Nizozemští uživatelé internetu mohou nově využít speciálního registru zvaného „Nesleduj mě“, který jim umožní vyhnout se škodlivým následkům internetového sledování pomocí tzv. cookies, píše list Volkskrant. Funguje zdánlivě jednoduše: při kliknutí na informační ikonu se uživatel dostane na webovou stránku, kde je mu vysvětlen princip fungování cookies. Najde zde i odkaz na stránku Youronlinechoices.eu, kde se může dozvědět, které cookies jsou momentálně na jeho počítači nainstalovány a má i možnost je deaktivovat. Tato opatření jsou též dostupná uživatelům v jiných evropských zemích.
Projektu chce ukázat nizozemské vládě, že vydavatelé a reklamní agentury berou problém soukromí internetových uživatelů vážně a že samoregulace, kterou tento registr umožňuje, může být alternativou k „zákonu o cookies“. Nyní čeká na své schválení Senátem.
Kontroverzní zákon o cookies by měl být nejpřísnějším v Evropě. Internetové odvětví se proto bojí, že zákon bude mít negativní vliv na „pohodlné využívání sítě“ a že některé velké společnosti, jako jsou Google či Yahoo, „se v případě, že budou uplatňována přísnější pravidla, z nizozemského trhu zcela stáhnou.“ V případě schválení zákona „budou muset uživatelé pravděpodobně klikat na desítky vyskakujících okýnek“, neboť velké internetové prohlížeče, jako například Firefox či Internet Explorer, nebudou na nová pravidla připravené.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení.
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku.
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.