„Merkelová a Sarkozy berou otěže Řecka do svých rukou,“ píše deník El Periódico. Po dalším dni, který proběhl ve znamení napětí na trzích, „se Německo a Francie pokoušejí zabránit ‚nekontrolovatelné‘ platební neschopnosti Atén,“ píše barcelonský deník. Intervence Berlína a Paříže měla proběhnout dnes, 14. září, formou videokonference mezi německou kancléřkou, francouzským prezidentem a řeckým premiérem Jorgosem Papandreem s cílem udělat gesto, z něhož by bylo patrné, že „Řecko nelze ponechat svému osudu“. Diskuze záměrně předchází zasedání Rady ministrů EU, které se bude konat 16. září v polské Vratislavi a na němž se má projednávat „choulostivá hospodářská situace Evropy“, jež je v současnosti „vydána napospas různým zvěstem“, které jí otřásají, dodává El Periódico. Deník rovněž upozorňuje na kritiku, s jakou byla přijata nedávná prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy o tom, že Itálie a Španělsko představují pro euro závažný „problém“. „Obama možná volil svá slova nerozvážně,“ soudí list, nicméně tak poukázal na to, že „rozvleklost a pochybnosti, s jakými Unie přijímá rozhodnutí, vyvolávají ve světě zmatek“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.