Témata
Evropa a krize
On Presseurop
-
Baltské státy a krize (3): Litva není pro starý
22 duben 201055 The New York Times New York -
Pobaltské republiky a krize (2): Lotyšsko a konec kapitalismu
19 duben 2010661 The Independent Londýn -
Myšlení: Pokrok, idea minulosti
25 únor 2010171 La Vanguardia Barcelona -
Krize: Na evropský model zapomeňme!
25 únor 2010186 Rzeczpospolita Varšava -
Krize: Evropa staví barikády
24 únor 2010242 The Independent Londýn -
Krize: Řecký stát krvácí
11 únor 2010321 Le Figaro Paříž -
Eurozóna: Jak ven z krize? Společně.
10 únor 201011 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Řecko: Papandreu slibuje krev a slzy
9 únor 2010PresseuropTo Ethnos -
Evropská unie: Van Rompuy chce ekonomickou vládu
9 únor 2010PresseuropLe Soir -
Burza: Euro proti spekulativním fondům
8 únor 20101 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Krize: Rozbitá PIGS
4 únor 2010377 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Španělsko: Do důchodu o dva roky později
1 únor 20101PresseuropEl País -
Portugalsko: Velká krize, malý rozpočet
27 leden 2010PresseuropPúblico -
Hospodářská krize: Zachraňme Atény, ale buďme přísní
26 leden 20103 La Stampa Turín -
Euro: Kudy ven z eurozóny ?
26 leden 2010Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Automobilový průmysl : Dobrá auta do šrotu
22 leden 20101 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Česká republika: Číst, psát a počítat peníze
21 leden 2010PresseuropLidové noviny -
Portugalsko: Mladý diplomant hledá práci
20 leden 2010381 Público Lisabon -
Finanční trh: Euro v ohrožení
19 leden 2010261 Die Zeit Hamburg -
Irsko: Země utažených opasků
18 leden 2010132 New Statesman Londýn -
Dluhy: Island nechce zaplatit
7 leden 20101410 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Polsko - Slovensko: Nový ekonomický tandem EU
4 leden 2010PresseuropDziennik Gazeta Prawna -
Řecko: Slepí EU Řecko dohromady?
15 prosinec 200921 Der Spiegel Hamburk -
Řecko: Přijdou na řadu po Dubaji Atény?
9 prosinec 2009151 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
EU: 27 způsobů jak ven z krize
23 říjen 2009Le Monde Paříž -
Podniky: Nové sebevraždy na pracovišti
29 září 2009221 Le Monde Paříž -
Růst národního štěstí: Štěstí není v HDP
15 září 200936 Le Monde Paříž -
Banky: Vyplatí se omezení bonusů?
4 září 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Letecká doprava: Proč krachují společnosti low cost?
2 září 2009De Standaard Brusel -
Krize: Island vymačkaný jako citron
17 srpen 2009Financial Times Londýn -
Krize: Oživení ekonomiky? Ne tak docela.
14 srpen 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Obchod a průmysl: Lodní kontejnery jdou ke dnu
14 srpen 20091 Der Spiegel Hamburk -
Střední a východní Evropa: Doba hubených krav se cvalem vrací
12 srpen 200913 Gandul Bukurešť -
Irsko-Island: Rozdělené osudy dvou ostrovů
7 srpen 2009Le Monde Paříž -
Ekonomická krize: Katolické Irsko konvertuje k socialismu
31 červenec 2009PresseuropIrish Independent -
Jednotná měna: Euro roku 2012 zlotý nenahradí
30 červenec 2009PresseuropRzeczpospolita -
Ekonomický růst: Jak udělat krizi víc sexy
24 červenec 2009PresseuropPolska The Times -
Bankovní půjčky: Island potápí Icesave
23 červenec 2009PresseuropNRC Handelsblad -
Česká republika: Pohraniční bordely vymetla krize
21 červenec 200925 Mladá Fronta DNES Praha -
Propuštění: Francii hrozí sociální exploze
17 červenec 2009PresseuropLibération -
Hospodářská krize: Ve Španělsku to není ono
10 červenec 200925 Cafebabel.com Paříž -
Hospodářská krize: Lotyši upisují duši bankám
10 červenec 2009PresseuropNRC Handelsblad -
Globalizace: G8 u konce s dechem
8 červenec 20091 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Sociální stát: Švédský ráj to napohled
6 červenec 2009421 Le Soir Bruxelles -
Předsednictví EU: Životní prostředí počká
30 červen 20091 Fokus Stockholm -
Krize: Lotyšsko se potácí v kocovině
29 červen 200929 Die Zeit Hamburg -
Ekonomická vláda: Zachraňme společně EU!
