrdým rozhodnutím vůči Švýcarsku a bance HSBC“ zamítl španělský soud Audiencia Nacional 8. května žádost Bernu o vydání Hervé Falcianiho, píše El Mundo. Soud se domnívá, že „nic z toho, co mu vytýkají švýcarské orgány“ – konkrétně porušení bankovního tajemství nebo hospodářská špionáž – „není ve Španělsku pokládáno za přečin“, vysvětluje deník. Proto

bude rozkrývač daňových úniků moci nadále cestovat do zemí se zájmem o obrovské množství údajů, které léta shromažďoval jako počítačový odborník ženevské banky HSBC.

Jak [dodává] El Mundo,

Falciani už může volně cestovat do Spojených států, kde ho čekají s otevřenou náručí.

„Je to nevraživé gesto Španělska vůči Švýcarsku,“ píše Libération o kauze, která poškodila diplomatické vztahy mezi Francií a Švýcarskem poté, co Falciani předal francouzským soudům seznam 130 000 tajných kont.

Podle zpravodajského serveru Mediapart spoléhá Falcianiho advokát William Bourdon na to, že „Španělsko svým rozhodnutím povzbudí Evropskou unii, aby se chopila své odpovědnosti“. Bourdon se domnívá, že

je to rozhodnutí, které přináší budoucnost a ohlašuje, jak budou zítra vypadat společné evropské zákony, tj. zákony, která povzbuzují a chrání ty, kdo porušováním tajemství slouží veřejnému zájmu, protože omezují schopnost bank podílet se na daňových únicích a být svatostánkem špinavých peněz.

Milánský odvolací soud potvrdil 8. května rozsudek první instance, kterým byl Silvio Berlusconi odsouzen ke čtyřem letům vězení a pětiletému zákazu výkonu veřejné funkce. Berlusconi byl v kauze společnosti Mediaset obžalován z daňových úniků při nákupu vysílacích práv.

Berlusconiho strana Lid svobody (PdL) označila rozsudek za novou kapitolu „nekonečné persekuce“ namířené proti premiérovi. Řízení ale možná nebude mít reálné důsledky, protože příští rok vyprší promlčecí lhůty a k případu se ještě musí vyjádřit poslední odvolací instance (kasační soud). PdL nicméně svolala na zítřek do Brescie demonstraci proti „levičáckým soudcům“.

Rozhodnutí odvolacího soudu spolu s dalším řízením, v němž je Berlusconi obviněn z pohlavního styku s nezletilou dívkou a které by mělo začít v nejbližších týdnech, ohrožují rodící se vládní koalici PdL a Demokratické strany.

Učitelé státních škol včera stávkovali na protest proti reformnímu návrhu ministra školství José Ignacia Werta. S návrhem se dnes měla seznámit rada ministrů na svém každotýdenním zasedání, ale termín byl odložen.

Podle organizátorů se stávky zúčastnilo 72 procent učitelů a 90 procent studentů. Vláda ale účast odhaduje na pouhých 20 procent. El Pais v úvodníku píše, že nedošlo ke konsenzu a že „tak ostře odmítnutá reforma by se neměla zavádět“. Reformy počítají se škrty v rozpočtu ve výši až 6,7 miliardy eur.

Britský daňový úřad se začal zabývat případy daňových úniků. Ty poukázaly na to, že bohatí daňoví poplatníci ukrývají miliardy liber na tajných kontech v daňových rájích.

Ministr financí George Osborne vyslal neplatičům a zhruba 200 daňovým expertům a poradcům, kteří pro ně pracují, jasný vzkaz: kdo nebude přiznávat příjmy, bude potrestán. Ty, kdo se k nesrovnalostem dobrovolně nepřiznají, čeká trestní stíhání a vysoké sankce.

Deník upřesňuje, že daňový úřad odkazuje na tytéž informace, které byly zveřejněny už v březnu během operace Offshore Leaks.

Systém předběžných rozhodnutí v daňových otázkách zaregistroval podle informací listu Le Soir od ledna do dubna 1 715 hlášení o regularizaci příjmů, které unikly daňovým úřadům.

Za přílivem nepřiznaných peněžních prostředků stojí podle belgického deníku „oznámení vlády o nové daňové amnestii”. Operace by mohla být spuštěna v červenci a „měla by přinést zejména zpřísnění poplatků za regularizaci“.

Jak pokračuje Le Soir,

tahá prostřednictvím stálého regularizačního mechanismu zavedeného v roce 2006 peníze ven z fiskálních temnot mnoho „tajnůstkářů“.

Evropská komise by mohla zastavit proceduru nadměrného schodku, kterou zahájila proti Maďarsku, „pod podmínkou, že země bude pokračovat v konsolidaci veřejných financí“.

Brusel 3. května konstatoval, že maďarský deficit byl loni jasně pod třemi procenty HDP, nicméně v letošním a příštím roce tuto hranici překročí.

Vláda Viktora Orbána oznámila, že přijme opatření „v souladu s hospodářskou a sociální politikou země“, jinými slovy, že odmítne „opatření, která Unie požaduje od jiných států: žádné zvyšování daně z příjmu fyzických nebo právnických osob a žádné snižování sociálních výdajů.

Premiérka Alenka Bratušeková oznámila 9. května velký privatizační program a zvýšení daně z přidané hodnoty od 1. července z 20 na 22 procent.

Tato netrpělivě očekávaná opatření mají odvrátit riziko bankovní krize bez toho, aby Slovinsko muselo žádat o mezinárodní pomoc.

Vláda prozatím odmítla „krizovou daň“, nicméně nevylučuje, že se k ní vrátí, pokud by oznámená opatření nepřinesla očekávané výsledky, píše Delo. Vláda by chtěla v příštím roce snížit deficit na 3,3 procenta. Ten by měl letos dosahovat 7,8 procent, oproti loňským 4 procentům. Kabinet také jedná s odbory o snížení platů ve státní správě.

Privatizaci čeká 15 státních podniků. Patří k nim druhá největší banka v zemi Nova KBM Bank, hlavní telekomunikační operátor Telekom Slovenia, letecká společnost Adria Airways a provozovatel lublaňského letiště.

„Uzdravení na Wall Streetu se šíří i do Evropy, chudé příbuzné růstu,“ píše deník Les Echos.

Frankfurtský index DAX „posílil od března 2009 o 124 %“ a londýnská burza je „nejvýš od 1. listopadu 2007“.

„Trhům prospělo několik věcí, jako dobré výsledky průmyslové výroby v Británii a Německu, dobré firemní výsledky a uklidnění napětí kolem veřejných dluhů,“ píše hospodářský deník.

Stabilizace dluhové krize

ubezpečuje také investory, kteří vítají návrat Portugalska na finanční trhy [kam by se chtělo do příštího roku vrátit i Řecko].

Do Německa se loni přistěhovalo 1,08 milionu lidí, z toho 966 000 cizinců. Nejvíc od roku 1995, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung v článku s názvem „Imigrace překonala loni v Německu rekord“.

Podle německého statistického úřadu vzrostla imigrace od roku 2011 o 13 procent. Většina přistěhovalců pochází z Polska, Rumunska a Bulharska.

Německé úřady hodnotí tuto tendenci kladně: „Imigrační příliv je obrovským přínosem pro všechny strany, protože nová vlna imigrace je mladší a vzdělanější,“ prohlásila ministryně práce Ursula von der Leyenová.

Přesto jsou stále neobsazeny desítky tisíc pracovních míst, především v oblasti zdravotní péče. Mezery by měly pomoci zacelit nové pracovní předpisy, které vstoupí v platnost 1. července a zpřístupní trh práce také občanům ze zemí mimo EU. Toto opatření usnadní imigraci také specializovaným pracovníkům, které Německo nutně potřebuje, dodává Frankfurter Allgemeine Zeitung.

K předním dodavatelům imigrační pracovní síly do Německa patří země střední a východní Evropy a jižní státy postižené krizí. El País píše, že:

většinu imigrantů tvoří přistěhovalci z východní Evropy. Největší nárůst [imigrace do Německa] ale zaznamenaly země postižené krizí, jako Španělsko (loni 49 933 pracovníků), Řecko (34 109) a Portugalsko (11 762). […] V rámci Unie pocházejí přistěhovalci především z Polska (176 000), Rumunska (116 000) a Bulharska (59 000).

Pozadu nezůstává ani Itálie: loni do Německa emigrovalo 42 000 Italů, píše Il Manifesto, který na titulní straně přirovnává Německo k „Lamerice“, vysněné Americe přistěhovalců na konci devatenáctého století. Komunistický deník se nicméně domnívá, že

pro Německo to je výhodné: demografická křivka klesá a země potřebuje čerstvou pracovní sílu. Ale pro jižní státy je to ztráta, protože investují peníze do vzdělávání absolventů škol, kteří tvoří jádro imigrace.

Německo za zájem imigrantů zčásti vděčí Spolkovému úřadu práce, domnívá se Mediapart:

Bundesagentur für Arbeit se nespokojuje pouze s tím, že na svých webových stránkách uveřejňuje v několika jazycích stovky tisíc nabídek volných pracovních míst. Hledá i v zahraničí v zemích s vysokou nezaměstnaností.

Jak nicméně poznamenává francouzský zpravodajský server,

dostat se do nového eldoráda předkládá jisté úsilí [...] Kromě jazykových znalostí nezbytných k získání kvalifikové práce jsou tu ještě další překážky […]: neuznání některých diplomů, dlouholetý nezvyk pro zaměstnavatele, zejména v případě malých a středních podniků, přijímat na práci cizince, a administrativní překážky pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Skutečnost nakonec může být skličující, protože mnozí absolventi jihoevropských vysokých škol se musejí spokojit s prekérním zaměstnáním na částečný úvazek, které neodpovídá jejich kvalifikaci.

„EU bije na poplach kvůli rostoucímu počtu mladíků, kteří odjíždějí bojovat do Sýrie,“ píše deník El Mundo. Ten se odvolává na informace Evropského úřadu pro boj proti terorismu, jenž spadá pod Radu EU.

Jelikož společné statistiky pro celou Unii neexistují, využívá úřad údaje Mezinárodního centra pro studium radikalizace (ICSR) při londýnské King’s College. Podle výzkumného centra pochází z Evropské unie 7 až 11 % rekrutů bojujících na straně syrských povstalců proti režimu Bašára Asada.

Toto číslo představuje téměř 500 mladých lidí, kteří byli naverbováni džihádistickými buňkami v řadě evropských zemí, především ve Francii, Belgii, Nizozemsku a ve Velké Británii.

„V posledních měsících se jejich náborové úsilí stupňuje“ a Nizozemsko zvýšilo stupeň varování před terorismem z důvodu možného útoku, píše dále El Mundo. Podle deníku by o jevu měli během dnes, 8. května, diskutovat ministři vnitra EU. Ti by také měli přijmout opatření na pomoc členským zemím proti této hrozbě bojovat.

„Kvalita půdy, atraktivní ceny a možnost získat dotace lákají zahraniční investory,“ píše Jurnalul Naţional s odkazem na podobné reflexe v různých evropských denících, které Rumunsko označují za „nové zemědělské eldorádo“.

V souladu se smlouvou o přistoupení k EU se rumunský realitní trh otevře na začátku roku 2014. Cizinci tak budou moci nakupovat pozemky bez omezení. Přesto ti nejpodnikavější z nich už stačili prostřednictvím rumunských firem skoupit 10 procent zemědělské půdy.

Rumunsko vlastní 11 milionů hektarů zemědělské půdy, z čehož oficiálně obhospodařuje 10 milionů hektarů. Ve skutečnosti leží v současnosti ladem 40 % pozemků.

Jurnalul Naţional se obává, aby nadnárodní zemědělské podniky, které praktikují monokulturní hospodářství, neobraly o půdu drobné rumunské pěstitele. Z toho důvodu také ministr zemědělství Daniel Constantin vyjednal pro rumunské zemědělce snadnější přístup k bankovním úvěrům, jmenovitě možnost zaručit se za půjčku koupeným pozemkem, což doposud nebylo možné.

Evropská komise chce bojovat proti bankovním poplatkům, které podle ní „nejsou dostatečně transparentní“.

Hodlá proto zavést standardní informační přehled poplatků, který by platil ve všech členských státech EU, píše Der Standard. Klienti by tak měli být o jejich výši pravidelně informováni.

Součástí návrhu je i lepší přístup k základním bankovním účtům a zjednodušení procedury při přechodu od jedné banky k jiné. Návrh dnes předloží komisař pro vnitřní trh Michel Barnier a komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonio Borg.

