Témata
Obava o euro
La contagion
-
Přehled tisku
Nejhorší scénář pro euro
13 Září 20115Presseurop -
Eurozóna
Madrid a Řím: dvě existence v krizi
8 Září 20115La Vanguardia Barcelona -
Dluhová krize
Času není nazbyt
10 Srpen 201111Mediapart Paříž -
Eurozóna
Španělsko a Itálie ve spirále
3 Srpen 20113El País Madrid -
Dluhová krize
Finanční bouře nad Španělskem a Itálií
19 Červenec 20112PresseuropPresseurop -
Eurozóna
Bitva o Itálii rozhodne
12 Červenec 20114La Repubblica Řím -
Dluhová krize
„Jde o euro, hlupáci!“
12 Červenec 20117Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
11 Červenec 2011PresseuropCorriere della Sera
-
Dluhová krize
Irsko má z Portugalska husí kůži
7 Červenec 2011PresseuropThe Irish Times -
5 Červenec 2011PresseuropPúblico
-
Dluhová krize
Proč s sebou Řecko strhne i euro
14 Červen 201115The Irish Times Dublin -
Editorial
Další na řadě
7 Červen 2011Presseurop
V době, kdy Řecko zapadá každým dnem čím dál hlouběji do krize a kdy se množí pochybnosti o tom, zda vůbec bude moci v eurozóně zůstat, se evropský tisk obává důsledků, které by čím dál pravděpodobnější platební neschopnost Atén mohla vyvolat na úrovni národní i evropské. 
Jedna se podřizuje požadavkům Německa a ECB na zavedení úsporných opatření, druhá se vytáčí a zabředá do politických her. Přitom obě země, jak Španělsko, tak Itálie, jsou pro budoucnost jednotné měny klíčové. 
Evropské vlády se sice shodují na diagnóze neduhů, které sužují světové finance, a zejména eurozónu, jejich přístupu ale chybí soudržnost a zdá se, že si závažnost situace ani neuvědomují. Jak přitom poznamenává Mediapart, čas běží a řešení existují. 
S každým uplynulým dnem se oslabení Španělska a Itálie vůči trhům stupňuje. Čím víc rostou náklady na financování jejich dluhu, tím menší mají šanci najít cestu z krize ven. Nikdo zatím neví, jak tento vývoj zastavit. 
Apeninský poloostrov nepředstavuje nejhorší z ekonomik EU, avšak veřejné zadlužení a nízké tempo růstu z ní činí předmět spekulací. Teď, když se otevřela tato nová fronta, by se právě zde mohlo rozhodnout o budoucnosti společné měny. 
Trhy, skeptické k záchrannému plánu pro Řecko, si vzaly nyní na mušku dluh španělský a italský. Podle španělského tisku jsou na vině evropští představitelé, kteří nejsou schopni najít na obranu jednotné měny společnou reakci. 
Ve chvíli, kdy agentura Standard & Poor's řecké ekonomice přidělila vůbec nejnižší úvěrový rating na světě, ekonomický editor listu Irish Times vyslovuje názor, že pokud bude země i nadále pokračovat v linii dlouhých dějin politické a ekonomické dysfunkce, bude v ohrožení kromě samotného Řecka i 16 dalších zemí. L'UE désarmée
-
Evropský summit
Odklad, nikoliv řešení
27 Říjen 20113Berliner Zeitung Berlín -
Eurozóna
Možné je téměř vše
3 Říjen 20113La Tribune Paříž -
Krize eurozóny
Nechme zkrachovat Řecko i Irsko
28 Září 20112Irish Independent Dublin -
Politická fikce
Tři eurozóny, nebo nic
16 Září 201112De Volkskrant Amsterdam -
Eurozóna
Německá stabilita patří do minulosti
12 Září 20113Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Dluhová krize
ECB v italské pasti
6 Září 20116Il Sole-24 Ore Miláno -
Německo-Francie
Dobré nápady, které přicházejí pozdě
17 Srpen 20115La Stampa Turín -
Dluhová krize
Dlouhé váhání střídá panika
11 Srpen 20111ABC Madrid -
Přehled tisku
ECB, osamocený a opožděný hasič
9 Srpen 20112Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Dluhová krize
Vede to tu vůbec někdo?
