Podle propočtů nizozemského deníku Volkskrant vydělala Evropská centrální banka (ECB) od začátku krize 17 miliard euro. "Po vypuknutí hospodářské krize v Evropě v září 2008, ECB vyhradila 14 000 miliard euro na půjčky, které jí na úrocích vynesly 19,2 miliardy euro. Ve stejnou dobu několik bank umístilo tyto půjčky zpět u ECB. Centrální banka jim tak musela vyplatit 2 miliardy euro. Rozdíl je to, co Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky, jednou nazval 'našimi benefity'". V době mimo krizi, tyto výnosy jsou průměrně 12 miliard euro. De Volkskrant ujišťuje své čtenáře, když zdůrazňuje, "že tyto výnosy neexistují jen na papíře : ECB tyto peníze neinvestuje, ani neutratí", ale je použije na překonání důsledků krize. "Evropané tak mohou být klidní : peníze daňových poplatníků použité k záchraně bank nezmizely."
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.