Europoslanci José Bové a Bart Staes představili na včerejší tiskové konferenci v La Vallettě zprávu dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o vyšetřování, které úřad vedl kolem bývalého komisaře EU pro zdraví Johna Dalliho. Dalli, podezřelý z korupce, musel na nátlak předsedy Komise José Manuela Barrosa podat loni v říjnu demisi. Zprávu včera zveřejnil na svých webových stránkách server Malta Today.

Podle Bového a Staese

by měl nést odpovědnost Barroso, protože donutil Dalliho k demisi, aniž předem zkontroloval, zda OLAF postupoval při vyšetřování správně. „Poškodil tak image Malty a Dalliho pověst.“

Podle The Malta Independent oba europoslanci tvrdí, že si předseda Komise

nevšiml, že dozorčí výbor OLAFu byl o aféře bezprostředně informován, a dovolil, aby Malta dostala zprávu [OLAFu] před vypršením pětidenní lhůty, kterou měl výbor na to, aby zkontroloval, zda úřad vedl vyšetřování podle stanovené procedury. […] Podle zprávy výboru překročil OLAF své pravomoci a informace pro vyšetřování aféry „Dalligate“ si pravděpodobně opatřoval nelegálně.

Včera krátce po 23. hodině narazila nákladní loď Jolly Nero vyplouvající z janovského přístavu do kontrolní věže, která se zhroutila na přilehlou budovu.

Z trosek už byla vynesena těla čtyř obětí, z toho dvou členů pobřežní hlídky a lodivoda. Šest osob je zatím nezvěstných. Starosta města Marco Doria vyhlásil na dnešní den smutek.

Příčiny nehody stále nejsou známy. Podle některých analytiků se lodi o výtlaku 40 000 tun mohly zablokovat motory, a přestala být manévrovatelná.

V průzkumu veřejného mínění YouGov poll na objednávku deníku The Times se vyjádřilo 42 procent dotázaných Britů pro to, aby se vztah s Evropou zakládal na volném obchodu, zatímco 21 procent je nakloněno tomu, aby Británie z EU odešla.

Průzkum je jen posledním důkazem o tom, jak problematické je pro britského premiéra Davida Camerona získat podporu pro udržení vztahů mezi Británií a EU před referendem o této otázce, které by se mělo konat do roku 2017. Premiér slíbil, že s Evropou vyjedná novou smlouvu.

Pokud by se referendum konalo nyní, hlasovalo by podle průzkumu 46 procent dotázaných pro odchod Británie z EU a 35 procent pro setrvání.

Jak dodává deník:

Pokud by se Cameronovi nepodařilo vyjednat s Bruselem novou dohodu o vzájemných vztazích, která by se více opírala o společný trh, mohl by se proti němu ve slibovaném referendu obrátit značný počet poslanců jeho parlamentní skupiny, varují poslanci.

Soud v Palma de Mallorca dočasně zrušil obvinění proti princezně Cristině. Španělská princezna čelila podezření z podílu na aféře, v níž je její manžel Iňaki Urdangarín souzen za korupci.

Soud označil argumenty státního zástupce za „nedostatečné“. Žádá ale, aby ve vyšetřování nadále pokračoval a rozptýlil tak „pochybnosti a nejistotu“ ohledně případného praní špinavých peněz prostřednictvím společnosti Aizoon, kterou princezna Cristina vlastní spolu se svým manželem.

Evropské instituce, které Francii prodloužily o dva roky lhůtu ke snížení deficitu, tlačí na to, aby se země reformovala, píše Le Figaro.

Včera se v Berlíně sešli francouzský ministr hospodářství Pierre Moscovici a jeho německý protějšek Wolfgang Schäuble. Evropská komise tou samou dobou vyzvala Francii k „odvážným“ reformám, které by zlepšily její konkurenceschopnost. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy požaduje, aby se Francie reformovala „do hloubky“.

Podle konzervativního deníku ale

Francie, kterou drtí nadměrný veřejný sektor a je zajatkyní sociálního modelu, který ji ruinuje, nepřistoupila k hlubokým reformám, po nichž ze všech sil volají Evropané.

Rumunsko dělá „diskrétně“ první krok k těžbě břidlicového plynu, informuje Jurnalul naţional. Ministerstvo životního prostředí dalo 29. dubna několika zahraničním těžebním společnostem, mezi nimiž je i americký koncern Chevron, zelenou k průzkumu potenciálních ložisek v okolí města Dobrudža (na jihovýchodě země).

Toto rozhodnutí „překvapilo občanskou společnost, která počítala s veřejnou debatou a představením studií dopadu na životní prostředí“, píše deník, který cituje ministryni Rovanu Plumbovou:

Všechny členské státy EU potřebují energetickou nezávislost a těžba břidlicového plynu je jedním z prostředků, jak této nezávislosti dosáhnout.

Podle ministryně „průzkumná fáze nepředstavuje pro životní prostředí, žádná rizika, protože nedojde k využití technologie hydraulického štěpení“. Potenciální ložiska těchto nekonvenčních uhlovodíků se mají nacházet několik tisíc metrů pod zemí.

Nově založené sdružení Vama Verde uspořádalo protestní demonstraci ve Vama Veche nedaleko Dobrudži a koncem měsíce by se měla konat další demonstrace.

Rumunsko tak následuje příklad Polska a Velké Británie, které jsou v průzkumu a těžbě břidlicových plynů nejaktivnější. Další státy jako Francie vyhlásily moratorium.

Ti čtvrtiny Evropanů soudí, že „ta nejhorší krize nás teprve čeká“, shrnuje El País průzkum veřejného mínění, který 7. května zveřejnilo několik evropských deníků. Průzkum provedený v dubnu v šesti členských státech (Německu, Španělsku, Francii, Polsku a Velké Británii) přinesl hned několik překvapení, píše deník:

Nejoptimističtější jsou paradoxně Španělé: 40 % respondentů věří, že se situace do roka zlepší, přičemž 60 % očekává pravý opak. [...] Nesouhlas s tím, že to nejhorší je teprve před námi, lze možná vysvětlit přesvědčením, že vzhledem k dosavadním obětem se situace už nemůže o moc zhoršit.

„Pro Španělsko je to jediný povzbudivý údaj,“ pokračuje El País. Španělé totiž jinak přistupují k reformám a úsporným opatřením s vůbec největší skepsí: 76 % tázaných soudí, že budou mít negativní dopad na hospodářství a společnost. V závěsu za nimi jsou Italové, z nichž se proti této politice staví 71 %.

Obecně vzato se k této tezi zpochybňující přínosy očekávaných změn staví více než nadpoloviční většina Evropanů. Pouze Poláci jsou se 76 % většinově pro [úsporná opatření].

Ovšem cenu za pesimismus získává Francie, všímá si Le Monde.

V průměru 92 % Evropanů očekává negativní vývoj ve své zemi či u spoluobčanů. Ve Francii vidí věci černě 97 % domácností. [...] Podle 85 % Francouzů bude příští rok hůř, přičemž tento názor sdílí 75 % Evropanů.

Deník dodává, že tato „deprese posiluje blízkost Francouzů k románským státům“.

Nedoprovází ji radikální odmítnutí Evropy: členství v EU je podle 55 % Francouzů stále výhodou, zatímco 57 % Němců jej považuje za hendikep.

I když „obávaná katastrofa, přiživovaná všudypřítomnými řečmi, je stále ještě výplodem fantazie, [...] svědčí o obavách, které přesahují pouhou konjunkturální krizi. [...] Největší obavu přitom nepředstavuje ztráta práce, ale nemožnost zestárnout v důstojných podmínkách (47 %) či ztratit přístup ke kvalitní zdravotní péči (25 %).

Soudní proces s pěti členy neonacistické teroristické skupiny NSU, který začal včera v Mnichově, byl hned zkraje odročen. Obhájci hlavní obžalované požádali o odvolání soudce, který nařídil, aby obžalovaní a jejich obhájci byli před vstupem do soudní místnosti podrobeni osobní prohlídce. Proces bude obnoven 14. května.

Na začátku slyšení „údajná neonacistická teroristka Beate Zschäpeová mlčela“, píše Tageszeitung:

Žvýká žvýkačku a rodiny obětí sleduje bez emocí [...] Ale když zavládne ticho, musíte interpretovat její neverbální projev. Na první pohled působí Beate Zschäpeovou jako čtyřicátnice v tmavém saku a bílé blůze [...] se skříženýma rukama, fyzicky velmi napjatá […], vážná, diskrétní, nenápadná […] s pěstěným zevnějškem. Roli ženy, která je tváří [neonacistické skupiny] představující normalitu, Zschäpeová umí hrát velice obstojně.

Evropská unie se chystá zavést clo na dovoz solárních panelů a komponentů z Číny. Riskuje tím „jednu z největších obchodních bitev posledních desetiletí“, píše ekonomický deník.

Clo by se mělo vztahovat především na dovoz panelů a jejich základních komponentů, tj. solárních buněk a křemíkových destiček. Podle zdrojů WSJ by se mohlo vyšplhat až na 46 procent a mělo by evropskou výrobu chránit před dovozem levného čínského materiálu. Zavedeno by mohlo být už 5. června.

Od té doby, co Čína vstoupila před šesti lety na trh, zkrachovalo už dvanáct evropských firem. Evropské podniky kritizují Čínu za nelegální dotace, které poskytuje svým výrobcům.

Evropa je největším světovým trhem se solárními panely. V roce 2011 měla Čína pod kontrolou 80 procent trhu v hodnotě 21 miliard eur. To odpovídá 7 procentům celkového čínského vývozu do Evropy.

Nezaměstnanost, bydlení nebo demografický tlak – to jsou otázky pro belgickou vládu, které podrobně rozebírá belgický deník Le Soir ve své příloze s názvem „SOS Brusel“.

Le Soir zneklidňuje „vysoce smíšené město, které má problém vypořádat se se svou diverzitou“. „V hlavním městě, v němž 75,6 procenta obyvatel tvoří populace přímo pocházející z imigrace, je smíšenost třikrát vyšší než ve Valonsku a pětkrát vyšší než ve Vlámsku,“ píše list. V roce 2023 by toto číslo mohlo dosahovat 83 procent.

„Brusel je čím dál kosmopolitnější a multikulturnější město. Tato skutečnost často není považována za přínos, ale za problém. Brusel je stále etnicky segregovaný. Mezi kvalitou života ve čtvrtích, kde bydlí expatrioti nebo evropští úředníci, a v lidových čtvrtích, kde bydlí převážně imigranti, existují propastné rozdíly,“ říká pro deník socioložka Corinne Torrekensová.

Slovinská vláda musí do konce týdne představit plán ekonomických reforem a reforem bankovnictví. Termín stanovila Evropská komise.

K přípravě programu se včera sešli zástupci stran vládní středolevicové koalice premiérky Alenky Bratuškové.

Hlavním opatřením bude zavedení daně z příjmu fyzických osob s příjmem nad 600 eur. Bude platit od července a mělo by vynést 300 milionů eur ročně.

Koncem roku bude zveřejněn další plán, tentokrát na snížení státních výdajů. Slovinsko se nachází ve složité finanční situaci, zejména v důsledku krize svého bankovního sektoru.

Šedesát žadatelů o azyl zadržovaných ve věznici v Rotterdamu od včerejška odmítá přijímat jídlo a pití na protest proti „nelidskému věznění běženců“.

Hladovku zahájilo před týdnem také dvacet žadatelů o azyl v Schipholu. Dva z nich stále odmítají potravu.

Hlavním důvodem protestu je rozdílné zacházení s žadateli o azyl podle toho, jak se do země dostali. Ti, kdo přicestují letecky, jsou často zadržováni i více než půl roku. Ti, kdo překročí pozemní hranice, zadržováni nejsou.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a organizace na ochranu uprchlíků VluchtelingenWerk kriticky poukazují na to, že podmínky věznění a zacházení s běženci jsou přísnější, než stanovuje mezinárodní legislativa.

Ve věku 94 let včera v Římě zemřel doživotní senátor Giulio Andreotti. V letech 1946-1991 byl poslancem velice vlivné Křesťanské demokracie, sedmkrát byl zvolen předsedou vlády a 21krát ministrem. Stal se tak nejvýznamnějším italským politikem druhé poloviny dvacátého století.