8 Srpen 20115The Guardian Londýn -
Dluhová krize
Užívá si euro své poslední prázdniny?
5 Srpen 201115La Repubblica Řím -
Krize eurozóny
Sophiina volba
14 Červenec 201111Die Zeit Hamburg -
Krize eurozóny
Proč nemá záchrana eura cenu
13 Červenec 201111The Guardian Londýn -
Dluhová krize
Pomůže už jen Marshallův plán
6 Červenec 20114The Guardian Londýn -
5 Červenec 20111Financial Times Londýn
-
Editorial
Řecký mýtus a bruselský rozpočet
1 Červenec 20111Presseurop -
Řecká krize
V Platónově jeskyni
30 Červen 20112El Mundo Madrid -
Evropský rozpočet
Krize mění pravidla strukturálních fondů
28 Červen 20111PresseuropPúblico -
Dluhová krize
Zachraň Řecko a zmiz
24 Červen 2011PresseuropPresseurop -
Dluhová krize
Euro: Záchranný plán II.
23 Červen 20112Le Monde Paříž -
Evropská unie
Solidarita v podobě transferu bohatství
23 Červen 2011PresseuropPresseurop -
Dluhová krize
Může federalismus zachránit euro?
23 Červen 20112PresseuropLa Tribune -
22 Červen 20115La Repubblica Řím
-
Dluhová krize
Zatvrzelá politika ECB
21 Červen 20113Mediapart Paříž -
Dluhová krize
Requiem pro euro
20 Červen 201115Der Spiegel Hamburk -
Řecko-Německo
Berlín pohřbil euro příliš rychle
20 Červen 201123To Vima Atény -
Dluhová krize
Solidarita narazila na své limity
17 Červen 20118Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Frankfurt -
Dluhová krize
Je Evropská unie stupidní?
31 Květen 201111Jornal de Negócios Lisabon -
Řecká krize
Dluhová krize buduje federální stát
12 Květen 2011The Times Londýn -
Řecká krize
Šílené fungování jedné civilizace
10 Květen 20114The Guardian Londýn -
Dluhová krize
Poslední záchranný plán a pak bude všechno jinak
5 Květen 2011Der Standard Vídeň
Evropští představitelé si zbytečně gratulují k výsledkům summitu z 26 října, krize eura ještě neskončila, domnívá se list Berliner Zeitung. Jednoduše proto, že na zásadním paradoxu, kdy si státy kupují důvěru investorů za peníze, které nemají, se nic nemění. 
V předvečer dvou klíčových zasedání – evropského summitu a listopadového zasedání G20 – otřásají principy, na nichž byla Evropa založena, velké změny. Krize má zásluhu na tom, že se Unie pohnula kupředu. Čas ale tlačí, upozorňuje redakční ředitel listu la Tribune. 
Stále častější zvěsti o řeckém krachu paradoxně vedly k posílení akciových trhů a neodsoudily je k volnému pádu, jak by se bývalo dalo očekávat. Z toho plyne, že mnohem horší než samotný bankrot je pomalá agonizace a váhání nad osudem eurozóny, píše irský ekonom David McWilliams. 
Je třeba pohlédnout realitě zpříma do očí: Některé členské státy eurozóny toho nemají mnoho společného, což je na překážku veškerým pokusům překonat krizi. Řešením je vznik tří různých skupin s více či méně striktními pravidly, míní nizozemský ekonom Harrie Verbon. 
Odchod Jürgena Starcka z funkce hlavního ekonoma ECB staví Německo před skutečnost, že model finanční stability, který vždy prosazovalo, není dost dobře přizpůsoben období současné krize, domnívá se Frankfurter Allgemeine Zeitung. 
Evropská centrální banka v reakci na riziko platební neschopnosti Itálie podpořila Řím, který se zavázal, že urychleně přijme plán úsporných opatření. Váhavý postoj Berlusconiho vlády ale nyní ohrožuje důvěryhodnost ECB.
