Dnešní vydání listu Irish Examiner informuje o výsledcích průzkumu, podle kterého každoročně téměř 40 % evropské populace trpí duševními problémy. Průzkum provedený Evropskou vysokou školou pro neuropsychofarmakologii zahrnuje ve svém spektru sledovaných duševních poruch vedle deprese i nervové poruchy jako je demence či Parkinsonova choroba. Dětská porucha pozornosti s hyperaktivitou, panická porucha, obsedantně-kompulzivní porucha a přílišná plachost jsou též mezi širokým spektrem symptomů, pozorovaných v populaci 165 milionu Evropanů. „V situaci, kdy se pouze asi třetině případů dostává potřebné terapie a léčby, představují duševní choroby obrovské ekonomické a sociální zatížení – to se odhaduje na stovky miliard euro“, dodává irský deník.
Deník Daily Telegraph se zaměřuje na fakt, že ženy trpí depresí s dvaapůlkrát větší pravděpodobností, než muži, „přičemž většina případů spadá do plodného věku mezi 16 a 42 lety“. Podle zprávy představuje „snaha starat se o děti a rodinu a zároveň si udržet zaměstnání – břemeno, kvůli kterému se počet případů deprese u žen od 70. let zdvojnásobil“. Zatímco deprese (celkově 30,3 milionu případů) a úzkosti (69,1 milionu případů) se zdají být v nadměrné míře ženskými onemocněními, u mužů existuje větší riziko alkoholismu (celkem 14,6 milionu případů), obzvláště ve Východní Evropě.
Podle názoru spisovatelky Lisy Appignanesi v deníku Guardian je možné, že podobné „znepokojující“ zprávy „upozorní na nárůst lidského utrpení, avšak zároveň zdůrazní imperialistické tendence sektoru duševního zdraví“. Jak Appignanesi skepticky poznamenává, psychiatrické profese „plodí další a další diagnostické kategorie a neustále tak vynalézají nové duševní poruchy, což radikálně snižuje rozsah toho, co se dá pokládat za normální či duševně zdravé. Velké farmaceutické firmy, které krmí svou lačnost po zisku a zároveň naši lačnost po drogách, mezitím získávají stále větší kontrolu nad našim duševním a citovým životem a medikalizují tak představu o tom, co je normální.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.