„Výkonná moc tlačí soudce do kouta,“ vyjadřuje své znepokojení list Cotidianul. Rumunská vláda je totiž nucena kvůli půjčce od Mezinárodního měnového fondu ve výši 12,95 miliard euro snížit mzdu státním zaměstnancům. Rozhodla se ušetřit vedle úředníků také na soudcích. „Sbohem právní státe!,“ píše na své titulní straně bukurešťský deník, který dodává, že „kvůli hospodářské krizi trpí spravedlnost: soudce bude zanedlouho dostávat stejný plat jako pomocný personál na ministerstvech.“
Po zrušení „stresových příplatků“ loni v červenci, „přijdou soudci o 23 % současných příjmů,“ vysvětluje deník. Na znamení protestu se budou od 1. září zabývat pouze mezinárodními kauzami a případy spojenými s dětmi. Rovněž vyhrožují, že zablokují přípravy na prezidentské volby, které se mají konat v listopadu.
Předseda Koalice radikální levice Syriza a vítěz voleb z 6. května je vycházející hvězdou řecké politiky. Jeho program oscilující mezi pragmatismem a třídním bojem vyvolává tři týdny před novými volbami, které se budou konat 17. června, v mnoha evropských zemích znepokojení. 
Ekonomické strasti Evropy nás nutí snažit se porozumět tajnému olympskému světu globálních financí. Teď když však pozorněji sledujeme výnosy obligací a stabilizační mechanismy, vypadá to, že situaci dobře nerozumí ani odborníci tam nahoře na vrcholku. 
Letošní ročník velkého popového karnevalu v Ázerbájdžánu, který zdaleka není modelem demokratického státu, vyvolává v Evropě jistou zdrženlivost. Mnozí, podobně jako estonský reportér, kritizují evropskou servilnost vůči místnímu režimu.