Témata
Evropa a arabské jaro
Une soif de liberté
-
Arabské jaro
Už nic nebude jako dřív
30 Květen 20111Mladá Fronta DNES Praha -
2 Březen 20111Svenska Dagbladet Stockholm
-
10 Únor 20113Lidové noviny Praha
-
EU-Blízký východ
Bez chaosu není revoluce
4 Únor 20113Der Standard Vídeň -
Blízký východ
Na Egypt nesahejte
2 Únor 20116The Guardian Londýn
Une diplomatie à repenser
-
Diplomacie
Zachraňte vojínku Ashtonovou
1 Duben 20117El País Madrid -
31 Březen 20112La Stampa Turín
-
21 Březen 20111Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
EU-Libye
Morálka prochází zkouškou ohněm
18 Březen 20112Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
17 Březen 20115La Repubblica Řím
-
Editorial
Až Kaddáfí vyhraje
14 Březen 20114Presseurop -
11 Březen 20111PresseuropPresseurop
-
Sousedská politika
Východ a Jih se hádají o evropské fondy
9 Březen 2011De Standaard Brusel -
Arabské revoluce
Zapatero je pro intervenci v Libyi
7 Březen 20112PresseuropEl País -
Arabské revoluce
Následujme příklad Španělska
4 Březen 20112Le Monde Paříž -
Severní Afrika
Nové evropské hranice
1 Březen 20114La Stampa Turín -
Diplomacie
Evropě chybí srozumitelná doktrína
25 Únor 20116El País Madrid -
Francie
Sarkozyho opouštějí diplomaté
23 Únor 20111PresseuropLe Monde -
22 Únor 2011Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
EU-Libye
Libyjská zkouška síly
21 Únor 2011PresseuropPresseurop -
Arabské revoluce
Ashtonové ujel vlak
17 Únor 2011Libération Paříž -
Arabské revoluce
Sedm důvodů k optimismu
17 Únor 20111PresseuropDie Zeit -
EU-Egypt
Zhoubná stabilita
4 Únor 2011PresseuropDie Tageszeitung -
EU-Egypt
Jedinečná příležitost zabodovat
31 Leden 20111Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Diplomacie
Frattini plánuje egyptskou misi
28 Leden 2011PresseuropThe Independent -
Severní Afrika
Noví přátelé, nové vztahy
20 Leden 20113Le Monde Paříž -
Francie-Tunisko
Paříž pasivně přihlíží revoluci
18 Leden 20111Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Demokracie
Tunisané očekávají naši podporu
17 Leden 2011Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
EU-Maghreb
Nepodporujme více totalitní režimy
10 Leden 2011Le Soir Bruxelles
L'onde de choc en Europe
-
Španělsko-Tunisko
Malá lekce demokracie
6 Červen 20113De Volkskrant Amsterdam -
Libyjská krize
Evropu zlomila válka
5 Duben 20114El País Madrid -
Politika sousedství
Temné mraky nad Mare Nostrum
22 Březen 2011La Repubblica Řím -
Editorial
Čas rozhodnutí
7 Březen 2011Presseurop -
Libyjská krize
Malta žádá o pomoc
28 Únor 2011PresseuropThe Times of Malta -
Imigrace
Klid před bouří z Lampedusy
24 Únor 20113La Stampa Turín -
EU-Libye
Evropská hanebnost
23 Únor 20112El País Madrid -
Arabské revoluce
Co nás teď čeká?
21 Únor 20111El País Madrid -
Imigrace
Dejme jim práci!
18 Únor 20112La Repubblica Řím -
Středomoří
Výzva pro naši diplomacii
15 Únor 2011Der Standard Vídeň -
Itálie
Vylodění arabské revoluce
14 Únor 2011La Stampa Turín -
Burzy cenných papírů
Egyptská revoluce zasáhla i střední Evropu
1 Únor 2011PresseuropHospodářské noviny -
1 Únor 2011PresseuropI Kathimerini
-
Editorial
Tuniské ponaučení
21 Leden 20111Presseurop
Redakční komentář
Ve chvíli, kdy arabský svět zachvátila touha po svobodě, kterou rozpoutali mladí lidé, Evropa ukazuje neschopnost chopit se iniciativy a přijmout roli, kterou jí ukládá její postavení a historie. Unijní diplomacie, kterou ztělesňuje Vysoká představitelka pro zahraniční věci Catherine Ashtonová, je sotva slyšet a zaostává za Washingtonem. Co se týče vlád sedmadvacítky, ty se pohybují někde mezi trapným mlčením a umírněnou podporou lidových povstání, tak aby to nevypadalo, že najednou nechávají padnout despoty, které doposud podporovaly.