Opatření navržená Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym během jejich setkání 16. května jsou pro řešení dluhové krize skutečně užitečná. Krizi se dalo zabránit, kdyby byla tato opatření přijata před několika měsíci.
Váhavé postoje evropských představitelů a všemožné spekulace vyvolávají nové otřesy na světových burzách. Pouze společná fiskální politika dnes může zabránit rozpadu eura. O tom, jakým směrem se Evropa vydá, může rozhodnout jedině Angela Merkelová. 
Titulním stranám evropských deníků – s výjimkou britského tisku – vévodí dnes, 9. srpna, stejné téma: propad finančních trhů navzdory intervenci Evropské centrální banky. 
Uprostřed finanční krize se evropští lídři zdají být bezradní, v horším případě nezodpovědní. Závažnost situace přesto vyžaduje vůdce, kteří si dokáží poradit. 
Evropská byrokracie je pomalá a Německo houževnatě odmítá jediný lék schopný zachránit euro a Evropu, jímž je převzetí společné zodpovědnosti za veřejný dluh a rezignace na národní suverenitu v oblasti rozpočtové politiky. 
Má se bankovní sektor podílet na záchraně zadlužených států? Toto řešení, které dnes rozděluje EU, požadují němečtí poslanci. Unii tím ale hrozí, že ji opustí investoři, které nutně potřebuje. 
Ve chvíli, kdy je ohrožena sama existence eura, upozorňuje americký ekonom na zásadní rozdíl mezi společnou měnou a Evropskou unií: Zatímco prvně zmiňovaná je plodem silně pravicové politiky, druhá vychází z projektu hluboce solidárního. Smrt jedné tudíž ještě neznamená smrt druhé. 
Aby se Evropa vymanila z dlouhodobé krize, potřebuje vytvořit stejně ambiciózní program jako byl po druhé světové válce Marshallův plán. Tentokrát si bude muset pomoct sama. A k nalezení prostředků uvnitř kontinentu bude zapotřebí nový systém přerozdělování bohatsví. 
Evropská unie i Spojené státy se snaží řešit hospodářskou krizi odděleně a po svém. Je to však chyba monumentálních rozměrů, protože jejich problémy jsou v zásadě stejné, míní Gideon Rachman ve Financial Times. 
Řešení přijatá ve snaze zabránit tomu, aby řecká dluhová krize stáhla ke dnu společnou evropskou měnu, jsou natolik paradoxní, že je Evropané nechtějí vidět. Přesně jako v přeludu popsaném slavným aténským filosofem, domnívá se zástupce šéfredaktora deníku El Mundo. 
Ve chvíli, kdy jednotné měně hrozí zánik, se vedoucí představitelé sedmadvacítky scházejí v Bruselu na zasedání Evropské rady, na němž mají projednávat soubor opatření schopných zabránit tomu, aby se řecká krize už neopakovala. 
Krize obnažila klamy a úskoky politiky, ale evropští představitelé nadále popírají očividnou skutečnost. Evropu přitom může zachránit jen upřímnost a odvaha nazývat věci pravým jménem. 
Podle mnoha ekonomů je jediným možným východiskem z řecké krize restrukturalizace dluhu. Evropská centrální banka ale toto řešení kategoricky odmítá, stejně jako reformu evropského bankovního systému. Zamezit neprůhlednosti bankovního sektoru by se přitom vyplatilo, domnívá se Médiapart. 
V době kdy Německo váhá nad dalším záchranným balíčkem pro bankrotující Řecko, německý týdeník Der Spiegel přichází s černým scénářem osudu společné měny: Nejenže euro nelze zachránit, ale je i hrozbou pro celou Evropu. Úryvek z původního článku.
Der Spiegel otiskl na titulní straně řeckou vlajku zahalující rakev, v níž odpočívá jednotná měna, a odhalil tak skryté cíle německé politiky: německou hegemonii. Takový je alespoň názor aténského deníku To Vima. 
