Gordon Brown věří, že je nutné přistoupit k radikálním krokům, „aby bankéřům byly rázně omezeny jejich nepřiměřené odměny,“ referuje list The Financial Times na titulní straně. Bezprostředně po francouzské iniciativě, která chce zavést závazné stropy pro platy bankéřů a kterou minulý týden slavnostně vyhlásil Nicolas Sarkozy, britský ministerský předseda řekl, že věří, že „plat a prémie by měly být založeny na dlouhodobých úspěších a ne krátkodobých výsledcích spekulativních operací“. Tvrdí také, že pokud začne úspěšnost klesat, banky by měly od bankéřů tyto odměny vymáhat zpátky. To vše se nápadně podobá plánu francouzského prezidenta na korekci systémových chyb, které vyústily ve finanční krizi minulého roku. Britský premiér ale horlivě poukazuje na to, že francouzský plán je oproti jeho návrhu jen „obtížně prosaditelný.“
Před summitem zemí G20 v Pittsburghu Gordon Brown také obhajuje nutnost garantovat mezinárodní status Města Londýna. Co se však navrhovaného tvrdého zákroku proti odměnám bankéřů týče, autor knihy pojmenované „Odvaha“ podotýká, že „nikdo nemůže očekávat, že Velká Británie učiní tato opatření jednostranně.“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.