29 červen 20091 El País Madrid -
Energetika: Ropa, zajatec Severního moře
24 červen 2009La Stampa Turín -
Zaměstnání: Německý model jako řešení pro Španělsko
19 červen 2009El País Madrid -
Německo: Děti krize
15 červen 2009PresseuropDer Spiegel -
Krize: Tvrdý oříšek pro správce státních pokladen
3 červen 2009Der Spiegel Hamburk -
Politika: Evropa se kloní doprava
2 červen 20092 El País Madrid -
Lucembursko: Daňový ráj klade odpor
1 červen 20091 Le Figaro Paříž -
Rumunsko: Vystěhovalci, vítejte zpět doma!
1 červen 2009România libera Bukurešť
Žádná vláda, snad kromě Irska, se v době silné ekonomické krize neodvážila učinit tak velké škrty ve veřejných výdajích jako vláda ve Vilniusu. Zatím tyto úspory nevyvolaly vlnu protestů srovnatelnou s Řeckem či Španělskem, osobní a společenská cena za ně je ale značná.
Léta kapitalistického rozvoje jsou dnes v Lotyšsku minulostí. V zemi panuje nejvyšší míra nezaměstnanosti z celé EU a řada občanů nostalgicky vzpomíná na šedivé jistoty, které představoval život v komunismu, píše deník The Independent.
Evropané jsou stále více pesimističní ve vztahu k budoucnosti, konstatuje španělský list La Vanguardia. Oslabení krizí, občané EU už nevěří, že by jim starý kontinent mohl pomoci k lepšímu životu. 
Překonat krizi aniž by došlo ke zpochybnění sociálních výhod, jež se Evropanům dostává? Iluze, domnívá se polský novinář Marek Magierowski. 
V době propouštění a ponurých prognóz, podle kterých se hospodářské oživování zastavilo, čelí kontinent bezprecedentní vlně protestních akcí. Demonstranti se proti rozpočtovým škrtům a snižování platů staví od Dublinu až po Atény. 
Evropská sedmadvacítka se schází v Bruselu ve snaze zachránit řeckou ekonomiku. V Athénách nad léčebnou kúrou v podobě úsporného plánu ne všichni jásají. Ovšem v zemi, kde stát bezmocně přihlíží všeobecnému daňovému podvodu, se změna návyků jeví jako nevyhnutelná. 
Zasedání sedmadvacítky, které se koná tento čtvrtek v Bruselu v době silné finanční krize, by mohlo položit základ jistému druhu evropské ekonomické vlády. Myšlenka, které se mnohé země dlouho bránily, se zdá dnes nevyhnutelná, konstatuje evropský tisk. 
Jednotná měna čelí útokům finančních center, a prochází tak dosud nepoznanou zatěžkávací zkouškou. Evropský tisk kritizuje smluvený nepřátelský postup vůči evropské měně a vyzývá sedmadvacítku k reakci. 
Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko: čtyři nejvrtkavější země eurozóny (jejichž anglické názvy tvoří zkratku PIGS, v angličtině ‚prasata‘) se pod nátlakem EU snaží zlepšit svou hospodářskou situaci. Každá k tomu používá jiné prostředky, nicméně nejistota vládne všude stejná, soudí evropský tisk.
Balancujíc na pokraji bankrotu, Řecko se ukazuje jako hlavní evropský problém. Skutečnost, že je součástí eurozóny, přispívá ke snížení věrohodnosti evropské měny. Politický ekonom Franco Bruni se v deníku la Stampa domnívá, že Evropa by měla zachránit kredibilitu jednotné měny, posílit centralizovanou měnovou politiku a nebát se sáhnout na řeckou ekonomickou suverenitu. 
Finanční obtíže zemí jako Řecko či Irsko vyvolávají otázku jejich možného vyloučení z eurozóny. Avšak názory na proveditelnost takového procesu se liší. 
