Gazprom si pro uskutečnění svých evropských plánů našel klíčové partnery. Dziennik Gazeta Prawna informuje, že podle ruského listu Kommiersant tento ruský monopol brzy podepíše smlouvy se dvěma francouzskými energetickými firmami, GDF Suez a Electricité de France (EdF), ohledně jejich zapojení do projektu plynovodů Nord Stream a South Stream. Obě společnosti se tak stanou zároveň akcionáři projektu a odběrateli ruského plynu.
„Zdá se, že spolupráce s Rusy je pro francouzské firmy lákavější než Unií podporovaný plynovod Nabucco, který má do Evropy plyn přivádět přes neklidný Kavkaz a východní Turecko,“ uvádí deník. Podle anonymního zdroje citovaného listem Kommiersant, plánované dohody mezi francouzskými společnostmi a Gazpromem v pondělí prodiskutovali samotní premiéři obou zemí, Vladimír Putin a François Fillon.
EdF by v projektu South Stream, který propojí Rusko s Rakouskem a Itálií, získala podíl ve výši 9%. Společnost GDF by se podílela na výstavbě rusko-německého North Streamu, který bude dodávat plyn do Německa prostřednictvím plynovodu položeného na dně Baltského moře. „Navzdory protestům Polska založených na obavách, že plánovaný plynovod, který polské území obchází, by mohl Moskvě sloužit jako další nástroj energetického vydírání, hledá Kreml partnery, kteří by finančně oslabenému Gazpromu klíčový projekt pomohli dokončit,” poznamenává DZP.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.