Témata
Lisabonská smlouva
-
Česká republika
Klausova výjimka je zpochybněna
27 Září 2010PresseuropLidové noviny -
Evropská komise
Barroso – mnoho povyku pro nic
8 Září 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Diplomacie
Europoslanci si dokazují sílu
23 Červen 2010PresseuropLe Monde -
Řecká krize
Angelu kritizuje už i José
26 Květen 2010PresseuropDziennik Gazeta Prawna -
Instituce
Milion občanů může změnit Unii
20 Leden 20103El País Madrid -
Instituce
Polisabonský paradox
1 Prosinec 2009Dziennik Gazeta Prawna Varšava -
Evropská rada
Pár lekcí z Bruselu
24 Listopad 2009Rzeczpospolita Varšava -
Evropská rada
Kdo je Herman? Jaká Catherine?
20 Listopad 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Rada Evropy
Vybíráme prezidenta, nerušit
18 Listopad 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Evropské instituce
Hledejte ženy
17 Listopad 2009La Stampa Turín -
Lisabonská smlouva
Podepsáno a co dál?
4 Listopad 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Po Lisabonu
Do ringu o prezidentské křeslo!
29 Říjen 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Po Lisabonu / 4
Lepší job než má prezident
12 Říjen 2009The Daily Telegraph Londýn -
Po Lisabonu / 3
A teď inovujme!
8 Říjen 2009El País Madrid -
Po Lisabonu / 2
Evropské spiknutí jak ovládnout svět
7 Říjen 2009Financial Times Londýn -
Evropa po Lisabonu
Hledá se evropský George Washington
6 Říjen 2009Le Monde Paříž -
Lisabonská smlouva
Stinná stránka opakovaného referenda
5 Říjen 20091Irish Independent Dublin -
Evropská unie
Tři muži proti jedné smlouvě
5 Říjen 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Euronázory
Proč to má Lisabon v Česku těžké
2 Říjen 20091Hospodářské noviny Praha -
Evropská unie
Lisabon nebo Švýcarsko?
2 Říjen 2009The Guardian Londýn -
Lisabonská smlouva
Nedokonalá, ale dobrá unie
30 Září 20091The Irish Times Dublin -
Lisabonská smlouva
Irsko by mělo říct ANO, pro Němce
23 Září 2009Irish Independent Dublin -
Evropská komise
Nesprávný muž ve správný čas
17 Září 2009The Independent Londýn -
Lisabonské referendum
Tři důvody proč říct NE
16 Září 2009The Sunday Business Post Dublin -
Evropská komise
Barroso II: Nepříliš slavný návrat
14 Září 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Německo
Berlín dává Lisabonu zelenou
9 Září 2009PresseuropFrankfurter Rundschau -
Evropská unie
Londýnský starosta v Bruselu
8 Září 20091The Daily Telegraph Londýn -
Irsko
Trnitá cesta k Lisabonu
7 Září 2009Financial Times Londýn -
Evropská komise
Vyvede Barroso Unii z krize?
4 Září 2009PresseuropMladá Fronta DNES -
28 Srpen 2009PresseuropGazeta Wyborcza
-
Irsko-Island
Rozdělené osudy dvou ostrovů
7 Srpen 2009Le Monde Paříž -
Debata
Zlaté zítřky spojené Evropy
24 Červenec 20094Polityka Varšava -
EVROPSKÝ PARLAMENT
Začíná pět let bouřlivých diskuzí
14 Červenec 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Instituce
Berlín přetváří budoucnost Unie
14 Červenec 20091Financial Times Londýn -
Úvaha
Kam kráčíš, Evropo?
3 Červenec 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Německo
Lisabon oddychuje v Berlíně
2 Červenec 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Předsednictví EU
Životní prostředí počká
30 Červen 20091Fokus Stockholm -
22 Červen 2009The Irish Times Dublin
-
Evropská komise
Ještě jednou Barroso
17 Červen 2009The Guardian Londýn -
Instituce
Lisabon oživuje Metternicha
11 Červen 20091 -
EVROPSKÉ VOLBY
Odhalení irských euroskeptiků
8 Červen 2009PresseuropThe Irish Times -
Evropské volby
Jak se rozdělí euroskeptici?