Díky své politické obratnosti a schopnosti vyjít ze všech skandálů beze škody si vysloužil mnoho přezdívek, jako „Belzebub“, „Božský“ (Il Divo) nebo „Liška“, připomíná Corriere della Sera:

Nezlomily ho ani procesy kvůli spolupráci s mafií – v nichž byl zproštěn viny, v případě některých deliktů jen z důvodu promlčení – ani moc, jejíž pravidla, reference a hráči od něj byli vzdáleni několik světelných let. Dokud byl svět rozdělen na Západ a komunismus, zdálo se, že je věčný. Byl to „jeho“ svět, v němž se pohyboval s elegancí a cynismem člověka, který zná jeho tvář, stejně jako zákulisí.

Španělský premiér Mariano Rajoy a jeho italský protějšek Enrico Letta se na včerejší schůzce v Madridu dohodli, že „zatlačí“ na Unii, aby na červnovém evropském summitu schválila plán na podporu zaměstnanosti mladých.

Oba státníci také zdůraznili nutnost vymezit novou politiku boje proti populismu a antievropským náladám, které se rozmáhají ve všech zemích EU.

La Vanguardia píše, že „italsko-španělská fronta je stále naživu“ a snaží se vyvíjet nátlak na severní země a německou kancléřku Angelu Merkelovou. Cílem je zavést opatření, na nichž se evropští představitelé dohodli loni v červnu na zasedání v Římě, včetně opatření na podporu vzniku bankovní a fiskální unie v EU.

Nákupy oblečení z druhé ruky, vzájemná výpomoc mezi sousedy, či skupinová dovolená – tak žijí „lidé na Slovensku, které krize nezlomila, ale kteří se s ní učí žít”, jak píše v titulku list Pravda. Deníkem oslovená socioložka analyzuje změny životního stylu způsobené přetrvávající hospodářskou krizí v postkomunistické zemi, kde šetřit připomíná dobu socialismu.

Mnozí Slováci s „průvanem v peněžence“ si i nadále dopřávají značkové oblečení, aby demonstrovali, že na to mají. Přibývají však případy těch, kteří už myslí jinak. "Alternativní spotřebitelství" je na Slovensku čím dál častější, i když méně něž v bohatších západoevropských státech. [...]

Užitečným spojencem slovenských spotřebitelů je internet, který umožňuje srovnání cen a využívání slev na slevových portálech. Jak se svěřuje jedna z respondentek:

ke kadeřnici, na manikúru, pedikúru či kosmetiku, na poznávací cesty, do lázní jezdím jen na slevy. Přes slevové portály si kupujeme pneumatiky a nechávám si uklízet byt. Určitě ušetřím několik stovek eur ročně.

Krize tak učí Slováky umění utahovat si opasky, píše Pravda.

Ve volbách do místních samospráv z 2. května zaznamenala překvapivý úspěch Strana za nezávislost Spojeného království (Ukip). Hlavním politickým programem partaje, která získala zhruba čtvrtinu hlasů, je odchod Velké Británie z Evropské unie.

Náhlý vzestup představuje největší nárůst podpory čtvrté největší strany v Anglii od druhé světové války a je proto označován za „zemětřesení“ v britské politice. Sloupkař listu The Observer Andrew Rawnsley nicméně autory podobných komentářů vybízí ke „studené sprše a zklidnění“.

Výsledky strany, jejíž voliče kdysi nazval britský premiér David Cameron „jako blázny, pomatence a skryté rasisty“, podle jeho názoru sice určitě „stojí za pozornost, ale je velice předčasné hovořit o zlomu“.

Volby ukázaly, že někteří voliči mají na Evropu vztek a další frustruje celý politický systém. Podle Rawnsleye je

velkou výzvou pro všechny etablované strany vyrovnat se s „antipolitickou“ náladou, kterou Ukip přiživuje. Nespokojenost, kterou řada Britů pociťuje, je v zájmu této strany a velkoměstské elity, která nese spoluvinu za hospodářské problémy. [...] V Ukipu jsou možná podivíni a nechutní lidé, ale mainstreamové strany by svým způsobem mohly být rády za tento anglický způsob protestu. Po celé Evropě vyvolává politika úsporných opaření revoltu proti stávajícímu establishmentu, která se projevuje podporou krajní levice a krajní pravice. Posilují tak strany jako Národní fronta Marine Le Penové ve Francii a fašistický Zlatý úsvit v Řecku. Můžeme být rádi, že je Ukip takový, jaký je.

Myšlenka svěřit Evropské komisi úlohu „demokratického četníka” je „nestoudnost“, píše nizozemský politolog Alfred Pijpers na stránkách deníku De Volkskrant. Na začátku března totiž Dánsko, Finsko a Nizozemí přišly s návrhem poskytnout EU nové nástroje proti podobným výstřelkům, k nimž došlo v Maďarsku. Během debaty v rámci zasedání Rady 22. dubna získal návrh většinovou podporu. „Kromě šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga, který byl proti, vyzvali ministři Komisi k dalšímu rozvinutí této myšlenky”, napsal deník 24. dubna.

De Volkskrant vysvětluje, že stávající nástroje, které mají dostat pokulhávající demokracie zpět na správnou cestu, jsou nedostačující:

Jediná zbraň, kterou má Evropská komise v současné chvíli k dispozici, je zbraní nejvyšší nouze: pozdržení hlasovacího práva [v Radě] a zmrazení vyplácení peněz z unijních fondů. Jelikož toto „jaderné řešení“ celá Unie vesměs ostře odmítá, [členské] státy požadují mírnější opatření, jako například vhodná doporučení či sankce v podobě progresivních pokut.

Politolog soudí, že krize eurozóny se využívá ke stále většímu přesunu kompetencí na evropskou úroveň a že by bylo lepší navrhnout vyloučení členských států se špatným stavem demokracie:

Příliš horliví političtí představitelé a eurokomisaři využívají krizi eurozóny k tomu, aby se veškeré národní orgány dostaly pod dohled Bruselu podobně, jako je tomu ohledně stále většího dozoru nad státními rozpočty. [...] Místo všeobecného dohledu by bylo lepší zemi, která se nechová dobře, vyhodit. V případě potřeby i na základě změny smlouvy [o Evropské unii].

„Mariano Rajoy a nový italský premiér tlačí na evropský pakt na podporu růstu,“ píše katalánský deník.

Po Berlíně, Paříži a Bruselu dnes nový italský premiér Enrico Letta navštíví Madrid. Jde o další etapu na jeho cestě po Evropě, na níž chce získat spojence pro silnou frontu proti politice úsporných opatření.

Španělský premiér Mariano Rajoy oznámí 8. května v parlamentu další škrty v rozpočtu.

V Budapešti včera začalo čtrnácté zasedání Světového židovského kongresu (WJC). Premiér Viktor Orbán u této příležitosti hovořil o „nulové toleranci“ vůči antisemitismu. V Maďarsku se v posledních měsících množí útoky proti židovské komunitě.

Izraelský ministr pro energetiku Silvan Šalom označil Orbánův projev za „jasný a silný signál pro maďarskou židovskou komunitu a extremisty“. Kongres je ale kritičtější. Premiér podle něj „žádný antisemitský nebo rasistický incident nezmínil a ani jasně nevyznačil rozdíl mezi vládou a ultrapravicovými složkami“.

Těsně před zasedáním demonstrovalo v Budapešti 500 stoupenců krajně pravicového Jobbiku. Demonstranti vzdali hold „obětem sionismu a bolševismu“ a odsoudili „izraelský komplot proti Maďarsku“.

Jeden mrtvý a 49 hospitalizovaných, kteří se nadýchali toxických výparů. Taková je bilance vlakového neštěstí, při němž vlaková souprava vykolejila a následně se vzňala. K neštěstí došlo 4. května v belgickém Wetterenu. Jeho příčiny zatím nejsou známy. Řidič vlaku se nicméně přiznal, že překročil rychlost povolenou na tomto úseku trati.

V okruhu půl kilometru kolem místa nehody bylo okamžitě evakuováno 250 obyvatel, obyvatelé přilehlých zón byli vyzváni, aby neopouštěli domovy.

Některé oběti žili ve vzdálenějších oblastech mimo bezpečností zónu. Příčinou jejich onemocnění, respektive smrti byla zřejmě voda použitá k hašení, která obsahovala toxické látky a dostala se do odpadních vod. V zemi se polemizuje o tom, zda zodpovědné orgány krizi zvládly.

Rok od zvolení socialisty Françoise Hollanda do čela státu klesla jeho popularita na rekordní minimum. Podle průzkumů ho podporuje pouze 24 % dotázaných. Jde o nejnižší míru popularity prezidenta páté francouzské republiky rok po jeho zvolení.

Francouzská radkální levice, která přitom Hollanda ve volbách podpořila, shromáždila včera v Paříži 30 000-180 000 demonstrantů na protest proti „neúspěšné“ vládě socialistů a zelených vedené Jeanem-Marcem Ayraultem.

EU zveřejní nový plán boje proti daňovým únikům, který zavazuje členské státy k výměně informací o kontech a příjmech investorů.

Evropský komisař pro rozpočet Algirdas Šemeta v rozhovoru pro FT uvedl, že členské státy budou nuceny sdílet velké množství informací týkajících se finančních záležitostí občanů, soukromých akcionářů a investičních fondů. Opatření by mělo být oznámeno v nadcházejících měsících.

Na automatické výměně dat se už minulý měsíc dohodly Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Španělsko. Díky novému opatření by se měla tato tendence rozšířit i o Lucembursko a Irsko, kde se nacházejí jedny z největších investičních fondů v Evropě.

V exkluzivním rozhovoru pro hospodářský deník komentuje německý ministr financí Wolfgang Schäuble dvouletý odklad, který dostala Paříž od Bruselu na snížení deficitu pod 3 procenta.

Ministr připomíná, že „Francie a Německo měly [v Evropě] zvláštní úkol“ a že Evropská komise podmínila prodloužení lhůty „jasným závazkem k nezbytným reformám“.

Schäuble se také vrací k polemice, kterou vyvolal vnitřní dokument francouzské Socialistické strany, v němž byla Angela Merkelová označena za „kancléřku striktního šetření“:

Někteří politici místo toho, aby se snažili řešit skutečné příčiny současných problémů, raději hledají obětní beránky. Tuto tendenci lze pozorovat i u nás. Důležité je ale nakonec to, co říkají vlády a občané. A obě vlády daly jasně najevo, jaký význam přisuzují francouzsko-německému přátelství.

V Mnichově dnes „začíná největší proces s neonacisty v Německu,“ píše Tageszeitung. Deník přináší na titulní straně seznam deseti obětí (devět imigrantů a jedna Němka) ultrapravicové teroristické skupiny NSU (Národně socialistické podzemí).

Pět jejích členů je obviněno z vraždy. Hlavní obžalovanou je Beate Zschäpeová (38). „Je vinna? Organizovala rasisticky motivované vraždy devíti osob? Nebo byla [jen] fasádou neonacistického tria [spolupachatelé Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt se v roce 2011 zastřelili] a o ničem víc nevěděla?“ klade si otázku Tageszeitung. Podle deníku:

proces proti NSU nelze srovnávat s Norimberskými procesy proti nacistickým válečným zločincům nebo s osvětimskými procesy […], jejichž rozměr nemá obdoby. Ale přece jen mají něco společného. Už jenom název Národně socialistické podzemí naznačuje, k jaké tradici se NSU hlásí […] Od rozkrytí organizace uběhl rok a půl a stále nedokážeme pochopit, jak je možné, že neonacictická teroristická skupina kradla, nastražovala bomby a zavraždila deset lidí, aniž by ji někdo rušil, a to v zemi nacistických zločinců.

Irský prezident Michael Higgins se stal terčem kritiky poté, co v rozhovoru pro deník Financial Times označil EU za „hegemona“, který zažívá nejen hospodářskou, ale i morální krizi. Higgins zároveň vyzval Evropskou centrální banku, aby provedla reformy, jinak bude muset čelit sociálním nepokojům a přijde o politickou legitimitu. Svým komentářem překročil ústavní meze svého úřadu. Kvůli tomu se však irský premiér Enda Kenny ještě nemusí natahovat pro cenzorské pero, podotýká list Irish Times

Možná je pravda, že svou obhajobou sociální Evropy a odmítnutím ortodoxního neoliberalismu se prezident dostal za ideologické hranice současné vlády. (...) Avšak tím, že se snaží svých kompetencí maximálně využít, aby nás vyzval k vytvoření nové vize EU a našeho místa v ní, nám nevnucuje řešení, ale naopak podněcuje nezbytnou diskuzi, která měla proběhnout již dávno.

