Mandát rotterdamského starosty Ahmeda Aboutaleba vykazuje „první trhliny“, uvádí na titulní straně De Volkskrant poté, co na městské radě proběhla debata o tom, kdo nese zodpovědnost za incident z 22. srpna. Na akci, která se konala na pláži nedaleko přístavního města a které se zúčastnilo přibližně 28 000 lidí, došlo k přestřelce, v níž byl jeden člověk zastřelen a šest lidí zraněno. Nizozemský deník uvádí, že „ze 160 policistů, kteří byli ten večer přítomni, jich 21 střílelo svou služební zbraní, z nichž jedna zapříčinila smrt mladého Rotterdamce.“
List se v úvodníku ptá, „zda je třeba na tento druh problémů odpovídat pouze represí."Je zřejmé, že se nová generace „hooligans“ [z nichž jich bylo v inkriminovaný večer na místě 200 až 300] přesouvá z fotbalových stadionů, které jsou čím dál lépe zabezpečeny, na jiné akce s jediným cílem – vyprovokovat střet s policií. Akce s volným vstupem [jako byla ta na pláži blízko Rotterdamu] jsou pro ně otevřeným pozváním […] Aboutalebovo rozhodnutí nepovolovat neplacené akce velkých rozměrů se tak zdá být rozumné.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.