Plán na záchranu Řecka není k ničemu, jen škodí. Právní stát upadá. Z dříve poctivých Evropanů se stala banda úplatkářů a vyděračů, píše Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung v nedělním vydání. 
Evropská unie a její představitelé se spokojují s tím, že zadluženým zemím diktují úsporné plány. Přes svou zaslepenost, respektive hloupost nevidí, že přivádějí své partnery do potíží, aniž by jim pomohli, poznamenává portugalský deník Jornal de Negócios.
Finanční pomoc zadluženým státům nezabírá, ale Unii umožňuje budovat centralizovanou moc na úkor národních států, domnívá se komentátor listu The Times Anatole Kaletsky.
I přes sérii úsporných rozpočtových opatření, snažících se uklidnit rozbouřené vody mezinárodních finančních trhů, se Řecko znovu nachází na pokraji bankrotu. Má však o národních hospodářských politikách rozhodovat několik tisíc finančních spekulantů? 
Kolik států bude ještě muset volat o pomoc? Nový záchranný plán pro Portugalsko by měl být plánem posledním, protože Evropa bude muset měnovou unii od základů reorganizovat, píše deník Standard. Agences de notation pyromanes
-
Španělsko
Dobré obchody ratingových agentur
14 Červenec 20111PresseuropEl Periódico de Catalunya -
Dluhová krize
Kdo zkrotí ratingové agentury?
7 Červenec 20115Público Lisabon -
Dluhová krize
Všichni proti ratingovým agenturám
7 Červenec 20111PresseuropPresseurop -
Dluhová krize
Demokracii musíme získat zpět
24 Červen 20113The Guardian Londýn -
Dluhová krize
Ratingové agentury proti euru
13 Červen 201110Libération Paříž -
Hospodářská krize
Prokletí ratingových agentur
21 Prosinec 2010The Guardian Londýn
Evropští představitelé se sice postavili proti "oligopolu" ratingových agentur, doposud však neměli odvahu doopravdy zakročit proti jejich moci, lituje portugalský deník Público. 
Řecká krize ukazuje, co se stane, když politické instituce přenechají zodpovědnost nekontrolovatelným orgánům, například ratingovým agenturám, píše nositel Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen. 
Nejprve nebyly schopné předpovědět hospodářskou krizi, teď se ratingové agentury Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch snaží destabilizovat eurozónu včetně těch nejstabilnějších států, píše deník Libération. 
Hospodářský osud národů je dnes do velké míry v rukách agentur úvěrového ratingu jako Moody's, S&P a Fitch. Tyto nikým nevolené a nikomu neodpovědné agentury mají obrovskou moc a tu je třeba omezit, domnívá se sloupkař listu Guardian. Redakční komentář
Od začátku řecké krize uběhl už víc než rok a eurozóna stále stojí na kraji propasti. Ke zlepšení finanční situace Řecka nepřispělo ani 110 miliard, které zemi přislíbily EU a MMF, ani plán radikálních úsporných opatření navržený vládou premiéra Papandrea. Ještě méně pak tyto kroky přesvědčily finanční trhy a ratingové agentury, které zareagovaly zvýšením nátlaku.
Po Řecku, Irsku a Portugalsku, jež přešly na režim příslibu záchranných plánů a biče úsporných opatření, se terčem operací finančních kruhů staly Itálie a Španělsko. Bankrot jedné z těchto dvou zemí by ale mohl položit celou eurozónu. Politické a hospodářské důsledky takové situace jsou nepředvídatelné.
V Bruselu, Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka, v Berlíně, Paříži a dalších metropolích se političtí a ekonomičtí představitelé snaží nalézt řešení: další úsporná opatření, solidarita mezi zeměmi, platební neschopnost, účast bankovního sektoru?
Evropští lídři, konfrontovaní s výzvami k federalismu na jedné straně a obraně národních (egoistických?) zájmů na straně druhé, váhají, jakou cestu zvolit. Moc trhů a ratingových agentur je děsí a vypadá to, že nejsou schopni přijímat rozhodnutí. Hrozí tak, že situaci nechají dojít do bodu, kdy se zcela vymkne kontrole.
