Témata
Euro pod tlakem
Měna v obležení
-
10 Květen 20115PresseuropDie Zeit
-
Střední Evropa
O euru rozhodně nesníme
4 Duben 2011Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Pakt pro euro
Stavíme nový společný dům
25 Březen 20113Rzeczpospolita Varšava -
Evropská rada
Euro a jeho sedmnáct Sisyfů
24 Březen 20114La Tribune Paříž -
Dluhová krize
Kam se vydá eurozóna?
10 Březen 20111The Daily Telegraph Londýn -
Dluhová krize
Evropa bude německá
3 Únor 201113Die Zeit Hamburg -
Dluhová krize
V eurozóně roste napětí
19 Leden 20113The Guardian Londýn -
Dluhová krize
Nad eurem visí otazník
12 Leden 2011Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Evropská rada
Měna, která zoufale hledá svou zemi
13 Prosinec 2010PresseuropPúblico -
10 Prosinec 20101PresseuropLe Figaro
-
Eurozóna
Agónie jednotné měny
6 Prosinec 20101PresseuropDer Spiegel -
Jednotná měna
Den, kdy zemřelo euro
3 Prosinec 20102The Independent Londýn -
Hospodářská krize
Zabít euro není snadné
3 Prosinec 20104The Economist Londýn -
Krize eura
Banky zaplatí. Trochu
29 Listopad 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Ekonomika
Zachraňme euro
26 Listopad 20101Le Monde Paříž -
Eurozóna
Jako vratký domeček z karet
25 Listopad 2010PresseuropSME -
Ekonomika
Euro pro všechny, každý za sebe
24 Listopad 2010Les Echos Paříž -
Krize eura
Merkelová bohužel není Marshall
19 Listopad 20101PresseuropHandelsblatt -
Hospodářská krize
Panika v eurozóně
12 Listopad 20103Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Dluhová krize
Španělské obavy a irský černý humor
11 Listopad 2010PresseuropEl País -
29 Říjen 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
Editorial
Nekonečná stavba
29 Říjen 2010Presseurop -
Evropská rada
Smlouvou posedlí Sarko a Merkel
28 Říjen 20101El País Madrid -
27 Říjen 20102Süddeutsche Zeitung Mnichov
-
Ekonomická vláda
Na francouzsko-německý pakt se snáší hněv
22 Říjen 2010PresseuropLa Tribune -
Pakt stability a růstu
Pakt Merkelová – Sarkozy
20 Říjen 2010The Guardian Londýn -
Pakt stability
Ďábel se skrývá v detailech
19 Říjen 2010PresseuropIl Sole-24 Ore -
Evropská rada
Na hospodářskou vládu si ještě počkáme
18 Červen 20102Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
17 Červen 20102El Mundo Madrid
-
Institutuce
Dvourychlostní Evropa zrychluje
17 Červen 20101Gazeta Wyborcza Varšava -
Hospodářská krize
Euro ohrožuje tajnůstkářství
7 Červen 20101Financial Times Londýn -
Burza
Spekulanti v nesnázích
7 Červen 2010Le Temps Ženeva -
3 Červen 2010PresseuropLe Soir
-
Budoucnost Evropy / 4
Tvrdý návrat k realitě
28 Květen 2010Gazeta Wyborcza Varšava -
Budoucnost Evropy / 3
Jednotný evropský osud
26 Květen 20104Die Zeit Hamburg -
Kam Unie směřuje? / 1
Evropa se trhá
21 Květen 2010Die Presse Vídeň -
Řecká krize
Německo má problém
19 Květen 20102Gazeta Wyborcza Varšava -
Hospodářská krize
Africká lekce Evropě
18 Květen 20101The Guardian Londýn -
17 Květen 2010Irish Independent Dublin
-
Budoucnost eura / 3
Poučení z krize
17 Květen 20102La Stampa Turín -
Rozpočet
Evropané si utahují opasky
14 Květen 2010Financial Times Londýn -
11 Květen 20105Financial Times Londýn
-
Budoucnost eura / 2
Vítejte ve Spojených státech evropských!
