Nejdřív „Kosovo, a potom Evropa“. Tak shrnuje list Danas projev Angely Merkelové, který pronesla 23. srpna během svého setkání s Borisem Tadičem v Bělehradu. Německá kancléřka srbskému prezidentovi připomněla, že přístup Srbska k EU je podmíněn konkrétními kroky v dialogu s Prištinou, rozbitím srbských paralelních struktur v bývalé srbské provincii a tím, že země přestane bránit evropské misi pro prosazování práva v Kosovu (Eulex) v její činnosti. Na to Tadič odpověděl, že „politika kladení ultimát – Kosovo, nebo Evropa – není v souladu s evropskými hodnotami“, a připomněl, že „dialog s Prištinou je prioritou srbské politiky“, píše Danas.
Jiný srbský deník, Blic, zdůrazňuje, že Bělehrad tak tvrdý postoj německé kancléřky nečekal, a klade si otázku, zda to byla vláda, anebo mezinárodní společenství, kdo Srby podvedl slovy o tom, že „Kosovo a EU jsou dvě různá témata, tj. že vstup do EU nebude podmíněn ztrátou Kosova“.
Na německé straně Frankfurter Rundschau připomíná, že „v otázkách přidružení balkánských zemí k Unii směřuje podle názoru Evropské komise vše kupředu. Každý krok je oslavován s technokratickou upjatostí.“ Ale „ti, kdo žili v komunismu, instinktivně cítí, že skutečnou váhu mají nikoliv formální oznámení, ale konkrétní kroky. Není proto divu, že se Balkán ptá: Opravdu nás chtějí? A za jakou cenu?“
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.