Témata
Nová evropská diplomacie
La grosse machine de Lady Ashton
-
Diplomacie
Zachraňte vojínku Ashtonovou
1 Duben 20117El País Madrid -
Instituce
Neviditelná žena Lady Ashtonová
28 Leden 20112Le Monde Paříž -
Evropská diplomacie
Prázdná nádoba lady Ashtonové
7 Říjen 2010Gazeta Wyborcza Varšava -
Diplomacie
EU chce posílit vztahy s NATO
13 Září 2010PresseuropThe Irish Times -
Diplomacie
Práce jen pro mazáky
23 Srpen 20101Dziennik Gazeta Prawna Varšava -
Instituce
Mamutí diplomatická mašina
23 Červenec 20101La Stampa Turín -
2 Červen 2010PresseuropLe Figaro
-
Diplomacie
Baronka má svůj sbor
27 Duben 2010PresseuropEl Periódico de Catalunya -
Instituce
Bezzubý kolos evropské diplomacie
29 Březen 20101El País Madrid -
Evropská unie
Všichni proti lady Ashtonové
26 Únor 20102Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Diplomacie
Ashtonová plánuje špionážní centrálu
22 Únor 2010Presseuropeuobserver.com -
Editorial
Neviditelná diplomacie
19 Únor 2010Presseurop -
Instituce
Polisabonský paradox
1 Prosinec 2009Dziennik Gazeta Prawna Varšava -
Vysoká představitelka
Byrokratická obluda u jejích nohou
20 Listopad 20091Der Spiegel Hamburk -
Evropská rada
Kdo je Herman? Jaká Catherine?
20 Listopad 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
L'UE dans le monde, forces et faiblesses
-
Blízký východ
Evropa může sehrát svou roli
28 Červenec 20111Al Hayat Londýn -
Blízký východ
Proč Evropa nezasáhne v Sýrii
15 Červen 20115Libération Paříž -
Diplomacie
Evropě chybí srozumitelná doktrína
25 Únor 20116El País Madrid -
EU-Egypt
Zhoubná stabilita
4 Únor 2011PresseuropDie Tageszeitung -
Blízký východ
Na Egypt nesahejte
2 Únor 20116The Guardian Londýn -
EU-Egypt
Jedinečná příležitost zabodovat
31 Leden 20111Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Diplomacie
Frattini plánuje egyptskou misi
28 Leden 2011PresseuropThe Independent -
14 Říjen 2010The New York Times New York
-
Diplomacie
EU je v OSN persona non grata
15 Září 2010PresseuropLe Soir -
Diplomacie
EU usiluje o zvláštní statut v OSN
24 Srpen 2010PresseuropRzeczpospolita -
Povodně
Proč je nám Pakistán ukradený?
13 Srpen 20101PresseuropPresseurop -
Blízký východ
Evropa by měla pomoct Palestině
22 Březen 20104Financial Times Londýn -
Diplomacie
Baronka konečně našla na mapě Haiti
2 Březen 2010PresseuropEl País -
Haiti
Výzva pro Evropu
18 Leden 2010El País Madrid -
15 Leden 2010PresseuropDe Standaard
Zatímco se za humny Evropy odehrává libyjská krize, po vysoké představitelce EU pro zahraniční politiku není vidu ani slechu. Můžeme si položit otázku, zda má její funkce ještě vůbec smysl, píše analytik José Ignacio Torreblanca.
Měla se stát hlasem Evropy na mezinárodní scéně, šéfkou diplomacie Evropské unie s ambicemi všude po světě. Catherine Ashtonová však bohužel není slyšet a takřka ani vidět a ztratila už důvěru většiny evropských států.
Efektivní diplomatická služba sama o sobě nestačí. Ještě je zapotřebí společná zahraniční politika, kterou Unie stále nemá, píše Gazeta Wyborcza.
