„RBS finančně pomohla poslednímu diktátorovi Evropy,“ píše v titulku list The Independent. Banka Royal Bank of Scotland (RBS), jejíž majoritním vlastníkem je stát, se spolu s dalšími evropskými bankami podílela na prodeji běloruských dluhopisů v objemu 800 milionů liber (22 miliard korun). „Řada mezinárodních společností odmítá v zemi investovat kvůli jejímu represivnímu režimu, narozdíl od Královské banky Skotska, která s ním spolu s ruskou bankou Sberbank, francouzskou BNP Paribas a Deutsche Bank ještě v lednu čile obchodovala. Přitom právě v té době Lukašenkova tajná policie KGB zatkla stovky lidí a bylo všeobecně známo, že docházelo k řadě případů mučení.“ Tento obchod spolu s emisí dluhopisů z října 2010 o objemu 1 miliardy dolarů (17 miliard korun), kterou řídilo stejné bankovní konsorcium, představují záchranné lano pro zemi „v níž vládne korupce, špatně řízená ekonomika a neustálé porušování lidských práv a která bojuje o to, aby se udržela nad hladinou,“ píše londýnský deník.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.