5 Červen 20093Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Česká republika
V Praze řádí bitva o Lisabon
22 Květen 20092Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon
První projev šéfa bruselské exekutivy byl dlouho a s napětím očekáván. Avšak ve chvíli, kdy se EU pomalu začíná dostávat z hospodářské krize, svědčí jeho slova o nedostatku ambicí, lituje evropský tisk. 
Nově přijatá Lisabonská smlouva umožňuje lidové iniciativy v případě, že se sejde více než milion podpisů. Avšak toto číslo na vymezení nového nástroje participativní demokracie nestačí. 
Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost by měla být EU zodpovědnější. Tedy pokud chce ve světě hrát důležitější roli. Signál vyslaný jmenováním nových šéfů ale tímto směrem nejde, lituje polský politolog Aleksander Smolar.
O čem vypovídá jmenování Hermana Van Rompuye a Catherine Ashtonové na nejvyšší europosty Evropské unie? Paweł Lisicki, hlavní editor varšavského deníku Rzeczpospolita, vyzdvihuje pět lekcí, které bychom neměly podceňovat. 
Jmenování belgického premiéra Hermana Van Rompuye na post předsedy Evropské rady a britské komisařky Catherine Ashtonové na místo vysoké představitelky pro zahraniční věci evropský tisk zdaleka netěší. Evropu by měly podle něj reprezentovat výraznější osobnosti. 
Nejvyšší zástupci evropské sedmadvacítky musí 19. listopadu rozhodnout, kdo bude předsedat Radě Evropy a evropské diplomacii. Událost, která měla poznamenat další důležitou etapu evropské konstrukce spíš připomíná velký bazar, lituje evropský tisk. 
Ač mají ženy v evropské populaci většinové zastoupení, na klíčových postech ve vedení institucí se příliš neobjevují. V době, kdy se evropská sedmadvacítka chystá obsadit nejvyšší funkce EU, se hlásí o to, aby byla respektována rovnost mužů a žen. 
Český prezident podepsal a Lisabonská smlouva může od 1. prosince začít platit. Evropská unie tak sice získá prostředky k lepšímu fungování, dokument ale nebude k ničemu, pokud její vedoucí představitelé nezmění své chování, upozorňuje evropský tisk.
Není to téma, které bude figurovat na programu schůze Evropské rady konané 29. října v Bruselu, ale zajímat by mělo všechny. Kdo se stane příští tváří EU? Oním pověstným „telefonním číslem“, které marně sháněl Henry Kissinger? Evropský tisk tipuje. 
Ratifikace Lisabonské smlouvy napříč Evropou je na spadnutí a Con Coughlin v listu Daily Telegraph poukazuje na to, že i když se s Tonym Blairem počítá na post prvního prezidenta EU, jeho role bude hlavně ceremoniální. Skutečná moc bude spočívat v rukou Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. 
Jakmile bude Lisabonská smlouva definitivně ratifikována, měla by pro Evropskou unii představovat prostředek k dosažení jejích politických a ekonomických ambicí. Teď už jen stačí mít odvahu podstoupit rizika, upozorňuje Moisés Naím, šéfredaktor amerického měsíčníku Foreign Policy. 
Poté, co irská ratifikace Lisabonské smlouvy upevnila celou Evropskou unii, dá se diskutovat o tom, že Evropa má nakročeno stát se světovou supervelmocí. Podle Gideona Rachmana z Financial Times, vede cesta k dosažení této ambice přes nový program, nabízený G20.
Irské „ano“ Lisabonské smlouvě znovu rozvířilo spekulace o tom, kdo se stane budoucím prezidentem Evropské unie. Evropská sedmadvacítka, která stále nedokáže hovořit jako jeden muž, však zatím nenalézá ideálního člověka, který by byl schopen ztělesňovat Evropu, domnívá se deník Le Monde. 
