Setkání mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a jeho maďarským protějškem Gordonem Bajnaiem, které proběhlo 10. září, završila společná deklarace proti extremismu. Co se týká slovenského jazykového zákona, o němž se Budapešť domnívá, že ohrožuje práva maďarské menšiny v zemi, Fico a Bajnai se rozhodli, že budou postupovat podle doporučení, vycházejících ze zprávy Vysokého komisaře OBSE pro menšiny Knuta Vollebaeka. K potlačování extremismu na obou stranách hranice bude zřízena společná policejní komise.
„Špatní lidé na špatném místě,“ domnívá se slovenský deník Pravda, podle nějž setkání vyřešilo jen „obal problému“ a ne „jádro“, které se nachází na Slovensku. „Výmysly a překrucování týkající se jazykového zákona nevycházejí z Budapešti. Maďarská vláda je převzala od SMK (Strana maďarské koalice, která reprezentuje jazykovou menšinu na Slovensku).“ Bratislavský deník nicméně vyzývá vládu ke „šlechetňejšímu postoji“ vůči maďarské menšině. Maďarský list Népszabadság pak s potěšením konstatuje, že „diplomatické snahy Maďarska vynést celou záležitost na mezinárodní scénu přinesly ovoce,“ ale pochybuje o vůli Bratislavy podvolit se evropským požadavkům.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.