„Rosteme. Ale na jak dlouho?“ táže se list Gazeta Wyborcza po zveřejnění hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí letošního roku. Polské HDP v tomto období narostlo o 4, 3 %, přičemž v předchozím kvartále o 4, 4 %. „Evropa oslabuje, ale Polsko se stále drží,“ komentuje tyto výsledky varšavský deník. Většina ekonomů se nicméně shoduje v tom, že z dlouhodobého hlediska není takové tempo růstu udržitelné vzhledem ke zpomalení ve státech eurozóny, obavám z recese, nižší poptávce v průmyslu a slábnoucímu vývozu. „Data zveřejněná GUS [Centrálním statistickým úřadem] jsou opravdu skvělá. Tato čísla však vypovídají o minulosti. Ze zahraničí může brzy přijít nebezpečí,“ varuje ekonom Witold Orłowski, který upozorňuje na velmi slabý růst německého HDP za poslední tři měsíce.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.