„Imigrace rozděluje EU,“ píše La Voix Du Luxembourg v reakci na včerejší hlasování, jímž Evropský parlament rozhodl o posílení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex). Toto posílení spočívá v zavedení povinnosti pro členské státy účastnit se jejích operací a dále v navýšení prostředků. Deník, který na titulní straně otiskl fotografii rakví afrických běženců, kteří zemřeli při pokusu přeplout na italský ostrov Lampedusa, připomíná, že v reakci na příliv běženců ze severní Afriky letos na jaře využila Evropská komise jako první „příležitosti a navrhla posílení pravomocí [Frontexu] a zavedení ‚povinné solidarity‘ všech členských států“. Na základě plánu schváleného 13. září budou státy EU mimo jiné nuceny poskytnout agentuře v případě masového přílivu migrantů do schengenského prostoru své vlastní příslušníky pohraniční stráže. Až doposud totiž musel „Frontex, co se týče rozmístění hlídek a vybavení v rámci svých vlastních misí, spoléhat na dobrou vůli členských států“.
Komise má mimo to 16. září představit další část programu „nové správy Schengenu“, vysvětluje Le Figaro. Brusel bude mít od nynějška možnost dočasně vyloučit z účasti v schengenském prostoru ty země, které nebudou schopné chránit svůj úsek společných evropských hranic. Hrozba směřuje zejména proti Aténám, podotýká francouzský deník. Program se ale v Unii nesetkal s jednohlasným přijetím. Ministři vnitra Francie, Německa a Španělska již sepsali společné prohlášení, v němž naprosto odmítají, že by se měly zpovídat z kontroly svých vlastních hranic.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.