11 Květen 20101Eesti Päevaleht Talin -
10 Květen 2010Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
Budoucnost eura (1)
Reformovat nebo zemřít
7 Květen 2010The Guardian Londýn -
Burzy cenných papírů
Finanční černá díra se rozšiřuje
29 Duben 20101El País Madrid -
Měnová krize
Všichni jsme pokrytci
29 Duben 2010Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Řecká krize
Eurozóna bez Německa?
27 Duben 20104Frankfurter Rundschau Frankfurt -
Řecká krize
Dvourychlostní euro?
26 Duben 2010La Repubblica Řím -
Řecko
Noční můra Evropy
23 Duben 2010PresseuropLes Echos -
Krize eurozóny
Angela proti všem
25 Březen 2010Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Krize eura
Euro a chvilka napětí
25 Březen 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Ekonomika
Na úspornost není chuť
18 Březen 20102International Herald Tribune Paříž -
Hospodářská krize
Klub Eurorváčů
15 Březen 2010Gazeta Wyborcza Varšava -
Evropský měnový fond
Banka s velkým srdcem
15 Březen 2010El País Madrid -
Hospodářská krize
Blíž k Evropskému měnovému fondu?
9 Březen 2010PresseuropHandelsblatt -
Měnová unie
Spása eura přijde z východu
18 Únor 20101Handelsblatt Düsseldorf -
16 Únor 2010PresseuropLa Tribune
-
15 Únor 2010PresseuropThe Independent
-
Finance
Je tady nové euro!
12 Únor 2010Die Zeit Hamburg -
Editorial
Nová mapa Evropy
12 Únor 2010Presseurop -
Eurozóna
Jak ven z krize? Společně.
10 Únor 2010Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
8 Únor 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
Krize
Rozbitá PIGS
4 Únor 20107Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
26 Leden 2010Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
Finanční trh
Euro v ohrožení
19 Leden 20101Die Zeit Hamburg
Krize v eurozóně zchladila ve většině středoevropských zemí nadšení pro společnou měnu. Dnes o přijetí eura sní už jen pobaltské státy, píše deník Rzeczpospolita.
Pakt pro euro, o kterém v těchto dnech sedmadvacítka diskutuje v Bruselu, počítá s generální „rekonstrukcí evropského hospodářského domu“. Vedoucí architekti této stavby, Francie a Německo, ve snaze poradit si se všemi jednotlivými díly, sází na funkčnost a bezpečnost na úkor rozmanitosti. 
Poslední evropské summity nezabránily tomu, aby se Evropa nepropadla do recese a politické krize. Ani poslední summit 24. března na věci nic nezmění, píše La Tribune. Nabízejí se pouze dvě možnosti: Ulehčit břemeno předluženým zemím, nebo je vyprovodit z eurozóny.
V Bruselu panuje politická strnulost, Evropská centrální banka utahuje měnovou politiku, výnosy portugalských, irských a řeckých dluhopisů stoupají: Vyhlídky, s nimiž eurozóna vstupuje na summit naplánovaný na 11. března s cílem vyvést EU ze světové hospodářské krize, nejsou dobré. 
Chcete-li zachránit eurozónu, vezměte si příklad z Němců. Ti i beztak začínají diktovat celé Evropě. Je to daň za záchranu, domnívá se německý list Die Zeit. 
Zatímco se Portugalsko připravuje, že požádá o ponížující pomoc od EU a MMF, v eurozóně roste napětí. Nejvyšší političtí představitelé se handrkují a na povrch vystupuje „velký komunikační problém Evropy“. 
Příští dny budou pro euro klíčové. Některé země se totiž chystají vydat dluhopisy, a projít tak „testem trhů“. Výsledek podle evropského tisku ukáže, jak velkou důvěru mají trhy ve schopnost nejslabších států eurozóny oživit veřejné finance, a tím pádem i ve schopnost jednotné měny zachovat si stabilitu.