Oznámení o uzavření automobilky Opel v belgických Antverpách poukazuje na silnou evropskou krizi v tomto odvětví. Tisk si nad rámec současné hospodářské situace klade otázku, jaká budoucnost čeká tento klíčový evropský průmyslový model. 
Ve Velké Británii se hovoří o „ztracené generaci“ – mladých lidech ve věku 16-25 let, kteří vstupují do aktivního života v kontextu krize a recese a kteří mají i přes dosažené vzdělání problém najít práci. Vše nasvědčuje tomu, že tento fenomén v Portugalsku zapouští kořeny, varuje Público.
Státní bankrot Řecka by mohl otřást trhy a destabilizovat ostatní země EU. Jednotná měna by se mohla ocitnout v ohrožení. Podle některých zemí v čele s Německem by proto měly všechny státy sáhnout do kapsy. 
Irsko zasáhla hospodářská krize ze všech států EU nejvíce. Státní rozpočet je nutné drasticky snížit. Léta, kdy byla země označována za Keltského tygra, se zdají být vzdálenou minulostí. Redaktor New Statesman Rob Brown varuje před snahou Dublinu omezit veřejné výdaje, která by mohla vést k hospodářskému i sociálnímu propadu. 
Islandský prezident smetl ze stolu parlamentem schválený zákon o uhrazení dluhů cizincům. A chce vyhlásit referendum. Jde tak proti požadavkům Evropské unie. Na jeho stranu se staví evropský tisk, podle kterého by za chyby bankéřů neměli platit občané. 
V Berlíně a Bruselu panují čím dál větší obavy z toho, že Řecko nedokáže vyřešit své problémy s dluhem bez vnější pomoci. Pokud se nic nezmění, hrozí zemi kolaps – s nepředvídatelnými důsledky pro evropskou měnu. 
Veřejný dluh vymykající se kontrole, silné daňové úniky, díra v důchodovém rozpočtu… země je na pokraji úpadku, soudí evropský tisk, který je zároveň znepokojen tím, jaké dopady by tato situace mohla mít na euro, a dominovým efektem, který by mohl postihnout nejméně disciplinované země.
Hospodářské oživení vede evropské vlády k tomu, aby zaváděly nová opatření pro nastartování ekonomického růstu. Ale stejně jako před rokem, kdy se ocitla tváří v tvář recesi, je sedmadvacítka neschopná svou politiku koordinovat tak, aby našla společnou „cestu z krize“, zdůrazňuje Le Monde. 
Během osmnácti měsíců spáchalo sebevraždu 24 zaměstnanců France Télécom. Příčiny tíživé situace jsou mnohé: nejistota pracovních poměrů, požadavek na flexibilitu, izolace uvnitř podniku. V sázce není jen tato společnost, ale význam práce v naší společnosti jako takový, tvrdí v Le Monde sociologové Christian Baudelot a Roger Establet. 
Rok po vypuknutí světové hospodářské krize doporučuje komise vedená nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, Josephem Stiglitzem zavést nové měřítko růstu, které by bralo více v potaz blahobyt obyvatelstva. Toto měřítko by Francie chtěla prosadit i u svých evropských partnerů. 
Paříž, Berlín a Londýn se shodly na tom, že na příštím sumitu G20 budou společně hájit plán na omezení odměn pro bankéře. Toto opatření je sice populární, ekonomicky však nemá velký účinek, soudí evropský tisk. 
Krach SkyEurope je dalším příkladem zranitelnosti levných leteckých přepravců. Tyto společnosti často zakládají zanícení, avšak nezkušení majitelé. Podle listu De Standaard jim též chybí kapitál a jsou moc malí na to, aby mohly čelit konkurenci. 
Může Island a Lotyšsko splatit své zahraniční dluhy, za které zodpovídá úzká vrstva obyvatelstva? Evropská unie a Mezinárodní měnový fond těmto zemím doporučily nahradit část státních dluhů státními dluhopisy, zvýšit daně, škrtnout část veřejných výdajů a motivovat občany, aby utrácely své úspory.
V druhém trimestru stoupl na obou březích Rýna hrubý domácí produkt o 0,3 %. Na to, aby se dalo mluvit o konci krize, je však příliš brzo, upozorňuje evropský tisk, neboť ve většině zemí EU se křivka HDP stále drží v poklesu. Ve Velké Británii působí nárůst nezaměstnanosti mezi mladými lidmi dokonce velké starosti.