O ústavnosti prezidentových výroků musí rozhodnout veřejná debata v Irsku, dodává ve svém redakčním komentáři deník Financial Times. Nicméně „problémy, ke kterým se vyjadřoval, jsou přesně těmi, s nimiž by se zvolení politici měli potýkat veřejně.“ Britský deník dále píše, že

podle Higginse lze proti úsporné politice nalézt řadu morálních argumentů. Morálním problémem je ale i to, zda dnešní zadlužování nezatíží další generace a zda o státem vypůjčených penězích nerozhodují pouze zájmy privilegované hrstky zasvěcených. V tom, že debata musí proběhnout, má ale [irský prezident] pravdu.

Chorvatsko, které vstoupí do EU 1. července, se chce do roku 2015 stát i členem Schengenu, píše Der Standard. Podle rakouského deníku je vstup do prostoru volného pohybu osob

pro Chorvatsko i nadále materiální i personální výzvou. Podle deníku Novi List by totiž bylo zapotřebí 750 policistů navíc. Na ochranu pozemních i námořních hranic chybějí vrtulníky, speciální obojživelná vozidla a termovize.

Kontroly na hranicích s Itálií, Slovinskem a Maďarskem tedy po vstupu automaticky nezmizí, ale Záhřeb chce začít plnit kritéria pro vstup do Schengenu okamžitě, dodává Der Standard. „Země v tuto chvíli vyjednává podmínky společných kontrol se Slovinskem a Maďarskem, které usnadní turistům vstup do Chorvatska.

Zjednodušit by se měly i kontroly občanů EU na hranicích s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou. Der Standard připomíná, že od konce dubna fungují dva velké hraniční přechody s Bosnou a Hercegovinou. Unie učinila z jejich zprovoznění jednu z podmínek vstupu.

Tuto neděli si svět připomene dvousté výročí narození dánského myslitele Sørena Kierkegaarda (1813-1855).

De Groene Amsterdammer u této příležitosti poukazuje na novodobý zájem o „kodaňského Sókrata“, který vysvětluje jeho reflexemi o lidské existenci, poznávání sebe sama a lidském údělu.

Kierkegaard je díky svým esejům o „možnosti [individua] dosáhnout autenticity skrze svobodu“ znovu velmi aktuální […], i když „mise, kterou přikládá individuu, se od dnešních návodů na rozvoj osobnosti zásadně liší“.

Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne svobody tisku připravil turínský deník zvláštní vydání, na jehož titulní straně otiskl fotografii svého válečného zpravodaje v Sýrii Domenica Quirica, který je už tři týdny nezvěstný, a žlutou stuhu symbolizující kampaň za jeho osvobození.

„Mezinárodní úsilí vyvíjené na režimy omezující svobodu tisku, aby pocítily nátlak veřejného mínění, by mohlo něco změnit,“ domnívá se v úvodníku šéfredaktor deníku Mario Calabresi.

Generální ředitel Reportérů bez hranic Christophe Deloire vzdává hold „našim hrdinům“ novinářům, kteří riskují svobodu a život „na obranu našeho práva mít stále otevřené oči“. K nim patří i vězněný ředitel Syrského centra pro média a svobodu slova, kterému Reportéři bez hranic udělili loni ocenění za obranu svobody tisku.

Prezident Bayernu Mnichov Uli Hoeneß by měl sledovat finále Ligy mistrů z vězeňské cely, domnívá se Tageszeitung. V závěrečném utkání 25. května v Londýně se jeho tým střetne s Dortmundem.

Přiznání prezidenta fotbalového klubu k tajnému švýcarskému kontu nabírá v Německu před zářijovými volbami čím dál větších politických rozměrů. “Hoeneß vystupuje jako hříšná duše, ale pomůže mu to před soudem?“ ptá se alternativní deník. Otázkou je podle něj také demise prezidenta klubu, který prohlásil, že se až do finálového zápasu funkce nevzdá.

„ECB včera snížila základní úrokovou sazbu z 0,75 % na historické minimum 0,5 %,“ píše Die Presse a dodává, že prezident Evropské centrální banky Mario Draghi „nevylučuje další snižování“.

Pro banky eurozóny je to prospěšné opatření, protože „si ještě přinejmenším rok mohou od ECB půjčovat za výhodných podmínek tolik peněz, kolik chtějí,“ upřesňuje vídeňský deník. Doplatí na to ale střadatelé, domnívá se Die Presse:

Historicky nízká sazba bude mít katastrofální důsledky. Vzhledem k výši inflace a daně z kapitálového majetku začne být spoření ztrátovou záležitostí. V Rakousku přišli střadatelé v období 2010-2012 kvůli negativním reálným úrokovým sazbám o 10 miliard eur.

V době svého zvolení do čela státu loni 6. května chtěl François Hollande „přesměrovat evropskou politiku“ k mírnější politice úsporných opatření, jejíž striktní verzi propagovala německá kancléřka Angela Merkelová.

Ale „bilance zdaleka neodpovídá původnímu očekávání“, píše Le Figaro. Nejenže „pokus o vytvoření aliance s jihoevropskými státy v protiváze vůči Severu selhal“, ale navíc „vztahy s Berlínem nikdy nebyly tak napjaté jako dnes“. Konzervativní deník konstatuje, že:

Hlas Francie má čím dál menší váhu, přestože její varování před rizikem příliš tvrdého šetření má čím dál větší ohlas, dokonce i v Bruselu. […] Chybou Françoise Hollanda možná bylo to, že měl pravdu moc brzy.

Starosta Atén Jorgos Kaminis včera zakázal akci neonacistické strany Zlatý úsvit, která chtěla rozdávat jídlo, ale pouze Řekům.

Poslanec Zlatého úsvitu Giorgos Germenis v reakci na to „namířil proti starostovi zbraň“ a při pokusu o útok zranil jednu dívku. Policie použila proti neonacistickým aktivistům slzný plyn.

Je to vůbec první zásah proti tomu, co deník nazývá „polévkou nenávisti“. Deník si nicméně klade otázku, zda jde o obrat v přístupu veřejných orgánů, nebo spíš začátek soupeření se Zlatým úsvitem před místními volbami v příštím roce.

Prezident ECB Mario Draghi včera oznámil snížení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů (z 0,75 % na historické minimum 0,5 %). Toto opatření ale „k oživení hospodářského růstu ve Španělsku nebude stačit“, domnívá se El Periódico. Deník uznává, že jde o „nezbytný stimul“, který ale „neusnadní španělským malým a středním podnikům přístup k půjčkám“. Ten je přitom pro nastartování růstu klíčový.

ECB dále oznámila, že bude bankám poskytovat neomezené finanční prostředky až do července příštího roku.

„Definovat své vnější hranice nebylo pro EU nikdy snadné. Teď za ni tento problém řeší kandidátské země samy – většina z nich od snů o vstupu do EU upouští,“ píše komentátor Jędrzej Bielecki v deníku Rzeczpospolita. Podle polského listu se k sílícímu euroskepticismu v bohatších zemích, například na Islandu, který se rozhodl nepokračovat v jednáních o vstupu do EU, přidává i slábnoucí integrační nadšení mezi chudšími kandidáty. Například Ukrajina se navzdory všemu polskému přesvědčování stále nemůže rozhodnout, zda si přeje mít s EU bližší vztah nebo ne.

Veřejné mínění se proti členství v EU obrací také v Turecku a Chorvatsko se pravděpodobně stane posledním novým členem z balkánských zemí na mnoho let dopředu. Zdá se totiž, že pro ostatní kandidáty v regionu nestojí členství v Unii za obtížné reformy, kterými by bylo podmíněno.

Podle varšavského deníku:

jde o výsledek pěti let krize, během níž lídři EU nebyli schopni přijímat radikální rozhodnutí, která by euro znovu stabilizovala. Slabá pozice Francie, Itálie a Španělska ve sjednocené Evropě mezitím vedla k politické dominanci Německa a znovu probudila staré sváry. Krize eurozóny nezpůsobilo pouze švindlování řecké vlády nebo neopatrné investice španělských bank, ale i nedostatky ve struktuře měnové unie, kterou vytvořili Němci a Francouzi společně. Dnes mají ale za neúspěch eura platit pouze ty nejslabší evropské státy. A to dává kandidátským zemím další důvod k zamyšlení.

Zatčení Julije Tymošenkové bylo protiprávní a politicky motivované, rozhodl 30. dubna Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tymošenková byla zadržena v roce 2011 a v témž roce odsouzena k sedmi letům vězení za „zneužití úředních pravomocí“ v souvislosti s podepsáním dohody o dodávkách plynu z Ruska. Podle deníku Gazeta Wyborcza *„toto bezprecedentní rozhodnutí štrasburského soudu, který se dříve zdráhal přímo zaujmout pozici v politických sporech, nechává Kyjevu jen malý manévrovací prostor. Pokud Tymošenková zůstane ve vězení, zničí to naděje Ukrajiny na podepsání asociační dohody s EU, ke kterému mělo dojít letos na podzim ve Vilniusu.“

Věková hranice pro odchod do důchodu už nebude pevně stanovena na 65 let a v budoucnu bude záležet na udržitelnosti sociálního systému. Portugalská vláda Pedra Passose Coelho by o novém plánu měla jednat dnes 2. května. Vláda se zavázala trojce EU-MMF-ECB, že v letech 2014 až 2016 uspoří 4,7 miliard eur na státních výdajích. Očekává se, že přijme řadu radikálních opatření, která by letos měla snížit deficit na 5,5 %, příští rok na 4 % a v roce 2015 na 2,5 %. Během příštích tří let by stát měl navíc propustit 20 000 státních zaměstnanců. Částí celkových úspor v roce 2014 budou i škrty v systému sociálního zabezpečení ve výši 1,3 miliardy eur, které se dotknou také penzí.

V den, kdy si Nizozemsko připomíná své občany, kteří padli během druhé světové války a v mírových misích od roku 1945, se nebudou konat žádné pocty německým vojákům. Uvedla to národní komise, která oficiální program během svátku organizuje. Chtěla se tak vyhnout nedorozumění po vlně protestů během loňských oslav, kdy se ukázalo, že patnáctiletý chlapec měl recitovat báseň o svém prastrýci, členovi nacistické organizace SS. Komise jeho výstup po mnoha diskuzích zrušila, připomíná deník Trouw. Ten také věnuje svou první stranu včerejšímu znovuotevření renovovaného Van Goghova muzea v Amsterdamu.

Nezaměstnanost mladých v Belgii stále stoupá. Podle posledních údajů Eurostatu je bez práce 22,4 % osob mladších 25 let. „Nejvíce zarážející“ je podle listu De Morgen fakt, že „k největšímu nárůstu dochází ve skupině mladých se střední a vyšší mírou kvalifikace. Vysokoškolské vzdělání už není zárukou zaměstnanosti.“ Průměrná úroveň nezaměstnanosti ve Vlámsku je dnes 8 %, mezi absolventy ale činí 12,8 %.

Politický tlak ze strany euroskeptické formace UKIP možná konzervativního britského premiéra Davida Camerona donutí, aby poslance nechat hlasovat o možnosti uspořádat referendum o britském členství v Evropě před rokem 2017. Pokud by hlasovali pro, vláda by byla nucena kontroverzní referendum uspořádat. Premiér tuto možnost zmínil v den, kdy se v několika britských hrabstvích konají regionální volby.

„Cameron se dříve vždy zdráhal dát poslancům možnost hlasovat o jeho návrhu referenda už před volbami. Mohlo by totiž rozdělit koalici a zároveň rozhněvat proevropské konzervativce. To, že se touto myšlenkou zabývá, nicméně svědčí o tlaku, který euroskeptická strana vedená Nigelem Faragem vyvíjí na velký počet Cameronových vlastních poslanců“, píší The Times.

Rada guvernérů Evropské centrální banky, která se dnes 2. května schází v Bratislavě, by mohla oznámit snížení hlavní úrokové sazby z 0,75 na 0,5 % nebo i méně.

Podle deníku La Tribune je ale její rozhodnutí spíše „politicky motivované a ekonomiku eurozóny nezachrání.“ „Vypovídá hlavně o složité pozici centrální banky, která musí zároveň reagovat na urgentní hospodářskou situaci i na německé požadavky.“ Kancléřka Angela Merkelová 25. dubna prohlásila, že „ačkoliv Německo by mohlo úrokové míry zvýšit, ostatní země je potřebují snižovat“.

