Témata
Euro podstupuje zkoušku
Rozhodující týdny
-
Krize eurozóny
Roztočená spirála pádu ratingů
16 Leden 201263Financial Times Londýn -
Dluhová krize
Před Standard & Poor’s je “král nahý”
16 Leden 201215PresseuropCorriere della Sera, Hospodárske Noviny, Die Presse & 3 others -
Eurozóna
Francie sestoupila do druhé ligy
16 Leden 201211Le Monde Paříž -
Krize eura
Realita založená na principu paniky
30 Listopad 201114Berliner Zeitung Berlín -
Přehled tisku
Euro ve víru krize
28 Listopad 201115PresseuropDie Welt, El Economista, La Tribune & 3 others -
Diskuze
Na obranu technokratů
17 Listopad 201111The Guardian Londýn -
15 Listopad 201110Financial Times Londýn
-
Debata
Krize a tři Evropy
14 Listopad 20119România libera Bukurešť -
Krize eurozóny
Evropa by neměla jít proti lidem
11 Listopad 201123The Economist Londýn -
Dluhová krize
Francii zachvátila panika
11 Listopad 20118PresseuropLe Monde -
Krize eurozóny
Technokracie není řešením
7 Listopad 20116Il Sole-24 Ore Miláno -
4 Listopad 20112PresseuropLa Repubblica
-
Eurozóna
Nebezpečný řecký poker
2 Listopad 20118Le Figaro Paříž -
Evropský summit
Odklad, nikoliv řešení
27 Říjen 20113Berliner Zeitung Berlín -
Evropský summit
Počátky Spojených států evropských
27 Říjen 201113PresseuropLibération -
Přehled tisku
Poslední soud eura
26 Říjen 20111PresseuropLe Figaro, Handelsblatt, La Vanguardia & 2 others -
26 Říjen 2011PresseuropCorriere della Sera
-
Evropský summit
Nový začátek, nebo chaos
26 Říjen 20112Le Monde Paříž -
Evropský summit
Řím, ideální obětní beránek
24 Říjen 20117Corriere della Sera Milano -
Přehled tisku
Poslední nápor ratingových agentur
19 Říjen 201116Presseurop -
Názor
Jak euro rozdělí Evropu
17 Říjen 201115Gazeta Wyborcza Varšava -
Přehled tisku
Dexia, bomba v eurozóně
5 Říjen 20112Presseurop -
5 Říjen 2011PresseuropCorriere della Sera
-
30 Září 2011PresseuropFrankfurter Allgemeine Zeitung
Po snížení ratingu devíti zemí eurozóny včetně Francie začíná být jasné, že strategie EU založená na kombinaci záchranné finanční pomoci a úsporných fiskálních opatření se vyčerpala. Nastal čas, aby Angela Merkelová a její kolegové nalezli přesvědčivé a funkční řešení, píše Wolfgang Munchau.
Podle evropského tisku snížení známky devíti zemím eurozóny, k němuž přikročila ratingová agentura Standard & Poor’s, pouze potvrzuje, co trhy a vrcholní představitelé už dávno věděli: příčinou problémů eurozóny jsou především rozdíly mezi členskými zeměmi. 
Agentura Standard & Poor's rozhodla 13. ledna snížit rating Francii. Uštědřila ji tak hned dvojitou ránu: Nicolas Sarkozy a jeho protivníci v prezidentských volbách jsou teď pod ještě větším tlakem trhů a Evropa je rozdělena na sever a jih jako nikdy předtím. 
Úzkosti, alarmismus, strach z apokalypsy: Podle futurologa Matthiase Horxe člověk nejedná na základě faktů, ale nechává se ovládat svým duševním rozpoložením. To platí i o současné krizi eura. 
Rating všech evropských zemí je ohrožen, upozornila 28. listopadu mezinárodní ratingová agentura Moody’s. Varování přichází ve chvíli, kdy Itálie čelí silnému nátlaku trhů a kdy se množí řešení hledající cestu z krize ven. Možná už je ale moc pozdě, obává se evropský tisk. 
Jmenování úředníků Lukase Papadimose v Řecku a Mária Montiho v Itálii do čela vlády vyvolalo debatu o narušení demokratických principů. Mimo Británii hráli však úředníci v politice často pozitivní roli. Není načase, abychom se přestali do technokratů jen trefovat? 
Nástup technokratických vlád v Řecku a Itálii sice může zklidnit nervózní trhy, ale také může vést k posílení populistických politických stran, které se ohánějí nedostatkem demokracie uvnitř EU, domnívá se komentátor Gideon Rachman.
Evropská unie by se mohla brzy rozdělit na výkonné, pokulhávající a opozdilce, obává se rumunská politoložka Alina Mungiu-Pippidiová. A nepočítejme s tím, že se všechny podaří sjednotit díky strojené evropské identitě. 