Může padnout evropská měna? A co by to znamenalo? Novinář britského Independentu Sean O’Grady si představuje budoucnost, v níž členské státy vracejí zpět čas. 
Uprostřed záchrany ohrožených států, bolestivých škrtů ve státních rozpočtech a agresivity trhů s dluhopisy se rozšiřuje přesvědčení, že dny jednotné měny jsou sečteny. Avšak kolaps eura by znamenal i bezprecedentní technické, hospodářské a politické náklady, domnívá se týdeník The Economist. 
Kromě záchranného plánu pro Irsko představitelé eurozóny rozhodli o tom, že od roku 2013 do pomoci potřebným státům zapojí i soukromý sektor. Podle evropského tisku jde sice o krok správným směrem, ale krizi to zdaleka nevyřeší. 
Jednotnou měnu sice oslabila irská a řecká krize, ale na mezinárodní scéně stále představuje hodnotu budoucnosti, a měla by být proto hájena, tvrdí francouzský úvodníkář Alain Franchon. 
Během prosperity nevzbuzovaly daňové, rozpočtové, sociální a mzdové rozdíly mezi členskými zeměmi EU mnoho povyku, dnes jsou ale důvodem nedostatku spolupráce a solidarity, jimž musí Evropané v době krize čelit, všímá si francouzský ekonom Laurent Faibis. 
Od řecké krize, k níž došlo letos na jaře, nebyla žádná jiná země vůči trhům tak zranitelná, jako je dnes Irsko. V době, kdy myšlenka záchranného plánu pro Irsko začíná nabývat pevných obrysů, se evropský tisk zneklidňuje nad tím, jaké by to mohlo mít důsledky pro ostatní členské státy EU. 
Proč revidovat smlouvu, která vstoupila v platnost teprve loni? Evropský tisk se k tomuto rozhodnutí Sedmadvacítky, kterým hodlá zkonsolidovat společnou měnu, staví více než rezervovaně. 
Francie a Německo se 18. a 19. října pokusí přesvědčit své partnery o tom, že je třeba upravit základní legislativu Evropské unie tak, aby členské státy nutila dodržovat rozpočtovou úspornost. Simplistní a zbytečná myšlenka, domnívá se španělský úvodníkář. 
Angela Merkelová to nebude mít lehké. Během schůze Evropské rady 28. října se její touha potrestat členské státy nacházející se ve špatné rozpočtové situaci utká s odporem většiny jejích protějšků. Tato role přísné matky je však nutná, ujišťuje čtenáře list Süddeutsche Zeitung. 
Ještě před konáním summitu o stabilizaci společné měny se francouzský prezident a německá kancléřka dohodli nejen na nových rozpočtových pravidlech, ale rovněž vyzvali ke znovuotevření Lisabonské smlouvy. Pěkný podraz, reptají představitelé Komise. 
Během summitu v Bruselu Sedmadvacítka 17. června položila základy „vlády“, která by měla lépe koordinovat hospodářské politiky členských států. Krok k vytvoření opravdové společné ekonomické správy však neudělala, pouze schválila nepřesvědčivé zdanění bank, všímá si evropský tisk. 
Od počátku týdne bují zvěsti o tom, že by Španělsko mohlo v brzké době požádat své partnery o pomoc v boji proti dluhu a spekulacím. Vláda dělá všechno proto, aby je ubezpečila, nátlak ale zůstává silný. 
Opatření přijatá v boji proti finanční krizi mění samotný charakter Unie. Země, které stojí na okraji této transformace, se obávají, že se stanou členy druhé kategorie. 
Ministři financí členských států se v nejbližší době dohodnou na detailech ochranného štítu pro slabší členy eurozóny. Avšak v dlouhodobém horizontu představuje pro budoucnost evropské měny hrozbu Evropská centrální banka a kultura tajnůstkářství, domnívá se novinář Financial Times Wolfgang Münchau. 