Včerejší návštěva srbského vicepremiéra Aleksandra Vučiće v Záhřebu představuje tání v srbsko-chorvatských vztazích, které zmrazila volba nacionalisty Tomislava Nikoliće do čela Srbska.

Vučić je přesvědčen o tom, že se spolupráce mezi oběma zeměmi po vstupu Chorvatska do EU prohloubí, píše Danas.

Ministryně zahraničí Chorvatska Vesna Pusićová oznámila, že obě země uvažují o zahájení rozhovorů, které by měly vyústit ve stažení vzájemných žalob z genocidy během války v letech 1991-95, podaných k Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

Severoirský parlament včera odmítl zákon umožňující osobám stejného pohlaví uzavírat manželství. Proti zákonu se postavila Ulsterská unionistická strana (konzervativní protestanti) podporovaná duchovními představiteli.

„Severní Irsko je jediným národem Spojeného království, kde homosexuální páry nemají právo na sňatek,“ připomíná deník.

Anglie a Wales schválily zákon o homosexuálních sňatcích 5. února a návrh podobného zákona by mohl být brzy schválen i ve Skotsku.

Kyperský parlament by měl dnes těsnou většinou schválit memorandum o porozumění s trojkou mezinárodních věřitelů (EU, ECB, MMF) a související dohodu o desetimiliardové půjčce. „Tím vzniknou podmínky k tomu, aby byla v nejbližších dnech uvolněna finanční pomoc.“

Pro memorandum zřejmě zvednou ruku pouze Demokratické shromáždění Nikose Anastasiadise, Demokratická strana a Evropská strana (29 až 30 křesel z 56).

Po vyloučení hypotézy odchodu z eura, kterou podporovala Komunistická strana, „je to jediné řešení, které Kypru zbývalo,“ soudí deník.

Italský parlament včera schválil novou koaliční vládu Enrica Letty (Demokratická strana, PD). Pro bylo 453 poslanců, proti 153. Vládu by měl dnes rovněž schválit senát.

Letta v projevu před poslaneckou sněmovnou nastínil některé klíčové body svého programu, jako snížení nákladů na pracovní sílu nebo snížení daně z nemovitosti (IMU). Jde o opatření, která požadovali jeho koaliční partneři z Lidu svobody (PdL). Letta chce také zrušit veřejné financování politických stran. Na zahájení reforem si vyhradil 18 měsíců.

Po hlasování v senátu zahájí Letta sérii diplomatických návštěv v Bruselu, Berlíně a Paříži. Cílem je ubezpečit evropské partnery o situaci v zemi, ale také požádat o zmírnění podmínek stabilizačního paktu pro Itálii.

„Láska je pryč. V době krize eura se francouzsko-německé vztahy ochladily,“ píše hospodářský deník.

„Po tvrdé kritice francouzských socialistů na adresu německé kancléřky se obě vlády snažily vyhnout větším problémům,“ píše Handelsblatt. Nyní ale „muž číslo dvě Angely Merkelové přilil olej do ohně“: ministr hospodářství Philipp Rösler nedávno vypracoval zprávu, k níž získal deník přístup a v níž ministr „vypočítává ekonomické a politické chyby sousední země“.

K nim patří „růst nákladů na pracovní sílu a vysoké odvody“, „nejnižší počet pracovních hodin v EU“, „nejvyšší daňová zátěž a nejvyšší zátěž spojená se sociální ochranou v eurozóně“.

Podle Röslera klesá francouzská konkurenceschopnost a průmyslové podniky pod váhou daní opouštějí zemi, píše Handelsblatt.

„Francie inklinuje k Jihu,“ domnívá se ministr, podle nějž hrozí, že už Francie nebude moci zastat úlohu stabilizátora v krizi eurozóny.

Při příležitosti dnešní abdikace královny Beatrix a korunovace jejího syna Viléma Alexandra (46), který po ní převezme trůn, uvádí deník „sedm důvodů k oslavě bez velkých cirátů“, navzdory mnoha kritikám na adresu nizozemské monarchie.

K těmto důvodům patří podle listu králova kompetence, absence veškerého politického vlivu už od loňského roku, jistý půvab osobnosti připomínající prezidenta, reprezentativní role při mezinárodních setkáních obchodního typu a „národní soudržnost“, k níž vyzývá.

Prezident Ólafur Ragnar Grímsson by měl dnes, tři dny po volbách, pověřit některého z politiků sestavením příští vlády.

Favority jsou předseda Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson (43), který získal ve volbách 26,7 % hlasů a v parlamentu obsadí 19 křesel z 63, a lídr Strany pokroku Sigmundur Davíð Gunnlaugsson (38), který rovněž získal 19 křesel. Gunnlaugsson si nárokuje premiérský post i přesto, že získal pouze 24,43 %. Argumentuje tím, že jeho strana získala v porovnání s volbami v roce 2009 více než dvojnásobný počet hlasů.

Obě strany by měly každopádně vytvořit alianci – tutéž, která byla u moci v roce 1990 a 2000.

Premiér Donald Tusk odvolal ministra spravedlnosti Jarosława Gowina, který je teprve rok a půl ve funkci. „Nemám čas omlouvat se jednou týdně za ministra,“ prohlásil Tusk. Gowin, který je rovněž členem Občanské platformy (PO), podle něj zbytečně „politizoval“ úkoly, kterými ho pověřil, a jeho názory „působily vládě problémy“.

Rzeczpospolita uvádí, že Gowin přišel o místo poté, co obvinil kliniky provádějící umělá oplodnění z obchodování s lidskými embryi, a dokonce z jejich prodeje do Německa, kde měly být využity k pokusům.

Gowina ve funkci nahradí Marek Biernacki (PO), který zastával post ministra vnitra ve vládě Jerzyho Buzka.

Údajná korupční aféra, která stála hlavu bývalého komisaře EU pro zdraví a ochranu spotřebitelů Johna Dalliho, se nyní obrací proti Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který přitom případ sám vyšetřoval.

Times of Malta upřesňují, že vyšetřování zpochybnil dozorčí výbor úřadu. Jeho zpráva, se kterou se deník mohl krátce seznámit, je uložena v trezoru Evropského parlamentu. Vyplývá z ní, že „zaměstnanci úřadu jednali při výslechu [podnikatele Silvia] Zammita protizákonně“ a že „OLAF překročil své kompetence“ například tím, že „od maltských úřadů požadoval nahrávky rozhovorů mezi podezřelými“.

Obvinění, které OLAF vznesl proti Dallimu, se nicméně „zakládá na telefonických rozhovorech“, jak píše deník na dnešní titulní straně. Times of Malta vysvětluje, že „jasné a podrobné důkazy“, o něž se obvinění z obchodu s vlivem opírá, se zakládá mimo jiné na sérii telefonátů mezi Dallim, podnikatelem Zammitem a jeho společníkem Gaylem Kimberleyem „těsně před, těsně po nebo přímo v den, kdy proběhly klíčové schůzky“, a na „nesrovnalostech mezi tím, co Dalli tvrdil vyšetřovatelům a co sami odhalili“.

Dalli musel loni na podzim podat demisi poté, co OLAF zjistil, že Zammit, člověk z jeho blízkého okolí, nabídl švédskému výrobci tabákových výrobků výměnou za vysoký finanční obnos intervenci u komisaře ve prospěch firmy.

Podle Times of Malta nicméně zpráva úřadu o vyšetřování, kterou včera částečně uveřejnil deník Malta Today,

nezahrnuje pádné důkazy usvědčující bývalého komisaře z toho, že o údajných úplatcích požadovaných od tabákových lobbistů věděl.

Německo a Francie spolu už delší dobu nejsou zajedno v otázce řešení krize. Napětí mezi oběma zeměmi se ještě zvýšilo, když v pátek 26. dubna do tisku pronikl text interního dokumentu francouzských socialistů o Evropě.

Návrh dokumentu kritizuje „sobeckou neústupnost“ Angely Merkelové. Ačkoliv jeho konečná podoba, která má být schválena 30. dubna, vyznívá poněkud mírněji, k „přátelskému napětí“, jak se o svém vztahu s německou kancléřkou dříve vyjádřil francouzský prezident François Hollande, má velmi daleko.

Deník Figaro se ve svém redakčním komentáři, staví k francouzskému postoji kriticky, když píše, že

je nezodpovědné dělat z Angely Merkelové a evropské politiky Německa obětního beránka a vinit je ze všech problémů, které se nad naší zemí nakupily. Takovéto počínání v nejvyšších vládních kruzích svědčí o úzkoprsém machiavelismu. [Vláda] doufá, že německá kancléřka letos na podzim [německé parlamentní volby jsou plánovány na 22. září] neuspěje a Německo bude muset upustit od svých požadavků na fiskální disciplíny, čímž vyhoví státům jižní Evropy, které nejsou schopné provádět nutné reformy.

Podle deníku Le Monde „jde nejen o dětinskou, ale i extrémně nebezpečnou hru“, a to hned z několika důvodů:

Zaprvé proto, že odmítnout zodpovědnost, kterou Francie sama nese za politické a hospodářské problémy Evropské unie, posiluje euroskepticismus. (...) Zadruhé proto, že ačkoliv Merkelová nedává najevo, že by se jí osobní útoky z jihu Evropy osobně dotýkaly, jakmile útok přichází z Paříže, dostává celá věc zcela jiný rozměr.

Na německé straně se deník Der Spigel domnívá, že neshody francouzsko-německého tandemu brání Evropě krizi překonat:

François Hollande doufá, že nová vláda, která vzejde z německých parlamentních voleb, bude otevřenější a ochotnější ke kompromisům. Od současné vlády už nečeká nic. Rok po začátku jeho mandátu jsou francouzsko-německé vztahy horší, než předpovídali i ti největší pesimisté na obou stranách. Berlín a Paříž spolu nesouhlasí téměř ve všech politických rozhodnutích, kterými se snaží proti krizi bojovat.

Vilém Alexandr (46) nahradí zítra na nizozemském trůně svou matku, královnu Beatrix.

Pro Belgičny by tato korunovace mohla mít „přídech opakovanosti“, protože „už několik měsíců kolují zvěsti o tom, že se král Albert II. vzdá trůnu ve prospěch svého syna Philippa“. Král je prý unaven a „princ se nemůže dočkat“ trůnu. Podle belgického deníku nicméně

perspektiva politického kataklyzmatu před parlamentními volbami v květnu příštího roku ještě více komplikuje předávku žezla, kolem níž se už roky vznášejí pochybnosti související se schopností Philippa zastat roli belgického krále.

Ale rozdíly mezi oběma zeměmi „relativizují možnost obě nástupnictví srovnávat“.

Ozbrojený útočník začal včera střílet před sídlem vlády v Chigi. Stalo se tak v době, kdy nová italská vláda skládala slib v prezidentském Kvirinálském paláci. Při střelbě byli zraněni dva policisté, z nichž jeden vážně, a jedna kolemjdoucí žena.

Útočník Luigi Preiti (49), který nedávno ztratil práci a rozešel se se ženou, se pokusil o útěk, ale byl okamžitě zadržen. Podle svých slov uvažoval už jistou dobu o tom, že „zabije nějakého politika a pak sám sebe“. Při útoku mu údajně došly náboje.

Jednadvacet ministrů v čele s předsedou Demokratické strany (PD) Enricem Lettou o incidentu nebylo informováno a složilo přísahu podle obvyklého postupu. Koaliční vládu Demokratické strany, Berlusconiho Lidu svobody a Občanské volby čeká v pondělí odpoledne hlasování o důvěře v parlamentu.

Před blížícím se 70. výročím volyňského masakru vyzvali křesťanští duchovní z ukrajinské církevní rady Poláky a Ukrajince, aby se ještě jednou omluvili za „sérii hrůz, která sahá několik set let do minulosti“.

V letech 1943-44 zabili ukrajinští nacionalisté ve Volyni, která před druhou světovou válkou náležela k Polsku, přes 100 000 Poláků. Během polských represí následně zemřelo 20 000 Ukrajinců.

Gazeta Wyborcza píše, že

tato bezprecedentní výzva […] má potenciál k tomu uklidnit napětí před červencovým výročím, které je vždy těžkou zkouškou polskou-ukrajinských vztahů.

Rakouští křesťanští demokraté (ÖVP) získali ve včerejších regionálních volbách 39,6 % hlasů, a udrželi si tak postavení nejsilnější politické síly v Tyrolsku. Jde ale o nejhorší volební výsledek této strany v Tyrolsku.