Snaha o záchranu eura nemůže do nekonečna jít proti vůli voličů, domnívá se list The Economist. 
Úřednické vlády, které zřejmě převezmou řízení v Řecku a Itálii, možná dokážou přijímat naléhavá rozhodnutí, nicméně zároveň posilují již tak silnou nedůvěru Evropanů vůči nepřímé demokracii. Má-li se tomu předejít, je nutné, aby se politici znovu ujali své role a svých odpovědností, soudí italský právník Guido Rossi.
Rozhodnutí řeckého premiéra vyhlásit referendum ohledně záchranného plánu je nebezpečné a nezodpovědné, píše francouzský list Le Figaro. 
Evropští představitelé si zbytečně gratulují k výsledkům summitu z 26 října, krize eura ještě neskončila, domnívá se list Berliner Zeitung. Jednoduše proto, že na zásadním paradoxu, kdy si státy kupují důvěru investorů za peníze, které nemají, se nic nemění. 
Mimořádný summit, který se dnes, 26. října, koná v Bruselu, označuje evropský tisk za klíčový. Obavy se ale vznášejí jak nad záchranou Řecka, tak záchranou jednotné měny jako takové. 
Evropská rada a summit eurozóny ze 26. října musí zabránit tomu, aby se dluhová krize rozšířila. Evropská unie však potřebuje nabrat druhý dech, pokud si chce zabezpečit další budoucnost. 
Na zasedání Evropské rady 23. října udílely Francie a Německo svým partnerům z eurozóny bojující s krizí – a to jmenovitě Itálii – dobré i špatné body. Kritika netečnosti Berlusconiho vlády je zajisté odůvodněná, nicméně svůj podíl na současné krizi má i rozvleklost, s jakou na ni už od začátku reagují Německo a Francie, domnívá se Corriere della Sera. 
V době, kdy do evropského summitu, jenž má být pro eurozónu „rozhodující“, zbývá jen několik dní, snížily ratingové agentury známku anebo jejím snížením pohrozily Španělsku, Francii a italským bankám. Poslední útok ve chvíli, kdy se Brusel snaží jednat?, ptá se evropský tisk. 
Postačí reforma eurozóny k její záchraně před zhroucením? Podle polského deníku Gazeta Wyborcza jen prohloubí stávající rozdělení v rámci EU. 
Francouzsko-belgická banka Dexia, oslabená „toxickými“ finančními praktikami, je na pokraji bankrotu. Podle některých názorů by mohla zahájit sérii evropských bankovních krachů. Jiní se domnívají, že v sázce je především kredibilita států. Zoufalé hledání východiska
-
Evropský summit
Draze zaplacená dohoda
9 Prosinec 201121Die Zeit Hamburg -
Krize eurozóny
Sbohem milovaná suverenito
8 Prosinec 201117El País Madrid -
Evropská unie
Ekonomický pořádek, Merkelové inspirace
8 Prosinec 20116Libération Paříž -
Dluhová krize
Van Rompuyovo a Barrosovo řešení
7 Prosinec 20113PresseuropEl País -
Přehled tisku
Kdo se přidá k Merkozymu?
6 Prosinec 201121PresseuropAdevarul, Rzeczpospolita, Postimees & 4 others -
Krize eurozóny
Jak se podniky připravují na Eurogeddon
1 Prosinec 20113PresseuropPresseurop -
Dluhová krize
Vlastenecké nadšení kolem nákupu dluhopisů
29 Listopad 20114PresseuropPresseurop -
Eurozóna
Eurobondy nás konečně zachrání
24 Listopad 201110El Mundo Madrid -
Krize eurozóny
Brusel chce dohlížet na špatné žáky
22 Listopad 20114PresseuropDe Volkskrant -
Krize eurozóny
Úderná Frankfurtská skupina
16 Listopad 201111The Spectator Londýn -
Finance
Komise reguluje, ale málo
16 Listopad 20111PresseuropLa Tribune -
Dluhová krize
Je euro obětí ideologie?
14 Listopad 20117Le Monde Paříž -
Debata
Euro: Tak daleko, tak blízko
10 Listopad 201115Respekt Praha -
Euroval
Dluhopisy EFSF nejdou na odbyt
8 Listopad 20111Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Krize eurozóny
Kdyby Řecko odešlo...