Evropa by neměla podléhat mýtu, že existuje střet mezi Islámem a Západem, míní Arshin Adib-Moghaddam, profesor na prestižní Škole orientálních a afrických studií Londýnské univerzity.
Aktivisté tahouna egyptské revoluce, Hnutí 6. dubna, byli z velké části vyškoleni svými kolegy z někdejšího srbského hnutí Otpor!, které stálo za pádem jugoslávského režimu v roce 2000.
Paralela mezi lidovými nepokoji v Egyptě, Tunisku či Maroku a pádem železné opony roku 1989 je nepřesná. V čem se liší předpoklady k demokratizaci arabského světa ve srovnání s východní Evropou?
Události v Egyptě naplňují zastánce občanských svobod nadšením, píše sloupkař Simon Jenkins na stránkách listu Guardian. Avšak Západ my měl vzhledem ke krvavým a zbytečným intervencím, kterých se v minulosti dopustil po celém světě, dvakrát zvážit, zda se bude do boje muslimských států za sebeurčení plést.
Zatímco se za humny Evropy odehrává libyjská krize, po vysoké představitelce EU pro zahraniční politiku není vidu ani slechu. Můžeme si položit otázku, zda má její funkce ještě vůbec smysl, píše analytik José Ignacio Torreblanca.
Francie a Velká Británie se ujaly iniciativy v Libyi a obsadily i všechny klíčové posty v Evropské službě pro vnější činnost, čímž udusily zárodky pracně budované evropské diplomacie. Natolik důkladně, že se dokonce objevují názory, že by bylo lepší zahraniční politiku EU svěřit přímo Paříži a Londýnu.
Evropané stojí v konfliktu s libyjským režimem v první linii. Evropská unie ale bezmocně přihlíží, podřízena vůli členských států žárlivě střežících své výsady, stejně jako nekoherentnímu postoji Německa.
Jen několik hodin po hlasování Rady bezpečnosti OSN, jež schválila 18. března vojenskou operaci proti libyjskému režim, vyhlásil Kaddáfí příměří. Jeho rozhodnutí možná zjednoduší situaci, jež evropský tisk považuje i přes podporu válečných operací za riskantní.
Postoj Evropanů k tvrdé represi libyjských povstalců připomíná jejich zbabělost za války v Bosně, píše italský intelektuál Adriano Sofri. Tím, jak se neustále vykrucují, působí dojmem, že si nad dramatem, které se přitom odehrává u jejich bran, myjí ruce.
V době, kdy Evropská unie připravuje plán na ekonomickou a politickou podporu zemím severní Afriky, některé členské státy upozorňují na to, že by se nemělo zapomínat na pomoc státům východní Evropy, zejména Kavkazu.
Španělský premiér jako první z evropských lídrů podnikl 2. března cestu do Tuniska, aby zemi nabídl 300 milionů eur a politickou pomoc. Přesně tak by evropská politika v otázkách demokratizujících se arabských zemích měla vypadat, píše list Le Monde.
Před třiceti lety si nikdo nedovedl představit vstoupení bratských států Varšavské smlouvy do Evropské unie. Situace arabských států je dnes obdobná. Unie by jim měla nabídnout stejné příležitosti k rozvinutí demokracie. A možná se i dočkáme dalšího rozšíření.
Všechny velmoci mají pro případ řešení významných událostí k dispozici jasnou diplomatickou doktrínu, kterou uplatňují na základě svých zájmů. Revoluce na Blízkém východě ukazují, že je načase, aby si takovou doktrínu vytvořila i Evropská unie, domnívá se komentátor listu El País José Ignacio Torreblanca.
