„David Cameron hodlá oslabit novou unijní legislativu o trhu práce,“ píše v titulku list The Daily Telegraph. Podle deníku by se britský ministerský předseda mohl pokusit rozmělnit „kontroverzní” směrnici o agenturních zaměstnancích, která má vstoupit v platnost 1. října. Na základě této směrnice dostanou agenturní zaměstnanci stejná práva jako pracovníci zaměstnaní na plný úvazek. Po 12 týdnech zaměstnání by tedy měli mít nárok na stejnou mzdu, dovolenou a mateřskou dovolenou. Podle londýnského deníku by tato změna britské podniky přišla na více než 2 miliardy liber (56 miliard korun) ročně. Vzhledem k obavám, že by tyto náklady mohly „zhatit beztak slabé hospodářské oživení”, premiérovi poradci diskutují o možnosti odstranit ze směrnice během její implementace do britské legislativy některá její ustanovení. Další možnost existuje v podobě taktiky přezdívané „Armagedon”, která spočívá v jednoduchém odmítnutí tuto novou legislativu implementovat. Takový krok by ovšem mohl vést k potrestání vlády pokutou ve výši několik milionů liber ze strany EU”, uzavírá Telegraph.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.