Hedgeové fondy obviňované ze sázek proti euru v květnu nic nevydělaly, podotýkají pozorovatelé. Důvodem je reakce Evropské unie na útoky proti jednotné měně a špatná nálada, která v posledních týdnech vládne na trzích. 
Evropská unie žila po léta v politicky korektní fikci: všechny státy měly stejná práva. Chtějí-li ale občané a političtí představitelé obhájit evropský model, musejí spolu mluvit po pravdě, domnívá se bulharský politolog Ivan Krastev. 
Po vzoru německé kancléřky se i ostatní evropští vůdci nyní schovávají za vůli svých občanů, aby tak vysvětlili svou nečinnost. Přesto je právě politické vůle potřeba k překonání krize a k tomu, abychom myšlence Evropy dodali života, tvrdí filozof Jürgen Habermas.
Angela Merkelová se izoluje, Nicolas Sarkozy vytváří koalici jihoevropských států a EU neví, kam kráčí. Na pozadí krize eura a způsobu jejího řešení mizí důvěra a chuť pracovat společně, konstatuje deník Die Presse. 
Současná řecká krize je možná nejvážnější v historii Evropská unie. Je současně testem toho, co Evropa pro Německo znamená, píše deník Gazeta Wyborcza. 
Cesta z řecké krize vede jedině přes restrukturalizaci dluhů této země, domnívá se přední indická ekonomka Jayati Ghoshová. Jak ukazuje zkušenost těžce zadlužených afrických zemí, úsporná opatření mohla nejen ohrozit hospodářské oživení v eurozóně, ale dokonce i spustit další recesi. 
Finanční injekce na pomoc Řecku i celé eurozóně ke zklidnění nervozity na světových trzích příliš nepomohly. Podle irského novináře z Irish Independent problém spočívá v tom, že státy svůj osud svázaly s nestálým bankovním systémem na úkor svých občanů. 
V rozporu s tím, co bláhově tvrdí evropští představitelé, nedostačují Lisabonská smlouva a záchranný plán na pomoc zemím v nouzi k tomu, aby Evropě zajistily budoucnost. Chceme-li předejít novým krizím, je zapotřebí větší integrace, domnívá se úvodníkářka Barbara Spinelliová.
Ve chvíli, kdy vlády napříč celou eurozónou prosazují rozpočtové škrty, které jsou za poslední desetiletí naprosto nevídaného rozsahu, bylo Řecko – všeobecně pokládané za epicentrum krize – svědkem násilných demonstrací a generálních stávek. Nyní panuje obava, že se tyto projevy hněvu veřejnosti stanou ještě rozšířenějším jevem. 
V rámci pomoci společné měně si Evropská unie za 750 miliard euro koupila především čas. Dlouhodobě však stabilizační plán problém neřeší. 
Sedmadvacítka přijetím záchranného plánu v hodnotě 750 miliard euro, schváleným 9. května, aplikuje stejný princip, který na podzim roku 2008 použil Washington na záchranu bank před bankrotem.
Evropský tisk vítá rozhodnutí sedmadvacítky (s výjimkou Velké Británie) vytvořit záchranný fond v hodnotě 750 miliard euro, který má navrátit důvěru v jednotnou měnu. Jeho dopady bude ještě třeba přezkoumat, nicméně se jedná o první náznak ekonomické vlády EU. 
Jak by Evropa měla zvládnout řeckou krizi aniž by ohrozila budoucnost eura a eurozóny? Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz se domnívá, že drakonické utahování opasků ve veřejném sektoru není tou správnou cestou. 
Po Řecku a Portugalsku snížila 28. dubna agentura Standard & Poor’s rating také Španělsku. Negativní dynamika se zdá být čím dál méně kontrolovatelná, obává se El País. 
Všude slýcháme, že Řecko bude muset prokázat více kredibility. Avšak není jediné, kdo překrucuje realitu, připomíná Frankfurter Allgemeine Zeitung. Je třeba se zbavit životních lží, na kterých spočívá naše společnost. 
