Podle listu Frankfurter Rundschau se jedná o budoucí „satelitní vězně“. Několik německých spolkových zemí se chystá 30. srpna odstartovat projekt centralizovaného elektronického dozoru. Společná ústředna se sídlem v Hesensku má být uvedena do provozu v roce 2012. Jejím prvním terčem se podle deníku stanou delikventi propuštění na svobodu, u nichž existuje riziko recidivy. Díky elektronickému náramku bude jejich kroky moci sledovat satelit – a policie. Jak ale připomíná deník, toto opatření nemá nahradit činnost policejního sboru. Podle listu Berliner Zeitung je myšlenka centralizovaného systému sice „rozumná“, má ale mnohé trhliny, protože „nezaručuje bezpečnost: Elektronický náramek má vysokou spotřebu energie a je závislý na GPS technologii, která může selhat. Dozorci sice budou vědět, kde se propuštěný delikvent zrovna nachází, nikoliv však, co právě dělá.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.