Krvavé represe Kaddáfího režimu namířené proti libyjskému lidu ještě více zviditelňují problém Evropy vystavené arabským protestním hnutím, konstatuje evropský tisk, který požaduje konkrétní a koordinovaný postup.
Catherine Ashtonová 16. února oznámila, že EU poskytne Tunisku do roku 2013 finanční pomoc ve výši 258 milionů eur. Podle listu Libération muselo dojít na vylodění ‚boat people‘ na březích Lampedusy, aby Unie tuniskou revoluci konečně aktivně podpořila.
Po chaotické a váhavé reakci na „Jasmínovou revoluci“ v Tunisku se zdá, že egyptské povstání proti režimu Husního Mubaraka Evropskou unii opět ochromilo. Podle evropského tisku má přitom Unie právě nyní šanci, aby demokracii na svém středomořském „zadním dvorku“ podpořila.
Pokud chce Evropa skutečně napomáhat demokratizaci v Tunisku, pak pouhá nabídka pomoci nestačí. Přehodnotit dnes musí celou strategii sousedství s arabskými středomořskými státy, píše odborník na arabský svět Michel Camau.
Francouzská vláda, zaskočená vývojem událostí, dlouho otálela, než přišla demokratům na pomoc, a vypadalo to, že bin Alího režim bude podporovat až do úplného konce. Dnes má problém svůj postoj zdůvodnit.
Dobrý přítel Evropanů Ben Ali je nyní na útěku a tuniské demokratické síly hrají se starou režimní gardou o čas. Bude tentokrát Evropa umět demokracii pomoct?
Evropská unie podpořuje totalitní vlády severní Afriky, dopomáhá ke korupci, nepotismu a porušování lidských práv, a nese tak podíl na zodpovědnosti za projevy nespokojenosti, které v těchto dnech propukly v Tunisku a Alžírsku. Evropa by měla podpořit novou politickou třídu, která by konečně sloužila svým občanům.
Novinářka listu Volkskrant se v Tunisku stala svědkem podivuhodné scény: Mladí španělští „rozhořčení“ demonstrovali před svou ambasádou v Tunisu. Z jejich dialogu s Tunisany vychází zamyšlení nad naším politickým systémem.
Na počátku evropského projektu bylo Středomoří opomíjeno. Od té doby se stalo předmětem mnoha integračních pokusů, které všechny skončily neúspěchem. Krize, jež nyní postihla jeho jižní část, poukazuje na to, že bude zapotřebí najít nový přístup.
Od poloviny února přijal italský ostrov Lampedusa několik tisíc přistěhovalců, kteří z Tuniska připluli na lodích. Místní občané se snaží situaci zvládnout i přes omezené prostředky, které mají k dispozici, špatné počasí a bez politické podpory. Reportáž z místa, které připomíná válečnou zónu.
Jak mohou evropské státy jen tak přihlížet masakrům páchaným Kaddáfího režimem v Libyi a starat se jen o příliv imigrantů? Přístup Unie k událostem na Blízkém východě kritizuje deník El País.
Terorismus, imigrace, ekonomika – vlna lidových vzpour v arabském světě představuje pro Evropany mnohá nebezpečí. El País se ve svém článku snaží oddělit ta oprávněná od falešných.
Itálie požádala EU o finanční pomoc, aby mohla lépe čelit přílivu běženců ze severní Afriky. Avšak místo navyšování rozpočtu agentury pro kontrolu hranic FRONTEX, by se však Unie měla spíše zaměřit na reformu své azylové politiky s cílem zlepšit ekonomickou integraci přistěhovalců do společnosti.
Revoluce v Tunisku a v Egyptě, vylodění uprchlíků na Lampeduse – EU nevychází z překvapení. Chce-li předejít novým krizím, měla by už nyní přemýšlet o co možná nejužší spolupráci se státy Maghrebu, domnívá se Der Standard.
Po pádu bin Alího režime se tisíce Tunisanů vydaly na cestu do Evropy. Jejich vylodění na blízkém italském ostrůvku Lampedusa a chaos, který vyvolává, je předobrazem toho, co by se mohlo na jižním pobřeží EU stát, kdyby zmizel systém kontroly imigrace, který byl vytvořen ve spolupráci se státy severní Afriky. 