K otázce, zda pomoci Řecku vyřešit jeho deficit, se Německo staví zdrženlivě. Dokonce hrozí možným vyloučením nejslabších zemí z eurozóny. Nejsilnější hospodářství na kontinentu samozřejmě nemá na zhroucení společné měny zájem. Bez eura by totiž procházelo bezprecedentní krizí. 
Německo opět klade podmínky, za jakých bude Řecku poskytnuta finanční pomoc, kterou požaduje od EU a MMF. Tento postoj lze vysvětlit obavami z toho, že země bude platit za druhé, ale i snahou o nové vymezení eurozóny, domnívá se La Repubblica. 
Ať už se to Sedmadvacítce, jejíž představitelé momentálně v Bruselu jednají mimo jiné o pomoci Řecku, líbí nebo ne, německá kancléřka dělá v Unii pořádek. Ve hře pro ni nejsou pouze německé zájmy, ale Unie taková, jakou jsme ji doposud znali. 
Vedoucí představitelé sedmadvacítky, kteří se sešli v Bruselu, mají mimo jiné projednat podmínky a náležitosti záchrany řeckých veřejných financí. Na jejich rozhodnutí závisí v době, kdy francouzsko-německý pár prochází krizí, budoucnost jednotné měny a jejího přijetí ostatními zeměmi Evropské unie. 
Od Řecka po Irsko, Evropská komise apeluje na členské státy, aby ve svých veřejných výdajích provedly bolestivé škrty. „Kult úspor“ by mohl ale Evropu přivést do ještě hlubší recese, namítají její kritici. 
Staří členové versus noví, laxní státy versus státy zodpovědné, tolerance EU versus její přehnané požadavky… krize jednotné měny odhaluje novou trhlinu mezi státy sedmadvacítky, tvrdí bulharský politolog Ivan Krastev.
Myšlenka Evropského měnového fondu, který by přicházel na pomoc těm zemím, které stejně jako dnes Řecko čelí zadlužení ohrožujícímu stabilitu eura, začíná slavit úspěch. Jeho odpůrci, zejména Německo, si musí uvědomit, že Evropa svou solidaritu během jeho sjednocování dokázat uměla. 
Měnová unie oslabená řeckou krizí musí jít kupředu, aby našla svou ztracenou sílu, domnívá se list Handelsblatt. Podle tohoto hospodářského deníku je načase do svých řad přijmout ty nejdynamičtější hospodářství Unie, tedy země východní Evropy. 
Jednotná měna, měna beze státu, byla závislá na činnosti trhů. Sedmadvacítka tím, že poskytla podporu Řecku, zcela změnila její charakter a zavedla systém, kde všichni musí nést zodpovědnost, pochvaluje si Die Zeit. 
Zasedání sedmadvacítky, které se koná tento čtvrtek v Bruselu v době silné finanční krize, by mohlo položit základ jistému druhu evropské ekonomické vlády. Myšlenka, které se mnohé země dlouho bránily, se zdá dnes nevyhnutelná, konstatuje evropský tisk. 
Jednotná měna čelí útokům finančních center, a prochází tak dosud nepoznanou zatěžkávací zkouškou. Evropský tisk kritizuje smluvený nepřátelský postup vůči evropské měně a vyzývá sedmadvacítku k reakci. 
Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko: čtyři nejvrtkavější země eurozóny (jejichž anglické názvy tvoří zkratku PIGS, v angličtině ‚prasata‘) se pod nátlakem EU snaží zlepšit svou hospodářskou situaci. Každá k tomu používá jiné prostředky, nicméně nejistota vládne všude stejná, soudí evropský tisk.
Finanční obtíže zemí jako Řecko či Irsko vyvolávají otázku jejich možného vyloučení z eurozóny. Avšak názory na proveditelnost takového procesu se liší. 
