Sice bylo zapotřebí využít lexikální hrůzy právnického jazyka, jako například „přemosťující klauzule“, „kompetence kompetencí“ a „procedury záchranných brzd“, ale nakonec „se Bundestagu podařil skvělý obrat,“ píše list Frankfurter Rundschau. Deník tak vyjadřuje uspokojení nad přijetím zákona, který otevírá cestu ratifikaci Lisabonské smlouvy, dolní komorou německého parlamentu 8. září. Přijetí takového zákonu si na konci června vyžádal ústavní soud.
Parlament tak bude mít slovo při přijímání evropských zákonů, „aniž by se Berlín musel stát černou ovcí Unie.“ Poslanci, kteří tímto splnili minimální požadavky soudců z Karlsruhe, tak vyslali „zablokované Evropě signál k pohybu,“ raduje se otevřeně prolisabonský deník. Frankfurter Rundschau rovněž dodává, že hlasování z 8. září mělo „zabránit populistům z CSU (bavorské křídlo CDU Angely Merkelové) nasměrovat debatu tak, aby se evropská politika Německa stala euroskeptickou.“ Poslední etapu ratifikace smlouvy bude představovat hlasování o zákoně v Bundesratu (horní komora) v polovině září.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.