Je rozhodnuto: po několikaměsíčních jednáních bude automobilový výrobce Opel prodán společností General Motors kanadskému výrobci příslušenství Magna a ruské bance Sberbank. Angela Merkelová vyjádřila „radost“ z tohoto kroku, tisk ale pochybuje o tom, že chystaná operace značku skutečně zachrání. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung si oddychnout může pouze německá kancléřka, neboť „bude moci pokračovat v předvolební kampani bez starostí s Opelem." Zaměstnanci podniku (25 000 v Německu plus 25 000 v dalších evropských zemích) se ale příliš neradují. Ohroženo je 10 000 pracovních míst, protože „výrobce malých a středních vozů bude natvrdo zasažen ukončením šrotovného." Navíc tím podle deníku utrpí vstřícný postoj ciziny vůči Berlínu, protože „řešení Magna zahrnuje plán, který si vyžádá větší oběti ze strany britských, belgických a možná i polských a španělských zaměstnanců než ze strany Němců. Ne, „není tu důvod k úlevě,“ uzavírá FAZ.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.