Státní bankrot Řecka by mohl otřást trhy a destabilizovat ostatní země EU. Jednotná měna by se mohla ocitnout v ohrožení. Podle některých zemí v čele s Německem by proto měly všechny státy sáhnout do kapsy. Řecko uprostřed bouře
-
Řecká krize
Houževnatá terapie
11 Květen 20111PresseuropHandelsblatt -
10 Květen 20112PresseuropDie Presse
-
Řecko
Eurozónu rozpustí lži
9 Květen 20113Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Řecko
Fámám není zdaleka konec
9 Květen 2011Libération Paříž -
6 Duben 2011PresseuropFinancial Times Deutschland
-
Krize eurozóny
Podobný osud Řecka a Irska
28 Únor 20112I Kathimerini Atény -
Řecká krize
Nakupujme řecké dluhopisy
3 Květen 2010Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Řecká krize
Hrajme poker o euro
28 Duben 20101La Repubblica Řím -
Řecko
Noční můra Evropy
23 Duben 2010PresseuropLes Echos -
16 Duben 2010PresseuropThe Economist
-
Řecko
Obavy sousedů z Balkánu
12 Duben 20104Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Řecko
Athény utopené v dluzích
9 Duben 20104Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Bulharsko
Řekové nás tlačí do eurozóny!
1 Duben 2010Standart Sofie -
Řecká krize
Ozdravná pilulka hořké chuti
26 Březen 2010Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Krize
Řecký stát krvácí
11 Únor 20101Le Figaro Paříž -
9 Únor 2010PresseuropTo Ethnos
-
Hospodářská krize
Zachraňme Atény, ale buďme přísní
26 Leden 20103La Stampa Turín -
15 Prosinec 2009Der Spiegel Hamburk
-
9 Prosinec 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
„Takhle se euro nezachrání,“ píše Süddeutsche Zeitung. Na svém tajném jednání ohledně řecké krize ztratili ministři financí poslední zbytky důvěry. To musí mít následky. 
Zveřejňování falešných informací o řecké ekonomice destabilizuje Atény. Zatím posledním případem je zpráva internetové verze deníku Spiegel z 6. května o tajném mítinku ministrů financí ohledně možného odchodu Řecka z eurozóny. Kdo má z těchto útoků prospěch? 
Minulý týden jsme byli svědky dvou různých projevů občanské frustrace v Řecku a v Irsku, dvou členských státech Evropské unie stojících v popředí rok trvající krize státního dluhu v eurozóně. 
Země eurozóny schválily 2. května plán poskytnutí finanční pomoci Řecku. Budoucnost jednotné měny a fungování Unie se tak ocitly v ohrožení, domnívá se evropský tisk. 
Mezi evropskými státy a trhem se hraje partie na život a na smrt. Je to hra o přežití eura, kterému kvůli spekulacím hrozí, že se zhroutí mezi ruiny Pantheonu. Jeden hráč – Německo, tu má rozhodující roli. Jeho nacionalistická strategie by mohla uspíšit pád měnové unie. 
Některé země sledují vývoj hospodářské situace v Řecku s obavami: buď proto, že jsou na Athénách úzce ekonomicky závislé, nebo protože se bojí, že řecká krize oddálí jejich přístup k jednotné měně. 
Řecko není schopné dát své veřejné finance do pořádku. Spekulanti podkopávají důvěru věřitelů, záchranný plán schválený koncem března zeměmi eurozóny se kvůli spekulacím stává jen obtížně proveditelným. Athény jsou tak znovu pod tlakem, míní evropský tisk. 
Ekonomickou krizí zasažení Řekové jezdí utrácet svá eura k bulharským sousedů, u nichž je podstatně levněji. Místní obchodníci a zubaři se radují. 
Přijetím záchranného plánu na pomoc Řecku 25. března zemí v eurozóně ukončila několik měsíců trvající tragédii. Řešení však má k dokonalosti daleko a nějaký čas potrvá, než se rána, která se v Unii otevřela, zacelí, domnívá se evropský tisk. 
