Témata
Dvacet let po roce 1989
-
Rumunsko
Zabavená revoluce
21 Prosinec 2009România libera Bukurešť -
Rumunsko
Stránka, co se dlouho obrací
4 Prosinec 2009Libération Paříž -
Polsko
Agent 'Alek' Kwašniewski
2 Prosinec 2009PresseuropGazeta Wyborcza -
Střední Evropa
Co se povedlo sousedům, a nám ne
2 Prosinec 2009Hospodářské noviny Praha -
Česká republika
Panoptikum českých ovčanů
30 Listopad 2009Respekt Praha -
Česká republika
Národní žert zakryly policejní utěrky
23 Listopad 2009PresseuropTýden -
Listopad 1989
Samet, masochistická revoluce
16 Listopad 200910Lidové noviny Praha -
Slovensko
Něžný boj za svobodu tisku
16 Listopad 20091De Volkskrant Amsterdam -
Po roce '89
Evropu miluji, ale EU mi dělá starost
11 Listopad 20093The Observer Londýn -
Berlínská zeď
Nezapomínejme na Polsko!
9 Listopad 20092Polska The Times Varšava -
Německo
Před dvaceti lety padla Zeď
9 Listopad 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Německo
Jen zdánlivé sjednocení
6 Listopad 2009Cicero Berlín -
Polsko-Česká republika
Polská naděje českého undergroundu
2 Listopad 2009Respekt Praha -
Česká republika
Havel: Ztratili jsme smysl pro etiku
28 Říjen 2009El País Madrid -
12 Říjen 20092Heti Világgazdaság Budapešť
-
Podzim 1989
Zeď padla v Lipsku
9 Říjen 2009Die Zeit Hamburg -
Protiraketový štít
Strach z Rusů je zpět
18 Září 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Dokumentární film
Natáčení hranice, která není
4 Září 2009Cafebabel.com Paříž -
Turismus
Někdo to rád černé
1 Září 2009Evenimentul Zilei Bukurešť -
Druhá světová válka
Padělatelé válečných dějin
31 Srpen 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Česká republika
Srdečné pozdravy z Ruska
28 Srpen 20091Respekt Praha -
Atletika
Dopingové dědictví NDR
20 Srpen 2009Der Spiegel Hamburk -
VÝROČÍ
Piknik, který změnil Evropu
19 Srpen 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Česká republika a Slovensko
Česko-slovensko dostalo rozum
13 Srpen 2009Týden Praha -
Chorvatsko
Goli Otok, bolavá minulost
3 Srpen 2009Trouw Amsterdam -
Moldavsko
Císař, mlynář a člověk sovětský
28 Červenec 20091Timpul Cisinau -
Rumunsko
Rumunsko, sociální ráj
16 Červenec 20092România libera Bukurešť -
Nostalgie
Jak jsme drandili Karosou po Evropě
16 Červenec 2009Lidové noviny Praha -
Střední Evropa
Jak vyndat kostlivce ze skříně?
9 Červenec 20091Respekt Praha -
Mládež
Děti komunismu dobývají svět
26 Červen 20091Cafebabel.com Paříž -
Předsednictví EU
Češi promarnili šanci
18 Červen 2009Mladá Fronta DNES Praha -
Polsko
Už je to dvacet let
4 Červen 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
Je tomu dvacet let, co lidé Nicolae Ceaušescu vypískali během jeho projevu. Okamžiky, které následovaly po diktátorově pádu, zůstávají nadále obestřeny tajemstvím. Jedna věc je však dnes jistá: řada komunistů měla z krvavých událostí prospěch.
Rumuni budou 6. prosince volit svého prezidenta. Volební kampani dominuje otázka korupce a komunistického dědictví. Zbývá ale ještě kultura, která jim v Evropě zajišťuje své místo, říká spisovatelka Julia Kristevová. 
“Poláci jsou aktivnější, Estonci průhlednější, Maďaři mají dálnice... a nikdo nemá komunisty.“ Martin Ehl v Hospodářských novinách porovnává úspěchy států východního bloku při přechodu z komunismu do tržního hospodářství po roce 1989. 