Pouze dva z 115 velvyslanců Evropské unie pocházejí ze zemí střední Evropy. Zbytek ambasád obývají zástupci „starých“ členských států. Polsko se s takovou situací nehodlá smířit.
Po dlouhých měsících vyjednávání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a členskými státy by měla Evropská služba pro vnější činnost od podzimu zahájit svou činnost. Zbývá ještě dokázat, zda efektivita struktury odpovídá její složitosti a nákladnosti.
Postačí návrh na zřízení „Evropského útvaru pro vnější činnost“, který nedávno předložila Catherine Ashtonová k tomu, aby se Unie protlačila mezi světové mocnosti, jak je jejím cílem? Vzhledem k objemu administrativy s ním spojené, rezervovanosti států přenechat mu své výsady a institucionální bitvě o jeho pravomoci, je to věc velice nejistá.
Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost by měla být EU zodpovědnější. Tedy pokud chce ve světě hrát důležitější roli. Signál vyslaný jmenováním nových šéfů ale tímto směrem nejde, lituje polský politolog Aleksander Smolar.
Svým jmenování na pozici Vysokého představitele EU pro zahraniční politiku se Catherine Ashtonová přes noc stala jednou z nejmocnějších žen světa. Avšak její role, která se považuje za ještě prestižnější než funkce prezidenta EU, není podle listu Der Spiegel zcela bez úskalí.
Evropská unie, která hraje v arabském světě už dlouhou dobu vedlejší roli, by se mohla prosadit jakožto konstruktivní síla působící mezi Spojenými státy a Ruskem, které nejsou s to zaujmout k situaci v regionu adekvátní postoj, domnívá se redaktorka listu Al Hayat.
Evropané zapojení do války v Libyi nyní zjišťují, že jim k naplnění cílů scházejí kapacity. Bez vojenských prostředků Evropě hrozí, že v regionu, který je pro ni strategicky důležitý, nebude mít její diplomacie potřebnou kredibilitu. Proto evropské země musejí pracovat na společné obranné politice.
Všechny velmoci mají pro případ řešení významných událostí k dispozici jasnou diplomatickou doktrínu, kterou uplatňují na základě svých zájmů. Revoluce na Blízkém východě ukazují, že je načase, aby si takovou doktrínu vytvořila i Evropská unie, domnívá se komentátor listu El País José Ignacio Torreblanca.
Události v Egyptě naplňují zastánce občanských svobod nadšením, píše sloupkař Simon Jenkins na stránkách listu Guardian. Avšak Západ my měl vzhledem ke krvavým a zbytečným intervencím, kterých se v minulosti dopustil po celém světě, dvakrát zvážit, zda se bude do boje muslimských států za sebeurčení plést.
Po chaotické a váhavé reakci na „Jasmínovou revoluci“ v Tunisku se zdá, že egyptské povstání proti režimu Husního Mubaraka Evropskou unii opět ochromilo. Podle evropského tisku má přitom Unie právě nyní šanci, aby demokracii na svém středomořském „zadním dvorku“ podpořila.
Mohlo by zvolení Německa a Portugalska do Rady bezpečnosti OSN oživit upadající vliv Evropy na mezinárodní scéně? Sázet se na to nedá, soudí New York Times.
Poté, co se baronka Ashtonová, šéfka zahraniční politiky EU, vydala na oficiální návštěvu Izraele a Pásma Gazy, se ministři zahraničních věcí sešli 22. března v Bruselu, aby určili politiku EU ve vztahu k Blízkému východu. Podle listu Financial times by měli začít přehodnocením finanční pomoci palestinským územím.
Celé evropské předsednictví, které se s tak velkou pečlivostí připravovalo, musí nyní čelit neočekávané krizi, jež ho nutí přehodnotit žebříček priorit a prověřuje jeho skutečnou akceschopnost. Haiti je první zkouškou toho, nakolik jsou nové instituce zahraniční politiky Evropské unie schopné dobře fungovat.


