Dva kandidáti Chorvatsko a Srbsko
-
8 Červen 2011
Presseurop
Jutarnji List
-
6 Červen 2011
Presseurop
Večernji list
-
27 Květen 2011
Nacional
Záhřeb
-
20 Duben 2011
Novi List
Rijeka
-
12 Duben 2011
Tportal
Záhřeb
-
26 Říjen 2010
Blic
Bělehrad
-
13 Říjen 2010
Il Sole-24 Ore
Miláno
-
9 Září 2010
Presseurop
Politika
-
7 Červen 2010
Presseurop
Večernji list
-
10 Prosinec 2009
Presseurop
Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
7 Říjen 2009
Presseurop
Der Standard
Region na cestě za sebepoznáním
-
27 Květen 2011
Presseurop
-
11 Březen 2011
Foreign Policy România
Bukurešť
-
8 Březen 2011
Presseurop
Rzeczpospolita
-
21 Leden 2011
Politika
Belgrade
-
23 Prosinec 2010
Monitor
Podgorica
-
30 Září 2010
Adevarul
Bukurešť
-
26 Srpen 2010
The New York Times
New York
-
4 Květen 2010
Kapital
Sofie
-
8 Únor 2010
Globus-Skopje
Skopje
-
22 Říjen 2009
Wprost
Varšava
Brusel versus Balkán
-
10 Listopad 2010
Presseurop
Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
-
25 Listopad 2009
The Guardian
Londýn
-
14 Říjen 2009
Presseurop
Trouw
-
13 Říjen 2009
Novi List
Rijeka
-
22 Září 2009
El País
Madrid
-
3 Září 2009
BH Dani
Sarajevo
-
31 Červenec 2009
El País
Madrid
-
15 Červenec 2009
The Guardian
Londýn
Srbský válečný zločinec zodpovědný za masakr bosenských srbů ve Srebrenici byl zadržen. Bělehrad tak může otočit stinnou stránku svých dějin, neměl by však promarnit šanci zlepšit stav své země, upozorňuje srbský týdeník Nacional. 
Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu, který odsoudil bývalého generála Gotovinu za válečné zločiny, vyvolal v Chorvatsku, kde je Gotovina považován za válečného hrdinu, vlnu nevole. 
„Jste pro anebo proti vstupu země do EU?“ Obyvatelé Chorvatska by měli na tuto otázku odpovědět do konce roku. Ovšem vzhledem k mnoha překážkám, jimiž je přístupová cesta lemována, se Chorvaté o Evropu, kterou si spojují s diskreditovanými elitami, přestávají zajímat.
Sedmadvacítka se 25. října rozhodla předložit Evropské komisi žádost o přístup Srbska k EU. Proces ale ještě skrývá mnohé překážky, konstatuje srbský deník Blic.
Zatímco přihláška Srbska ke členství v EU by měla být projednávána na konci tohoto měsíce, napětí ze strany ultranacionalistů nebezpečně narůstá, jak ukázala nedávná série útoků srbských hooligans na Bělehradskou oslavu Gay Pride a během zápasu Itálie proti Srbsku v Janově. 
Evropská sedmadvacítka se rozhodla oživit proces sbližování se Srbskem, který po několik let blokovala. Srbský tisk zavedení dohody o volném obchodu vítá, ale podotýká, že Bělehrad ještě musí splnit mnoho podmínek, než bude moci doufat v přijetí do Unie. 
Italská mafie obsadila balkánské země a východní Evropu. V Rumunsku řídí obchod s prostitucí, obchoduje s drogami a pere špinavé peníze. Její vliv je i v Itálii jasně patrný, tvrdí autor investigativního románu Gomorra. 
Sčítání lidu, která si vyžádal Brusel, se ve většině západních balkánských zemí stávají horkým politickým tématem. Dvacet let po vypuknutí válek v bývalé Jugoslávii se opět mohou otevřít nedávné etnické a sociální spory. 
Během posledních dvou týdnů došlo k diskreditaci či rovnou zatčení bývalých politických špiček Chorvatska, Kosova a Černé Hory. Podle černohorského týdeníku je společným rysem těchto incidentů skutečnost, že Evropská unie chce připravit cestu jejich budoucímu členství. 
„Koš plný krabů“, „sud střelného prachu“, „kolébka Evropy“ či „dědic Byzance“... Identita Balkánu je tak rozmanitá, že Evropská unie má problém tento region vymezit a najít správný přístup pro dialog se zeměmi, které jej tvoří. 
Černá Hora se s odhodláním stát se členem Evropské unie snaží vylepšit si svou pověst zkorumpované země a za každou cenu přilákat zahraniční kapitál. 
Po téměř dvacet let trvajících absurdních a kontraproduktivních sporech o název Makedonie, je načase, aby se Řecko a bývalá jugoslávská republika konečně usmířily, soudí bulharský deník Kapital.
Pět století turecké nadvlády výrazně poznamenalo kulturu, kuchyni, jazyk, a dokonce i gesta balkánských zemí. Tento vliv se projevuje i v jejich postoji k Evropské unii a v rytmu, v jakém probíhá jejich integrace. 
Národy bývalé Jugoslávie na začátku 90. let rozdělila řada válečných konfliktů. Avšak vzájemné kulturní vazby se nikdy zcela nezpřetrhaly. Tuto tendenci teď na nátlak Evropy začínají následovat i političtí představitelé. 
Zpráva Evropské komise z 9. listopadu trochu připomíná celoroční vysvědčení zemí kandidujících na vstup do EU. Tisk ji ale považuje za znak všeobecné vyčerpanosti. 
Rada EU přijala 16. listopadu žádost Albánie o členství v Unii. Komentátor listu Guardian Peter Preston přináší pohled na zemi, jejíž entusiasmus vůči Evropě příjemně vyvažuje euroskeptický cynismus. 
Přimět bosenské představitele k dohodě o reformě institucí se snaží Evropané i Američané. Avšak zdá se, že EU má v těchto vyjednáváních, na kterých může záviset budoucnost země, jen malou váhu, domnívá se chorvatský deník Novi List. 
Předseda Komise, který dosáhl po sérii obratných manévrů svého znovuzvolení, nyní musí ukázat, že je ve službách Unie schopen představit určitou vizi. Španělský politolog José Ignacio Torreblanca se domnívá, že osy jeho aktivit musí představovat vnitřní soudržnost, rozšiřování a politika sousedství. 
Od prvního ledna příštího roku budou bosenští občané spolu s kosovskými jedinými příslušníky bývalé Jugoslávie, kteří budou potřebovat ke vstupu do Evropské unie vízum. Podle sarajevského deníku Dani se jedná o diskriminační nařízení. 
Nadšení s jakým členské země přijaly žádost Reykjavíku o vstup do Unie kontrastuje s opatrností až nepřátelstvím vůči bývalým jugoslávským republikám a Turecku. EU si nemůže dovolit dělat dojem, že některé kandidáty upřednostňuje před ostatními. 
Odstoupení chorvatského premiéra je příznakem vadnoucích nadějí západního Balkánu na členství v EU. Také v Makedonii se vláda zmítá v nejistotách. Evropský sen se vzdaluje, a s ním se ztrácí i rovnováha regionu, míní Ian Bancroft.
