„Závod o libyjskou ropu“ je už v plném proudu, konstatuje Die Presse. Vídeňský deník informuje o množících se kontaktech s povstalci s cílem zajistit si budoucí kontrakty. Zatímco Kaddáfího odpůrci chtějí podle listu „potrestat čínské podniky za nečinnost“ jejich vlády, nedělá si ředitel jedné z německých firem citovaný deníkem obavy o to, že by skutečnost, že se Berlín zdržel hlasování OSN o mezinárodní vojenské intervenci, měla mít pro Německo negativní důsledky: „Kancléřka to napravila.“
Podle listu Handelsblatt je naopak postavení Německa v závodě o „libyjský ropný poklad“ ohroženo. Za „vítěze etapy“ považuje německý hospodářský deník Turecko, které povstalcům nabídlo pomoc ve výši 300 milionů dolarů. Itálie, „která v Libyi vybudovala těžební infrastrukturu,“ má dobré postavení, ale Nicolas Sarkozy „nepřipustí“, aby místo připadlo italským firmám. Německé podniky nebudou mít „snadnou partii“, pokračuje Handelsblatt, protože německá vláda v tomto závodě „pokazila německému průmyslu start“.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.