"Pět let po tragédii na škole v Beslanu, rodiny obětí stále čekají na pomoc ruského státu," konstatuje deník Süddeutsche Zeitung. Deník připomíná pětileté výročí od 1. září 2004, kdy tři desítky čečenských a ingušských teroristů násilně zadrželi v severní Osetii 1128 učitelů, žáků a jejich rodičů a sourozenců, kteří přišli k zápisu do nového školního roku. Po dvou dnech zadržování rukojmích zasáhly ruské speciální jednotky. Následoval výbuch bomb, při němž zahynulo 330 lidí, z nichž 186 dětí. Od té doby, je "celé městě v depresi" a ti, kteří teroristický útok přežili, jsou buď postiženi nebo traumatizováni, říká jedna vedoucí projektu "Hlas Beslanu". Hned po tragédii se setkala s Vladimírem Putinem, "nic se však od té doby nezměnilo". 200 spisů obětí a jejich rodin čeká nyní na to, až se jimi bude zabývat Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, neboť obyvatelé Beslanu už nemají důvěru v ruskou justici. Jediný terorista byl odsouzen, a tři odsouzení policisté, kteří nedbali upozornění na teroristický útok, byli bez vysvětlení propuštěni.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.