„Bezdomovectví by se mohlo rozšířit i na střední třídu,“ tvrdí titulek listu Guardian v odezvě na zprávu zveřejněnou charitativní organizací Crisis (Krize). Podle londýnského deníku stodvacetistránková studie naznačuje, že existuje „přímá souvislost mezi ekonomickým poklesem a zvyšujícím se bezdomovectvím, protože omezování služeb a drakonické škrty v sociálních dávkách roztrhaly tradiční sociální záchrannou síť na kusy.“
Studie dále ukazuje, že v loňském roce bylo za bezdomovce, kterým bylo poskytnuto sociální bydlení, označeno 44 160 osob. To je oproti předchozímu roku navýšení o 10 % a první zvýšení celkového počtu za téměř deset let. V roce 2010 bylo dalším 189 000 lidí – což oproti roku 2009 znamená 14% nárůst – poskytnuto přechodné ubytování v malých hotelech a penzionech.
Charitativní organizace také identifikovala nový trend tzv. „skrytého bezdomovectví“, kdy jsou rodiny nuceny sdílet jedinou místnost místo bytu. 630 000 domácností je označováno za „přeplněné“. Zpráva konstatuje, že: „Každé významné omezení sociální záchranné sítě ve Velké Británii v důsledku koaličních reforem samozřejmě může scénář bezdomovectví střední třídy významně přiblížit.“
Také Le Monde odhalil, že ve Francii počet obyvatel žijících pod hranicí chudoby (954 euro měsíčně) v minulých letech vzrostl ze 7,8 miliónu (13 % populace) v roce 2008, na 8,2 miliónu v roce 2009 (13,5 %), alespoň podle průzkumu provedeného francouzským národním statistickým úřadem. Jak pařížskému deníku sdělil čelný představitel charitativní organizace Secours Populaire, tento trend se v posledních dvou letech ještě zhoršil.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.