4 Listopad 201113Le Figaro Paříž -
Krize eurozóny
Bez dogmatu není hereze
3 Listopad 201110Die Presse Vídeň -
Evropská unie
Myšlenka anti-eurozóny si razí cestu
2 Listopad 20112PresseuropAdevarul -
Dluhová krize
Čínská pomoc je obyčejný byznys
28 Říjen 20119The Global Times Beijing -
Dluhová krize
The Economist se k záchranému plánu staví skepticky
28 Říjen 20111PresseuropThe Economist -
Finanční krize
Nadešel čas dělat skutečnou politiku
20 Říjen 20118Frankfurter Rundschau Frankfurt -
Krize eurozóny
Evropské Potěmkinovy vesnice
12 Říjen 20118Irish Independent Dublin -
11 Říjen 20118La Vanguardia Barcelona
-
6 Říjen 20112El País Madrid
-
Dluhová krize
Pozor na spasitele eura
5 Říjen 20117Der Freitag Berlín -
Přehled tisku
Barrosův boj bez zbraní
29 Září 20117Presseurop -
Krize eurozóny
Evropa se vrací k národní identitě
16 Září 201115The Guardian Londýn
Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy udělali bezpochyby velký krok ke svému cíli – fiskální unii. Ale za jakou cenu? Velká Británie je z ní vyloučena a alternativa se zdá být jasná: záchrana, anebo rozpad Unie. 
V případě, že sedmadvacítka přijme fiskální unii navrženou Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym, bude to znamenat další rozhodující etapu vstříc evropskému federalismu. Ale budou nakonec opravdu všechny členské státy připraveny zaplatit za to vysokou cenu v podobě zřeknutí se rozpočtové autonomie? 
Snahy Angely Merkelové nastolit v eurozóně pořádek a zavést sankce nejsou známkou touhy po hegemonii. Jsou příznakem vlivu ekonomické doktríny, na které byl založen německý hospodářský zázrak: ordoliberalismus. 
Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se během setkání v Paříži 5. prosince dohodli na plánu, jak zachránit euro před katastrofou. Po sedmadvacítce požadují jeho schválení během summitu, který se uskuteční 8. – 9. prosince. Není to žádná sláva, konstatuje evropský tisk. 
Eurobondy navržené Evropskou komisí považuje většina evropských zemí za řešení dluhové krize. Zbývá už jen přesvědčit Německo, píše španělský list El Mundo. 
Elitní Frankfurtská skupina, která postrádá jakýkoliv demokratický mandát, ve svých rukou soustřeďuje stále více moci. Rozhoduje o tom, jak se vyrovnat s krizí eurozóny, i o sesazení evropských politických špiček, píše list The Spectator. 
Existuje jednoduchý způsob, jak vyřešit dluhovou krizi. Stačí, aby Evropská centrální banka členským státům v případě nouze poskytla půjčku. ECB ale toto řešení, po němž volá řada renomovaných ekonomů, odmítá. 
Evropské země, které stojí mimo eurozónu, se v době prohlubující se krize společné měny přemýšlí o tom, jak neztratit vliv nad svým vlastním osudem. 
Evropský nástroj finanční stability (EFSF) měl zachránit jednotnou měnu. Investory ale složitý a nejistý finanční produkt, jehož slabiny se snaží politici maskovat, ve skutečnosti příliš nevábí. 
Odchod Řecka z eurozóny by vedl k novým geopolitickým otřesům na Balkáně, varuje profesor Jorgos Prevelakis. A Unie by si musela přiznat, že za třicet let nedokázala členský stát „evropeizovat“.
Nezodpovědnost, šílenství, poker... Reakce na řecké referendum ukazují, jak moc se Brusel drží svých dogmat. A to je velice dobře, píše šéfredaktor listu Die Presse, protože poslední šancí pro Evropu je kacířství. 
Eurozóna hledá finanční pomoc už i rozvíjejících se zemí, hlavně Číny. Z takových vyhlídek běhá mnoha Evropanům mráz po zádech. Ale podle oficiálního pekingského deníku Global Times by nadcházející obchod měl být „civilizovaný“. 
Političtí představitelé, vedeni strachem a vlastní nevědomostí, se pouštějí do zápasu s finančními trhy s vlastními zbraněmi. Ale vzhledem k tomu, že jim k úspěchu scházejí neomezené finanční zdroje, si budou muset vzpomenout na pravidla politiky. Jen tak budou moci doufat, že v této zkoušce síly obstojí. 
Co se týče Řecka, Irska a Portugalska, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond žijí ve vlastním snovém světě a představují si je jako země, které se díky úsporným opatřením podařilo zachránit. Ale za touto fasádou se začíná zjevovat pravý stav věcí. Jak píše ekonomický komentátor David Mc Williams, evropské banky jsou plné špatných investic. 
Rekapitalizace bank, po níž volá Angela Merkelová, je určitě krok správným směrem. Ještě lepší by však bylo neopakovat chyby napáchané od vypuknutí krize a podpořit hospodářský růst tažený Německem, soudí list La Vanguardia. 
