Témata
-
Deset pohledů na Evropu | 10: Sen o lepší Evropě
2 leden 201150710 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 9: Touha po optimismu
1 leden 20111421 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 8: Umíme vyjednávat, neumíme jednat
31 prosinec 201075 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 7: Až bude má dcera nosit burku
30 prosinec 20101655 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 6: Utopie je za dveřmi
29 prosinec 20103042 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 5: Návrat ke starým hodnotám
28 prosinec 20104934 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 4: Evropa je jako Škodovka
27 prosinec 2010391 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 3: Radosti středního věku
26 prosinec 20101001 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 2: Osedlejme koně!
25 prosinec 20103682 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 1: Evropanem jsem se stal až v exilu
23 prosinec 20101865 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
Redakční komentář
Byl to rok nabitý událostmi a plný vášní. Evropa prožila rok 2010, ve kterém málem došlo k pádu Řecka a k irské krizi, v obavách ze zhroucení eurozóny, vydala se cestou úsporných opatření, která se ukazují jako trvalého rázu, a zavedla bezprecedentní mechanismus finanční stability. Během té doby Německo zpochybnilo princip solidarity mezi Evropany, Francie ze země vysídlila tisíce Romů, ve Švédsku se do parlamentu dostala krajní pravice a v Nizozemí dokonce skoro až do vlády. Polsko přišlo o svou elitu ve Smolensku a ponořilo se do politicko-náboženského psychodramatu, Itálie se zase o něco více zesměšnila sexuálními fraškami svého předsedy vlády a Maďarsko na popud nacionalistické pravice napadlo vlastní ústavní pořádek. Byl to tedy chaotický rok. A také velice těžký rok pro Evropu, která, jak se zdá, se na mezinárodní scéně dostává stále více na okraj, předhání ji rozvíjející se země, často méně demokratické, ale dynamičtější.
Vzhledem k danému vývoji je zapotřebí trochu odstupu a podívat se na realitu jiným okem. Právě proto jsme vyzvali 10 evropských autorů, spisovatelů a analytiků, známá pera i nové tváře, aby napsali o své Evropě. Takové, kterou vidí i mimo obyčejný sled událostí; takové, kterou si představují pro lepší budoucnost či takové, kterou žijí jako lidské bytosti a občané.
Nevšední pohled na Evropu vám nabízejí: Arnon Grunberg (Nizozemí), Fernando Savater (Španělsko), Paweł Świeboda (Polsko), Thomas Brussig (Německo), Gonçalo M. Tavares (Portugalsko), Philippe Perchoc (Francie), Petra Hůlová (Česká republika), Mircea Vasilescu (Rumunsko), Tim Parks (Velká Británie) a Loretta Napoleoniová (Itálie).
Tyto články byly publikovány ve spolupráci s britským deníkem The Guardian, s německým týdeníkem Der Spiegel a českým týdeníkem Respekt.
Zapomeňme na konformismus, korupci a fascinaci elitami! Nechme místo mladým všech kultur, jejich mobilitě a solidaritě. To je přání italské ekonomky Loretty Napoleoniové v dopise jejímu synovi.
Romanopisec Tim Parks volá po Evropě založené na společné vizi, kterou by usilovala o přetvoření dnešního světa a nikoliv jeho zachování ve stávající podobě.
Myšlenka EU je velká a nádherná. Zakládá se na sezení kolem jednoho stolu a vedení dialogu v atmosféře tolerance a se stylem sobě vlastním. A ať si svět jde kupředu klidně rychleji než naše diskuze. Rumunský historik Mircea Vasilescu hájí náš stávající model.
I v magazínech pro zahrádkáře se dnes píše o tom, že ženám patří budoucnost. Už se ale nedozvídáme, co nás vlastně v té budoucnosti čeká. Jednu tragikomickou vizi přináší spisovatelka Petra Hůlová.
Evropa se chová jako zakomplexovaný teenager, který neví, co si počít se svým měnícím se tělem, píše francouzký politolog Phillippe Perchoc. Přesto je však nutné hledat nové sny, v zemích, které by se mohly k Unii přidružit a zvětšit ji tak dostatečně na to, aby se ujala své role ve světovém dění.
Zatímco kurzy na burze vyrážely vzhůru, Evropané poráželi krávy. Kult abstraktní hodnoty, jež mizí, vytlačuje skutečná hodnota věcí. Tak to alespoň vidí portugalský spisovatel Gonçal Tavares.
Evropa může být inspirací pro umělce. Německý spisovatel Thomas Brussig vnímá starý kontinent jako auto: pro jedny je objektem fetišismu, pro jiné praktickým dopravním prostředkem, který nás odveze tam, kam chceme.
Evropa stojí na rozcestí, je však stále atraktivní. Měla by se o svůj politický, sociální a ekonomický model podělit se zbytkem světa, píše Paweł Świeboda.
Vzhledem k politickému, sociálnímu a náboženskému rozladění, které v Evropě panuje, španělský filosof Fernando Savater vyzývá k přijetí nového ducha, otevřeného talentům, myšlenkám a vírám.
Aby se konečně začal cítit jako Evropan, musel se nizozemský spisovatel Arnon Grunberg odstěhovat do New Yorku. To proto, že v jeho rodině je rodinná identita často konstruována skrze exil a vykořenění. Což je dnes koneckonců pravda o mnoha z nás.