Irsko podruhé rozhodovalo o Lisabonské smlouvě. Stoupenci přijetí smlouvy se mohou radovat z přesvědčivého vítězství – 67.2%. Podle doyena irské žurnalistiky, Jamese Downeyho, tím však došlo k ignorování hlasů těch, kteří smlouvu v roce 2008 zamítli a jedná se tak o odepření volebního práva, což v irské politické kultuře vytváří vakuum. 
K tomu, aby mohla vstoupit v platnost, stačí Lisabonské smlouvě poté, co prošla 2. října irským referendem, překonat výhrady několika evropských státníků. Václav Klaus, Lech Kaczyński et David Cameron by ovšem mohli vyhnat svými požadavky dražbu nahoru, konstatuje evropský tisk. 
Dvě třetiny Čechů a Poláků se shodují, že jejich země má užitek z členství v unii. Jen čtvrtina se v obou zemích nepovažuje za Evropany. Přes tuto shodu se obě země v postoji k Bruselu zásadně liší, píše Martin Ehl, komentátor Hospodářských Novin. 
Evropská unie nabízí většině svých občanů vysoký stupeň bezpečnosti, prosperity, svobody a množství sociálních jistot, ale na světovém kolbišti zůstává víceméně bezvýznamnou mocností. Pokud se má zbavit své pověsti „Velkého Švýcarska“, je nezbytné, aby Irsko schválilo Lisabonskou smlouvu, říká Timothy Garton Ash. 
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Irové v evropský projekt přestávají věřit. Přesto Irish Times píše o nutnosti říct 2. října v referendu o Lisabonské smlouvě „ano“. Irsko má být „tohoto nedokonalého, ale úžasného projektu“ součástí. 
Angela Merkelová bude s největší pravděpodobností tento měsíc opět potvrzena ve své funkci kancléřky. Na rozdíl od svých předchůdců poznamenaných pohnutými dějinami Německa má v sobě jen zlomek nadšení pro evropský projekt, který měl tak ohromný přínos pro dříve chudé národy, jako Irsko. Thomas Molloy se domnívá, že toto je o důvod navíc, proč by irští voliči měli v referendu 2. října Lisabonskou smlouvu přijmout. Ochabující Unii tak mají udržet plnou života. 
Nevyvolalo to žádné velké nadšení, nicméně José Manuel Barroso byl znovu zvolen předsedou Evropské komise, a to pohodlnou většinou 382 hlasů, proti bylo 219 europoslanců. Adrian Hamilton v listu The Independent tvrdí, že méně byrokratický představitel by byl vhodnější volbou, zvláště v době, kdy Evropa musí, tak jako nikdy předtím, čelit problémům jako je recese, klimatické změny a energetická bezpečnost. 
Podle nedávných průzkumů veřejného mínění je výsledek irského hlasování o Lisabonské smlouvě 2. října stále nejistý. Zkušený novinář Vincent Browne v listu Sunday Business Post volá po nesouhlasném Ne. Ani ne tak kvůli sporným otázkám tradičně spojovaným s těmi, kdo kontroverzní smlouvu odmítají, ale kvůli údajné centralizaci moci, zvláště v oblasti zahraniční politiky, která by po ratifikaci následovala. 
Odstupující předseda Evropské komise má veškeré šance na to, aby jej Evropský parlament 16. září znovu vrátil do křesla. Za řízení ekonomické krize ale sklidil kritiku, a svůj druhý mandát tedy bude načínat v oslabeném postavení vůči ostatním institucím EU, míní evropský tisk.
Směrnice AIFM měla v rámci Evropské unie vytvořit po roce 2008 bezpečnější investiční prostředí. V londýnské City však vyvolala obavy ohledně vlastní budoucnosti jakožto světového finančního centra. Během své nedávné cesty do Bruselu objevil starosta Londýna Boris Johnson futuristické město, které, jak sám tvrdí, se na úkor Westminsteru stalo skutečným centrem moci. 
