Německé soudnictví začíná být ekologické. Poprvé rozhodlo o zastavení výstavby uhelné elektrárny v Dattelnu v Porúří. Münsterský soud byl mimo jiné toho názoru, že „nepřispívala ke snížení emisí skleníkových plynů“, konstatuje s potěšením Tageszeitung. Nejedná se přitom o „jen tak nějakou elektrárnu a jen tak nějaký rozsudek“, poznamenává berlínský deník. Podle firmy Eon, která měla elektrárnu stavět, byla prototypem nové generace uhelných elektráren s největším výkonem v Evropě. Vyrábět měla 1 100 megawatt, tedy „téměř tolik, co jaderná elektrárna“. Zařízení však mělo uvolňovat 0,73 % německých emisí CO2, aniž by přitom nahrazovalo nějakou bývalou elektrárnu. Její výstavba by tak porušovala cíle uvedené v regionálním rozvojovém plánu: snížení emisí CO2. „Soudci dobře udělali, když připomněli, že za krásnými slovy by měly následovat činy,“ uzavírá TAZ.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.