“V reakci na krvavou represi vůči odpůrcům režimu EU vyhlásí bojkot dovozu syrské ropy,” píše De Volkskrant v předvečer setkání ministrů zahraničí EU. Deník cituje prohlášení nizozemského ministra zahraničí Uri Rosenthala: “Pokud se žádný členský stát nepostaví proti, mohlo by se toto rozhodnutí oznámit oficiálně.” Podle Rosenthala by se jednalo o dvojitou sankci: Zákaz vývozu surové ropy “by zasáhl jádro režimu”, protože “by to vyčerpalo jeho devizové zásoby” a na druhé straně by se zakázala financování a pojištění společností přepravujících ropu. “Toto druhé opatření by se dotklo i zemí jako Rusko a Čína, které se proti sankcím ostře staví,“ dodává Volkskrant. Nizozemský deník upozorňuje na zdlouhavost rozhodovacího procesu v EU, která dováží 95 % syrské ropy. Za zpoždění je údajně nejvíce zodpovědná Itálie.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.