Na druhém místě skončili socialisté (SPÖ) s 13,8 % hlasů. I oni dosáhli svého nejhoršího výsledku v této spolkové zemi. Za nimi se umístili Zelení (12,1 %) a strana „Vpřed, Tyrolsko“, kterou založila odštěpenecká větev ÖVP (9,3 %). Ultrapravicová FPÖ získala 9,6 % hlasů, tj. o 2,8 % méně než ve volbách v roce 2008.

Premiér Mariano Rajoy „nebude nic měnit. Ani hospodářskou strategii, ani vládu,“ píše El Mundo po setkání v Grenadě mezi Španělskem a Irskem, které v současnosti předsedá EU.

Oznámení příchází pár dní po zveřejnění posledních statistik o nezaměstnanosti ve Španělsku, která překročila 6 milionů nezaměstnaných (27,19 % ekonomicky aktivní populace), a v době, kdy zemi vévodí politika úsporných opatření pod taktovkou Evropy.

Ale „‚trpělivost‘ se musí zakládat na naději,“ kritizuje deník. Ta tu ale není, když „chybí vůle k nezbytným strukturálním reformám a nadále pokračujeme v cestě vedoucí ke katastrofě“.

Parlamentní volby 27. dubna skončily porážkou sociálně-demokratického kabinetu Jóhanny Sigurðardóttira a návratem středopravicové vlády.

Strana nezávislosti Bjarniho Benediktssona získala 26,7 % hlasů a v parlamentu obsadí 19 křesel z 63, stejně jako Strana pokroku Sigmundura Davíða Gunnlaugssona (24,43 % hlasů).

Sociálně-demokratická aliance (12,9 % hlasů) získá 9 mandátů a Pirátská strana (5,1 %) 3 mandáty. Stane se tak první stranou tohoto druhu, která se dostala do parlamentu.

Strana nezávislosti a Strana pokroku zahájily diskuze o příští vládě. V jejím čele by měl stanout Benediktsson, i když si premiérský post nárokuje i Gunnlaugsson, který argumentuje tím, že jeho strana zaznamenala nejrychlejší vzestup, píše Fréttablaðið.

Obě strany, píše konkurenční list Morgunblaðið,

se staví skepticky vůči evropské integraci a jejich skóre by mohlo oddálit přijetí Islandu do EU.

Německá kancléřka znovu nastolila spornou otázku politiky úrokových sazeb. Prohlásila, že by Německo ideálně potřebovalo vyšší úrokové sazby než ty, které by vyhovovaly jižním státům Evropy, píše Financial Times.

„Velmi neobvyklá čtvrteční intervence německé kancléřky týden před snížením základní úrokové sazby ECB, které očekávají mnozí ekonomové, ukazuje, nakolik severní ekonomiky prosperují a jižní, na něž doléhají úsporná opatření, nadále zaostávají,“ píše hospodářský deník.

Komentáře přicházejí ve chvíli, kdy byly zveřejněny nové údaje o nezaměstnanosti: 6 milionů nezaměstnaných ve Španělsku, 3,2 milionu ve Francii. Tato čísla ukazují, jak náročný úkol má před sebou ECB, která musí stanovit novou úrokovou sazbu vyhovující zemím EU, jejichž ekonomická situace se velmi liší.

„Vyhrávat a prohrávat volby je zbytečné, když si nadále udržujete takhle podrážděnou náladu,“ prohlásil prezident Aníbal Cavaco Silva ve včerejším projevu u příležitosti oslav výročí karafiátové revoluce.

Prezident dále řekl, že „političtí aktéři doplatí na současný konflikt a chybějící konsenzus“. Uznal také, že záchranný plán trojky (EU, ECB, MMF) „měl pro Portugalce vážné důsledky“, ale přinesl „pozitivní výsledky“ portugalskému bankovnímu systému a platební bilanci.

Do ulic včera vyšly tisíce demonstrantů. Lidé skandovali hesla jako „Běž pryč, MMF“ a bouřili se proti prezidentově projevu. Opoziční strany Cavacu Silvovi vytýkají přílišnou „blahosklonnost“ vůči vládě.

Srbský prezident Tomislav Nikolić se v rozhovoru pro bosensko-hercegovskou státní televizi omluvil za srebrenický masakr z července roku 1995.

„Byl to hrůzný zločin, který spáchali příslušníci mého národa. Chtěl bych, aby za to byli potrestáni,“ prohlásil Nikolić, který loni vyvolal polemiku tvrzením, že v Srebrenici nedošlo ke genocidě.

Bosenskosrbské jednotky povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců, kteří byli pod ochranou OSN. Organizace masakr uznává jako genocidu.

Zpráva o činnosti kontrolního výboru OLAF za loňský rok prohloubil „pochybnosti ohledně práce Evropského úřad pro boj proti podvodům“, píše Die Presse:

Normálně by jeho práce neměla vyvolávat žádné pochybnosti. […] Ale od nucené demise komisaře EU pro zdraví Johna Dalliho loni v říjnu, na níž nese OLAF nezanedbatelný díl odpovědnosti, sílí dojem, že úřad pracuje pochybnými metodami.

Podle vídeňského deníku vyvolává zpráva pocit, že „se organizace horečnatě snaží skrýt před vnější kontrolou […]. Odpovědnost za to nese celý OLAF v čele a jeho generální ředitel Giovanni Kessler.“ OLAF na svých stránkách odsuzuje „pokusy o dezinformaci“ a tvrdí, že „by vyšetřování kolem bývalého komisaře Dalliho mohlo vést k mylným závěrům“.

Počet nezaměstnaných ve Španělsku dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku 6,2 milionu, tj. 27,19 % ekonomicky aktivní populace. Údaje včera zveřejnil Národní statistický ústav.

Cinco Días mluví o „dramatickém rekordu“ a upřesňuje, že v některých regionech, jako například v Extremaduře nebo Andalusii, překročila míra nezaměstnanosti 35 % a vyzývá k tomu, aby byla „naléhavé situaci ve Španělsku věnována maximální pozornost“.

Vláda Mariana Rajoye (pravý střed) má dnes představit balík opatření, k nimž patří zvýšení daňové zátěže zaměstnanců, opatření na podporu začínajících podnikatelů, opatření usnadňující malým a středním podnikům přístup k financím nebo modernizace a reforma veřejné správy.

Počet uchazečů o práci dosáhl v březnu 3 224 000, tj. 10,2 % ekonomicky aktivní populace. Nezaměstnanost meziročně vzrostla o 11,5 % a překonala rekord z roku 1997.

„Vláda, aniž by to přiznala, ve skutečnosti nevěří v letošní pokles nezaměstnanosti, kterým se zaklínal prezident,“ píše Le Figaro. Deník v úvodníku propaguje „zásadní opatření proti nezaměstnanosti […] i když se nepříjemně dotknou spořádaných socialistických mravů“: radikální snížení nákladů na pracovní sílu, zrušení 35hodinového pracovního týdne, přehodnocení podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

„Spousta věcí […], které zdatnější evropské země už dávno zavedly,“ domnívá se deník.

Švýcarsko se včera rozhodlo rozšířit na všechny občany Evropské unie (kromě Bulharů a Rumunů, kteří podmínkám přechodného období už podléhají) s platností na jeden rok omezení týkající se vydávání dlohodobých pracovních povolení. Jde o další opatření po kvótě zavedené loni v dubnu pro krátkodobé pracovní pobyty občanů ze zemí evropské osmičky, tj. zemí střední a východní Evropy, které přistoupily k Unii v roce 2004. Nařízení vstoupí v platnost 1. května.

EU v tom vidí „politováníhodné“ opatření, píše Neue Züricher Zeitung. Bern tvrdí, že rozšířením restrikcí na skupinu evropské sedmnáctky využívá „ochrannou doložku“, která je součástí bilaterálních dohod podepsaných s Unií v roce 1999. Tuto doložku lze aplikovat, pokud počet vydaných povolení přesáhne 53 700. Jak ale píše deník,

pokud Spolková rada [švýcarská vláda] doufala, že se vyhne obvinění z diskriminace, když doložku rozšíří na 17 evropských zemí, Catherine Ashtonovou nepřesvědčila. Podle ní dělá [Švýcarsko] mezi členskými státy i nadále rozdíl, což nelze tolerovat.

Le Temps se domnívá, že „se toto opatření Unie nijak nedotkne“. Ženevský deník ho ale označuje za „imigrační kosmetiku“, která možná ubezpečí Brusel, ale ne Švýcary:

Rozhodnutí lze Bruselu prodat ze třech důvodů. Švýcarsko respektuje smlouvu s EU. Opatření vylučuje diskriminaci mezi Evropany. A vztahuje se jen na dlouhodobý pobyt, což omezuje jeho dosah. [...] Myslet si, že to ubezpečí i Švýcary, je opravdu naivní. Nejsou hloupí a uvidí, že evropský imigrační nátlak jen tak nepoleví. […] Švýcaři dokážou pochopit, jak už ostatně dokázali, že evropská imigrace, která dostává z dobrých důvodů přednost před imigrací ze zbytku světa, přispívá k prosperitě země.

V pořadí už čtvrté číslo přílohy „Europa“, kterou společně vydávají listy Gazeta Wyborcza, The Guardian, Le Monde, El País, La Stampa a Süddeutsche Zeitung, se tentokrát zaměřuje na krizi důvěry Evropanů k Unii. Ta podle posledního průzkumu Eurobarometru dosáhla historického minima. Jak píše pařížský Le Monde, euroskepticismus

se ve svým mnoha formách – populismus, nacionalismus, podezřívavost, zatrpklost, revolta – rozšířil po celé Evropě. Dlouho byl výsadou Britů, dnes je však zdrojem řeckého odporu, italského politického chaosu, francouzského zklamání a frustrace Němců, na které se všeobecná nevraživost momentálně soustřeďuje.

S tímto názorem souhlasí Mario Calabresi, šéfredaktor deníku La Stampa, podle kterého

jsme se zastavili na místě. Chybí nám silná idea s potenciálem nám dodat naději a hlavně jsme více než kdy předtím rozdělení. Krize evropského projektu a uzavírání se do svých vlastních společností a sociálních modelů pouze zdůraznilo naši sobeckost a staré sváry. Společné náboženství úsporných opatření nikoho nepřesvědčilo, naopak jsme ještě vice ochladli a jedni druhým se vzdálili.

Podle analýzy politologů Marka Leonarda a José Ignacia Torreblanky v listu El País je důvodem z velké části skutečnost, že

vytvořením rozpočtové smlouvy a rozsáhlými národními reformami, které Evropská centrální banka po členských státech vyžaduje, eurokrati prolomili hned několik tabu v otázkách národní suverenity a rozšířili své pole působnosti daleko za hranice potravinové bezpečnosti, na důchody, daně, platy, pracovní trh a pracovní místa ve státním sektoru. Tyto oblasti však patří k samým základům národních sociálních států a identit. (…) V této nové situaci se vlády střídají jedna podruhé, avšak politiky zůstávají v podstatě stejné a nejsou jako takové brány v potaz.

Zvítězí tento trend nad Unií? „Každý doufá, že s návratem hospodářského růstu euroskepticismus zeslábne,“ píší Leonard s Torreblancou, kteří nicméně dodávají, že

nové nadšení pro Evropu nemůžeme čekat, aniž sama radikálně změní svůj postoj ke členským státům a jejich občanům.

Tento „otřes demokraciemi“ a opozice mezi severem a jihem je totiž ztělesněním oné dvourychlostní Evropu, o které se dříve mluvilo v souvislosti s otázkami obrany, zahraniční politiky či volného pohybu osob,

píše zástupkyně šéfredaktora španělského deníku Berna Gonzálezová-Harbourová. Podle ní se tato dvojí rychlost dnes stala,

tragickou skutečností, která na sebe už nebere tu nejmírnější formu dvou rovnoběžek, které se sice nikdy neprotnou, ale ani na sebe nenaráží. Dnes se ubírají dvěma zcela rozdílnými směry a ačkoliv obě postupují kupředu, výsledkem může být jedině konflikt.

Šest partnerských deníků mezitím zformulovalo několik návrhů, které by EU pomohly z její slepé uličky ven. The Guardian přináší jejich shrnutí: od zrušení dvou sídel Evropského parlamentu po vytvoření evropské armády, přes vytvoření „euroaplikace“ pro tablety a smartphony, jakož i „silnou myšlenku, která by Evropanům dala symboly a cíle schopné vyvolat emoce, vytvořit nová pouta a posílit solidaritu“.

