Názorový nesoulad mezi Spojenými státy a Evropou týkající se klimatického oteplování „by mohl ohrozit nebo oslabit dohodu, jež by měla nahradit Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů,“ píše La Vanguardia. Barcelonský deník se domnívá, že příchod Baracka Obamy do Bílého domu zvýšil naděje, že by se Spojené státy mohly podílet na dohodě, kterou se mezinárodní společenství chystá uzavřít u příležitosti kodaňské konference navazující na Kjóto (COP15). „Spojené státy a Evropu dělí propast,“ poznamenává deník, neboť Unie chce do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 30 % (vzhledem k roku 1990), zatímco Spojené státy usilují o to, aby odsouhlasená opatření vstoupila v platnost až v období 2020-2050. Tento návrh „rozbíjí projekty globálního úsilí,“ uzavírá deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.