„Musíme otevřít debatu o tom, jaké humánní a společenské úkoly před nás klade strategie boje proti pandemii. A dbát přitom na jedno: bránit při řízení této krize pravidla demokracie.“ Tuto výzvu zveřejnili na titulní straně deníku Libération desítky francouzských politiků, odborářů, vědců, lékařů a zástupců nevládních organizací (Lékaři bez hranic, Lékaři světa, Pomoc). V případě pandemie „by se ohrožení zdraví mohlo zvrhnout v ohrožení svobod,“ zdůrazňuje francouzský deník, který dále uvádí, že nad rámec opatření, která samostatně zavádějí starostové a vedoucí podniků, připravuje vláda výjimečná opatření ve věznicích: prodloužení vazby a organizaci procesů s vyloučením veřejnosti. Pochybnosti se vznášejí rovněž kolem nedostatečné demokratické debaty o tématu, cele řízené odborníky a politiky bez předchozí diskuze s občanskou společností a sociálními partnery.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.