„Žádné atomové zbraně v Nizozemí“ hlásá titulek listu De Volkskrant. Nizozemský deník se odvolává na výroky sociálnědemokratických poslanců (PvdA), kteří vyzvali ministra zahraničních věcí Maxima Verhagena za křesťanskodemokratickou stranu CDA, aby z nizozemského území nechal odstranit americké jaderné zbraně. Mělo by se tak stát při příležitosti obnovy flotily stíhaček F-16 nizozemských vzdušných sil. Náhrada, za ně, stíhačky F-35 JSF, nebudou schopné jaderné zbraně nést. Deník připomíná, že je „veřejným tajemstvím, že jaderné zbraně jsou uloženy na základně letectva ve Volkelu." Podle labouristického poslance Martijna van Dama „by Nizozemí mělo americkému prezidentovi Obamovi říct: můžeš si je vyzvednout.“ „Verhagen tak zareagoval na projev Obamy o světovém jaderném odzbrojení, “ domnívá se De Volksrant. Z otázky odzbrojení chtěl vytvořit prioritu i v rámci NATO.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.