2. října se Irsko podruhé vyjádří k Lisabonské smlouvě. Mnozí vidí v návratu do evropského lůna prostředek, jak vyjít z ekonomické krize. Nové průzkumy ale naznačují, že kampaň by mohla nakonec dopadnou zcela jinak, upozorňují Financial Times. 
Island a Irsko mohly dlouho soupeřit o postavení nejchudší země Evropy. Oba ostrovy ale v rekordním čase zbohatly, do té doby než jim hospodářská krize zasadila pořádný úder. Zatímco dnes Island pospíchá do Evropské unie, Irsko se brání jejímu rozšíření. 
Aby Evropská unie překonala současnou krizi, musí jít kupředu a pustit se do nového projektu, který bude stejně ambiciózní jako jednotná měna. Navrhuje to zpráva s názvem „Evropa to umí i lépe“, vypracovaná ve Varšavě polským týdeníkem Polityka a think tankem demosEuropa. Její text vybízí k zamyšlení se nad společnou budoucností. 
Ekonomická krize, klima, přistěhovalectví, rozšíření, Barroso nebo Lisabonská smlouva...Evropský parlament čeká nový pětiletý mandát pod dohledem nového polského předsedy.
Podle evropského tisku bude plný bouřlivých diskuzí.
Přijetí Lisabonské smlouvy Německým ústavním soudem otevřelo Berlínu cestu k její ratifikaci. Bližší pohled na rozhodnutí soudu ale podle Wolfganga Münchaua z Financial Times naznačuje, že rozsáhlejší evropská integrace čeká až na novou generaci.
Slabá účast voličů u evropských voleb dává podnět myslet si, že Evropa jednoduše ztratila kouzlo. Jak zařídit, aby byla Evropa znovu okouzlující a posílit zájem evropanů o její budoucí projekty? Je třeba ji dál rozšiřovat nebo spíš prohlubovat? Na tyto otázky se snaží odpovídat politologové a evropští intelektuálové. 
Ústavní soud v Karlsruhe dal zelenou ratifikaci zjednodušené Lisabonské smlouvy, ovšem s tou podmínkou, že německá legislativa bude upravena tak, aby německý parlament získal určité pravomoci spojené s evropskou integrací. Toto „ano, ale“ může zpomalit proces schvalování smlouvy. A je i důkazem toho, že Německo už není onou lokomotivou evropského vlaku, jakou bývalo. 
Hlavním tématem švédského předsednictví v čele Unie měla být snaha o nahrazení Kjotského protokolu. Ekonomická krize ale zpřeházela jeho priority, životní prostředí musí počkat. 
Nyní, když Irové získali jistoty ohledně Lisabonské smlouvy, mělo by proběhnout nové referendum v říjnu. Je tedy dost času na to, aby byla fakta oddělena od fikce, domnívá se list The Irish Times.
Jose-Manuel Barroso, který nesklízí obrovské nadšení ze strany své tradiční konzervativní základny, ani nečelí výzvě sociálně-demokratického kandidáta, zřejmě získá 18. června druhý mandát na postu předsedy Evropské komise. Škoda, tvrdí David Cronin v deníku The Guardian. 
Stopadesát let po jeho smrti, myšlenky šéfa diplomacie rakouské monarchie Metternicha zůstávají politicky nekorektní, ale stále vlivné. Lisabonskou smlouvou sedmadvacítka vytvořila orchestr vedený velkými národy se sídlem v Evropě, říká český deník Lidové noviny.
Ať už se jedná o extremistické, či antiliberální odpůrce Lisabonské smlouvy, volby by mohly každopádně těmto stranám přinést úspěch. Evropský tisk se ale ptá, jaká bude jejich politická váha v Parlamentu. 
Po dlouhých dohadech mezi politickými stranami a po silném mediálním tlaku, 6. května Sénat schválil Lisabonskou smlouvu. Prezident Václav Klaus však stále klade odpor. 