„Rumunsko dnes vysílá do škol novou generaci astronautů, pilotů a dalších profesí, o kterých sníme, když je nám 6-7 let,“ píše Jurnalul Naţional v úvodníku. „Nejenže dnes 3 milionům žáků začíná škola, ale ministerstvo školství chce rovněž skoncovat se lží a zavádí změny. „Druhý stupeň základních škol tak bude o rok prodloužen a studium na gymnáziu nebude trvat čtyři, ale jen tři roky,“ píše deník. „Stát si vzal ponaučení z katastrofálních maturit 2011 [při kterých neuspěla více než polovina studentů], jak dokládají tato nová opatření: kontrola prezence žáků i vyučujících, povinnost zpívat národní hymnu, zavedení hodin pravopisu do výuky na druhém stupni ZŠ a gymnáziích s cílem snížit nedostatek porozumění zjištěný u rumunských žáků. Všechny testy totiž „prokázaly, že průměrný rumunský žák čte, ale nerozumí.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.