Šéfka Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) Catherine Ashtonová neuspěla a EU se za posledních několik let nebyla schopna jednotně vyjádřit k žádné z klíčových otázek zahraniční politiky. K tomuto závěru dochází předběžná zpráva výboru Evropského parlamentu pro zahraniční záležitosti, která se zaměřila na organizace a fungování EEAS. Činnost unijní diplomacie byla zahájena v prosinci 2010.

„Udělali jsme krok kupředu, avšak doufali jsme, že jich uděláme mnohem víc,“ uvedl pro list Rzeczpospolita předseda výboru Elmar Brok. Podle jeho mínění ESVČ nedostatečně využívá mechanismu posílené spolupráce, jež je součástí Lisabonské smlouvy. Tento mechanismus

umožňuje vybrané skupině zemí dohodnout se na specifických aktivitách v rámci jednotné politiky celé EU. Toto řešení však bohužel nebylo využito ani v případech, kdy by se to zvlášt bylo hodilo, například během zásahu v Libyi.

Podle Broka způsobila neúspěch ESVČ nejen nejednotnost, která v zahraničních otázkách panuje uvnitř Evropské rady, ale i neschopnost samotné Ashtonové přinést do zahraniční politiky širší vizi a utvářet její agendu. Podle deníku se komise domnívá, že slabost EEAS pramení také z její špatné organizační struktury, ve které se mnoho kompetencí překrývá a zpomaluje tak rozhodovací proces.

Zpráva však uznává, že ESVČ má za sebou i několik úspěchů, v prvé řadě vyjednání normalizační smlouvy o vztazích mezi Srbskem a Kosovem. Zdůraznila i kompetentnost, se kterou se instituce zhostila role vyjednavače v otázce iránského jaderného programu.

Na dnešní 39. výročí portugalské revoluce, která ukončila 41 let trvající autoritářský režim, jsou plánovány demonstrace proti vládní politice úsporných opatření.

Některé osobnosti veřejného života oznámily, že se nezúčastní tradičního slavnostního zasedání v parlamentu, které se koná u této příležitosti. Patří k nim například bývalý prezident Mário Soares nebo básník Manuel Alegre, jehož píseň Trova do vento que passa zahájí oslavy.

Německý ústavní soud se 23. dubna rozhodl striktně oddělit práci policie a zpravodajských služeb.

Soud v Karlsruhe se domnívá, že výměna údajů mezi Spolkovým úřadem na ochranu ústavy, zpravodajskými službami, vojenskou kontrarozvědkou a policií

je tvrdým zásahem do práv dotčených osob. Proto ji lze provádět jen ve výjimečných případech.

Soudci schválili „protiteroristickou“ databázi, zároveň ale prohlásili údaje týkající se kontaktních osob zpravodajských služeb za protiústavní. Rejstřík založený v roce 2006 obsahuje osobní údaje 18 000 potenciálních teroristů, které dodalo 38 zpravodajských služeb.

Italský prezident Giorgio Napolitano včera pověřil prozatímního předsedu Demokratické strany (PD) Enrica Lettu (46) sestavením vlády. Letta okamžitě zahájil jednání s Občanskou volbou (středová strana Maria Montiho) a Lidem svobody (PdL) Silvia Berlusconiho. Diskuze už v několika bodech narazila. PdL chce na klíčové posty jako ministerstvo vnitra nebo školství dosadit členy své strany, zatímco PD prosazuje nestraníky.

Klíčové ministerstvo hospodářství by mělo připadnout prezidentovi italské centrální banky Fabriziu Saccomannimu.

Sestavení nové vlády je na překážku i Berlusconiho požadavek zrušit velice nepopulární daň z nemovitosti, kterou zavedl dosluhující premiér Mario Monti, a lidem již zaplacenou daň vrátit. Podle PD by toto opatření mohlo vyvolat další stav finanční nouze.

Lettu čeká 29. dubna v parlamentu hlasování o důvěře.

„Švédsko opět překvapila ruská armáda,“ píše Svenska Dagbladet po předešlém incidentu z konce letošního března.

Podle informací deníku proniklo 20. dubna ruské špionážní letadlo, vyslané pravděpodobně z Kaliningradu, do úzkého mezinárodního letového prostoru mezi švédskými ostrovy Öland a Gotland v Baltském moři. „Švédsko tou dobou provádělo důležité vojenské cvičení“ v rámci NATO, kterého se účastnilo 1 400 vojáků.

Švédský parlamentní výbor pro obranu a zahraniční záležitosti by se měl dnes sejít s vedením švédských ozbrojených sil k diskuzi o této nové epizodě, která vrhá stín na schopnost ozbrojených složek rychle reagovat.

Evropskému automobilovému trhu se nedaří a vyhlídky na příští rok jsou nepříznivé, konstatuje La Tribune.

Automobilové divizi PSA (Peugeot-Citroën) klesl mezičtvrtletně obrat o 10,3 procenta. Daimler zaznamenal ve stejném období propad čistého zisku o 60 procent a mírně klesl i prodej i Volkswagenu.

Ztráta americké automobilky Ford se v Evropě ztrojnásobila: v posledním čtvrtletí dosáhla její výše 350 milionů eur a obrat se snížil o 7 %.

„Pokud nemají tzv. escraches [tj. demonstrace před byty politiků] násilnou povahu, a to nejsou, jsou příkladem svobody projevu,“ prohlásil v rozhlasovém rozhovoru předseda Nejvyššího soudu Gonzalo Moliner.

Odpůrci soudního vystěhování domácností neschopných splácet hypotéku používají tyto praktiky čím dál častěji. Soudci, kteří z valné většiny soudní vystěhování osob neschvalují, se rozcházejí v názoru na legálnost demonstrací, které se dotýkají práva na soukromí a osobní svobodu.

Prohlášení vysoce postaveného soudce vyvolalo „v už tak napjaté atmosféře doslova politický požár“, píše El Mundo. "Ale nátlak nemůže být ‘příkladem svobody’," kritizuje deník v úvodníku.

„Kabinet navýší výdaje v rozpočtu, další peníze získá díky nízkým úrokům z dluhů,“ píší Hospodářské noviny. Ministr financí Miroslav Kalousek podle nich mění svá slova v činy – žádná další úsporná opatření neplánuje.

„Spokojujeme se s tím, že deficit veřejných financí bude pod třemi procenty HDP, abychom vedle konsolidace veřejných financí zajistili i předpoklady pro ekonomický růst," prohlásil premiér Petr Nečas.

Britské ministerstvo financí zveřejnilo 23. dubna zprávu o výběru měny, kterou by Skotsko přijalo v případě vítězství stoupenců nezávislosti v nadcházejícím referendu o nezávislosti. „Je to začátek další šarvátky na jednom z nejvýznamnějších politických bitevních polí, na němž se svede příští rok bitva v podobě referenda o nezávislosti,“ píše list Financial Times.

Zpráva uvádí, že v případě vyhlášení nezávislosti Skotska bude muset padnout rozhodnutí, zda nový stát vstoupí do eurozóny, zavede vlastní měnu, nebo si ponechá libru – této možnosti dává přednost vládnoucí Skotská národní strana. Financial Times dodávají, že –

Skotská vláda si chce ponechat libru s tím, že měnová unie bude představovat stabilitu pro byznys a hospodářství na obou stranách hranic. Ministr financí George Osborne se však nechal slyšet, že Velká Británie nebude mít zájem o měnovou unii ve stylu eura s cizí zemí – ani, kdyby tou zemí mělo být Skotsko. [...] A i kdyby se ve Skotsku platilo librou i nadále, [skotský premiér Alex] Salmond by měl značně omezené pravomoci v oblasti daní i výdajů. Bank of England by si celkem po právu nárokovala podstatnou fiskální a regulatorní kontrolu jako cenu za úlohu věřitele poslední instance.

Podle komentátora listu The Herald Iana Bella „je argument kolem eventuální měny pro nezávislé Skotsko především politický, nikoliv ekonomický.“ –

Vyberte si nezávislost a doufejte ve formální měnovou unii, říká Osborne, a my budeme požadovat kontrolu nad základními součástmi vaší ekonomiky. Ve skutečnosti budeme požadovat ještě více kontroly než Němci nad eurozónou. [...] V některých kruzích se to nazývá výhružkou.

Osmdesát evropských filmařů zaslalo 22. dubna Evropské komisi petici s požadavkem, aby Brusel vyřadil audiovizuální a filmovou tvorbu z jednání o dohodě o volném obchodu mezi Evropou a USA, která mají být zahájena letos v létě.

Filmaři v čele s Belgičany a Francouzi chtějí bránit „kulturní jedinečnost“ umožňující omezit volný obchod s kulturou na trhu a dát zemím možnost propagovat vlastní tvorbu.

Svět filmového umění „obviňuje Komisi z toho, že má o kultuře pouze ‚liberální představu‘“, píše deník Les Echos a dodává, že podle filmařů „v době, kdy politická Evropa ‚pokulhává‘, musí být zdrojem Unie kultura“.

Kritika donutila Brusel k reakci. Komisař EU pro obchod Karel De Gucht v komuniké ujistil, že „kulturní jedinečnost nebude předmětem jednání“. Ale jeho mluvčí upřesnil, že se tím audiovizuální tvorba z jednání nevylučuje.

Hospodářský deník připomíná, že to není poprvé, co se filmaři bouří:

V roce 1993, kdy se sjednávaly nové podmínky dohody [o clech a obchodu] GATT, kterou [v roce 1995] nahradila Světová obchodní organizace (WTO), neváhali filmaři nasednout do letadla směr Brusel, aby se prosadili vůči ofenzívě Američanů, kterým šlo konkrétně o to, aby byla kultura považována za zboží jako každé jiné. O dvacet let později jsou připraveni operaci zopakovat.

Španělská královská rodina „zveřejní poprvé v historii“ své účetnictví, píše deník. Nutí ji k tomu nový zákon o transparentnosti. Zákon, který nyní projednává parlament, umožní zjistit původ a využití peněz přidělovaných králi, členům královské rodiny a královskému paláci, který spravuje jejich záležitosti.

Královská kancelář doposud předkládala pouze souhrnný přehled výdajů a nemusela udávat, jak a kde byly peníze použity.

Moldavský prezident Nicolae Timofti včera jmenoval místopředsedu vlády Iurie Leancu z Liberálně demokratické strany (PLDM) do čela vládního kabinetu. Stalo se tak poté, co ústavní soud zrušil dekret, kterým byl na tento post jmenován Vlad Filat (PLDM).

Filat, který čelí obvinění z korupce, byl nucen podat demisi. Parlament mu 5. března vyslovil nedůvěru. Podle soudu proto nemůže vést vládu.

Giorgio Napolitano, který byl 20. dubna zvolen podruhé italským prezidentem, by měl dát už dnes pokyn k sestavení nové vlády.

Demokratická strana (PD, levý střed) a Lid svobody (PdL) Silvia Berlusconiho jsou znovu nuceny spolupracovat. Obě strany v minulém období podporovaly „technokratickou“ vládu Maria Montiho. Nyní jednají o tom, která z nich stane v čele nové vlády.

Kandidaturu starosty Florencie a pravděpodobného příštího šéfa PD Mattea Renziho Berlusconi vetoval. Favoritem je nyní expremiér Giuliano Amato. Rostoucí podporu si získává i vicetajemník Demokratické strany Enrico Letta.

Il Corriere se domnívá, že v příští vládě každopádně nezasedne víc než 12 ministrů, klíčové posty budou svěřeny nezávislým politikům a vláda se s největší pravděpodobností udrží u moci maximálně rok.

Slova předsedy Komise José Manuela Barrosa o tom, že „politika úsporných opatření dosáhla svých mezí“, vyvolala uvnitř německé vládní koalice křesťanských demokratů (CDU) a liberálů (FDP) negativní reakce.

Místopředseda skupiny CDU ve Spolkovém sněmu označil Barrosova slova za „hloupá“ a ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle (FDP) prohlásil, že „pokud politiku fiskální konsolidace opustíme, upevníme masovou nezaměstnanost v Evropě na mnoho dalších let“.

Deficit eurozóny se podle posledních statistik Eurostatu vyšplhal na 3,7 %. Mnozí experti se obávají, aby Evropa za této nepříznivé hospodářské situace „nepolevila v úsilí“.

Proti vládnímu návrhu trestně stíhat nelegální přistěhovalce se v Nizozemsku postavily tisíce členů dvou politických stran – Strany práce (PvdA, člen vládní koalice) a strana Mladí socialisté (JS). K protestu se přidali i starostové nizozemských měst.