Snaha dozvědět se, jak žít v demokracii a nebýt "ovčanem" spojil studenty českých vysokých škol. Projekt 'Inventura demokracie' jim poodhalil svět politické elity i možnosti věci změnit, pokud s nimi nesouhlasí. 
Možná nejen pro svůj nenásilný charakter se jí přezdívá sametová. Redaktor LN Jiří Peňás přináší novou sexuální dimenzi studentského listopadového hnutí, které vedlo k pádu komunistického režimu v Československu. 
Život novinářů na Slovensku rozhodně není procházka růžovým sadem. I přes snahu populistické vlády novináře umčet zákony i soudními žalobami, jsou to právě oni, kdo odhalují korupční skandály. 
Berlínská zeď padla před dvaceti lety a naději, kterou nato událost přinesla, udusila Evropská unie usilující o „standardizaci chování a postojů“, tvrdí Henry Porter v The Observer. 
Celý svět si konec komunismu v Evropě spojuje s pádem Berlínské zdi. Přitom cestu ke změnám otevřely už pět měsíců předtím první polské svobodné volby. To ale působí méně atraktivně, konstatuje novinář Jacek Stawinski. 
Dnešního 9. listopadu slaví sjednocené Německo a mírová Evropa výročí pádu Berlínské zdi, symbolizující konec studené války. Evropský tisk událost vítá, nicméně poznamenává, že zániku bipolárního světa evropský kontinent nedokázal dvakrát využít. 
Východní Němce zaměstnala adaptace na novou společnost natolik, že si nestačili vyřídit své účty s bývalou NDR. A vytvářením mýtu o sjednocení se skutečná diskuze neotevře, domnívá se spisovatel Thomas Brussig. 
Psal se říjen 1989, na festivalu československé nezávislé kultury v polské Vratislavi bylo možné slyšet písně Karla Kryla či Jaroslava Hutky či vidět alespoň prázdné rámy obrazů, které protirežimním umělcům zabavila státní bezpečnost na českých hranicích. Ozvěny polsko-československé solidarity znějí po dvaceti letech ve Vratislavi i Praze. 
Kontroverzní evropská politika současného českého prezidenta je jedním ze znaků morální krize, která postihuje naši zemi. A co horšího, usídlil se tady „mafiánský kapitalismus“, který prorostl do celé společnosti, míní Václav Havel v španělském listu El País. 
Podle nedávného mezinárodního průzkumu jsou Maďaři národem s nejpestimičtějšími vyhlídkami do budoucnosti. Národ, který vyšel z transformace postkomunistické společnosti jako poražený? Národ ideologů? Sociolog Elemér Hankiss se snaží nastínit různé podoby této kolektivní deprese.
Berlín a jeho zeď symbolizují konec komunismu v Evropě. Východoněmecký režim se přitom začal 9. října 1989 otřásat v hlavním městě Saska. Bez obrovské demonstrace, která tam ten den proběhla, se historie mohla psát jinak, připomíná Die Zeit. 
Rozhodnutí Baracka Obamy neinstalovat v Polsku a v České republice radar přislíbený Georgem Bushem nesou obě země velice špatně. Tisk se obává vlivu Moskvy v tomto regionu. 
Dokumentární film "La frontière intérieure" (Vnitřní hranice) natočený dběma francouzskými studenty bude během léta promítán na čtyřiceti místech, která dříve protínala železná opona. Sedm portrétů o fyzických i duševních překážkách, které Evropanům brání ve vzájemném porozumění. 
Hirošima, Černobyl, Ground Zero, Osvětim… Místa, jenž vyvolávají vzpomínky na masakry, genocidy a katastrofy, každým rokem přitahují miliony turistů. Rumunsko má svoji bývalou věznici v Sihoti – ta přitahuje turisty toužící poznat památku temné rumunské minulosti. 
Prvního září se u výročí německé invaze do Polska, kterou v roce 1939 započala druhá světová válka, sejdou představitelé Polska, Německa a Ruska. Mezi Varšavou a Moskvou ale zuří ostré slovní boje o to, jakou zodpovědnost nesl na válečných událostech Sovětský svaz. 
