Země Visegrádské skupiny, do které patří Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko zřejmě v některých středoasijských, afrických a latinskoamerických zemích otevřou společné velvyslanectví a konzuláty. Slibují si od toho snížení nákladů na své zahraniční zastupování. Hospodářské noviny s narážkou na současné napětí ve vzájemných maďarsko-slovenských vztazích poznamenávají, že „vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem v posledních dnech připomínají gangsterský film." Ale „diplomaté se tím podle všeho nevzrušují,“ poznamenává deník s odkazem na plánovanou spolupráci.
Podle Varšavy, by se „tímto krokem čtveřice středoevropských států stala průkopníkem společné diplomacie EU a hlas visegrádské skupiny by byl v sedmadvacítce i víc slyšet.“ Nejednalo by se nicméně o společné diplomatické mise. Visegrádská čtyřka je neformální uskupení zemí, které nemůže své členy ve třetích zemích zastupovat. Sdílení ambasád funguje mezi skandinávskými zeměmi, které společná velvyslanectví mají „nejen ve vzdálených zemích, ale třeba také v Berlíně,“ dodávají Hospodářské noviny.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.