Evropská sedmadvacítka se schází v Bruselu ve snaze zachránit řeckou ekonomiku. V Athénách nad léčebnou kúrou v podobě úsporného plánu ne všichni jásají. Ovšem v zemi, kde stát bezmocně přihlíží všeobecnému daňovému podvodu, se změna návyků jeví jako nevyhnutelná. 
Balancujíc na pokraji bankrotu, Řecko se ukazuje jako hlavní evropský problém. Skutečnost, že je součástí eurozóny, přispívá ke snížení věrohodnosti evropské měny. Politický ekonom Franco Bruni se v deníku la Stampa domnívá, že Evropa by měla zachránit kredibilitu jednotné měny, posílit centralizovanou měnovou politiku a nebát se sáhnout na řeckou ekonomickou suverenitu. 
V Berlíně a Bruselu panují čím dál větší obavy z toho, že Řecko nedokáže vyřešit své problémy s dluhem bez vnější pomoci. Pokud se nic nezmění, hrozí zemi kolaps – s nepředvídatelnými důsledky pro evropskou měnu. 
Veřejný dluh vymykající se kontrole, silné daňové úniky, díra v důchodovém rozpočtu… země je na pokraji úpadku, soudí evropský tisk, který je zároveň znepokojen tím, jaké dopady by tato situace mohla mít na euro, a dominovým efektem, který by mohl postihnout nejméně disciplinované země.
Portugalsko následuje
-
Portugalsko
Brusel na záchraném plánu vydělá
11 Květen 20111PresseuropPúblico -
Dluhová krize
Poslední záchranný plán a pak bude všechno jinak
5 Květen 2011Der Standard Vídeň -
Krize eurozóny
Nesnesitelná lehkost záchrany dlužníků
14 Duben 20118Týždeň Bratislava -
Dluhová krize
Portugalsku nastávají krušné časy
12 Duben 2011PresseuropPúblico -
Dluhová krize
Portugalská volba: ztroskotání
23 Březen 20112Público Lisabon -
Portugalsko
Záchranný plán nikoho nezachrání
11 Leden 20112Jornal de Negócios Lisabon -
Hospodářská krize
Portugalské dluhopisy překročily 7% hranici
10 Listopad 2010Presseuropi -
Portugalsko
Po Aténách padá Lisabon
28 Duben 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Portugalsko
Kdo jde pomalu, dojde daleko
15 Únor 20101La Repubblica Řím
Kolik států bude ještě muset volat o pomoc? Nový záchranný plán pro Portugalsko by měl být plánem posledním, protože Evropa bude muset měnovou unii od základů reorganizovat, píše deník Standard. 
Po Řecku a Irsku došla řada na Portugalsko. Slovenský novinář Štefan Hríb se obává, že poskytnutí pomoci zadluženým státům za peníze ostatních zadlužených států představuje chybnou myšlenku, která v konečném důsledku ohrožuje evropský projekt jako celek. 
Portugalský premiér José Sócrates, jehož nový úsporný balíček
parlament odmítl, složil v předvečer zasedání Evropské rady funkci. Parlamentní volby jsou na dohled a Portugalsko zřejmě čeká osud podobný tomu, který stihl Řecko, obává se editorialistka listu Público. 
Portugalská vláda José Sócrata by měla odolat tlaku trhů a pobídkám některých zemí a odmítnout finanční pomoc od Evropské unie a MMF. To proto, že programy hospodářské pomoci krizi pouze prohlubují, píše portugalský deník Jornal de Negócios. 
Další obětí dominového efektu vytvořeného řeckou krizí se stává Portugalsko. Agentura Standard & Poor's mu 27. dubna snížila rating dlouhodobého dluhu o dva body a to navíc s negativní vyhlídkou. Lisabon se připravuje na to, že se stane příští kořistí spekulantů.
Portugalsko, první v řadě „PIGS“ („čuňat“ dle anglického akronymu složeného z iniciál Portugalska, Irska, Řecka a Španělska) se zmítá v bouři hospodářské krize. Avšak jeho skromná dynamika mu umožňuje pod údery krize tolik netrpět. 
