Témata
Jaká je budoucnost Evropské unie?
-
Integrace
Chce vůbec někdo federální Evropu?
12 Říjen 20103The Independent Londýn -
10 Září 2010Philosophie Magazine Paříž
-
Otázka Evropy
Unii chybí lídři
30 Srpen 20102Trouw Amsterdam -
Budoucnost Evropy /10
Musíme si zachovat vnitřní balanc
29 Červenec 2010Gazeta Wyborcza Varšava -
Budoucnost Evropy / 9
A přece se staví!
12 Červenec 2010Respekt Praha -
Budoucnost Evropy / 8
Více Evropy? Ne, děkuji.
5 Červenec 20101Público Lisabon -
Budoucnost Evropy / 7
Dvě Evropy v krizi
1 Červenec 2010La Repubblica Řím -
Budoucnost Evropy / 6
Unie hledá motivované lídry
23 Červen 20101Corriere della Sera Milano -
Budoucnost Evropy / 5
Kulky, bomby a nakonec hlasy
15 Červen 2010L'Espresso Řím -
Budoucnost Evropy / 4
Tvrdý návrat k realitě
28 Květen 2010Gazeta Wyborcza Varšava -
Budoucnost Evropy / 3
Jednotný evropský osud
26 Květen 20104Die Zeit Hamburg -
Kam unie směřuje? (2)
Comeback osmdesátek
25 Květen 20101Der Spiegel Hamburk -
Kam Unie směřuje? / 1
Evropa se trhá
21 Květen 2010Die Presse Vídeň -
Editorial
I tak, všechno nejlepší
9 Květen 20102Presseurop
V době krize důvěry je Evropa rozdělena na dva opoziční tábory: na ty, kteří se snaží oživit federalistický projekt, a ty, kteří dávají přednost uvolněnější formě členství po vzoru Velké Británie. Je obtížné říci, která z obou vizí je správná. 
Úpadek Evropy se dnes stal módním tématem, kterému dodávají na váze špatné hospodářské a demografické ukazatele. Civilizaci je ale možno posuzovat také podle její tvořivé síly, připomíná francouzský intelektuál Alexandre Lacroix. 
V době, kdy Evropská unie prochází hospodářskou krizí a kdy se potýká s obtížnou politickou a sociální situací, chybí jejím vedoucím představitelům voluntarismus, který by ji pomohl vyléčit. Politolog Rob de Wijk je vyzývá k tomu, aby tuto tendenci zvrátili a zbrzdili úpadek evropského kontinentu. 
Zatímco jednotlivé země se řídí svými národními zájmy, Francie a Německo soutěží o moc. Hlavní rozhodnutí o Unii padají během neformálních setkání a rozdíly v EU se prohlubují, tvrdí v rozhovoru listu Gazeta Wyborcza polský filozof a expert na evropské otázky Marek Cichocki. 
Řecká krize, německá přísnost, nová rovnováha světové moci. EU čelí už několik měsíců tvrdým zkouškám. To ji však nebrání v dalším rozvoji, míní německý novinář a politolog Josef Joffe, pro něhož Evropa je jako korálový útes – roste chaoticky. 
V reakci na riziko bankrotu, které hrozí nejzadluženějším členským státům, Sedmadvacítka přijala několik opatření (stabilizační plán pro euro, nástin ekonomické vlády) směřujících k větší integraci. Opět ale jednala bez toho, aby se na názor zeptala samotných Evropanů, lituje Público. 
Hospodářská krize zpomalila, ba dokonce zastavila sbližování mezi západoevropskými zeměmi a státy bývalého komunistického bloku. Postkomunistické země brzdí v jejich elánu k liberální demokracii rozčarování z kapitalismu a jsou svědky rozkladu hodnot, za které bojovaly, píše intelektuál Predrag Matvejević. 
V době, kdy proces zavádění jednotné měny a posilování institucí býval potřeboval pevné vedení, Evropě skutečný ‚leadership‘ chyběl. Vzhledem ke krizi eura a k možnému riziku roztříštěnosti Unie nastal čas, aby národní političtí představitelé udělali prostor skutečně nezávislým evropským institucím.
V reakci na krizi se vlády i občané evropských států více uzavírají do sebe, jsou sobečtí a propadají strachu z neznáma ztělesněným přistěhovalci. Ti jsou však stejně jako "původní" obyvatelé součástí dnešní evropské identity, podtrhuje francouzský spisovatel Tahar Ben Jelloun.
Evropská unie žila po léta v politicky korektní fikci: všechny státy měly stejná práva. Chtějí-li ale občané a političtí představitelé obhájit evropský model, musejí spolu mluvit po pravdě, domnívá se bulharský politolog Ivan Krastev. 
Po vzoru německé kancléřky se i ostatní evropští vůdci nyní schovávají za vůli svých občanů, aby tak vysvětlili svou nečinnost. Přesto je právě politické vůle potřeba k překonání krize a k tomu, abychom myšlence Evropy dodali života, tvrdí filozof Jürgen Habermas.
Zatímco Evropané severu ctí stát, na jihu se chovají jako anarchisti. Evropská unie je příliš rozmanitá nato, aby mohla fungovat podle představ bruselských technokratů na principu solidarity, říká nizozemský spisovatel Leon de Winter, který volá po návratu k Evropskému hospodářskému společenství (EHS). 
Angela Merkelová se izoluje, Nicolas Sarkozy vytváří koalici jihoevropských států a EU neví, kam kráčí. Na pozadí krize eura a způsobu jejího řešení mizí důvěra a chuť pracovat společně, konstatuje deník Die Presse. 