Někdy čelí kritice za přehnanou nesmělost, jindy za to, že intervenuje místo členských států. Guvernérovi Evropské centrální banky se každopádně až doposud dařilo kormidlo eura udržet a zabránit tomu, aby ho krize nesmetla. 
Pokud si budou vedoucí představitelé Evropy nadále usmiřovat banky vynucováním úsporných opatření, pak je budoucnost Evropské unie ohrožena. 
Ve svém „projevu o Unii“, který přednesl 28. září v Evropském parlamentu, chtěl předseda Evropské komise hájit svou instituci a nabídnout konkrétní řešení, jak překonat krizi. Evropský tisk si ale o jeho skutečném manévrovacím prostoru nedělá iluze. 
Hrozba řeckého bankrotu přivedla arogantní a zpupnou Evropskou unii až k bodu zlomu. Podle britského publicisty bude výsledkem to, že se můžeme těšit na návrat k národním dimenzím.
Čekání na Německo
-
Krize eurozóny
Udělejme, co dáma říká
2 Prosinec 201164La Repubblica Řím -
Krize eurozóny
Polský ministr vyzývá Německo k činu
30 Listopad 20119PresseuropGazeta Wyborcza -
Kdo se bojí Německa (4)
Merkelové 'Nein' sužuje Evropu
24 Listopad 201116Die Tageszeitung Berlín -
Kdo se bojí Německa? / 2
Najednou všichni mluví ňemecky
22 Listopad 201110Berliner Zeitung Berlín -
Kdo se bojí Německa / 1
Nedisciplinovaný hlasatel disciplíny
21 Listopad 201120Der Spiegel Hamburk -
Německo/EU
Vůdcem proti své vůli
3 Listopad 20118Die Zeit Hamburg -
Eurozóna
Všichni jsme vydáni napospas Německu
27 Říjen 201122Eleftherotypia Atény -
Přehled tisku
Angela má kormidlo pevně v rukou
24 Říjen 20117Presseurop -
Krize eurozóny
Federalismu zvoní hrana
21 Říjen 20115Le Figaro Paříž -
Krize eura
Sociální Evropa je historickou nutností
31 Srpen 20116Der Spiegel Hamburk -
Německo
Kohl dává Merkelové lekci
26 Srpen 20112Presseurop -
18 Červenec 20115PresseuropDer Spiegel
Německá disciplinovanost je jedinou životaschopnou alternativou k čínskému modelu, tvrdí Barbara Spinelli, i když se to těm, kdo Německo obviňují z rigidního postoje a touze po moci, nelíbí. Proto by Evropa udělal lépe, kdyby s Berlínem spolupracovala.
Sama proti všem odmítá Angela Merkelová posílení role ECB a zavedení evropských dluhopisů. Už i v samotném Německu ale nyní někteří odborníci varují, že by její posedlost disciplínou mohla zasít chaos v celé Evropě. 
„Evropa mluví německy!“ jásá německý poslanec Volker Kauder. Pozor, aby se to nepřehnalo, varuje Berliner Zeitung. Federace svobodných demokracií vypadá přece jen trochu jinak. 
Německo se v době krize prezentuje jako přístav stability – a finanční trhy tomu věří. Přitom ne všechna kritéria rozpočtové disciplíny země respektuje. Tento postoj je arogantní a zároveň nebezpečný. 
Určuje agendu vrcholných schůzek EU, stanovuje pravidla, nechává na sebe čekat celý kontinent a nakonec si vždy prosadí své. Díky krizi eura se Německo ocitlo na špici Evropské unie, úplně samo. Stačí ale na tuto novou roli? 
Představitelé eurozóny se dohodli na snížení řeckého dluhu a navýšení záchranného fondu. Podle listu Eleftherotypia, který na titulní straně píše, že „záchranný plán prosadil německý parní válec“, toto rozhodnutí podrobuje Řeky a vůbec všechny Evropany Berlínu. 
Evropský tisk hovoří jedním hlasem: Německá kancléřka Angela Merkelová 23. října na bruselském summitu diktovala svým partnerům – včetně Francie – podmínky pro vyvedení eura a nejzadluženějších zemí z krize. 
Po evropském summitu plánovaném na 23. října by mohl na žádost Německa a Francie následovat 26. října další vrcholná schůzka. Způsob hledání řešení krize eurozóny je důkazem toho, že navzdory neshodám nakonec osa Berlín-Paříž a mezivládní metoda zvítězily nad federalistickou myšlenkou, konstatuje Le Figaro. 
Na rozpočtovou krizi a vzpouru mládeže existuje jediné řešení: Více Evropy. Tuto politiku by měla Angela Merkelová prohlásit za svůj stěžejní projekt, srovnatelný s Ostpolitikou v 70. letech, tvrdí německý sociolog Ulrich Beck. 