Světová hospodářská krize pustoší loďařský průmysl. Poptávka i ceny se hroutí a přístavy se plní flotilami prázdných lodí. Krize posílila konkurenci, a je jisté, že ne všechny společnosti přežijí.
Ve střední a východní Evropě řádí krize. Některé země, jako například pobaltské republiky, které vykazovaly rekordní růst, jsou nyní nuceny škrtat v rozpočtech. Prvními na řadě jsou platy státních úředníků. Příkladem jdou ministři. 
Island a Irsko mohly dlouho soupeřit o postavení nejchudší země Evropy. Oba ostrovy ale v rekordním čase zbohatly, do té doby než jim hospodářská krize zasadila pořádný úder. Zatímco dnes Island pospíchá do Evropské unie, Irsko se brání jejímu rozšíření. 
Nevěstince v českém pohraničí přestanou brzy trápit kdekoho. Jejich zákazníky přijíždějící většinou z německých a rakouských regionů přepadla krize. A rumunské a bulharské prostitituky vyrazily v rámci rozšíření Evropské unie za lepším výdělkem na západ. 
Španělsko má jedno z nejvyšších mír nezaměstnanosti mladých v Evropské unii (35,4 %). Bez práce tak jsou tři Španělé mladší 25 let z deseti. Řada z nich tak opouští Španělsko a hledá štěstí jinde. 
Skandály zdiskreditovaný Silvio Berlusconi přivítal 8. července v italské Aquile spolek nejprůmyslovějších zemí světa, a možná tak odstartoval konec jedné epochy. Pro evropský tisk nastala chvíle se nad G8 pořádně zamyslet. 
Členské státy EU hledají řešení jak změkčit dopady prodlužující se hospodářské krize. Švédsko, jehož sociální model je v mnoha zemích předmětem závisti, klade návrat prosperity jako jednu z priorit svého předsednictví Unie. Ale jak píše list Le Soir, následování švédského příkladu nemusí být vůbec snadné. 
Hlavním tématem švédského předsednictví v čele Unie měla být snaha o nahrazení Kjotského protokolu. Ekonomická krize ale zpřeházela jeho priority, životní prostředí musí počkat. 
Lotyšsko, které dlouhou dobu vykazovalo nejrychlejší hospodářský růst v rámci celé EU, se dnes nachází před krachem. Země omezila státní výdaje a snížila mzdy. Zdá se, že však brzy bude muset vyřešit i otázku devalvace své měny. 
Evropské instituce tvoří hráz, která zastavila největší vlny ekonomické krize. To není zanedbatelná skutečnost, sledujeme-li dopad této krize v evropských nečlenských zemích a v zemích, které nejsou součástí měnové unie, píše deník El País. 
S krizí poptávka po ropě prudce klesla, její cena přesto stále stoupá. Důvod? Odpověď se nachází u přístavu v Rotterdamu, plné tankery tam kotví na vodě, do té doby než ropní baroni rozhodnou, kdy nastane ta pravá chvíle ropu prodat. 
V důsledku hospodářské krize je 17% ekonomicky aktivních obyvatel Španělska bez práce. A co kdyby si vláda v Madridu vzala příklad z Německa, kde nezaměstnanost vzrostla jen mírně? Právě toto doporučuje list El País. 
Měly by se dále regulovat finanční trhy v Evropě? Tato otázka rozděluje evropské ministry financí. Stará Evropa je myšlence nakloněná, na rozdíl od Londýna, Dublinu a několik nových členských států východní Evropy. 
Ačkoliv jsou povětšinou vlády zemí EU pravicové, v dobách krize uplatňují Keynesovskou hospodářskou politiku. Nalezení souladu mezi rozdílnými politickými silami, který by otevřel cestu k celkovým a stabilním řešením, se jeví jako nezbytnost. 
Útok na bankovní tajemství, který zahájily Berlín a Paříž, nutí Lucembursko k novým změnám. Mezi Lucemburčany, kteří se 7. června chystají jak k evropským, tak k parlamentním volbám, vyvolává toto téma řadu otazníků. 
Ekonomická krize zasahuje Rumuny, kteří přijeli hledat práci do Španělska. Madridská a bukurešťská vláda se tedy rozhodly financovat jejich návrat do vlasti, kde je pracovní síly nedostatek. 
