Ve chvíli, kdy několik evropských států přehodnocuje svůj postoj k jádru, Česká republika chce být atomovou velmocí. „Stát chce stavět nové jaderné elektrárny,” píší Hospodářské noviny, které získaly přístup k nahlednutí do nové energetické koncepce ministertva průmyslu a obchodu. Do roku 2060 by se výroba elektřiny z jaderné energie měla zvýšit až na pětinásobek. Podíl jádra na spotřebě elektřiny v Česku by měl tak přejít během následujících padesáti let z dnešních třiceti na osmdesát procent, píší HN.
Jádro by podle návrhu ministerstva mělo nahradit docházející uhlí a snížit závislost na ropě a zemním plynu dováženého z Ruska. Stane se z České republiky „Jaderné srdce Evropy?” ptá se deník, který dále vysvětluje, že ”nová koncepce se staví do zcela opačné pozice, než ve které se nachází sousední Německo, které se po havárii japonské elektrárny Fukušima rozhodlo do roku 2022 odpojit všechny své jaderné elektrárny” a soustředit se na obnovitelné zdroje energie.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.