Odpůrci návrhu zahájili petiční akci. Na stranickém sjezdu 27. dubna požádají předsedu socialistů Diederika Samsoma, aby „se postavil proti návrhu, změnil kurz a znovu nastolil základní princip strany, jímž je ‚právo na důstojný život‘“.

Opatření je součástí vládní dohody, kterou spolu loni na podzim uzavřely koaliční strany PvdA a liberální strana (VVD) premiéra Marka Rutteho, vysvětluje deník. Podmínkou byl požadavek, aby nezletilí žadatelé o azyl nebyli posíláni zpět do vlasti.

Francouzský parlament schválil manželství a adopci pro homosexuální páry. 331 poslanců bylo pro, 225 proti. Rozhodnutí předcházely několikaměsíční bouřlivé debaty.

„Je to velký den v dějinách demokracie,“ prohlásila ministryně spravedlnosti Christiane Taubirová. Francie je devátou evropskou zemí, která odsouhlasila tzv. „manželství pro všechny“.

Výsledek hlasování je i symbolickou událostí pro práva homosexuálů v Evropě, dodává polský list.

V době, kdy politiku fiskální konsolidace kritizují i její nejpřísnější zastánci jako předseda Evropské komise José Manuel Barroso, si Libération klade otázku, zda to není předzvěst „změny kurzu na evropské úrovni“.

Politiku úsporných opatření nedávno zpochybnilo dokonce i Nizozemsko, připomíná francouzský levicový deník. „Dobrý žák“ ohrožený recesí rezignoval na úsporný plán ve výši 4 miliard eur.

„Šesti evropským zemím Brusel prodloužil nebo prodlouží lhůtu“ k vyrovnání rozpočtu. „Ale klíč ke změně evropské politiky se nenachází v Bruselu, nýbrž v Berlíně.“

„Berlín a Paříž brzdí vstup Srbska do EU,“ píše Die Presse v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise doporučit zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem a rozhovorů o přidružení s Kosovem. Rozhodnutí následovalo po podpisu dohody o normalizaci vztahů mezi Srbskem a jeho bývalou provincií.

Další etapou je stanovení data zahájení rozhovorů, které by si mohlo vyžádat čas. Do té doby „musí totiž začít fungovat vše, co bylo dohodnuto“, připomněl ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle na zasedání Rady ministrů zahraničí, které se konalo včera v Lucemburku. Die Presse k tomu poznamenává:

Bylo jasné, že se evropské těžké váhy jako Německo a Francie nenechají k rychlému zahájení přístupových rozhovorů se Srbskem tlačit.

Dohoda mezi Srbskem a Kosovem podepsaná pod záštitou EU nijak nezaručuje, že „vstup Srbska do Unie je jen otázkou času“, jak se podle Die Presse domnívá Brusel. Podle zpravodajského serveru Euobserver je nicméně hmatatelným důkazem užitečnosti Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a

Catherine Ashtonové přináší jisté diplomatické vítězství, které tak nutně potřebuje k tomu, aby dokázala, že ESVČ má jako nový aktér zahraniční politiky EU přidanou hodnotu. […] Dohoda mezi Bělehradem a Prištinou představuje pro ESVČ nesporný a významný diplomatický úspěch, který jí umožní rozptýlit některé kritické námitky a otazníky kolem přidané hodnoty evropské diplomatické služby. [...] Vysílá tím jasný signál evropským zemím, ale také OSN, USA, Rusku, Číně a dalším světovým hráčům, že to se stabilizací svého nejbližšího okolí myslí vážně a že si loni udělenou Nobelovu cenu míru zasluhuje.

Evropská unie uvolnila 22. dubna sankce proti oblastem pod kontrolou syrských povstalců a souhlasila s obnovením obchodování se syrskou ropou a na ní napojeným průmyslem, píše bruselský týdeník European Voice. Evropské firmy mohou nyní znovu nakupovat a prodávat syrskou ropu, dodávat stroje těžebním společnostem a investovat v syrském ropném sektoru. To vše pod podmínkou, že získají souhlas Syrské národní rady, která je povstalci ustavenou prozatímní vládou. Obchodní embargo bylo uvaleno na režim syrského vůdce Bašara Asáda v září 2011 ve snaze přinutit ho s povstalci vyjednávat. Evropean Voice dodává, že

Částečné zrušení příliš tvrdých unijních opatření, ke kterému dochází na podnět Německa, je prvním uvolněním sankcí. Neočekává se však, že krátkodobě ekonomice v oblastech kontrolovaných povstaleckými silami nějakým zásadním způsobem pomůže.

Před vypuknutím konfliktu v březnu 2011 odebírala EU v roce 2010 téměř veškerou produkci syrské ropy v hodnotě zhruba 3 miliard dolarů ročně.

„Londýn-Bukurešť – příběh mnoha nedorozumění,“ píše v titulku list Dilema Veche, který se ve zvláštní reportáži věnuje komplikovaným vztahům mezi Rumunskem a Velkou Británií. Ty poznamenala i nedávná diskuze o obavách části britské veřejnosti z nové vlny rumunských a bulharských imigrantů, kterou očekávají jakmile přestannou 1. ledna 2014 platit omezení, jež momentálně brání občanům těchto dvou zemí ve volném vstupu na britský trh.

Týdeník se vrací k otázce britského euroskepticismu, který podle něj představuje v zemi „myšlenkový proud, jež nelze ignorovat“ a zakládá se na principu, že „pokud není něco doma v pořádku, může za to Evropská unie“.

Dilema Veche píše, že

Při každém skandálu, jakým byla například aféra s koňským masem, očerňování Rumunů a Bulharů v britském veřejném mínění pouze posiluje negativní postoje ke členství v EU.

Podle týdeníku se Rumuni často stávají obětí mylných představ:

Krademe jim práci i peněženky, někdy jim zabíráme domy, zneužíváme jejich sociální systém a stavíme si „zlaté zámky“. Co jsme Angličanům udělali, že nás považují za všeho schopné? A máme důvod se zlobit?

Navzdory tvrzením těch, kteří by Spojené království přistěhovalcům z Karpat nejraději uzavřeli, nedávný průzkum veřejného mínění provedený stanicí BBC znovu ukázal, že žádný nekontrolovatelný příliv rumunských či bulharských přistěhovalců čekat nelze. Deník Gândul, proto zdůrazňuje, že zrušení omezení přístupu na pracovní trh bude mít na počet osob, které chtějí ve Velké Británii pracovat, pouze omezený dopad. Velkou Británii by si totiž jako místo pro práci dnes vybralo jen 4,6 % Rumunů a 9,3 % Bulharů. Většina Rumunů by byla ochotna opustit vlast pouze, pokud by již měli pracovní smlouvu, a zajímá se spíše o Německo a Itálii. Naopak ti, kteří se o práci na druhé straně Lamanšského průlivu zajímají, jsou podle průzkumu většinou vysoce kvalifikovaní a mají vysokoškolský diplom.

Hoeneß má míč, špatná mířená přihrávka Bavorska na Švýcarsko, míč se vrací Steinbrückovi, ten je sám před brankou, stačí, aby vystřelil. Ale Steinbrüüück? Co dělá Steinbrück? Váhá a opět tak zmařil svou šanci.

Simulací fotbalového utkání mezi předsedou FC Bayern Mnichov Uli Hoeneßem a sociálně-demokratickým kandidátem na kancléře Peerem Steinbrückem se deník vrací ke skandálu kolem Hoeneße. Ten se v lednu přiznal k tajnému švýcarskému kontu. On-line magazín Focus 20. dubna oznámil, že je Hoeneß obviněn z daňového podvodu.

A Steinbrück? „ *Zdržel se kritiky, *“ vytýká mu deník Tageszeitung, který vyzývá Hoeneße k demisi:

Otázka, zda by měl Hoeneß rezignovat nebo ne, názorně ukazuje, co znamená daňový podvod po skandálu Offshore Leaks: buď to není přestupek o nic horší než řízení auta po šesti pivech, nebo je to prostě druh krádeže.

Vítězství kandidáta opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) v doplňovacích senátních volbách v Rybniku bylo pro Občanskou platformu (PO) premiéra Donalda Tuska očividně nepříjemné, píše deník.

I když jde jen o místní volby, je to významný ukazatel před evropskými volbami, které se budou konat za rok v červnu.

Týden poté, co se obyvatelé Elbinku, bašty vládní strany, rozhodli odvolat starostu a jeho městskou radu vystupující za Občanskou platformu, je porážka kandidáta PO, který skončil na třetím místě, interpretována jako odmítnutí Tuskovy politiky.

Španělsko uzavřelo loňský rok s nejhorším výsledkem ve vztahu k rozpočtovým cílům EU. Deficit státního rozpočtu, který zahrnuje evropskou pomoc španělským bankám, dosáhl 10,6 procenta HDP.

Podle vládních a evropských zdrojů by Španělsko mohlo ke snížení veřejného deficitu pod 3 procenta dostat čas do roku 2016, tedy dva roky navíc.

El País věří, že „tyto dva roky budou příznivé pro růst a odlehčí napětí v regionech“. Zároveň ale upozorňuje, že nové požadavky na rozpočet musí být „striktně dodrženy“.

Ministr hospodářství Luis de Guindos souhlasí s tím, aby letošní HDP klesl oproti očekávání dvoj až trojnásobně, tj. o -1,5 procenta, namísto očekávaných -0,5 procenta.

Italský prezident Giorgio Napolitano, který se právě ujal svého druhého mandátu, pokáral politické strany za nezodpovědné chování.

Napolitano má do konce týdne schválit vznik vlády národní jednoty, v níž zasednou členové Demokratické strany (PD), Lidu svobody (PdL) Silvia Berlusconiho a Občanské volby dosluhujícího premiéra Maria Montiho. Nový prezident republiky varoval, že pokud strany zůstanou k naléhavé potřebě reforem nadále „hluché“, podá demisi.

Zároveň s tím se v regionu Furlansko-Julské Benátsko konaly místní volby, které znamenaly jistou úlevu pro Demokratickou stranu, která čelí útokům ze všech stran. Její kandidátka Debora Serracchianiová v nich zvítězila 39 % hlasů. Lídr Hnutí 5 hvězd Beppe Grillo získal překvapivě necelých 20 % hlasů. Ve srovnání s výsledkem únorových parlamentních voleb si pohoršil o 7 %.

V debatě o automatické bankovní spolupráci došlo k průlomu: Lichtenštejnsko už stejně jako Švýcarsko a Lucembursko nepovažuje prolomení bankovního tajemství za tabu. Jak píše Volksblatt,

také v Lichtenštejnsku přestali politici a finančníci kategoricky odmítat výměnu některých dat […], i když to není řešení, které by si přáli.

Předseda vlády Adrian Hasler prohlásil, že

i když Lichtenštejnsko zastává k automatické výměně dat nadále kritický postoj, nechce se uzavírat možným řešením. Pod podmínkou, že se budou opírat o pevné bilaterální dohody.

Politika úsporných opatření „nefunguje“ a měla by ji nahradit mírnější rozpočtová politika typu rotačky na peníze, píše deník v reakci na projev předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa, který přednesl včera v Bruselu.

Deník shrnuje jeho zásadní body a poznamenává:

Nejvyšší představitel Komise velice jasně naznačil, že by se politika škrtů ve výdajích a zvyšování daní, kterou Evropa zavádí, měla zmírnit, aby došlo k oživení hopodářského růstu.

Zdá se, že Barroso změnil kurz. Nyní tvrdí, že by se Unie měla soustředit spíše na oživení růstu než na snižování výdajů. Deník také cituje slova předsedy Komise o tom, že politika úsporných opatření „dosáhla svých mezí“.

U slavnostní příležitosti schválení zákona opravňujícího homosexuální páry uzavírat manželství a adoptovat děti svěřil deník Libération ilustraci dnešní titulní stránky a dalších rubrik umělcům Pierrovi a Gillesovi.

Francie je čtrnáctou zemí, která umožnila osobám stejného pohlaví uzavírat sňatky.

Zákon byl odhlasován v sociálně napjaté atmosféře. Odpůrci „Manželství pro všechny“ pokračují v protestu a neztrácejí naději, že vládu donutí zákon odvolat.

Deník vítá

vývoj, který společnost už dávno předjímala. Společnost všude tam, kde jsou manželství a/nebo adopce pro všechny povoleny, vypovídá poklidně o tom, že hluboké kulturní proudy jsou daleko silnější a více integrující než ona věčná, „nenalezitelná přirozenost“, která definovala jednou provždy, kdo je otec, matka a rodina.