Z ruského velvyslanectví vyhostila 17. srpna česká diplomacie dva ruské agenty. Vyhozením ruských agentů z Česka se dostal na světlo vrcholící, jedenáct měsíců trvající konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, odkrývá Respekt. V následujících dnech byly z Ruska na oplátku odvoláni dva čeští diplomaté. Tyto diplomatické šarvátky ilustrují napětí, mezi Ruskem a státy bývalých sovětských satelitů, kteří nabyly nezávislost vstupem do EU a NATO.
Opětným sjednocením SRN zdědila atlety bývalé NDR a jejich úžasné výkony, ale také rekordy vytvářené pomocí anabolických steroidů. Dvacet let poté nebyl stále ještě plně zjednán pořádek. 
Dne 19. srpna 1989 se několik tisíc lidí dohodlo na společném srazu nedaleko maďarského města Šoproň, které leží nedaleko rakouských hranic, a uspořádali „panevropský piknik“. Se souhlasem maďarských úřadů jej zorganizovaly strany maďarské demokratické opozice a Panevropské hnutí Otto von Habsburga. Toto tříhodinové otevření hranic bylo jednou z epizod, které poznamenaly pád železné opony. 
Jak se vyvinuly vztahy mezi Čechy a Slováky sedmnáct let po rozpadu Českolovenska? „Zatímco Češi jsou k dění na Slovensku často lhostejní, Slováci Čechy pozorně sledují,“ píše Petr Kočí v Týdnu a konstatuje : „Česko-slovensko s hustou sítí kulturních, hospodářských a rodinných vazeb ještě žije“.
Na chorvatském ostrově, který po dobu 40 let sloužil jako převýchovný tábor Titova režimu, by mělo být brzy otevřeno dokumentační a pamětní centrum. Bývalí vězni usilující o uznání za to, co na ostrově vytrpěli, však před sebou mají ještě dlouhý boj, píše nizozemský deník Trouw. 
Jen čtyři měsíce po dubnových volbách, které vyvolaly protesty v ulicích, jdou 29. července Moldavané k předběžným parlamentním volbám. Vedle vládnoucích komunistů se v Kišiněvu přetahují síly mezi západním a euroasijským modelem, hodnotí místní deník Timpul. 
V roce 2008 jeden ze dvou Rumunů pobíral sociální dávky. Zlaté důchody pro vyvolené úředníky nebo dlouhé mateřské dovolené tu jsou běžné. Rumunsko zkrátka dobře opečovává své obyvatele. Nezaměstnaní však stojí mimo všechny sociální výhody, zatímco bohatí profitují ze systémových výhod. 
Stačilo symbolické přestřihnutí ostnatých drátů na hranicích a po dlouhých letech izolace a staré karosy začali obrážet celou Evropu. Češi vyjeli poznávat svět, který znali z fotografií, píší Lidové Noviny ve speciálním seriálu věnovaným 90. letům. 
„Neexistující lustrace a rychlý návrat špiček minulého režimu do nejvyšších míst.“ Taková byla podle týdeníku Respekt daň za poměrně hladké předání moci v Polsku a Maďarsku. Určitým měřítkem, jak se země se svou minulostí vypořádaly, může být podle tohoto listu osud badatelských institucí, které mapují období totality. Česká republika pak vychází z tohoto hlediska poměrně dobře.
Z dívek, které se narodily uprostřed osmdesátých let v bývalých komunistických zemích, jsou dnes dvacetileté mladé ženy. Jsou sebevědomé a využívají příležitostí, které jsou spojeny se vstupem kapitalismu do jejich zemí, s rozšiřováním Evropy a ekonomickou globalizací. 
Promarněná šance, nevyužitý potenciál, euroskeptický alibismus – tak hodnotí české předsednictví Evropské unie politolog a šéf Evropských demokratů Lukáš Macek. „Naši politici v evropské zkoušce dospělosti propadli,“ píše v Mladé Frontě DNES. 
Poláci oslavují 20 let politické nezávislosti, pocity jsou smíšené. Zatímco deník Gazeta Wyborcza pozvedává skleničku na svobodné Polsko, na němž "se všichni podíleli", Paweł Lisicki z Rzeczpospolita si stěžuje na „amnézii a oslabení pocitu občanské povinnosti."